Novinky z euroatlantického prostoru: listopad 2014 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce listopadu.

IRÁCKÁ KRIZE A ISLÁMSKÝ STÁT

Spojené státy nově vysílají do Iráku dalších 1 500 vojáků k výcviku iráckých ozbrojených sil, což dle amerického prezidenta Baracka Obamy představuje novou etapu v boji proti Islámskému státu (IS). Tyto jednotky povedou asistenčně-poradní misi a budou rozděleny na dvě skupiny – první z nich o 630 vojácích bude pracovat s devíti iráckými a třemi kurdskými Peshmerga brigádami na výcviku, dalších 870 vojenských příslušníků bude vytvářet  operační tréninková centra pro Iráčany v severním regionu od Bagdádu. Američané rovněž posílají 50 vojáků do irácké problémové oblasti Anbar, která je od srpna rovněž pod kontrolou IS a dříve sloužila jako základna al-Kájdy. Obama zdůraznil, že vyslané jednotky nebudou použity na bojové úkoly. Výcvikem iráckých a kurdských sil chtějí USA docílit druhé etapy bojů proti IS, a to pozemní operace. Admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel americko-evropských sil, upozorňuje, že spíše než pozemní útok je potřeba zorganizovat pozemní síly tak, aby koalice mohla lépe cílit své vzdušné útoky. Obama na vyslání a výcvik místních sil bude žádat od Kongresu 5,6 miliard dolarů.  Způsob, jak k boji proti IS přistupuje irácká armáda se však nelíbí francouzskému prezidentovi Hollandovi. Ten prohlásil, že by irácká armáda měla dělat více, protože pouze bombové útoky neukončí boj proti IS. Hollande těmito slovy podpořil Obamovu záminku vycvičit kurdské a irácké síly společně, protože právě v silách Peshmerga vidí Hollande dobrý příklad boje proti IS.

Také Velká Británie posílá několik svých školitelů na americkou základnu v centru Iráku. Přesné číslo však zatím země nechce zveřejnit, nicméně se údajně jedná rozhodně o méně vojáků, než posílají USA. Zároveň však britští představitelé ujistili, že ani z jejich strany se nejedná o misi, která v budoucnu povede k nasazení pozemních jednotek. Kromě toho Velká Británie podnikla na začátku listopadu první útoky proti IS pomocí svých bezpilotních letounů. Tyto „drony“ operovaly blízko Baiji, oblasti s největší ropnou rafinérií v zemi, a úspěšně zasáhly ozbrojence, kteří měli u sebe improvizovaná výbušná zařízení. Útoky pokračovaly také severně od Iráku v Mosulu, jednoho z největších iráckých měst, které bylo v červnu dobyto IS a je nyní sužováno tvrdým výkladem práva šaría. Američané zde podnikli letecký útok, který zasáhl na 10 vozidel jedoucích v konvoji. Mezi zraněnými by měl být také vůdce IS, Abu Bakr al-Baghdadi, tato informace ovšem zatím nebyla potvrzena. Další úspěchy USA zaznamenaly při útoku na skupinu Khorasan napojenou na al-Kájdu, která měla připravovat útoky v Evropě a USA.  Ke koalici proti IS se přidala nově také Itálie, která posílá čtyři stíhací letouny Tornado společně se 135 členy vojenského personálu do Kuvajtu, odkud budou vzlétat k pozorovacím operacím. Kvůli útokům IS se zpozdila dodávka 36 letounů F-16, které si objednala irácká vláda. Část letounů je již umístěna v Tusconu, kde na nich někteří iráčtí piloti trénují.

1024px-General_Dynamic_F-16_USAF
Ilustrační obrázek: stíhací letoun F-16 (Zdroj: Wikimedia).

SEVERNÍ AMERIKA

Změna pravidel autorizace užití vojenské síly

Americký prezident Barack Obama má v plánu požádat Kongres o možnou změnu pravidel autorizace užití vojenské síly (AUMF) s cílem ospravedlnit své kroky v aktuálním boji proti Islámskému státu. Dokument AUMF byl přijat jen několik dnů po útocích z 11. září 2001 a je primárně zaměřen na boj proti nepřátelům typu al-Kájdy. Obama tvrdí, že cílem aktualizace je přizpůsobení daných pravidel současnému boji, neboť v dnešní době existuje jiný typ protivníka a nynější strategie týkající se spojenectví s Irákem a zeměmi Perského zálivu proti Islámskému státu se liší od té původní. Daný dokument by se měl přehodnotit tak, aby odrážel vnímání jak aktuálních, tak i budoucích hrozeb. Z tohoto důvodu Obama také pozval do Bílého domu generála Lloyd Austina z Velitelství střed (U. S. Central Command – USCENTCOM), aby lídrům Kongresu představil současný průběh bojů proti Islámskému státu, zodpověděl jejich otázky a především plně informoval Kongres o tom, jaké kroky se proti tomuto nepříteli podnikají. Tímto způsobem chce Obama prezentovat podobu AUMF ve světle změn potřebných (nejen) pro tuto operaci.

Požadavek na odkoupení lodí Mistral NATO

Osm amerických zákonodárců tlačí na nového generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby dvě francouzské lodě třídy Mistral, které mají směřovat do Ruska, odkoupila či pronajala Severoatlantická aliance. Takovýto rozhodný krok by dle zákonodárců ruskému prezidentu Putinovi ukázal, že západní rétorika je doprovázena reálnými kroky a že Aliance nebude tolerovat jeho nebezpečné akce v Evropě. Tato alternativa přichází v době, kdy sama Francie čelí značnému nátlaku ze strany aliančních spojenců, aby transakci těchto lodí Rusku zrušila vzhledem k ruské anexi Krymu a jeho chování v ukrajinské krizi. Zákonodárci tento obchod vidí jako nemyslitelný, a to tak dlouho, dokud ruská vláda bude zastávat výhružný postoj vůči NATO a pokračovat v okupaci území v sousedních evropských zemích, která je v hrubém rozporu s mezinárodním právem.

Studie o letounu jako základny po bezpilotní letouny

Americký Pentagon zadal Agentuře pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) žádost o prozkoumání možností na nový typ letounu, který by byl schopen nést na palubě bezpilotní letouny. Ty by pak měly být schopné z tohoto letounu vzlétnout, provádět své zpravodajské, sledovací a průzkumné mise v těžko přístupných oblastech a následně opět na tomto letounu přistát. DARPA by se měla primárně zaměřit na to, zda by současné letouny jako bombardéry B-52 a B-1B či transportní letoun C-130 Hercules bylo možné těmto požadavkům s minimálními modifikacemi přizpůsobit. Vytvořením těchto „letadlových lodí na obloze“ by se tak zefektivnilo působení menších bezpilotních letounů a prodloužil by se jejich dosah při misích.

Reformy týkající se amerických jaderných zbraní

Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil nové investice ve výši 9 miliard dolarů a reformu stávajících norem týkajících se amerického jaderného arzenálu. K tomuto rozhodnutí dochází poté, co bylo dokončeno přezkoumání o národním jaderném programu, ke kterému se ministerstvo obrany uchýlilo letos v lednu po sérii skandálů důstojníků, jež podváděli u zkoušek způsobilosti. Posudek doporučil více než 100 změn, kdy mezi nalezenými problémy byly hlavně nedostatek pracovní síly či stárnutí infrastruktury a kontrolních systémů, kvůli čemuž nejsou příslušní vojáci schopni naplnit svou roli. Změny se mají týkat všech tří oblastí jaderné triády. Pentagon například umožní námořnictvu najmout 4 000 civilních pracovníků na pomoc v oblasti ponorkových základen a americké letectvo zase přijme téměř 1 000 nových vojenských a civilních osob na dohled oblasti bombardérů a raket. Spojené státy v současné době vynakládají na svůj jaderný arzenál kolem 15-16 miliard dolarů ročně, nicméně tato položka se v následujících letech bude muset vzhledem k plánovaným změnám navýšit každoročně alespoň o 10 % v následujících pěti letech.

Kanada pod nátlakem Francie ohledně zbrojních zakázek

Francouzská loděnice DCNS, ve které se vyrábějí v současné době diskutované lodě Mistral, se snaží uspět v kanadském programu Canadian Surface Combatant (CSC) zaměřeném na náhradu stávajících kanadských torpédoborců a fregat. Klíčovou roli ve snahách Francouzů hraje i návštěva francouzského prezidenta Hollanda v Kanadě na začátku měsíce, kde spolu s kanadským premiérem Harperem oznámil dohodu o ustanovení Francouzsko-kanadské rady obranné spolupráce. Francouzští výrobci v čele s loděnicemi DNCS však čelí silné konkurenci. Americký koncern Lockheed Martin již delší dobu spolupracuje s kanadskými loděnicemi Irving Shipbuilding. Podílí se například na integraci zbraňových systémů na nové hlídkové lodě určené do arktických podmínek. Francie se tak obává o americkou dominanci v programu CSC a své tvrzení opírá o zmíněnou participaci firmy Lockheed Martin i v jiných programech nebo spolupráci Kanady v modernizačním programu amerických proti-lodních raket Sea Sparrow. V rámci programu CSC bude postaveno celkem 15 lodí, z nichž první by měla vstoupit do služby v roce 2023 a poslední v roce 2035. Celková cena programu je odhadována na 24 miliard dolarů a právě integrace zbraňových systémů bude zaujímat největší podíl z ceny.

800px-HMCS_Regina_(FFH_334)_1
Ilustrační obrázek: Kanadská víceúčelová fregata HMCS Regina (Zdroj: Wikimedia).

BRITSKÉ OSTROVY

Prohlubování spolupráce s Francií na bezpilotním letounu

Velká Británie společně s Francií zadaly svých národním firmám zakázku v hodnotě 150 miliónů eur na dvouletou studii o bojových bezpilotních letounech, která by měla být dalším krokem v hledání nástupce víceúčelových bojových letounů Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale. Obě země navíc podpoří tento projekt dalšími 100 milióny eur, které budou směřovat na národní studie o tomto budoucím bezpilotním bojovném vzdušném systému (UCAS). UCAS by kolem roku 2030 měl být schopen provádět trvalý dohled, sbírat zpravodajské informace, odstrašit protivníky, zaměřit cíle a provádět útoky na nepřátelském území. Hlavním cílem tohoto úsilí je prozkoumat proveditelnost UCAS v kontextu vyspělosti technologie a její cenové dostupnosti pro výrobní linku. Do studie je zapojeno 6 velkých britských a francouzských firem včetně BAE Systems, Dassault Aviation či Rolls-Royce. Jakmile bude studie dokončena, následovat by měla fáze výroby demonstrátoru, na němž bude poté založen model prototypu.

KONTINENTÁLNÍ EVROPA

Možný prodej švédských Gripenů Finsku

Během příštích deseti let doslouží finské armádě stávající stíhací letouny F/A-18 Hornet a jednou z alternativ jejich náhrady je pořízení nejnovější verze Gripenů od Švédska. Možnou dohodou by tak došlo k podpoření bilaterální spolupráce se Švédskem, kdy pořízením těchto letounů by se oba státy mohly podělit o náklady na jejich vývoj a následnou obranu obou teritorií. Očekává se, že během února příštího roku má dojít k důležitému rozhodnutí o této bilaterální kooperaci a případně v období dubna 2015 se pak první projekty rozeběhnou naplno. Hornety nebude za 10 let možné již modernizovat, země se proto poohlíží po alternativách nových stíhacích letounů. Kromě Gripenů spekuluje finské ministerstvo obrany také o americkém víceúčelovém bojovém letounu F-35 Lightning II od společnosti Lockheed Martin. Švédsko se po neúspěšném pokusu o sdílení nákladů na 60-80 nových strojů se Švýcarskem dohodlo s Brazílií na prodeji přes dvaceti kusů Gripenů typu E. Nová verze letounů Gripen má být zhotovena společností Saab okolo let 2024-2026.

Polské plány na nové vojenské projekty

Polsko nenechává svojí obranu náhodě a po dlouhou dobu patřilo k zemím, které plnily dvouprocentní limit HDP ve výdajích na obranu daný Severoatlantickou aliancí. Pro nadcházející dekádu vyčlenilo Polsko finanční prostředky ve výši 33,6 miliard euro pro modernizaci svých ozbrojených sil a akvizici nových prostředků. Plánovaná modernizace se projeví zejména v pořízení nových bojových vozidel pěchoty, ponorek a investic do ochrany vzdušného prostoru. Právě zmíněné investice do ochrany vzdušného prostoru značně ovlivnila krize na Ukrajině. Varšava proto urychlila výstavbu raketového štítu, na kterém spolupracuje s USA v rámci NATO, a sítě kompletů pozemní protivzdušné obrany. Podle ministerstva obrany bude vítěz tendru v hodnotě přes 7 miliard euro zveřejněn v roce 2016. Do užšího výběru postoupil například francouzský výrobce Thales ve spolupráci s americkou firmou Raytheon. Polsko dále zveřejnilo zájem nakoupit letecké bezpilotní prostředky. Podle plánu by země měla průzkumné „drony“ nakoupit v roce 2017 a bojové v letech 2018-2019. Konkrétní dodavatelé nejsou známi, nicméně Varšava již navázala kontakt s výrobci ze Spojených států.

Pouliční nepokoje v Belgii a Polsku

Začátek měsíce poznamenaly nepokoje ve dvou evropských metropolích. První z nich se udály v Bruselu, kde pochod čítající kolem sto tisíc rozzuřených dělníků zapaloval auta a házel dlažební kostky na policii, která odpověděla slzným plynem a vodními děly. Při zásahu bylo zraněno kolem padesáti lidí a na třicet jich bylo zadrženo. Jednalo se o největší poválečnou demonstraci v Belgii. Tyto demonstrace odstartovaly měsíční kampaň proti liberálním reformám vlády, která bude ukončena generální stávkou 15. ledna 2015. Druhá demonstrace, která byla rovněž doprovázena použitím vodních děl policií, se uskutečnila ve Varšavě. K zásahu bezpečnostních složek došlo poté, co se několik stovek přívrženců ultrapravice oddělilo od hlavního pochodu, a začalo házet kameny a světlice na příslušníky policie. Podle policejního mluvčího bylo zadrženo více než dvě stě osob. Pochod napříč Varšavou byl iniciován polskými nacionalisty k příležitosti výročí polské nezávislosti. Mnozí z nacionalistů věří, že se Polsko příliš vzdálilo od svých tradičních hodnot. Vadí jim odklon od katolické církve, schvalování potratů a zejména registrované partnerství.

SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE

NATO by mělo přebrat iniciativu v boji proti ebole

Bývalý šéf britských ozbrojených sil David Richards spolu se skupinou politiků, diplomatů a vojenských představitelů poslal generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi otevřený dopis vyjadřující názor, že by Severoatlantická aliance měla převzít velení nad mezinárodní operací v západní Africe proti ebole. Tato nemoc dosud zabila více než 5 000 osob v Libérii, Sieře Leoně a Guineji. V postižené oblasti se pohybují především Lékaři bez hranic a Velká Británie či Spojené státy zde vyslaly svůj vojenský personál. Obavy ovšem kolují ohledně budování léčebných center, pohřbů infikovaných, a s tím souvisejících infrastruktur. Situaci už Organizace spojených národů efektivně nezvládá, a proto se pozornost začíná upírat na Alianci. Mezitím Kanada a Austrálie jsou mezi posledními zeměmi, které nedávno přijaly omezení výdajů víz lidem ze zemí postižených ebolou, což vyvolalo kritiku od Světové zdravotnické organizace kvůli omezování svobody cestování, která dle ní stejně problém nevyřeší.

Alianční cvičení Iron Sword v Litvě

Devět aliančních států včetně Spojených států, Velké Británie, Lucemburska nebo České republiky poskytlo na 2 500 vojáků k dvoutýdennímu cvičení na začátku listopadu v Litvě. Iron Sword bude testovat jeden ze základních předpokladů fungování aliančních armád, a to interoperabilitu neboli schopnost vzájemně spolupracovat. Po skončení cvičení v zemi zůstane do konce roku ještě na 140 příslušníků maďarské armády, kteří se stanou součástí alianční bojové skupiny, jež bude čítat i litevské a americké síly. Celé cvičení má rovněž simulovat přípravu na případné podobné počínání Ruska jako na Ukrajině. NATO se snaží demonstrovat Kremlu, že se nenechá zastrašit, a poslalo do Litvy své tanky. Aliance také vyslala na 300 pracovníků a desítky letounů F-16 do Polska. Díky ruské aktivitě na Krymu poslaly Spojené státy do Litvy čtyři stíhací letouny F-15. Na celou situaci reagoval ruský ministr zahraničích věcí Sergej Lavrov, který věří, že expanze NATO je chybou a z určitého úhlu pohledu provokující akcí. Počínání Aliance označuje Lavrov za nezodpovědné a podkopávající vybudované závazky společného bezpečnostního systému v Evropě.

stažený soubor
Nástup participujících zemí na cvičení Iron Sword 2014 (Zdroj: Lithunian Armed Forces).

Nárůst incidentů s Ruskou federací

Během posledních osmi měsíců zaznamenala Severoatlantická aliance více než 40 vážnějších incidentů narušení svého prostoru Ruskou federací. Mezi nejvážnější incident patřilo březnové vyhnutí se střetu civilního letadla se 132 pasažéry na palubě letícího z Kodaně do Říma s ruským průzkumným letadlem, které neodpovídalo kontrolní věži. Piloti dokázali včasně reagovat díky dobré viditelnosti. Od konce října alianční jednotky zaznamenaly více než 100 případů narušení leteckého prostoru ruskými lettouny. Největším problémem je fakt, že se tyto letouny nedrží plánované trasy a většinou používají vlastní komunikátory, takže se s nimi pozemní stanoviska letišť obtížně spojují, a neví tak, zda neohrožují jiná civilní letadla. Jeden z posledních kontroverzních průletů zahrnoval 6 ruských letounů, z toho tři bombardéry Tu-95 startujících z oblasti Kaliningradu a letících těsně kolem Švédska s krátkým narušením estonského vzdušného prostoru. Kromě leteckých incidentů Švédsko více než týden hledalo ve svých vodách ponorku neznámého původu, která nakonec beze stopy zmizela a údajně byla ruského původu. Ač je situace mezi NATO a Ruskem napjatá a obě strany se obviňují navzájem, na stranu Putina se překvapivě postavil například Michael Gorbačov, který je jinak jeho častý kritik. Gorbačov prohlásil, že je potřeba nových mechanismů ke zmírnění napětí. Celá zpráva o incidentech k přečtení zde.

Autoři: Silvie Janičatová, Kateřina Lišaníková a Tomáš Zwiefelhofer, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *