Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu února.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

První oficiální setkání vysokých představitelů Taiwanu a ČLR od roku 1949

V minulém týdnu se odehrála schůzka historické důležitosti mezi oficiálními zástupci pevninské ČLR a Taiwanu, a to na úrovni ministrů pro správu daných oblastí. Schůzka se odehrála v, pro obě strany z historického hlediska důležitém, Nanjingu, kde je pohřben „otec moderní Číny“ Sunjatsen. Ačkoliv se podle očekávání žádné přelomové dohody nedosáhlo, z nejdůležitějších bodů je třeba upozornit na vytvoření oficiálního komunikačního kanálu a dohodu otevřít na obou stranách úžiny vzájemné reprezentativní kanceláře. Bude tak možnost vést další komunikaci přes oficiální kanály, které byly prozatím suplované jen zpola oficiálními organizacemi ARATS na čínské straně a SEF na straně Taiwanu. I ty ovšem budou nadále a aktivně fungovat.

I když tak došlo k deklarované snaze o posunutí vzájemných vztahů za pouze obchodní a ekonomickou výměnu, politický základ vztahů je nadále charakteristický konsenzem z roku 1992, který tvrdí, že existuje pouze jedna Čína – ovšem čím je tato Čína představovaná není blíže charakterizováno. Je možné předpokládat, že kromě tohoto chápání Číny, ČLR také neustoupí z pozice odmítání taiwanské samostatnosti.

Jak někteří komentátoři naznačují, jedná se pravděpodobně o první z celé řady schůzek, neboť došlo již k pozvání k dalšímu jednání, tentokrát na samotném Taiwanu.

Japonské „řeči“ důvodem americko-čínské diplomatické přestřelky

Začátkem sledovaného období vyvolalo tvrzení japonského deníku Asahi o údajné nové čínské zóně letecké obrany (ADIZ) nad Jihočínským mořem odezvu až ve Washingtonu. Americké ministerstvo zahraničí v oficiální zprávě před takovýmto krokem varovalo. Stejný orgán na čínské straně se ovšem proti takovýmto nařčením později ohradil s tvrzením, že Peking v této oblasti necítí žádnou hrozbu a ohledně vztahů se zeměmi ASEANu má také pozitivní pocity.

Tím ale celá roztržka, vyprovokovaná podle čínské strany japonským rozšiřováním nepravdivých řečí, neskončila. Americký náměstek ministra zahraničí pro východoasijské a pacifické záležitosti D. Russel v návaznosti naznačil, že se ČLR snaží o regionální hegemonii. Jak je u Číny obvyklé, ta zrcadlově stejnou rétorikou obvinila z podkopávání míru v oblasti Spojené státy. Zatímco Obamova administrativa vyjádřila výhružku, že by mohla v případě narůstajících tenzí do oblasti Jihočínského moře poslat více vlastních sil, námořní admirál J. Greenert dokonce zašel tak daleko, že se nechal slyšet, že v případě čínské okupace sporných ostrovů v Jihočínském moři by USA přišly Filipínám na pomoc.

V závěru sledovaného období se na cestu do východní Asie vydal také vrchní americký diplomat a ministr zahraničí J. Kerry. Ačkoliv klimatické změny a Severní Korea jsou prioritou této jeho cesty, včerejšek strávil Kerry v Pekingu a na programu se měla objevit i výše zmíněná problematika. Zda se schůzka dostala za obvyklá diplomatická klišé zmíníme v příštím přehledu.

Španělsko vs. Jiang Zemin

Skupina tibetských aktivistů se španělským občanstvím symbolicky vyhrála soudní spor, ve kterém podala trestní oznámení na bývalého čínského prezidenta Jiang Zemina (ale i Li Penga a další) za zločin genocidy, mučení a zločinů proti lidskosti. Vzhledem k tomu, že vůdce aktivistů je držitelem španělského občanství, madridská legislativa umožňuje takovýto soudní spor vést, i když se stal mimo vlastní území státu. Aktivisté v minulém týdnu spor skutečně vyhráli a španělské soudy tak vydaly pro výše zmíněné zločiny zatykač na bývalého vůdce ČLR. Ačkoliv o více než symbolické výhře v právní perspektivě nemůže být řeč, celá kauza se může odrazit na vzájemných diplomatických, ale hlavně ekonomických vztazích. I když španělská exekutiva tuto záležitost nepodporovala, z čínské strany se již – jako obvykle – začala ozývat rétorika spojená s národním cítěním a zasahováním do vnitřních a nejdůležitějších záležitostí celé Číny. Přestože se další dopady odsouzeným bývalým vysokým představitelům ČLR pravděpodobně vyhnou, Madrid se nyní obává, zda jej nestihne podobný osud jako Norsko, které před několika lety udělilo Nobelovu cenu Liu Xiaobovi, přičemž od dané události jsou notně bilaterální vztahy – jako diplomatické tak ekonomické – omezené. Celou záležitost podrobněji shrnuje článek na The Diplomat.

Xi, Soči a Zeman

Xi Jinpingova návštěva Soči při zahájení zimních olympijských her byla již třetí návštěvou Ruské federace od minulého roku, kdy nastoupil do funkce. Xi se o vztahu s Ruskem vyjádřil jako o vztahu s „dobrým sousedem, dobrým partnerem a dobrým přítelem“ a nadále tak můžeme uvažovat o poměrně příznivých, i když značně pragmatických a utilitaristických, vztazích.

Xi Jinping se ovšem sešel i s českým prezidentem Milošem Zemanem a zdá se, že česká snaha více zaujmout čínskou stranu, o které jsme Vás informovali například v létě minulého roku nadále trvá. Během 45 minutového rozhovoru nejen, že se obě hlavy států pozvaly na vzájemnou návštěvu, byla ale také citelná snaha o prohloubení ekonomické a obchodní spolupráce obou krajin. Jednak český prezident informoval Xi Jinpinga o setkání Varšavské iniciativy – platformy 16 středo- a východoevropských krajin pro spolupráci s ČLR – jež se bude konat tento rok v Praze, jednak se ale také oba státníci dohodli na obnovení aktivit Česko-čínské komise pro hospodářskou spolupráci, která se naposledy sešla roku 2009.

Nový americký ambasador v ČLR

Demokratický senátor za stát Montana Max Baucus nahradí na postu ambasadora v Říši středu svého předchůdce Garyho Lockea, informoval server LA Times. Volba Baucuse, který byl ve funkci nepřetržitě od roku 1978 a v současnosti byl také v čele váznamného finančního výboru, proběhla zcela jednomyslně bez jediného hlasu proti. Baucus se v minulosti již v ekonomických záležitostech s Čínou střetl – i když byl podporovatelem čínského vstupu do WTO, dokázal proti jejím obchodním praktikám také tvrdě vystupovat. Vzhledem k čínským současným ambicím jej pak kolegové také vyzvali k tvrdé pozici vůči těmto čínským krokům. Je totiž nutné přiznat, že v otázkách bezpečnostních Baucus velké zkušenosti nemá.

Čína „integruje klimatické problémy do finančních regulací“

Na skutečnosti, že environmentální problémy mohou být jednou z největších výzev domácí bezpečnosti a stability se shodují jak mezinárodní pozorovatelé, tak i samotní příslušníci Strany. Mají koneckonců proč – Čína je domovem 16 z 20 nejvíce znečištěných měst naší planety. Po snaze o zavedení emisních povolenek a představení trestu smrti za znečišťování životního prostředí přichází Peking s novými iniciativami. Po setkání Státní rady bylo vydáno ohlášení, že Čína uvolní ve snaze o boj se znečištěním ve městech další 10 miliard RMB (přes 30 miliard korun). Ačkoliv nejsou známé detaily, má dojít ke snaze o snížení používání uhlí, jež tvoří doposud největší podíl zdrojů při ukájení čínských energetických nároků. Naopak odměn by se měli dočkat inovátoři jak v oblasti zvyšování efektivnosti, tak i čistoty při výrobě energie. S. TIezzi tak naznačuje, že zatímco ke znečištění Číny došlo zejména v důsledku snahy o ekonomický rozvoj, stejný cíl – tedy (individuální) zbohatnutí, by dnes mohl vést k podpoře environmentální ochrany. Ve svém článku cituje také Chinadialogue.net, který tvrdí, že Čína „je jediná z hlavních světových ekonomik, která začala integrovat klimatické problémy do finančních regulací“. V tomto ohledu je také možné, že se Čína nevyhne nutnému zdražování energií a přírodních zdrojů.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Oživení programu jihokorejské stíhačky 5. generace?

Jihokorejská agentura DAPA (Defense Acquisition Program Administration) minulý měsíc oznámila omezené financování projektu víceúčelového letounu 5. (nebo 4,5.) generace, který je již přes deset let znám pod označením KF-X a nyní v první polovině února bylo oznámeno, že DAPA v dubnu začne přijímat nabídky od potenciálních výrobců.

Jižní Korea má v plánu letouny z projektu KF-X nahradit svou stárnoucí letku amerických stíhaček F-4 a F-5 a zařadit mezi své letecké síly až 120 nových strojů v rozmezí let 2023 až 2030.

Rozhodnutí agentury DAPA obnovilo diskuzi ohledně chystané podoby stroje, konkrétně, zda půjde o jednomotorový, či dvoumotorový letoun. Zatímco společnost Korea Aerospace Industries, která na projektu již dlouho pracuje, preferuje jednomotorovou verzi, odborníci a letectvo by v jihokorejských hangárech viděli raději dvoumotorový stroj s větším dosahem a nosností. Rozhodnutí o počtu motorů by mělo padnout na začátku příštího měsíce.

Vývoj nové stíhačky (i když ve spolupráci s Indonésií) rozhodně nebude levnou záležitostí, nicméně Jižní Korea je nucena čelit Japonskému a Čínskému posilování svých leteckých kapacit a vývoj vlastního letounu může být ve výsledku rentabilnější, než nákup ekvivalentního množství stíhaček F-35, které Soul koupit sice plánuje, nicméně zdaleka ne v dostatečném množství. Při ceně pohybující se kolem 200-250 milionů dolarů za kus se tak může vývoj vlastního stroje zdát přijatelnějším.

KLDR a Jižní Korea nečekaně usedly k jednacímu stolu

Po sedmi letech usedli vysoce postavení činitelé Severní a Jižní Koreje k jednacímu stolu v Panmunjomu. Jihokorejskou delegaci vedl poradce prezidentky ve věci národní bezpečnosti a jeho protějškem byl druhý nejvyšší představitel Korejské strany práce.

Nejde samozřejmě o první jednání po sedmi letech, obě země spolu s proměnlivou intenzitou komunikují téměř neustále (příkladem mohou být jednání ohledně fungování společné ekonomické zóny Kaesong), nicméně toto setkání je unikátní vysokým postavením členů delegací, svou nečekaností a v neposlední řadě také faktem, že jednání iniciovala Severní Korea.

Rozhovory neměly předem daný program, ale předpokládá se, že se dotkly zejména tématu setkání rodin rozdělených Korejskou válkou, které bylo dohodnuto na začátku února a také chystaného společného vojenského cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které KLDR v tomto měsíci již kritizovala (a vyhrožovala zrušením chystaného setkání rozdělených rodin).

Přestože je třeba brát veškeré jednání Severní Koreje s určitou dávkou nedůvěry, zdá se, že se země snaží komunikovat a kooperovat mnohem více, než bylo v minulých letech zvykem.  Dříve v tomto měsíci se Soul a Pyongyang například dohodli na zavedení internetového připojení do Kaesongu a The Diplomat poukazuje na několik neoficiálních zpráv o setkání severokorejských a japonských činitelů.

Přes celou tuto „ofenzivu šarmu“, o kterou se KLDR zřejmě snaží, je naprosto nemožné odhadnout, zda bude tento trend pokračovat, nebo zda se příští týden dočkáme čtvrtého jaderného testu (na který je země podle všeho připravena), který veškeré diplomatické snažení Pyongyangu vrátí zpátky na start. Obavy může vzbuzovat například severokorejská reakce na chystané vojenské cvičení (v roce 2010 došlo před podobným cvičení k ostřelování jihokorejského ostrova Yeonpyeong).

JAPONSKO

Japonské verejnoprávne médium vo víre kontroverzií

Pokiaľ s nami sledujete japonskú politiku, je Vám určite známe, že kontroverzné výroky japonských verejných činiteľov sú už miestnym koloritom. Najnovšia séria poburujúcich výrokov spochybňujúcich históriu vyšla z úst členov vedenia NHK, japonského verejnoprávneho média. Riaditeľ NHK Katsuto Momii na prvej konferencii vo svoje funkcii spochybnil vinu Japonska za vytvorenie systému nútenej prostitúcie počas druhej svetovej vojny, využívajúcej tzv. „comfort women“. Podľa Momiiho boli takéto praktiky bežnou súčasťou vojny a boli využívané všetkými bojujúcimi stranami. Člen predstavenstva NHK Naoki Hyakuta zase označil Nanjingský masaker za propagandu a vyjadril sa, že nie je dôvod na to, aby sa deti v školách učili takéto nepravdivé informácie. Asi najbizarnejšie však boli vyjadrenia Michiko Hasegawa, taktiež členky predstavenstva NHK, ktoré sa nachádzajú v jej eseji z októbra, ktorá bola teraz medializovaná. Hasegawa v nej označuje rituálnu samovraždu ultrapravicového nacionalistu Shusuke Nomuru z roku 1993 za chválitebný čin. Nomura totiž pred smrťou venoval svoju obetu cisárovi Hirohitovi, ktorý sa vďaka tomu stal znovu Bohom na Zemi, nehľadiac na popretie cisárskej božskosti po druhej svetovej vojne. Všetci títo predstavitelia NHK boli do funkcie nominovaní súčasnou vládou a kontroverzné výroky sú preto pochopiteľne vnímané ako dôkaz popierania historických faktov garnitúrou v Tokiu. Sami členovia vlády a samotný premiér Abe v kontroverzných činoch a výrokoch nakoniec nezaostávajú. Pokiaľ verejnoprávne médium (ktoré navyše očividne nie je neutrálne) otvorene spochybňuje neslávnu minulosť krajiny vychádzajúceho slnka, je niečo zhnité v japonskom štáte.

Nevyberané výroky smerujúce z Japonska znovu vyvolali hnev v Kórei a Číne. V Južnej Kórei je japonský premiér rovnako nepopulárny ako severokórejský diktátor Kim Jong-un. Krajinu medzičasom navštívil bývalý japonský premiér Tomiichi Muruyama a stretol sa s ešte žijúcimi „comfort women“. Muruyama sa počas svojej vlády v roku 1995 oficiálne ospravedlnil za japonskú agresiu v Ázii. Súčasný premiér Abe však v niektorých vyjadreniach naznačil, že Tokio sa tohto ospravedlnenia už nemusí držať.

Voľby guvernéra v Tokiu ovládnuté kandidátom LDP

Deviateho februára sa v Tokiu konali ostro sledované voľby guvernéra hlavného mesta Tokio. Dominantnou témou kampane sa totiž stala jadrová energia, konkrétne plány centrálnej vlády uviesť späť do prevádzky reaktory odstavené po havárii na elektrárni Fukushima Daiichi. Tokio sa tiež pripravuje na organizáciu letných olympijských hier v roku 2020. Predchádzajúci guvernér Tokia Naoki Inose rezignoval na svoju funkciu v decembri kvôli škandálu s financovaním kampane. V hlasovaní zvíťazil s veľkým náskokom kandidát LDP Yoichi Masuzoe, ktorý podporuje návrat k jadru. Yoichi sa nezaobišiel bez kontroverzie, keď mu boli vyčítané sexistické výroky z minulosti. Za sebou Yoichi zanechal protijadrových kandidátov Kenji Utsunomiyu a bývalého premiéra Morihiro Hosokawu. Druhému spomínanému nepomohla ani podpora ďalšieho expremiéra Junichiro Koizumiho. Ten je v Japonsku stále veľmi populárny a jeho konverzia s podporovateľa jadra na jedného s jeho najväčších kritikov dodala veľký impulz protijadrovému hnutiu. Vo voľbách získal relatívne veľké množstvo hlasov i ultrapravicový kandidát Toshio Tamogami, bývalý náčelník štábu japonského letectva. Voľby potvrdili absolútnu dominanciu LDP v japonskej politike. Tá však vyplýva najmä z toho, že väčšina voličov nevidí žiadnu schodnú alternatívu a LDP ostáva jedinou, aj keď zďaleka nie dokonalou, voľbou.

Shinzo Abe v Soči a perspektíva rusko-japonskej mierovej zmluvy

Okrem čínskeho prezidenta (viď vyššie) do dejiska zimných olympijských hier v Soči zavítal aj japonský premiér Shinzo Abe. Na rozdiel od ostatných západných lídrov, ktorý hry nenavštívili kvôli ruským ľudskoprávnym prehreškom, sa nemal Shinzo Abe problém ani osobne stretnúť s ruským prezidentom Putinom. Bolo to už piate stretnutie dvoch lídrov od konca roku 2012. To je v ostrom kontraste s tichom diplomatických kanálov medzi Tokiom, Pekingom a Soulom. Nie je bez zaujímavosti, že Abe do Soči 7. februára odletel po tom, ako vystúpil s prejavom k príležitosti dňa Severných teritórií. Tým si Japonsko každoročne pripomína okupáciu Južných Kuríl sovietskymi jednotkami na konci druhej svetovej vojny. Práve otázka týchto sporných území je príčinou toho, že Japonsko a Rusko dodnes neuzatvorili mierovú zmluvu formálne ukončujúcu vojnový stav. Abe však vyhlásil vyriešenie tejto problematiky za jednu z jeho priorít. Na ruskej strane pritom našiel ochotného partnera. Ekonomické vzťahy naďalej rastú a Rusko má záujem o hladný japonský energetický trh, ktorý musí vykrývať výpadok jadrovej energie po Fukushime.

Abe zdôraznil význam budovania osobných vzťahov s jeho ruským náprotivkom. Na jeseň má Putin navštíviť Japonsko. Rokovania o teritoriálnom spore a uzavretí mierovej zmluvy pritom podľa oficiálnych vyjadrení prebiehajú rýchlo, je však otázne či je dohoda skutočne v dohľadne. Putin už pri minulom stretnutí s Shinzom Abem naznačil, že možné riešenie by bolo ostrovy si rozdeliť – po podpísaní meirovej zmluvy by Japonsko získalo dva južné a Rusko by si ponechalo dva severnejšie ostrovy. O tom hovorí aj text Sovietsko-japonskej deklarácie z roku 1956. Problémom však je, že južné ostrovy – Shikotan a Habomai, sú omnoho menšie než zvyšné dva.

Mainichi Shimbun informoval, že Peking sa údajne opakovane obrátil na Moskvu s ponukou diplomatickej podpory v otázke teritoriálne sporu, výmenou za ruskú podporu v spore o ostrovy Senkaku. Moskva však túto ponuku odmietla.

MJANMARSKO

Vyrába Mjanmarsko tajne chemické zbrane ?

Riaditeľ mjanmarského žurnálu Unity a ďalší štyria novinári boli zadržaní potom, ako časopis na konci januára zverejnil reportáž o údajnej továrni na chemické zbrane nachádzajúcej sa v centrálnej časti krajiny. Táto epizóda oživila obavy, že mjanmarská vláda vedie tajný program výroby chemických zbraní. V minulosti sa dokonca objavili obvinenia, že chemické zbrane použila proti etnickým rebelom. Relevantné orgány zdôvodnili zatknutie novinárov ich prečinom vyzradenia štátnych tajomstiev. Využívanie vojenského zariadenia na výrobu chemických zbraní popreli, údajne sa jedná len o továreň na výrobu konvenčných zbraní.

Mjanmarsko je jednou z mála krajín na svete ktoré stále neratifikovali Chemical Weapons Convention (CWC) a Biological Weapons Convention (BWC). V decembri sa objavili správy, že Naypyidaw je blízko k ratifikácii CWC. Hovorca OPCW- organizácie zodpovednej za implementáciu CWC- sa po zverejnení správ v mjanmarskom žurnály vyjadril, že OPCW nemôže pristúpiť k žiadnym verifikačným opatreniam, pokým Mjanmarsko k zmluve nepristúpi. Mjanmarská vláda žiadne iné inšpekcie nepripustila.

Okrem obvinení z chemických zbraní tieto správy prinášajú aj pochybnosti o slobode médií v krajine. Od otvorenia krajiny a postupnej demokratizácii od roku 2011 sa do Mjanmarska vrátili aj nezávislé médiá. Podobné incidenty však spochybňujú skutočne substantívny pokrok v tejto oblasti.

THAJSKO

Dysfunkcia politického systému v Thajsku

Ani voľby z 2. februára nepriniesli riešenie thajskej politickej krízy. Demonštranti ďalej v uliciach požadujú odstúpenie vlády, ktorá je podľa nich zodpovedná za obrovskú korupciu a de facto kupovanie hlasov pomocou populistických programov. Opozícii sa podarilo zamedziť konaniu volieb v 11 % obvodov, najmä v hlavnom meste Bangkok a južných provinciách. Oznámenie výsledkov- a vytvorenie nového parlamentu a vlády- bude možné, až keď riadne prebehne hlasovanie vo všetkých obvodoch. Termín náhradných volieb zatiaľ nebol pevne stanovený, keďže vláda a Volebná komisia nedosiahli kompromis. Pri moci tak pokračuje dočasná vláda premiérky Yingluck Shinawatra. Opozičná Demokratická strana, ktorá voľby bojkotovala, podala na ústavný súd sťažnosť, vzťahujúcu sa na protiústavnosť konania volieb. Žiadala tiež rozpustenie vládnej strany Pheu Thai. Súd však odmietol tieto sťažnosti, čo je vzhľadom na predchádzajúce rozhodnutia (v minulosti už dva krát rozpustil stranu, ktorej súčasnou transformáciou je Pheu Thai) relatívne prekvapivý krok. Pheu Thai opätovala s žiadosťou rozpustenia Demokratickej strany, ktorá mala podporovať demonštrantov v bránení voľného priebehu volieb.

V Bangkoku a okolitých provinciách, ktoré sú dejiskom opozičných protestov, platí už od 22. januára výnimočný stav. Bezpečnostné zložky však zatiaľ nepristupujú k jeho vynucovaniu. To sa týka i zatykačov, ktoré boli vydané na lídrov demonštrácií pre porušovanie výnimočného stavu. K zatiaľ jedinému väčšiemu zákroku proti demonštrantom prišlo 14. februára kedy polícia odstránila barikády v niektorých častiach Bangkoku. Demonštranti sa však na tieto miesta za pár dní vrátili. Okolo 10 000 ľudí navyše oblieha sídlo vlády. Premiérka už v januári musela premiestniť svoju kanceláriu na Ministerstvo obrany. I keď počty demonštrantov ubúdajú najnovším úderom pre vládu môže byť strata podpory farmárov, ktorý tvoria väčšinu jej voličskej základne. Niektorým farmárom totiž nie sú vyplácané sľúbené peniaze, ktoré mali dostať v rámci vládou financovaného výkupu ryže za nadhodnotené ceny.

Multilaterálne cvičenie Cobra Gold s účasťou Číny

Zatiaľ čo Bangkok je dejiskom dramatického politického súboja, prebieha v krajine medzi 11. až 21. februárom najväčšie pravidelné vojenské cvičenie v Ázii Cobra Gold. Na tohtoročnom cvičení participuje okolo 14 000 vojakov z USA, Thajska, Japonska, Singapuru, Indonézie a Malajzie. Na Cobra Gold 2014 má svoje zastúpenie po prvý krát i Čína – konkrétne 17 mužov, ktorý sa budú podieľať na nevojenskej časti cvičení. V čínskych médiách bola participácia čínskych jednotiek oslavovaná ako signál rastúcich vojenských schopností a vplyvu v regióne ako aj utužovania vojenských vzťahov s Washingtonom. Je fakt, že v posledných rokoch narastajú kontakty medzi armádami Číny a Spojených Štátov, či už sa jedná o inštitucionálny dialóg alebo spoločné cvičenia v „teréne“. Lode čínskeho námorníctva sa majú tento rok prvý krát zúčastniť aj najväčších multilaterálnych námorných cvičení na svete RIMPAC. Otázkou však ostáva, či má zintenzívnení kontakt nejaké pozitívne prínosy, keďže sino-americké strategické súťaženie určite nestlmí. Cynicky sa dá konštatovať, že dôkladnejšie poznať svojho nepriateľa nemôže byť na škodu.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.