Historický summit NATO 2022 v Madridu

Štítky:

Letošní summit Severoatlantické aliance ve španělském Madridu si vysloužil od mnohých komentátorů přízvisko „historický“. Bezprecedentní změna vnímání bezpečnostní situace v euroatlantickém prostoru se promítla i do samotného summitu. NATO potvrdilo politiku otevřených dveří a přijme mezi sebe nové spojence. Došlo také k novému zarámování aktuálních hrozeb členským státům i akcentaci klimatické změny.

Probíhající válka na území Ukrajiny, která započala v roce 2014, a jejíž aktuální fázi zahájila Ruská federace svou invazí 24. února 2022, značně určila podobu letošního summitu NATO. Jedním z Ruskem deklarovaných důvodů pro invazi mělo být potenciální členství Ukrajiny v EU a NATO. Neplánovaným důsledkem však bylo přehodnocení svého vztahu k NATO ze strany Finska a Švédska.

Konec neutrality: Švédsko a Finsko vstupují do NATO

Vzhledem ke členství v EU prakticky nešlo označit Finsko a Švédsko za neutrální státy. Po vojenské stránce se však ke členství v NATO doposud stavěly zdrženlivě. Obě země se Severoatlantickou aliancí udržovaly partnerské vztahy, nicméně ve vojenskopolitické rovině těžily ze svého neutrálního postavení. Tento postoj byl podpořen i názorem obyvatel Finska a Švédska, kteří vstup do NATO nepodporovali. Situaci však poměrně rychle změnila invaze Ruské federace na Ukrajinu.

Finsko a Švédsko postupovaly společně a vyjádřily společný záměr vstoupit do NATO. Proti jejich členství se vyslovilo pouze Turecko, které oba státy obvinilo z podpory teroristických skupin PKK a YPG/PYD, které působí proti zájmům Turecka. V předvečer summitu se konalo trilaterální setkání mezi zástupci Finska, Švédska a Turecka, které završilo diplomatický proces urovnání vzájemných vztahů. Výsledkem je společné memorandum, ve kterém se Finsko a Švédsko zavazují k ukončení jakékoliv podpory zmíněných skupin, důsledné zkoumání jejich financování a ukončení embarga na vývoz zbraní a materiálu dvojího určení do Turecka. [1] Rovněž by oba státy měly pomoci začlenit Turecko do projektů v rámci iniciativy EU PESCO. Turecko naopak vyjádřilo podporu politice otevřených dveří Aliance a souhlasí s pozváním Finska a Švédska do NATO na summitu v Madridu. [1]

Hned po ukončení summitu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan připomněl, že sliby Finska a Švédska musí být splněny. Dokud k tomuto nedojde, turecký parlament vstup nových členů neschválí. Pro Turecko je klíčové zejména vydání 73 osob napojených na PKK a YPG ze Švédska pro jejich stíhání do Turecka. [2] V kontextu tureckého stanoviska se také spekuluje o umožnění nákupu letounů F-16 v USA a modernizace současných tureckých letounů na nejvyšší standard. Případný nákup zmíněných letounů veřejně podpořil prezident Spojených států amerických Joe Biden po podpisu třístranného memoranda. [3]

Podpis třístranného memoranda. Zdroj: NATO

Společná deklarace

Obavy o budoucnost Aliance z devadesátých let jsou minulostí, stejně jako některé starší výroky o tom, že NATO je ve stádiu klinické smrti. Ve společné deklaraci potvrdili zástupci Aliance její důležitost pro bezpečnost v euroatlantickém prostoru. [4] Zejména pak byla potvrzena důležitost článku pět Washingtonské smlouvy, která je úhelným kamenem kolektivní obrany. Klíčové úkoly aliance jsou nadále tři – odstrašení a obrana, zvládání krizí a jejich prevence, a kooperativní bezpečnost. Dále došlo k odsouzení jednání Ruské federace zejména v kontextu nabourávání současného mezinárodního řádu a úmyslu vyvolat ve světě potravinovou krizi.

Kromě nového Strategického konceptu se členské státy ve společné deklaraci zavázali i ke konkrétním krokům, které mají adresovat současnou bezpečnostní situaci. [5] Není překvapením, že jedním z nich je urychlení pomoci válčící Ukrajině. Poněkud překvapivě však působí samotné znění tohoto závazku, kde je velký důraz kladen zejména na „non-lethal support“, pomoc se zajištěním kybernetické bezpečnosti, pomoc obrannému průmyslu a postkonfliktní obnovu země. Všechny zmíněné kroky Ukrajině jistě pomohou, otázkou je, zda by v současné situaci prezident Zelensky, který na summitu vystoupil, neocenil spíše závazek v podobě navýšení dodávek zbraňových systémů a munice. Nutno však dodat, že např. Francie, Kanada, Spojené státy a Velká Británie v rámci summitu přislíbily další dodávky zbraní a munice pro Ukrajinu. [6] [7]

Nové rámování hrozeb

Ruská federace je ve Společné deklaraci i novém Strategickém konceptu označená za přímou hrozbu pro bezpečnost v Evropě a pro stabilitu současného mezinárodního systému založeném na mezinárodním právu. Poprvé je zmíněna i Čínská lidová republika. Na rozdíl od Ruské federace je považována spíše za konkurenta než přímou vojenskou hrozbu. Koncept však poukazuje na škodlivé aktivity Číny v kyberprostoru, zejména spojené s krádežemi duševního vlastnictví. Prostor je věnován i hrozbám plynoucích z čínského náskoku v technologiích 5G a implementaci těchto technologií do komunikačních sítích členských států.

Důležitost vnímání Číny potvrzují také bilaterální jednání NATO s partnery z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu, které byly součástí summitu. Ve svém Strategickém konceptu Aliance rovněž poukazuje na své závazky v Indo-Pacifickém regionu.

Poněkud nešťastně působí obecná formulace, kdy se Aliance snaží ve Strategickém konceptu vymezit proti autoritářským státům. Ty mají a priori působit proti zájmům a hodnotám demokratického způsobu života. Ať už NATO jako aliance, tak i jednotliví spojenci navazují vřelé vztahy s nedemokratickými státy a označují je za partnery. Pokud jsou pro NATO rovněž klíčové regiony jako Sahel, severní Afrika a Blízký východ, působí tato formulace pokrytecky. Obzvláště v době snahy hledání alternativních zdrojů ropy a zemního plynu je takto obecné tvrzení vskutku nešťastné.

Posílená přítomnost v Evropě a 360° obrana

Nový Strategický koncept uvádí, že se Aliance do budoucna soustředí zejména na vševojskové schopnosti tak, aby mohla obstát v konfliktu s rovnocenným soupeřem (tzv. peer conflict), a to ve všech doménách, tedy na zemi, ve vzduchu, na moři, ve vesmíru a v kyberprostoru. Jedná se tak o pokračování trendu, který započal po ruské anexi Krymského poloostrova v roce 2014. Před rokem 2014 se armády členských států soustředily zejména na stabilizační operace mimo území Aliance. I přes tento návrat ke kořenům je na několika místech ve Strategickém konceptu zdůrazněno, že terorismus je stále vnímán jako hrozba, a boj proti němu bude pokračovat.

K obraně teritoria se váže i výše zmíněný článek pět Washingtonské smlouvy. V novém Strategickém konceptu je na několika místech zmíněno, že spouštěčem pro jeho aktivaci může být i kybernetický útok či hybridní působení takového rozsahu, že je jeho dopad srovnatelný s kinetickým útokem. Ačkoliv je tato formulace vágní, jasně deklaruje status kyberprostoru jako operační domény.

V současné době je v aliančních armádách vyčleněno 40 000 vojáků jakožto pohotovostní síly rychlé reakce. Tyto pohotovostní síly byly využity např. v rámci posílení aliančních partnerů na východním křídle Aliance po ruské invazi. Nově by tento počet měl být navýšen na celkem 300 000 vojáků schopných nasazení do 30 dní, z nichž 100 000 bude schopno nasazení již do 10 dní. Zároveň by mělo na východním křídle Aliance dojít k předsunutému umístění techniky a vybavení pro pohotovostní síly tak, aby se zjednodušilo jejich nasazení.

Struktura pohotovostních sil NATO. Zdroj: NATO

V rámci summitu rovněž prezident Biden oznámil záměr, posílit přítomnost ozbrojených sil USA v Evropě. [8] Nově by v Evropě mělo být umístěno až 100 000 příslušníků ozbrojených sil USA, k námořní základě ve Španělsku bude nově přičleněno šest torpédoborců místo čtyřech a ve Velké Británii budou dislokovány další dvě letky letounů F-35. Přelomové je rozhodnutí umístit v Polsku velitelství V Corps US ARMY, jedná se tak o první permanentní dislokaci sil NATO na území bývalé Varšavské smlouvy. Rovněž jde o úspěch Polska, které se o permanentní přítomnost ozbrojených sil USA na svém území již několik let snaží.

Inovace a investice do technologií

Hrozbou i příležitostí jsou tzv. emerging disruptive technologies (EDTs). Pod tímto označením se skrývají nové technologie, jejichž vývoj může mít transformační charakter jak na společnost, tak na vedení boje. Jedná se ze své podstaty o technologie dvojího určení, které představují na jedné straně ekonomickou a vojenskou příležitost a na druhé straně hrozbu v případě, že v jejich vývoji pokročí protivník. Mezi EDTs se řadí např. umělá inteligence, analýza big-data, kvantové počítače, biotechnologie či nové zdroje energie, vesmírné technologie a mnoho dalších.

Za účelem posílení konkurenceschopnosti v tomto odvětí alokuje NATO jednu miliardu euro do investičního fondu, který bude mít za úkol podporovat v příštích 15 letech projekty v těchto oblastech. [9] Na summitu v Madridu tento investiční fond podpořilo 22 zemí (včetně ČR). Investiční fond tak doplní již existující projekt DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic), který má za cíl zkoumat využitelnost těchto technologií v sektoru obrany.

Překryv mezi EU a NATO

Potenciálním vstupem Finska a Švédska do NATO se zvětší průnik členských států NATO a EU. To je samo o sobě podnětem pro diskusi o budoucnosti Společné obranné a bezpečnostní politiky EU. Bude to mít nepochybně vliv i na sezónní úvahy o Evropské armádě, neboť tuto roli bude de facto zastávat NATO posílené o Finsko se Švédskem. Pro evropské státy NATO a EU je to příležitost k jakési větší demarkaci úkolů, stejně tak jako příležitost využívat mechanismy NATO pro mírové a stabilizační mise. Sahel, severní Afrika a Blízký východ jsou ve Společné deklaraci i Strategickém konceptu klíčovými regiony jejichž stabilita či nestabilita bude mít vliv na členské státy. Jedná se o stejné regiony, které jsou stěžejní i pro EU, což otevírá příležitosti stavět budoucí mírové a stabilizační mise spíše na půdorysu NATO.

Příklad z opačného spektra je slib, který se objevuje ve Společné deklaraci z madridského summitu, kde se Aliance zavazuje snížit emise skleníkových plynů a mířit v roce 2050 k bezemisnímu fungování. Nutno podotknout, že je zde akcentován důraz na snižování emisí za předpokladu, že nebude nijak snížena efektivita ozbrojených sil a tyto kroky budou rozpočtově zodpovědné. Využití energie z obnovitelných zdrojů má pro ozbrojené síly jistě své logistické výhody i nevýhody. NATO je však organizace kolektivní obrany a má primárně vojenských charakter. Snižování emisí skleníkových plynů a širší ekologická transformace společnosti je tak spíše úkol pro EU příp. individuálně pro USA a Kanadu na druhé straně Atlantiku.

NATO jako základní pilíř bezpečnosti

Otázky devadesátých let o nutnosti reformy NATO či nešťastné komentáře některých politiků týkající se klinické smrti aliance jsou pryč. Bezprecedentní změna bezpečnostní situace v Evropě nám ukazuje, že NATO tvoří základní pilíř bezpečnosti pro jeho členské státy. V kombinaci s potenciálním rozšířením Aliance lze tedy tvrdit, že tento summit měl historický význam, byť to bylo dáno externími okolnostmi. Další summit je naplánován na příští rok v litevském Vilniusu. Summit tak proběhne ve strategicky důležitém Pobaltí, které se dlouhodobě cítí ohroženo Ruskou federací.


Zdroje:       

[1] NATO. (2022). Trilateral memorandum between Türkiye, Finland and Sweden. NATO. Dostupné z:  https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_197342.htm?selectedLocale=en

[2] Al Jazeera. (2022). Erdogan says Sweden, Finland must fulfil NATO agreement promises. Al Jazeera, 30. 06. 2022. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2022/6/30/erdogan-calls-on-sweden-finland-to-fulfill-nato-deal-promises

[3] Pamuk, H., Shalal, A. (2022). Biden administration throws support behind potential F-16 sale to Turkey. Reuters, 29. 06. 2022. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/biden-administration-throws-support-behind-potential-f-16-sale-turkey-2022-06-29/

[4] NATO. (2022). Madrid Summit Declaration  Issued by NATO Heads of State and Government participating in the meeting of the North Atlantic Council in Madrid 29 June 2022. NATO Press Release (2022) 095. Dostupné z: https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_196951.htm?selectedLocale=en

[5] NATO. (2022). NATO 2022 Strategic Concept. Dostupné z: https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/2022/6/pdf/290622-strategic-concept.pdf

[6] Brewster, M. (2022). Trudeau promises to arm Ukraine with modern military equipment. CBC News, 30. 06. 2022. Dostupné z: https://www.cbc.ca/news/politics/nato-arms-canada-1.6506611

[7] Shalal, A., Laing, A., Emmott, R. (2022) Biden sending more weapons to Ukraine as NATO prepares for long fight. Reuters, 30. 06. 2022. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/spain-pushes-nato-leaders-agree-bigger-role-north-africa-sahel-2022-06-30/

[8] Superville, D., Miller, Z. (2022) US boosting military presence in Europe amid Russia threat. AP News, 30. 06. 2022. Dostupné z: https://apnews.com/article/russia-ukraine-nato-biden-madrid-jens-stoltenberg-de44b391b62aa3b9ccbd37ca12518f26

[9] NATO. (2022). NATO launches Innovation Fund. Dostupné z: https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_197494.htm

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.