Konference o vesmírné bezpečnosti: Globální vesmírná soutěž, bezpečnost, trhy a sankce

Štítky:

V pořadí již 6. konference Prague Security Studies Institute o vesmírné bezpečnosti s názvem Globální vesmírná soutěž: bezpečnost, trhy a sankce se letos uskutečnila od 19. do 21. června ve Velkém sále Černínského paláce. Hlavním cílem konference bylo objasnit propojení mezi globálním vesmírným obchodem, odstrašováním, bezpečností a řádnou správou vesmíru.

Série konferencí PSSI o vesmírné bezpečnosti je od roku 2011 předním třístranným setkáním o vesmírné bezpečnosti zahrnujícím Evropu, Spojené státy americké (USA) a Japonsko. Dosud bylo svoláno šest takovýchto mezinárodních konferencí. Pravidelně se jich účastní přední tvůrci vesmírné politiky, vedoucí představitelé kosmického průmyslu, vysocí vojenští a civilní vládní úředníci a významní zástupci nevládních organizací a akademické obce ze zmíněných oblastí.

Hlavní témata 6. ročníku konference o vesmírné bezpečnosti

První den konference svým vystoupením zahájili předseda a spoluzakladatel PSSI Roger W. Robinson Jr. a Tomáš Kopečný, náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci. V úvodu druhého dne se k vystupujícím přidal i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Setkání nabídlo šest panelů spojených s tématy vesmírné architektury, vesmírné spolupráce a výzvami pro vesmírný průmysl.

Mezi vystupujícími a hosty nechyběli Lt. Gen. John E.  Shaw, Deputy Commander, U.S.  Space Command; Brig. Gen. Didier Polomé, Assistant Chief of Staff for Strategic Plans and Policy/Defence Planning at the NATO ACT; Maj. Gen. Michel Friedling, Commander of the French Space Command; Maj. Gen. Michael Traut, Chief of Space Operations Commandat the German Ministry of Defense; Yasuyuki Kasai, Director General of the National Space Policy Secretariat at the Cabinet Office of Japan’s Prime Minister a další experti na poli vesmírné bezpečnosti.

Roger W. Robinson Jr. a Jan Lipavský při zahájení druhého dne konference.

Letošní setkání programově navázalo na předchozí ročník konference PSSI o vesmírné bezpečnosti s názvem „Evolution of the counterspace threat and strengthening of international space partnerships“ z roku 2019. Ta se zaměřila na významnou roli, kterou hrají státem kontrolované vesmírné společnosti autoritářských velmocí (zejména Číny a Ruska), a na to, jakým způsobem tyto působí v menších zemích usilujících o budování vlastních vesmírných kapacit. Řada čínských a ruských kosmických společností často působí pod sankcemi ze strany USA, EU a Japonska za narušování národní bezpečnosti a lidských práv. Uvalení sankcí na kosmické společnosti však vyvolává (i v kontextu současné války na Ukrajině) řadu nových, dosud nediskutovaných otázek okolo spolupráce a partnerských dohod v oblasti vesmíru.

Mezi hlavní cíle letošní konference patřilo vyhodnocení nejnovějšího vývoje v oblasti odstrašování a připravenosti zvládat stále sofistikovanější scénáře v oblasti protiraketové obrany; rozšířená spolupráce mezi vládami a průmyslem nebo debata nad úlohou komerčních společností při posilování „demokratické vesmírné aliance“.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský ve své úvodní řeči vyzdvihl klíčovou roli České republiky ve vesmírné doméně. Přestože Česká republika nedisponuje svými vlastními vynášecími kapacitami (raketové nosiče aj.), soustředí se zde značná část evropského vesmírného dění. V Praze sídlila Agentura GSA, provozující navigační systém Galileo (evropský protějšek americké GPS, čínského BeiDou a ruského GLONASS), která se transformovala v současnou Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Hlavními spojenci ČR „ve vesmíru“ jsou Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). Česká republika má podle slov ministra Lipavského „ambici stát se jednou z hlavních dodavatelských zemí v dodavatelských řetězcích vesmírného průmyslu.“ České firmy jsou totiž díky své kvalitě a nabídce již nyní schopny konkurovat zahraničním. Jan Lipavský dále poznamenal, že ruské letouny sestřelené nad Ukrajinou se často neorientují podle vlastního systému GLONASS, ale podle GPS. Jeden z proudových letounů Suchoj Su-25 měl například na palubě navigaci od americké společnosti Garmin. Na závěr svého vystoupení se společně s Rogerem W. Robinsonem zastavili u tématu současného konfliktu na Ukrajině a shodli se, že jedině vytrvalost podpory a dodávek zbraní ze západu pomůže Ukrajině válku vyhrát.

Současná proměna vesmírné domény

Panelisté se shodli, že válka Ruska proti Ukrajině zdůraznila zásadní význam vesmírných systémů v oblasti mezinárodních konfliktů, avšak současně zpochybnila řadu předpokladů o budoucnosti správy vesmíru. Soukromý vesmírný sektor v ukrajinském konfliktu prokázal, že může pomoci spoluutvářet bojový prostor a přispět k životně důležitým komunikačním a dalším službám (např. poskytování satelitních internetových služeb ukrajinskému lidu společností Starlink). „Zažíváme posun v kosmické diplomacii a způsobech globální komerční a vládní spolupráce. Právě takové události podporují atmosféru inovací v kosmické politice a větší otevřenost vůči rychlým změnám, které jsou nyní zapotřebí,“ poznamenává výkonná ředitelka PSSI dr. Jana Robinson.

Pohled vesmírného průmyslu na rozšiřování spojeneckých partnerství

Pro vlády je klíčové spolupracovat se soukromým sektorem, neboť je v současnosti hlavním hybatelem inovací. Vlády jsou často na poli vesmírné domény neakceschopné, přesto je však nutné, aby nezaostávaly za tempem soukromých společností.

Česká republika chce tomuto trendu jít naproti a buduje kompetence ve vesmírném průmyslu. Cílí zejména na budování malých satelitů (small/cube satelites) a viditelnost na poli vesmírných zdrojů (zejména jejich zisku). Pro ČR je významná strategická autonomie v oblasti vesmíru – GPS, telefonní spojení, ochrana vesmírné infrastruktury a samotný přístup do vesmíru. Výzvu do dalších let představuje vybudování kritických systémů ekosystému ve vesmírném průmyslu (jako např. u americké mise Cassini). Dříve byl vesmírný průmysl o podpoře konkurence mezi jednotlivými subjekty, nyní se zaměřuje na dílčí kroky v čele se bezpečností. Kevin O’Connell (bývalý ředitel Office of Space Commerce, US Department of Commerce a zakladatel a CEO Space Economy Rising LLC.) upozornil na spor bezpečnosti a komerčních aktivit. Dementoval zavedené paradigma o bezpečnostních trhlinách ve spolupráci se soukromým sektorem. Ten dle něj naopak bezpečnost posiluje, protože je to právě komerční průmysl, který dokáže reagovat rychleji a efektivněji na vzniklé problémy.

Všichni debatující vyjádřili taktéž potřebu silného a nezávislého soukromého sektoru. Pokud nebudeme mít konkurenceschopný soukromý sektor, bude stále ovládaný vládami, což není dle panelistů žádoucí. Na druhou stranu je třeba uvést, že vesmír je strategická doména a je logické, že na trh nechceme vpustit jiné než vlastní (a spojenecké) firmy, případně s nimi spolupracovat. Některé země však zpřísňují svůj trh natolik, že znemožňují konkurenci. „Lokální průmysl je klíčový, ale nesmíme eliminovat zahraniční firmy,“ komentoval situaci Jaroslaw Jaworski (General Manager, Redwire Space Europe). V tomto ohledu mají výhodu státy a firmy lokalizované v Evropské unii. Díky EU a EUSPA může mnoho soukromých společností a států participovat na využívání kosmického prostoru. Pravidla jsou vhodně nastavena, a proto mohou stále vznikat nové firmy a trh neovládají jen společnosti, které jsou tu desítky let.

Další zahraniční aktéři vesmírného průmyslu a nastavení pravidel

Narůstající vesmírný vliv Čínské lidové republiky vzbuzuje poslední dobou stále větší otázky. „Čína je dlouhodobě hodně aktivní ohledně hedvábné stezky a jejího propojení pomocí vesmírných technologií. BeiDou rozšiřuje nezadržitelně její místní vliv. Nesmíme také zapomínat, že data z Číny jsou používány i na západě,“ uvádí Hiroshi Koyama (Electronic Systems Group, Mitsubishi Electric Corporation).

Dle expertů je také potřeba zrychlit rozhodování v rámci Mezinárodního výboru pro globální družicové navigační systémy (ICG) OSN, který sleduje vlastníky satelitů a přes nějž je řešena kompatibilita a impermeabilita systémů, tak, aby se zabránilo budoucím škodám.

OSN navíc nedokázala za více než 50 let vesmírného věku vyřešit principy řádné správy a chování ve vesmíru. Většina dohod, jako je Outer Space Treaty (1967) a další, poskytují jen vágní prohlášení místo zřetelných pravidel. V rámci projektu Artemis proto Spojené státy společně s osmi partnerskými zeměmi v roce 2020 zpracovaly zásady a směrnice správného chování ve vesmíru (The Artemis Accords: Principles For Cooperation In The Civil Exploration And Use Of The Moon, Mars, Comets, And Asteroids For Peaceful Purposes). Během dvou let se k dohodě přidalo už dalších 12 zemí. Za další dekádu bude ve vesmíru podle Jaroslawa Jaworského ještě více těsno, a proto budou obdobná pravidla ještě více potřeba.

Obdobná potřeba aplikace pravidel vzniká i v souvislosti se soukromým sektorem. Komerční průmysl chce zvýšit profit tam, kde není regulace. Záleží jen na vládách, jaké podmínky pro soukromý sektor nastaví. V nadcházející době je naléhavě potřeba zavést zejména limity na ceny a také na tvorbu vesmírného smetí. Satelity na LEO (nízká oběžná dráha Země) již nyní představují pro vědce velký problém. Pakliže by existovala pokuta pro firmy za to, že nechají na oběžné dráze satelit a nenavedou jej na kolizní dráhu se zemskou atmosférou, rapidně by se snížilo množství vesmírného odpadu. Tento postup by navíc rozvinul další vývoj technologií.

Debatující se v závěru panelu shodli na urgentnosti přijetí zásadní regulace vesmírného prostoru, operací a vesmírných zdrojů na základě dat a širokého konsenzu na nízké úrovni, jelikož se obávají, že přísná nařízení by mohla vyvolat ochlazení vesmírného průmyslu.

Účastníci poslední panelové diskuse: (zleva) Thomas Single (Deputy Vice President International Region, Space Force Association), Travis Langster (Principal Director of Space Policy, US Department of Defense), John P. Stopher (Former Principal Assistant to the Secretary of the US Air Force for Space), Brig. Gen. Didier Polomé (Assistant Chief of Staff for Strategic Plans and Policy/Defence Planning, NATO HQ Supreme Allied Command Transformation (NATO ACT), Stephen C. Pluntze (Executive Director of the Space Systems Command International Affairs Office, US Space Force).

Posílení spojenecké vesmírné průmyslové architektury

Spojené státy americké zaostávaly v integraci systémů do vesmírné architektury a akvizicích, proto založily Space force,“John P. Stopher (bývalý Principal Assistant to the Secretary of the US Air Force for Space).

Všechny panely letošní konference se de facto úzce dotýkaly tématu vesmírné architektury. Tu lze přirovnat například k něčemu jako FedEx. Architektura představuje systém politik, plánování a provádění operací. Stephen C. Pluntze (výkonný ředitel Space Systems Command International Affairs Office, US Space Force) k tomuto dodává: „Dříve rozhodoval jeden generál o všech operacích.  Nyní se snažíme velení přenést na nižší úrovně a více osob. Jednotlivé vesmírné projekty se dělaly samostatně a nyní se je holisticky snažíme propojit v jeden velký vesmírný průmysl.“

Debatující se nevyhnuli ani opětovnému tématu hrozby ze strany Číny a Ruska, o kterém hovořil Travis Langster (Principal Director of Space Policy, US Department of Defense). Americké ministerstvo obrany se adaptuje a spolupracuje se soukromým sektorem na vyhodnocení těchto skutečností. Spojené státy jsou připraveny reagovat a mění své podmínky toho, jak k vesmíru přistupovat. Vyzdvihl důležitost transparentnosti a spolupráce s partnery (security competition tool). V budoucnu nás dle něj čeká intenzivní mezinárodní zapojení a synchronizace operací mezi aliančními partnery. Až 97 % úkonů konají alianční země, nikoli samotná Severoatlantická aliance (NATO), ta poskytuje zejména vojenské poradenství a servis.

Využívání vesmíru přinese zemím NATO jednoznačnou bezpečnost. V rámci vesmírné domény vidím pět budoucích imperativů/výzev válčení: 1. competetive superiority 2. resilience (military and civil) 3. Influence 4. Multi-domain integrated framework 5. Cost domain functionality. Musíme se také i nadále řídit základními zásadami – vesmír je globální prostředí, je nutné zachovat volný přístup k výzkumu vesmíru, vesmír a tělesa v něm nacházející nemohou být předmětem subjektivního nároku jakéhokoli aktéra,“ zmínil Brig. Gen. Didier Polomé (Assistant Chief of Staff for Strategic Plans and Policy/Defence Planning, NATO HQ Supreme Allied Command Transformation).

Thomas Single (Deputy Vice President International Region, Space Force Association) hovořil zejména o tom, že státy, které si myslí, že vesmír nepotřebují a nepoužívají jej, se velice pletou. Vesmírná doména již prostoupila do všech aspektů našeho života.

V rámci diskuse zazněla z publika pro některé řečníky poněkud překvapivá otázka: Jak bychom si měli počínat se soukromým sektorem při aktivaci čl. 5 Washingtonské smlouvy? Hosté se shodli, že tato situace představuje jen těžko řešitelný problém. Ten by se měl však v budoucnu vyřešit integrací kritických součástí soukromého vesmírného průmyslu tak, aby architektura fungovala dlouhodobě jako celek, ale v případě nutnosti rozděleně. Aktivaci čl. 5 Washingtonské smlouvy předchází kooperace, dílčí kroky spojenců a NATO. Proto je velice nepravděpodobné, že takováto situace vůbec kdy vznikne.

Konferenci uzavřela svým závěrečným vstoupením Robinsonem výkonná ředitelka PSSI dr. Jana Robinson. Sedmý ročník Konference PSSI o vesmírné bezpečnosti se uskuteční v červnu 2024 v Praze. Účastníci zhodnotí splnění stanovených cílů z letošního setkání a budou opět debatovat nad dalšími důležitými otázkami vesmírné domény.


Zdroje

Report je sepsán na základě účasti zástupce Security Outlines na druhém dni 6. ročníku Konference PSSI o vesmírné bezpečnosti: Globální vesmírná soutěž, bezpečnost, trhy a sankce, webových a tiskových informací PSSI o konferenci.

Přiložené fotografie jsou pořízeny redaktorem Security Outlines.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.