Novinky z euroatlantického prostoru: únor 2015 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce února.

Západ a ukrajinský konflikt

USA zvažují dodání zbraní Ukrajině

V kontextu série neúspěchů ukrajinské armády a stále údajně trvajících dodávek těžké techniky separatistům ze strany Ruska začíná Washington zvažovat možnost rozšíření své pomoci Ukrajině. Dosud Spojené státy poslaly této zemi vojenský materiál neletálního charakteru jako například brýle nočního vidění, balistické vesty či zdravotnický materiál. Americký prezident Barack Obama zatím nepodnikl konkrétní rozhodnutí v otázce dodávky zbraní, nicméně ministr zahraničí Kerry plánuje na toto téma diskutovat při své plánované návštěvě Kyjeva. Zastáncem dodávky zbraní na Ukrajinu je vrchní velitel NATO v Evropě generál Breedlove. Podle jeho slov by se však mělo jednat pouze o materiální pomoc, nikoliv intervenci amerických či aliančních jednotek. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zmínil, že možnost dodávky zbraní Ukrajině je na půdě Aliance předmětem diskuse. Tuto možnost dle něho zvažují kromě USA i další státy.

Irácká krize a Islámský stát

Patnáct států podepsalo na půdě OSN rezoluci navrženou Ruskem, která má znesnadnit Islámskému státu (IS) zisk příjmů. Rezoluce však dává Radě bezpečnosti pouze povolení k posílení ekonomických sankcí, nikoliv autorizaci použití vojenských sil. Zúčastněné země si tak z této iniciativy slibují omezení možností pro IS získat finance z prodeje ropy, starožitností či zadržování rukojmí. Také na summitu EU v Bruselu se ministři zahraničí, financí, vnitra a justice zabývali doporučeními pro boj s Islámským státem. Projednávali například možné zavedení registru evropských občanů cestujících letecky, stejně jako přísnější hraniční kontroly nebo boj proti internetové rekrutaci do řad IS. Proti návrhu na zavedení seznamu cestujících se ale postavili Zelení, kteří tento krok označili za omezení svobod, i když se státy snaží tuto možnost ošetřit tak, aby nedošlo k zneužití nashromážděných osobních dat. Podle Zelených by se bezpečnostní složky měly spíše zaměřit na již předem vytipované podezřelé.

Na stranu IS se i přes snahu evropských států zabránit rekrutaci svých občanů přidalo přinejmenším dvanáct bývalých příslušníků francouzské armády, kteří se přidali k tisícovce krajanů. Úřady rovněž potvrdily, že se na stranu IS připojil Francouz vytrénovaný speciálním francouzským komandem, jenž byl zrekrutován během svého pracovního pobytu jako bezpečností kontraktor v Perském zálivu. Podle mnohých jde na této statistice vidět, jak se Francie demograficky mění. To, že IS podniká jakékoli kroky ke svému obohacení nebo že se také nebojí snížit k věcem překračující všechny meze, zveřejnila ve svém nedávném reportu Komise OSN pro dětská práva. Islámský stát podle zprávy unáší a prodává děti, mnohdy jako otroky, nastrkuje je jako lidské štíty při leteckých útocích  koalice nebo je používá jako sebevražedné atentátníky. Navíc se často jedná o postižené děti, které nevědí, co se děje, děti bez domova, žijící na ulici nebo ze sirotčince. Nejzranitelnější jsou pak děti menšin, jako jsou například Jezídové v Iráku. Zpráva rovněž uvádí, že děti jsou popravovány, ukřižovány nebo mučeny zaživa a používány jako sexuální otroci.

252FC5EB00000578-2939811-image-m-37_1423099225003
Ilustrační obrázek: bojovník IS s malým dítětem, jež mělo údajně zabít dva domnělé ruské špióny (zdroj: Daily Mail).

V nedávné době byl také zaznamenán incident, kdy byly irácké bezpečnostní složky nuceny zastřelit osm mužů vyskytujících se na irácké základně al-Asad s podezřením, že plánovali sebevražedný útok. Muži vstoupili na základnu převlečení za irácké vojáky, pod oblečením však na sobě měli vesty s bombami, které hodlali odpálit uvnitř základny. Letecká základna al-Asad je v současnosti využívána americkými jednotkami, které z ní podnikají nálety na Islámský stát. USA rovněž schválily vyslání dalších jednotek a letounů do Iráku k přípravě na bojovně-průzkumnou misi. Vyslané jednotky se připojí k 2 600 již nasazeným vojákům. Koalice od srpna loňského roku již podnikla celkem 2 290 leteckých útoků na IS. Ten nedávno vyvolal další řadu emocí, když zveřejnil video s upálením jordánského polita Moaze al-Kasasbeha. Jordánsko patří mezi země angažující se v koalici a od Spojených států nyní dostane další zásoby pro boj s Islámským státem. Kurdským silám Peshmerga zase pomohou Němci, kteří se zavázali k dodávce dalších zbraní. Celkově se jedná o 30 odpalovačů a 500 střel spolu s 203 bazukami,  400 puškami a 10 obrněnými vozy Dingo v celkové výši 13 milionů eur.

K nečekanému kroku se tento měsíc odhodlal americký prezident Barack Obama, který de facto požádal Kongres o omezení svých pravomocí jako vrchního velitele ozbrojených sil. Obama si vyžádal vyloučení trvalých a rozsáhlých pozemních bojů pomocí speciálních sil, což je proti politice, kterou zavedl George Bush mladší v době po teroristických útocích z 11. září 2001. Někteří odborníci tak sami neví, zda se případným schválením omezení moci Pentagonu zruší expanzivní opatření Kongresu z roku 2002.

Severní Amerika

Obamova žádost na obranný rozpočet pro rok 2016

Obamova administrativa předložila Kongresu návrh na obranné výdaje pro fiskální rok 2016, které mají být ve výši 534 miliard dolarů. Mimo to žádá Obama dalších 51 miliard dolarů na pokrytí vojenských operací v Iráku a Sýrii, stejně jako pokračující americké přítomnosti v Afghánistánu. Požadovaný rozpočet představuje 7,7% navýšení oproti tomu minulému a zároveň překročení stropu výdajů na obranu, jež byl nastaven úspornými opatřeními na 499 miliard dolarů. Cílem je tak snaha přesvědčit republikánskou většinou vedený Kongres, že návrat k limitům daným v roce 2011 „by byl nezodpovědný a nebezpečný, což by mohlo mít za následek příliš malé a nedostatečně vybavené ozbrojené síly, které musí být schopny reagovat na celou škálu potenciálních hrozeb“.

Rozpočet reflektuje nejen situaci na Blízkém východě či Ukrajině, ale také snahu se držet stávající strategie pro asijsko-pacifickou oblast, kde Spojené státy plánují vyslat více svých jednotek v reakci na vzestup Číny. Navýšené výdaje mají zajistit, aby se velikost armády nemusela zmenšovat na méně než 475 000 vojáků, zatímco v případě předcházejícího limitu by se jednalo o snížení až na 420 000 příslušníků. Představitelé rezortu obrany dále uvedli, že rozpočet zahrnuje finanční prostředky na získání dalších letounů P-8 určených k boji proti ponorkám a stíhacích letounů F-35 či vývoj nového útočného letounu s dlouhým dosahem.

Národní bezpečnostní strategie USA 2015

Americký prezident Barack Obama na počátku měsíce představil dlouho očekávanou revizi národní bezpečnostní strategie z roku 2010, která definuje prezidentovy priority zahraniční politiky do konce jeho funkčního období. Hlavní premisou celého dokumentu je přesvědčení, že Spojené státy mají nadále zastávat vůdčí roli ve světě, nicméně zároveň potřebují určitou „strategickou trpělivost a umírněnost“, neboť jejich zdroje nejsou neomezené. Z toho také vyplývá, že řada problémů nemůže být řešena vojenskou cestou a musí být kladen důraz na spolupráci s dalšími partnery a uplatňování diplomatických principů. Dle Obamových slov se tak USA „musí ubránit možnému unáhlení se ve chvíli, kdy dochází k rozhodování na základě strachu“. Mezi hlavní hrozby pro americkou bezpečnost zařadil prezident katastrofický útok na půdu USA či jejich blízkých spojenců, proliferaci zbraní hromadného ničení či nestabilitu hroutících se států, která může přinést „masová zvěrstva“ či povzbudit organizovaný zločin.

Obama se samozřejmě věnuje i aktuálním problémům ve světě, ať už se jedná o ukrajinskou krizi či boj s Islámským státem (IS). V prvním zmiňovaném případě se nedá očekávat, že USA okamžitě zlepší vztahy s Ruskem a administrativa se snaží čelit agresi skrze sankce, a zajistit tak „svobodnou a mírovou Evropu“. V případě druhém je dle prezidenta potřeba nadále pokračovat v ofenzivě proti IS a zabránit novým bojovníkům se k této skupině přidávat. Kromě jiného také Obama ve strategii vyzývá k navýšení obranného rozpočtu k zajištění nezbytných investic do ozbrojených sil či zaměření se na asijsko-pacifickou oblast s cílem posílit vztahy s místními partnery. Proti tomuto dokumentu se však již od jeho vydání zvedla kritika ať již v kontextu nerozhodnosti poslat zbraně na Ukrajinu, tak i v otázce Obamova strategického přístupu obecně. Kromě tradičních hrozeb se totiž prezident zaměřil do určité míry i na změnu klimatu, globální pandemie či kybernetické útoky, což někteří samotní demokraté nesou nelibě. Nová národní bezpečnostní strategie je k přečtení zde.

Nová agentura pro boj proti kyber-útokům

Poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost a protiteroristickou politiku Lisa Monaco oznámila, že Spojené státy vytvoří novou agenturu pro boj proti kybernetickým útokům. Nová zpravodajská jednotka s názvem Cyber Threat Intelligence Integration Center má za cíl koordinovat analýzy kybernetických hrozeb a rychle šířit a sdílet informace o výskytu trhlin v kyberprostoru, za což dosud nebyla zodpovědná žádný vládní agentura. Americký prezident Barack Obama zařadil kybernetickou bezpečnost mezi hlavní priority po sérii útoků na společnosti jako Sony či Home Depot Inc a vládu samotnou. Objevila se nicméně kritika vybudování tohoto centra především kvůli faktu, že USA mají již několik agentur k monitorování hrozeb a analyzování příslušných dat, a to jak na ministerstvu národní bezpečnosti, tak i na Federálním úřadě pro vyšetřování (FBI) či Národní bezpečnostní agentuře (NSA). Monaco je však přesvědčená, že centrum zaplní kritickou mezeru v této oblasti.

USA umožní sdílení své armádní výzbroje

Spojené státy oznámily iniciativu, která poprvé v historii umožní členským státům Severoatlantické aliance získat a sdílet americkou vojenskou výzbroj. Tento krok je součástí aliančního programu Smart Defense, skrze něhož se NATO snaží sdílet výdaje a risky ve vývoji a užívání zbraňových systémů, a to ve chvíli, kdy obranné rozpočty partnerů nedosahují očekávané výše. Daná iniciativa vzešla ze spolupráce mezi ministerstvem zahraničních věcí a Agenturou pro obrannou a bezpečnostní spolupráci jako dvouletý pilotní program. Žadateli o tuto výzbroj mohou být členské země NATO či alianční organizace, které na sebe přenesou veškerou finanční odpovědnost. Tento princip souvisí také s dalšími prioritami USA jako je například program Better Buying Power 3.0, jenž má zajišťovat sdílení výdajů napříč spojenci ve vývoji a výrobě prototypů nových zbraňových systémů a platforem.

Jmenování nového amerického ministra obrany

Americký Senát zvolil drtivou většinou Ashe Cartera jako 25. ministra obrany Spojených států amerických. Carter vypovídal po dobu pěti hodin před senátním Výborem pro ozbrojené složky, který jeho nominaci jednohlasně poslal na půdu Senátu. Carter v této funkci nahradil Chucka Hagela a jeho nominace ze strany prezidenta Baracka Obamy byla na rozdíl od jeho předchůdce přijímána jak demokraty, tak i republikány. Carterova pozitivní reputace napříč oběma komorami Kongresu by měla pomoci Pentagonu v jeho úsilí získat zákonodárce na svou stranu v oblasti obrany či ukončit zbývající škrty v obranném rozpočtu. Předseda zmiňovaného výboru John McCain se nechal slyšet, že Carter je jedním z nejzkušenějších profesionálů a USA nyní potřebují silného ministra obrany více než kdy dříve. Carterův postoj například vůči Afghánistánu je takový, že je ochoten stáhnout americké jednotky ze země na konci tohoto roku v případě, že se tamní bezpečnostní situace ještě zhorší. Dále v případě ukrajinské krize zastává Carter názor, že NATO má zaujmout vůči Rusku tvrdý postoj a nedovolit mu vybudovat svou sféru vlivu.

0,,18234798_303,00
Ash Carter při slyšení před senátním Výborem pro ozbrojené složky (zdroj: DW).

Britské ostrovy

Příspěvek do nových aliančních sil rychlé reakce

Britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že Velká Británie bude hrát vedoucí roli v připravovaných aliančních silách rychlé reakce, jež budou situovány ve východní Evropě. Země vyšle 1 000 vojáků jak do integračních jednotek v Polsku, Rumunsku či Bulharsku, tak i do regionálních velitelství v Polsku a Rumunsku. Vedoucí zemí se má Velká Británie stát v roce 2017 a následně na základě rotací s dalšími partnery. Kromě tohoto příspěvku vyšle země čtyři stíhací letouny Eurofighter Typhoon na ochranu vzdušného prostoru baltských zemí. Královské letectvo bude v této oblasti spolupracovat s norskými protějšky, a to od května do srpna letošního roku. Fallon se nechal slyšet, že důvěryhodnost NATO záleží ve světle nových bezpečnostních výzev na tom, aby každý hrál svou roli, neboť „silná slova musí být podpořena přímou akcí“.

Americký nátlak kvůli obranným výdajům

Americký prezident Barack Obama varoval britského premiéra Davida Camerona před poklesem britského obranného rozpočtu pod hraniční 2 % HDP, jež jsou stanoveny Severoatlantickou aliancí. Obama uvedl, že takovéto případné selhání by podrývalo NATO, neboť pokud Velká Británie nebude schopna dodržet daný závazek, nedokáže to žádný další evropský partner. Britské výdaje na obranu nyní dosahují 33 miliard liber, což již nyní stěží dosahuje stanovené hranice. Situaci navíc nepřidávají ani plánované škrty ve výši 1,5 miliard liber, ke kterým by mělo dojít s nástupem nové vlády po květnových volbách. Britská think tank RUSI (Royal United Services Institute) přišel se zprávou, jež předpokládá možné snížení obranného rozpočtu na pouhých 1,6 % v roce 2020.

Kontinentální Evropa

Mnichovská bezpečnostní konference

V Mnichově se sešlo více než 400 politiků a bezpečnostních expertů na výroční bezpečnostní konferenci, jež se koná již od roku 1963. Mezi hlavní diskutovaná témata neodmyslitelně patřila krize na východě Ukrajiny a hrozba v podobě Islámského státu. Dalším tématem byla role Německa v řešení těchto krizí, v jehož kontextu německý prezident a ministryně obrany slíbili větší zapojení země do řešení mezinárodních krizí. V praxi to znamená dodávky zbraní a výcvik kurdských sil Peshmerga či podílení se na řešení ukrajinské krize. Podle zástupce generálního tajemníka OSN by však Německo mohlo být ještě aktivnější, a to například i při na řešení krizí v Africe. Na konferenci vystoupila i německá kancléřka Angela Merkel, která se právě vrátila z Moskvy. V jejím projevu oznámila, že výsledek německo-francouzského jednání v Rusku je velice nejistý, avšak zdůraznila nutnost diplomatických jednání při řešení konfliktu na Ukrajině. Dalším tématem spojeným s ukrajinskou krizí byla možnost dodávek zbraní ukrajinským silám. Proti této myšlence se ohradil ruský ministr zahraničí Lavrov, podle něhož by dodávka zbraní Ukrajině konflikt pouze eskalovala. Lavrov zároveň zmínil, že vinu na téměř desetiměsíčním konfliktu nesou Evropská unie a Spojené státy.

Na bezpečnostní konferenci v Mnichově došlo rovněž k setkání ministrů zahraničí Íránu a USA. Podle íránského zástupce Zarifa by se měl Írán chopit příležitosti a dosáhnout dohody o svém jaderném programu. Zarif rovněž dodal, že se svým americkým protějškem dosáhli bodu, kdy je dost možné uzavření dlouho očekávané dohody. Stěžejním bodem potenciální smlouvy je zrušení některých sankcí zavedených západními zeměmi proti Íránu v souvislosti se zmiňovaným jaderným programem. Íránský náboženský vůdce Ajatolláh Chomejní však řekl, že by radši neviděl žádnou dohodu než dohodu, která by zamezila Íránským jaderným ambicím. Mnichovská konference byla také poznamenána nečekaným odstoupením představitelů Turecka z konference, kteří tak učinili kvůli účasti Izraele. Turecký ministr zahraničí ale poznamenal, že tento krok nijak neovlivňuje vztahy Turecka s Německem. Bezpečnostní zprávu, která se stala výstupem celé konference, naleznete zde.

Posilování severské bezpečnostní spolupráce

Ve světle vzrůstajícího napětí v severní Evropě, jež je způsobeno narušováním vzdušného prostoru ruskými letouny, volá Švédsko po posílení kooperace v rámci programu Severské bezpečnostní spolupráce (NORDEFCO). Švédsko v současné době usiluje z pozice současného předsedy tohoto uskupení o vybudování společného systému včasné výstrahy. Tento systém by měl posílit obranu vzdušného prostoru a svrchovaných vod. Jeho implementací by mělo dojít k daleko pružnějším a rychlejším reakcím proti potenciálním narušitelům. Švédsko dále zamýšlí vytvořit modulární bitevní skupiny, která by měla být z části založena již na existující skupině fungující v rámci bitevních skupin Evropské unie.

Další humanitární tragedie ve Středozemním moři

Italská pobřežní stráž nově zachránila 105 uprchlíků plavících se ze severní Afriky směrem k Itálii. Při tomto pokusu však dalších 29 osob utonulo. Podle přeživších byli uprchlíci donuceni převaděči podstoupit plavbu i za špatného počasí. Italská pobřežní stráž zachytila další dvě z celkového počtu čtyř lodí. Čtvrtá loď nesoucí okolo sto lidí se zřejmě potopila. Podle zprávy OSN zemřelo v roce 2014 při pokusu přeplout Středozemní moře na 3 500 osob. Letošní rok by měl být podle odhadů ještě horší. Od ledna 2015 zemřelo oficiálně 115 lidí, reálná čísla však mohou být daleko vyšší.

542c29b06 (1)
Ilustrační obrázek: italské námořnictvo při záchraně uprchlíků (zdroj: UNHCR).

Německý export vojenského materiálu poklesl

Hodnota německého exportu zbraní se za minulý rok dostala na hodnotu necelých čtyř miliard euro, což je nejnižší hodnota od roku 2007. Podle německého ministerstva financí ovlivnilo pokles exportu několik faktorů, mezi které patří i vládní politika pro snížení role Německa na světovém trhu se zbraněmi. Snížení vývozu zbraní zejména do arabských zemí je však podle ministra financí Gabriela kladná změna. Německo ale nesnížilo svůj vývoz zbraní do pouze do této oblasti, ale také do zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dle nezávislého analytika Nassauera z Berlínského informačního centra pro transatlantickou bezpečnost přizpůsobily německé zbrojní firmy portfolio svých výrobků tak, že nabízejí i civilní produkty. Díky tomu by na ně tato vládní politika neměla dopadnout příliš tvrdě.

Teroristické útoky v Dánsku

Kodaňská kavárna hostící přednášku švédského karikaturisty Larse Vilkse o svobodě slova se stala terčem teroristického útoku. Útočník, dánskými médii identifikovaný jako Omar El-Hussein, začal na kavárnu střílet z pistole. Během tohoto útoku byl zabit dánský režisér Finn Norgaard a tři policisté byli zraněni. Útočníkovi se povedlo uprchnout a o několik hodin později ještě napadnout synagogu vzdálenou 5 km od místa prvního útoku. U synagogy, kde probíhal bar mitzvah, byl usmrcen žid Dan Uzan a dva policisté byli zraněni. Omar El-Hussein byl sám usmrcen v přestřelce s policií, když se při svém útěku vracel domů. Útočníkův motiv zatím není znám, nicméně dánská rozvědka, která El-Husseina již nějakou dobu sledovala, pracuje s teorií, že byl inspirován nedávnými teroristickými útoky z Paříže. Podle policie jednal E-Hussein sám a není pravděpodobné, že by byl členem nějaké extrémistické skupiny.

Severoatlantická aliance

Generální tajemník NATO vydal výroční zprávu

Podle Jense Stoltenberga byl rok 2014 černým rokem pro evropskou bezpečnost i přesto, že NATO bylo schopno reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí ve světě. Generální tajemník vyzdvihl především boj proti terorismu na jižních hranicích Aliance a ruskou snahu destabilizovat východní Ukrajinu. Dále zdůraznil nasazení Spear-head force, které vznikly na základě dohody na summitu ve Walesu a které reagují na nové hrozby ze strany Kremlu směrem k východní Evropě. Podle Stoltenberga jde o největší reorganizaci vojenských jednotek NATO od konce studené války. Zároveň však Stoltenberg zdůraznil, že je potřeba dávat více peněz do zbrojení a lépe s nimi zacházet. Ve Walesu se státy zavázaly během následujících deseti let přiblížit své obranné rozpočty k hranici 2 % HDP. Výroční zpráva se zaměřila také na to, žeho Aliance za minulý rok dosáhla a jaké výzvy ji čekají nyní. Zdůrazněna byla role Afghánistánu, a to stahování jednotek a počátek nové výcvikové mise Resolute Support v zemi. Celou výroční zprávu najdete zde.

Náhrada alianční letky letounů AWACS

Vrchní velitel spojeneckých sil pro transformaci generál Palomeros uvedl, že Severoatlantická aliance začíná mapovat své požadavky pro příští generaci systémů detekujících vzdušné a pozemní hrozby. Snaží se tak nahradit svou dosavadní flotilu 17 letounů Boeing E-3 Sentry. Rostoucí hrozby a lepší schopnost sdílet informace poukázaly na fakt, že je daleko efektivnější vyměnit systém za systém než nahrazovat po troškách „jedno za jedno“. Navíc rychlé tempo, s jakým Rusko přichází s novou generací odolnějších zbraní, také nutí Alianci upravovat své kapacity.

Jednání ministrů obrany NATO

Ministři obrany členských států Severoatlantické aliance schválili na summitu v Bruselu klíčové elementy tzv. Readiness Action Plan, který má za cíl vytvoření nových aliančních sil rychlé reakce. Ministři se dohodli, že pozemní brigády se budou sestávat z 5 000 vojáků a budou podporovány ze vzduchu, z moře a speciálními silami. Rovněž bude ustanoveno šest velitelství ve východní Evropě, a to v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Zároveň se ministři vyjádřili proti návrhu Spojených států na vyslání zbraní ukrajinským silám bojujícím proti proruským separatistům na východě země. I když by tento krok ukrajinský prezident Petr Porošenko uvítal, podle Evropanů by více zbraní v oblasti nepřispělo k rychlejšímu řešení situace a neprospělo by k ukončení utrpení místních obyvatel. Jako jediné řešení vidí ministři politický dialog. V neposlední řadě se představitelé setkali s gruzínskou komisí pro NATO a znovu potvrdili podporu modernizace gruzínských bezpečnostních služeb.

20150205_150205c-010_rdax_775x440
Jednání ministrů obrany NATO v Bruselu (zdroj: NATO).

Rasmussenovo varování před ruským útokem

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen varoval před podceněním dalších kroků Ruska. Podle něj není cílovým objektem Putina Ukrajina, ale obnovení hranic bývalého Sovětského svazu, proto by se nyní Kreml mohl pokusit rozpoutat hybridní válku v Pobaltí, aby otestoval reakci NATO. Aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy je při hybridní válce velmi ošemetná, neboť Putin využívá tzv. prodloužené ruky malých zelených mužů bez označení, aby jej nikdo nemohl napadnout z intervence, zároveň by však mohl zvláště v Estonsku a Litvě, kde je početná ruská menšina, vyvolat paniku. Podle Rasmussena by případná neschopnost reagovat na tuto hrozbu zdevastovala schopnost NATO pracovat jako koalice. Článek 5 byl v šedesáti šesti leté historii Aliance aktivován pouze jednou, a to po útocích z 9. září 2001. Jelikož podle Rasmussena Putinovi vyhovuje, když nechá vodu vřít a konflikt na Donbase zamrzne, je na místě nyní přesunout do oblasti Pobaltí síly rychlé reakce, které by byly schopné aktivace během 48-72 hodin. Zároveň si však bývalý generální tajemník uvědomuje, že se jedná o nákladnou záležitost a byla by proto v gesci pouze několika států, které si to mohou dovolit. Podle něj je již situace kritická, protože má Aliance mnoho vojáků, ale nemůže si finančně dovolit, především bez americké pomoci, s nimi pohnout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *