Přehled a stručná analýza událostí z euroatlantického prostoru za měsíc leden.
Další britská válečná loď směřuje k Falklandám
Spojené království vyslalo k Falklandským ostrovům novou válečnou loď HMS Dauntless. Tento krok vnímá většina komentátorů ve světle nově obnovených sporů o suverenitu ostrovů, které přivedly obě země v roce 1982 do vzájemného ozbrojeného konfliktu. Londýn ale tento krok obhajuje tím, že se jedná už o déle naplánovanou misi a v žádném případě nemá nic společného s nedávno obnoveným napětím.
http://www.defensenews.com/article/20120131/DEFREG02/301310013
Kanada vyhostila ruské diplomaty
V reakci na zatčení kanadského námořního důstojníka obviněného ze špionáže pro Rusko, vyhostila údajně kanadská vláda šest ruských diplomatů. Kanadské ani ruské ministerstvo zahraničí ale tuhle informaci nepotvrdilo s tím, že se jedná o záležitosti národní bezpečnosti.
http://www.defensenews.com/article/20120131/DEFREG02/301310014
V Norsku odsouzení „první“ teroristé
Norský soud poslal do vězení dva muže obviněné z plánování útoku na dánské noviny Jyllands-Posten kvůli karikaturám proroka Mohameda. Mikael Davud, etnický Ujgur, byl odsouzen na 7 let a irácký Kurd Shawan Sadek Saeed Bujak na 3,5 roku. Třetí obžalovaný, David Jakobsen, byl zbaven obvinění. Verdikt je svým způsobem historický, protože se jedná o první odsouzené na základě norské proti-teroristické legislativy.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16790916
Série hackerských útoků v Evropě
Ratifikace kontroverzní mezinárodní dohody ACTA, jejímž účelem má být ochrana duševního vlastnictví (mj. i na Internetu) a která počítá také s trestně-právní odpovědností, vyvolala v Evropě řadu protestů, kampaní a především hackerských útoků. Smlouvu již podepsala valná většina členských států EU a dalších vyspělých zemí. Napadeny byly mj. servery polské, české, slovenské (přestože ACTA ještě nepodepsala) nebo irské vlády. Oponenti se obávají především cenzury a státních zásahů do Internetu.
Nový obranný projekt britského námořnictva
Britská vláda dala zelenou projektu na vývoj nové střely krátkého doletu, která má chránit válečné lodě královského námořnictva před stíhacími letouny a proti-lodními raketami.
Francie obnoví svou výcvikovou misi v Afghánistánu
Francouzské jednotky obnoví trénink afghánských bezpečnostních sil, který přerušily po minulo-týdenním útoku afghánského vojáka, který připravil o život 4 Francouze a 16 zranil. Prezident Sarkozy zároveň oficiálně oznámil úmysl stáhnout většinu jednotek do konce roku 2013, přestože průzkumy veřejného mínění ukazují, že valná většina obyvatel by preferovala stažení všech jednotek již do konce tohoto roku.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16767963
Jasnější obrysy reformy amerických ozbrojených sil
Ministr obrany Leon Panetta představil základní body transformace amerických ozbrojených sil, které se musí v následujících 10 letech vyrovnat se škrty ve výši 487 mld. dolarů. Hlavní myšlenkou je především redukce konvenčních sil a vyhýbání se rozsáhlým konfliktům s dlouhodobým angažmá jako byla válka v Iráku či Afghánistánu. Naopak důraz má být kladen na obranu oblastí klíčových pro národní zájmy USA a posílení speciálních a elitních jednotek. Ty by měly být připraveny a vybaveny k nasazení kdekoli na světě (typickým příkladem bylo nedávné osvobození dvou humanitárních pracovníků z rukou somálských pirátů americkými SEALs). Počet příslušníků ozbrojených sil by měl být snížen o 100 000 (80 000 Armáda z nynějších 570 000 na 490 000 a 20 000 námořní pěchota na stav 182 000). Cílem má být také udržení technologického náskoku a mj. další expanze využívání bezpilotních letounů. Letecké síly budou nadále pokračovat v akvizici nových F-35 ale další zavádění stealth letounů bude omezeno. Zároveň by měly být vyřazeny staré nákladní letadla. Námořnictvo si ponechá celou svou flotilu letadlových lodí, ale zbaví se křižníků. Obstarávání nových ponorek bude zpomaleno, včetně 2letého odkladu na vybudování nové generace těchto plavidel vyzbrojených nukleárními střelami s dlouhým dosahem. Zároveň budou zavřeny popřípadě sloučeny některé vojenské základny v zahraničí (k podobné redukci části základen došlo v roce 2005) a omezen počet amerických vojáků v zámoří, především v Evropě. Naopak, nárůst lze očekávat v asijsko-pacifickém regionu.
Někteří členové amerického kongresu (především republikáni) se ale obávají, že tyto škrty a redukce můžou výrazně oslabit americkou moc a národní bezpečnost. Nicméně současný stav je de facto nejspíš neudržitelný a Leon Panetta v podstatě naplňuje vizi jednoho ze svých předchůdců Donalda Rumsfelda, který prosazoval myšlenku menších ale mnohem flexibilnějších ozbrojených sil již před 10 lety.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16751973
http://online.wsj.com/article/SB10001424052970204624204577183234216799116.html?mod=WSJ_hp_LEFTTopStories&cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link20-20120126
http://www.defensenews.com/article/20120126/DEFREG02/301260014/Panetta-Military-Will-Smaller-8216-Cutting-Edge-8217-
http://www.defensenews.com/article/20120125/DEFREG02/301250016/Pentagon-Request-Two-New-Rounds-Base-Closures
http://www.defensenews.com/article/20120126/DEFREG02/301260012/U-S-Lawmakers-8216-Deeply-Concerned-8217-About-Pentagon-Cuts
Rozhovor s dlouholetým členem sněmovní komise pro ozbrojené síly, demokratem Adamem Smithem o připravovaných škrtech:
http://www.defensenews.com/article/20120130/DEFREG02/301300006/Interview-U-S-Rep-Adam-Smith
Profesionalizace rakouské armády?
Rakousko odstartovalo 3 pilotní projekty, které mají být testem případné profesionalizace rakouských ozbrojených sil, které jsou dnes složeny převážně z branců sloužících půl roku.
Obamův proslov o stavu Unie
24. ledna pronesl prezident Obama svůj proslov o stavu Unie před členy obou komor amerického Kongresu. Hlavním tématem byly pochopitelně ekonomické otázky, ale věnoval se okrajově také zahraniční politice, přičemž zmínil především Írán, Sýrii a Čínu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16709072
http://www.cbsnews.com/video/watch/?id=7396295n
http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2012/01/24/remarks-president-state-union-address?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link4-20120125
Komentáře z FP věnující se obecně hodnocení dosavadní Obamovy zahraniční politiky:
http://www.foreignpolicy.com/articles/2012/01/25/kill_shot
http://www.foreignpolicy.com/articles/2012/01/23/obama_needs_a_grand_strategy
http://www.foreignpolicy.com/articles/2012/01/23/grading_obama_s_foreign_policy
EU povolí některé sankce vůči Barmě
EU se dohodla na uvolnění některých sankcí vůči Barmě (Myanmaru) po tom, co civilní vláda (vládnoucí od loňského roku) přijala v posledních měsících několik převratných reforem a propustila na svobodu řadu politických vězňů. Pokud bude reformní úsilí pokračovat, jsou západní lídři ochotni zrušit i další sankce, i když s největší pravděpodobností počkají nejspíš až na průběh dubnových voleb, které by měly být skutečným testem toho, jak vážně to režim se změnou politického kurzu myslí.
Britské válečné lodě v Zálivu?
Podle vyjádření britského ministra obrany Philipa Hamonda může zvyšující se napětí v Perském zálivu vést k nutnosti výrazně posílit přítomnost britského válečného námořnictva v oblasti.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-16701013
Francouzský Senát schválil zákon o arménské genocidě
Kontroverzní zákon o arménské genocidě, který prošel dolní komorou francouzského parlamentu minulý měsíc, byl schválen také Senátem a teď už jenom čeká na podpis od prezidenta Sarkozyho. Legislativu již minulý měsíc ostře odsoudilo Turecko a ihned přijalo odvetná opatření, především v oblasti bilaterální vojenské spolupráce. Nejnověji vyhrožuje Ankara dokonce rozvázáním diplomatických styků, pokud vstoupí zákon skutečně do platnosti. Tureckou nevůli se snažil zmírnit sám Sarkozy zasláním osobního dopisu tureckému premiérovi, ale valných výsledků nedosáhl. Vztahy obou zemí se v poslední době značně zlepšily, především kvůli společné podpoře libyjské a syrské opozice. Zdá se ale, že tímto krokem může Francie spojenectví s Tureckem definitivně ztratit.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16677986
http://www.dw-world.de/dw/article/0,,15686187,00.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link22-20120124
Ropné embargo EU vůči Íránu
23. ledna přijali ministři zahraničí členských států EU oficiálně rozhodnutí o uvalení ropného embarga na Írán, čím realizovali svůj záměr avizovaný již začátkem tohoto měsíce. Zpožděná implementace byla způsobena faktem, že některé země (Španělsko, Itálie a Řecko) potřebovaly více času na zajištění alternativních dodávek. Členské státy EU se zároveň dohodly na zmrazení všech aktiv Íránské centrální banky. Přestože do EU proudí až 20% íránské ropy, může být vliv embarga oslaben zvýšenou poptávkou asijských ekonomik.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-1667466
Komentáře of CFR:
http://www.cfr.org/iran/can-sanctions-bring-iran-table/p27167?cid=nlc-public-the_world_this_week-link18-20120127
http://www.cfr.org/iran/limits-eus-iranian-oil-embargo/p27179?cid=nlc-public-the_world_this_week-link20-20120127
Chorvaté řekli „ano“ EU
22. ledna proběhlo v Chorvatsku referendum o členství země v EU, přičemž 66% voličů vyjádřilo svůj souhlas. Zklamáním byla ale poměrně nízká účast – 44% oprávněných voličů. Chorvatsko by se tak mělo stát v červenci 2013 28. členským státem Unie.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16670298
http://www.dw-world.de/dw/article/0,,6702424,00.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link23-20120123
Rezignace šéfky norské zpravodajské služby
Hlavní šéfka norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen podala rezignaci po svém přeřeknutí se při parlamentním slyšení, kde utrousila nechtěně poznámku o operování norských vojenských zpravodajců uvnitř Pákistánu. Islámábád teď údajně žádá od Osla vysvětlení. Kristiansen nahradí její zástupce Roger Berg.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16626447
Zajímavá reportáž o roli britských speciálních sil při svržení Kaddáfiho režimu
http://www.bbc.co.uk/news/magazine-16573516
V Kanadě zatčen údajný ruský špion
18. ledna byl v Kanadě zatčen námořní zpravodajský důstojník Jeffrey Paul Delisle podezřelý ze špionáže pro Rusko. Utajené informace předával druhé straně zhruba od července 2007. Soudní přelíčení by mělo proběhnout 25. ledna a maximální možný trest je doživotí.
http://en.rian.ru/world/20120117/170803358.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16615184
Orbán čelí kritice EU
Evropská komise zahájila 17. ledna legislativní řízení proti Maďarsku kvůli jeho nové ústavě a zákonům, které jsou v rozporu s evropskými smlouvami, protože ohrožují nezávislost centrální banky, soudnictví a svobodu informací. Tento krok není zdaleka obvyklý a je důkazem značného znepokojení zbytku Evropy z dosavadního vývoje v Maďarsku. Orbánova vláda má teď měsíc na to, aby kontroverzní zákony zrušila nebo upravila, jinak ji Komise pošle před Soudní dvůr EU. Otázce Maďarska se bude věnovat také Evropský parlament na svém zasedání 18. 1.
http://www.spiegel.de/international/europe/0,1518,809669,00.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16613934
Británie zredukuje svou speciální brigádu Gurkhů
Britské ozbrojené síly propustí kvůli rozpočtovým škrtům asi 400 příslušníků speciálních jednotek nepálských Ghurků, kteří slouží v britské armádě od roku 1815. V současnosti disponují britské ozbrojené síly jednou brigádou o síle 3 500 těchto bojovníků. Redukce se dotkne také dalších míst a celkově by mělo být ze služby propuštěno na 2 900 lidí (z toho zhruba 1000 z letectví a 300 z námořnictví).
http://www.defensenews.com/article/20120117/DEFREG01/301170004
USA tlačí na své asijské spojence kvůli Íránu
USA tlačí na své asijské spojence, aby omezily import ropy z Íránu. S opatřením zatím souhlasilo Japonsko, nátlak se vyvíjí na Jižní Koreu a dokonce i Čínu (u níž je ale pravděpodobnost úspěchu celkem nízká). Je patrné, že Washington se snaží těmito kroky posílit vliv ropného embarga EU (přijatého začátkem ledna), jehož dopad na Teherán by mohla zmírnit právě poptávka asijských ekonomik. Zároveň je jasné, že Obamova administrativa si zatím zvolila k zastavení íránského jaderného programu využívání soft-power, diplomacie a utajených operací. Se stále častějšími výhružkami Teheránu, že zablokuje Hormuzský průliv jako odplatu za sankce, se ale můžeme dočkat v blízké budoucnosti také vojenského zásahu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16523422
http://www.nytimes.com/2012/01/18/world/asia/us-presses-south-korea-to-reduce-oil-imports-from-iran.html
http://www.2point6billion.com/news/2012/01/18/united-states-pushes-china-to-cut-oil-imports-from-iran-10723.html
Nepokoje v Rumunsku
Několika-denní občanské nepokoje zažívá v prvním měsíci také Rumunsko. Důvodem jsou úsporná opatření vlády, především v oblasti zdravotnictví a celková nespokojenost s ekonomickou situací v zemi. Demonstrace spustila demise populárního státního úředníka Reada Arafata kvůli nové zdravotnické reformě. Po srážkách demonstrantů s policií zůstalo několik desítek zraněných. Arafat byl jmenován zpátky do funkce, ale výtržnosti a nepokoje zatím pořád pokračují.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16565123
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16570860
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16600965
Názory některých účastníků: http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16592715
Galerie fotek: http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16592719
Opět neklid na srbsko-kosovské hranici
Kosovská policie se na srbské hranici střetla s demonstranty, kteří se snažili zablokovat dopravu směřující do země ze srbské strany. Bezpečnostní složky musely použít slzný plyn a vodní kanóny. Zraněno bylo na 50 lidí (většinou policistů) a zatčeno 140 demonstrantů. Mezi zatčenými se údajně nachází i 5 poslanců parlamentní Strany za sebeurčení.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16564431
http://uk.reuters.com/article/2012/01/14/uk-kosovo-violence-idUKTRE80D0RP20120114
Transfer obranného a vojenského zboží v EU zjednodušen
Již 19 zemí EU přijalo direktivu Evropské komise 2009/43/EC, která zjednodušuje pravidla a podmínky pro transfer zboží a produktů souvisejících s obranou a vojenstvím. Zbylé členské státy na přijetí zákona pracují. Deadline pro implementaci direktivy je 30. červen.
Norsko znepokojeno oslabováním NATO
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil ve Washingtonu své obavy z oslabování sebe-obranných schopností NATO. Společná cvičení podle něho dokazují, že Aliance ztrácí schopnosti a kapacity provádět větší konvenční operace, což může v budoucnu ohrozit její obranyschopnost v případě závažnější hrozby např. ze strany symetrického protivníka. S výraznými finančními škrty se bude navíc tato situace do budoucna zhoršovat. Norsko snad jako jediná země navyšuje svůj obranný rozpočet a investuje do řady modernizačních programů (např. plánované kompletní přezbrojení leteckých sil z F-16 na stealth letouny F-35, vybavení válečných lodí bojovým systémem Aegis atd.).
Stažení poloviny amerických sil z Evropy
Obamova administrativa oznámila v souvislosti s úspornými opatřeními úmysl stáhnout 2 ze 4 vojenských brigád umístěných v Evropě.
USA naváže diplomatické vztahy s Barmou
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton oznámila 13. ledna, že USA navážou s Barmou diplomatické styky a zahájí výměnu velvyslanců. Tento krok přišel několik hodin poté, co režim propustil na svobodu několik prominentních politických vězňů. Zároveň tento měsíc podepsala vládní junta příměří s Karenskými rebely a také povolila účast politické strany pro-demokratické aktivistky Su Ťij na volbách. Clintonová navštívila zemi minulý měsíc a byla tak první americkou ministryní zahraničí na státní návštěvě Barmy po 50 letech. Zrušení sankcí vůči režimu je ale zatím nepravděpodobné a dojde k němu nejspíš až tehdy, až bude definitivně jasné, jakým směrem se nakonec vývoj v zemi vydá.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16554415
Nová americká strategie
5. ledna oznámil prezident Obama společně s ministrem obrany Panettou další plánované škrty v amerických výdajích na zbrojení a zároveň představil nástin nové americké strategie. Mělo by dojít k zrušení některých zbrojních programů, personální redukci armády a námořní pěchoty (asi o 14%) a pravděpodobně také k redukci jaderného arsenálu. Stažena bude významná část sil z Evropy, naopak posílena bude americká přítomnost v Pacifiku. Americké ozbrojené síly by měly být celkově méně konvenční a důraz bude kladen spíše na jednotky speciálních sil, bezpilotní letouny a kyberbezpečnost. USA zároveň opouští svou starou strategii, která vyžadovala schopnost ozbrojených sil vést simultánně dva rozsáhlé válečné konflikty. Podle nové strategie musí být schopné vést jeden hlavní konflikt a zároveň odstrašovat případného agresora od druhého. Pentagon by se měl v budoucnu vyhýbat rozsáhlým a dlouhodobým proti-povstaleckým a nation-building operacím a více se spoléhat na vytváření koalic. V nové strategii je tedy patrný vliv zkušeností z válek v Afghánistánu a Iráku. Současně ale taky reflektuje výzvy měnícího se bezpečnostního prostředí (zahrnuje asymetrické válčení, kybernetické a kosmické hrozby, operace v prostředí „anti-access/area denial“ atd.). Na první pohled se tedy zdá, že Pentagon se vybral správným směrem. Již delší dobu je totiž všem jasné, že americké výdaje na obranu (které po 09/11 enormně narostly) jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné a dřív nebo později muselo dojít k nějaké transformaci a redukci. Zvolený směr se zatím zdá správný, ale pochopitelně nutno počkat na více konkrétní kroky. Na závěr nutno podotknout, že i přes všechny tyto škrty zůstanou zatím USA nadále vojensky nejsilnější zemí na světě a pořád si udrží svou výraznou vojenskou superioritu nad všemi ostatními.
http://www.reuters.com/article/2012/01/06/us-usa-military-obama-idUSTRE8031Z020120106?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link6-20120106
http://www.washingtonpost.com/world/national-security/obama-announces-new-military-approach/2012/01/05/gIQAFWcmcP_story.html
Nástin nové strategie:
http://www.defense.gov/news/Defense_Strategic_Guidance.pdf
EU se dohodla na ropném embargu vůči Íránu
Země Evropské unie se po dlouhém dohadování shodly na ropném embargu vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu. Tento krok silně prosazovala zejména Francie. Embargo ale začne platit pravděpodobně až koncem ledna, protože některé evropské země jako Španělsko, Itálie nebo Řecko jsou na dovozu íránské ropy značně závislé a potřebují čas k nalezení alternativních zdrojů. Přestože je EU jedním z největších importérů íránské ropy, je otázkou jaký a zda vůbec bude mít tento krok vliv na íránský jaderný program. Podle vyjádření Teheránu nebude mít totiž země problém najit si jiné zákazníky, především v Asii.
http://www.spiegel.de/international/europe/a-807329.html
http://www.nytimes.com/2012/01/05/world/europe/europe-moves-toward-ban-on-iran-oil.html?_r=2&ref=world
Nový úřad ministerstva zahraničí USA
4. ledna oznámilo Ministerstvo zahraničí USA vytvoření nového Úřadu pro boj s terorismem (Bureau of Counterterrorism).
http://publicintelligence.net/u-s-state-department-creates-bureau-of-counterterrorism/
http://www.foreignpolicy.com/articles/2012/01/06/the_lwot_state_department_establishes_bureau_of_counterterrorism
Breivik možná netrpí schizofrenií
Podle nejnovějšího posudku 4 vězeňských psychiatrů z Osla Breivik netrpí žádnou psychotickou poruchou. Tyto závěry jsou v rozporu s původní zprávou, podle které Breivik trpí paranoidní schizofrenií a v době spáchání útoků byl nepříčetný. Soudní proces má začít 16. dubna. Pokud bude Breivik uznán mentálně způsobilým, bude souzen a může čelit trestu 21 let. Pokud ho soud shledá psychicky narušeným, skončí v psychiatrické léčebně.
Americké republikánské primárky
3. ledna byly v USA odstartovány republikánské primárky, které rozhodnou o tom, kdo z republikánů vyzve současného prezidenta Obamu v letošních volbách. Prvním státem, kde se hlasovalo, byla konzervativní Iowa. Pouze o několik hlasů zde zvítězil Mitt Romney nad Rickem Santorym. Jako třetí skončil Ron Paul. Následovat budou volby ve státech New Hampshire a South Caroline. Podle průzkumů i výsledků z Iowy je patrné, že hlavní souboj svedou pravděpodobně Romney a Santorum. Prezidentské volby v USA proběhnou v listopadu a kampani budou bezpochyby dominovat ekonomické otázky.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16388354?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link5-20120103
http://www.nytimes.com/2012/01/04/us/politics/santorum-and-romney-fight-to-a-draw.html?pagewanted=all
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16404413
Zhoršující se situace v Maďarsku
Se začátkem nového roku vstoupila v Maďarsku do platnosti nová ústava, kterou vládní Fidesz schválil v dubnu loňského roku. Mění název země z Maďarské republiky na Maďarsko, upravuje volební systém (který podle kritiků zvýhodňuje Fidesz), zahrnuje nové sociální otázky (práva nenarozeného dítěte, manželství mezi mužem a ženou, atd.) a preambule slibuje bránit intelektuální a duchovní jednotu národa. Den po vstoupení nové ústavy v platnost došlo v celé zemi k rozsáhlým protestům, jichž se zúčastnili tisíce lidí. Oponentům překáží nejenom nová ústava, která podle nich odstraňuje demokratické kontrolní mechanismy zavedené po roce 1989, ale také stále silnější kontrola vlády nad médii a soudnictvím. Proti nové ústavě ostře vystoupily také USA a EU, které vyjádřily vážné obavy z ohrožení maďarské demokracie a požadují její zrušení. Tyto problémy ale ještě více zastiňuje neustále se zhoršující ekonomická situace země. Hodnota forintu je na svém historickém minimu, hospodářský růst je na mrtvém bodě, ratingové hodnocení země bylo opět sníženo (tentokrát už na velmi neatraktivní hodnotu) a vládní politika Fideszu zahraniční investory spíše odradí, než přiláká. To se pochopitelně projevilo i v ostrém propadu veřejné podpory vládní strany, která ale přesto zůstává nejsilnějším politickým subjektem v zemi. Vytváří se tedy velice nebezpečná kombinace silného hospodářského propadu a vlády, která beze všech pochybností tíhne k autoritativnímu vládnutí.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16387117
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/hungary/8989020/Hungarians-rally-over-constitution.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link25-20120103
http://www.bbc.co.uk/news/business-16446307
