[Afrika]

Libye: Mezinárodně uznaný libyjský parlament odmítl vládu národní jednoty, která byla spoluutvářena Organizací spojených národů (OSN). Tento krok ukončil dohodu, která měla za cíl sjednotit válčící frakce v zemi. V zemi přitom působí tzv. Islámský stát, který dále stupňuje své útoky na libyjském území. Libye se nachází ve stavu chaosu od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší vládce Muammar Kadáffí Současné nestabilní situace využívá právě tzv. Islámský stát, který upevňuje svoji pozici v Libyi.

Burundi: Organizace afrických státu Africká unie (AU) se rozhodla, že nevyšle do Burundi peacekeepingové jednotky čítající 5 000 vojáků. Oficiálním důvodem je, že AU chce radši podpořit politický dialog mezi znesvářenými stranami. Burundský prezident Pierre Nkurunziza ostře protestoval proti tomuto plánu. Nestabilní situace je v Burundi od dubna 2015, kdy se současný prezident rozhodl po třetí kandidovat. Podle Organizace spojených národů (OSN) zahynulo při protestech 439 lidí a dalších 240 000 uprchlo ze země.

[Blízký východ]

Írán: V sobotu 16. ledna byly po 15 letech ukončeny hospodářské a finanční sankce Spojených států amerických a Evropské unie vůči Íránu související s jadernými otázkami. Sankce byly zrušeny poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že Írán splnil podmínky, které byly stanoveny v červenci 2015. Bylo vydáno nařízení Rady Evropské unie o zrušení všeobecného vývozu zboží dvojího využití; v této souvislosti íránský prezident Hassan Rúhání prohlásil, že byla otevřena nová kapitola vztahů Íránu se světem. Zrušením sankcí byla „rozmražena“ aktiva, která činí 30 až 100 miliard dolarů, rovněž je připraveno 38 miliónů barelů ropy k okamžitému obchodu. Írán mimo jiné hodlá využít příznivé situace k nákupu až 144 letadel Airbus.

Sýrie: V pátek 29. 1. 2016 měla ve švýcarském městě započít dlouho očekávaná Ženevská mírová jednání s cílem vyřešení dlouholetého konfliktu v Sýrii, která byla již několikrát odkládána. Jednání pod záštitou OSN se však hned první den setkala s obstrukcemi ze strany syrské opoziční koalice reprezentované Vyšším jednacím výborem (the Higher Negotiation Committee), jež vznikl začátkem prosince 2015 na půdě Saudské Arábie. Koalice odmítla přiletět do Ženevy, pokud se bombardování ze strany oficiální syrské vlády a Ruské federace nepřestane zaměřovat na civilní cíle, pozice rebelů a dokud nebudou radikálněji řešeny otázky humanitární pomoci. Nicméně následujícího dne představitelé syrské opozice, zahrnující jak politické, tak militantní zástupce, přiletěli na Ženevská mírová jednání- z důvodu nenalezeného konsensu ohledně jejich požadavků však oficiální rozhovory mezi stranami dosud nezačaly.

[Euroatlantický prostor]

Pobaltí: Inaugurační ceremonie, která proběhla za účasti ministrů obrany uvedených zemí, oznámila dosažení počátečních operačních schopností společné brigády s názvem LITPOLUKRBRIG. Toto vojenské uskupení, jež má dosáhnout plné operační schopnosti příští rok, sdružuje na čtyři tisíce příslušníků ozbrojených sil a jeho úkolem je plnit operace v rámci misí OSN, EU a NATO. Velení brigády je dislokováno v polském městě Lublin, avšak jednotlivé prapory zůstávají na svých mateřských základnách.

NATO: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg představil report o stavu Aliance za loňský rok, ve kterém vyzdvihl zastavení škrtů v obranných rozpočtech 16 členských zemí a jejich opětovný nárůst. Neopomněl však upozornit, že USA i nadále nesou břímě až 72 % celkových aliančních výdajů. Stoltenberg také řekl, že NATO čelí největším výzvám za celou generaci a přestože Aliance přijala řadu opatření k posílení kolektivní obrany a ukázala svou schopnost včasné reakce, je zde nadále prostor pro zlepšení. Celá zpráva je dostupná zde.

[Jižní Asie]

Pákistán: Útok ozbrojenců z Tehríke Tálibán Pákistán (TTP) na univerzitu Bači Chána v Čarsaddě z 20. ledna byl organizován z Afghánistánu. Militanti, kteří na akademické půdě zabili 21 lidí, byli podle pákistánské armády trénováni u západního souseda, odkud byl teroristický útok také řízen. Afghánské vládě proto byl sdělen důrazný požadavek na rozšíření vzájemné spolupráce za účelem předvedení všech pachatelů před soud. Afghánci toto tvrzení označili za nepodložené, ale kooperaci nevylučují. TTP mezitím pohrozil, že s útoky na školy bude pokračovat.

Indie: Indie ve velkém oslavila již 67. Den republiky, který každoročně připomíná přijetí ústavy z roku 1950 a tedy novou kapitolu moderní historie. Vrcholem oslav je pak vojenská a kulturní přehlídka v srdci hlavního města Nového Dillí, kterou letos doprovázely velké bezpečnostní opatření, nasazeno bylo přes 50 000 příslušníků bezpečnostních složek. Po loňské návštěvě Baracka Obamy byl letošním hlavním hostem francouzský prezident Hollande, který završil třídenní státní návštěvu.

[Latinská Amerika]

Venezuela: inflace v zemi je už nyní nejvyšší v porovnání se státy celého světa, avšak podle zprávy Mezinárodního měnového fondu se v roce 2016 ještě zvýší z loňských 275 % na 720 %. Země spolu s Dominikánskou republikou, St. Vincent a Grenadiny a dalšími šesti státy světa kvůli svým dluhům ztrácí hlasovací právo v OSN. Aby se mohly hlasování účastnit, musí zaplatit alespoň minimální určenou částku, což u Venezuely činí 3 miliony dolarů.

Mexiko: Federální policii mexického státu Sonora se minulý týden podařilo zadržet 22 členů drogového kartelu „Pacificko Sur“. V operaci, která proběhla ve spolupráci s orgány USA, se podařilo zajistit i jisté množství drog, ale i léků, které jsou využívány při pašování lidí na sever přes hranici Spojených států.

[Post-sovětský prostor]

Moldavsko: Nově jmenovaný moldavský premiér Pavel Filip odmítl odstoupit ze své pozice. Jeho rezignaci a předčasné volby žádají pod pohrůžkou nepokojů davy protestující v ulicích Kišiněva, jež ho viní mj. z příliš úzkých vazeb na vlivného podnikatele a politika Vladimira Plahotniuca. Nevoli vyvolává i způsob, jakým byl Filip jmenování do funkce – narychlo v průběhu noci a bez přítomnosti médií. Současné masové protesty se nesou na vlně demonstrací z loňského jara, kdy vyšlo najevo, že se z tamních bank ztratila 1 mld. eur, tedy ekvivalent jedné osminy moldavského rozpočtu.

Ukrajina: Během páteční noci za nejasných okolností zmizela ze svého doněckého bytu šéfka humanitární organizace Zodpovědní občané Marina Čerenková. Dle SMS zprávy, kterou stihla odeslat, ji mělo zadržet ministerstvo obrany tzv. Doněcké lidové republiky (DNR). O dva dny dříve byl za podobných okolností odvlečen religionista Ihor Kozlovsky. Vlna zatýkání by mohla být reakcí na pokus o odpálení sochy Lenina stojící v centru Doněcku, ke kterému došlo ve středečních ranních hodinách. Čin byl autoritami DNR označen za akt teroristické skupiny.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Na severokorejském kosmodromu Sohae byla zaznamenána podezřelá aktivita naznačující přípravy na potenciální odpálení střely dlouhého dosahu. Zdali by mělo jít o test balistické střely, nebo o pokus vynesení další družice na oběžnou dráhu není ze satelitních obrazů zřejmé. Po lednovém jaderném testu jsou nálady v regionu značně napjaté. Příkladem toho je i rozkaz udělený japonským sebeobranným silám k sestřelení všech severokorejských střel, které by narušily japonský vzdušný prostor.

Taiwan: Úřadující taiwanský prezident Ma Ying-jeou podnikl cestu do sporné oblasti jihočínského moře, kde navštívil ostrov Itu Aba pod taiwanskou správou, který je největší ze Spratleyho ostrovů a nachází se na něm letiště i modernizovaný přístav. Ma tímto krokem připomněl, že stejně jako Čínská lidová republika, tak i Taiwan si klade nárok na většinu jihočínského moře, které je ohniskem sporů všech okolních států (Filipín, Vietnamu, Malajsie a Bruneje) a kde Čína pomalu buduje řetězec umělých ostrovů.