Přehled světového dění z uplynulého týdne (10/2021)

[Afrika]

Etiopie: Mezinárodní nezisková organizace Human Rights Watch vydala zprávu, v níž potvrzuje, že za listopadovým masakrem stovek civilistů ve městě Axum regionu Tigray stojí eritrejské jednotky bojující po boku federální armády Etiopie proti regionálním tigrajským silám, a obvinila Eritreu ze spáchání válečných zločinů. Eritrea i federální etiopská vláda nicméně nadále popírají aktivní působení eritrejských vojáků v Etiopii, přestože k jejich okamžitému stažení ze země vyzval i předseda OSN António Guterres.

Senegal: Již pět mrtvých a několik vyrabovaných policejních stanic a vládních budov mají na svědomí střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami, poté co byl ve středu zadržen za nařčení ze znásilnění jeden z prominentních vůdců opozice Ousmane Sonko. Sonko nařčení odmítl a obvinil současného prezidenta Macky Salla z potlačování opozice. Současné nepokoje představují jedny z nejhorších protestů za poslední roky, přičemž se jejích pokračování očekává i v následujících dnech.

 

[Blízký východ]

Irák: V pátek do země přijel na čtyřdenní návštěvu papež František jako historicky první hlava katolické církve. Cílem jeho pobytu je především podpora ochrany iráckých křesťanů a zlepšení mezináboženských vztahů. V rámci své cesty se nejprve setkal v Bagdádu s iráckým prezidentem Barhamem Sálihem a následující den v Nadžafu s velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Zavítal také do dalších měst, včetně historického Uru či křesťany obývaného Mosulu. Papežova návštěva v zemi doprovázela mimořádná bezpečnostní opatření, na její hladký průběh dohlížely tisíce příslušníků iráckých bezpečnostních složek.

Jemen: Těžké boje na severu země si vyžádaly nejméně 90 obětí. Vládní vojenský zdroj v sobotu uvedl, že v řadách armády a vládních milicí zemřelo 32 bojovníků, zatímco při koaličních náletech přišlo o život 58 hútíjských povstalců. Střety proběhly u strategického města Maríb, které je pokládáno za poslední obrannou linii jemenských nalezišť ropy a plynu, která stále drží pod kontrolou vláda. Bezpečnostní situace v Jemenu se nadále zhoršuje. V minulém týdnu také došlo k bombovému útoku v přístavu Aden na konvoj generála jihojemenských separatistických sil Muhsina Valího.

 

[Euroatlantický prostor]

Německo: Národně konzervativní a euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD) byla zařazena pod dohled kontrarozvědky z důvodu podezření ze snahy podkopávat demokratickou ústavu země. K takovému opatření vůči politické straně došlo v Německu poprvé od konce druhé světové války. Ve volbách v roce 2017 získala strana 12,6 % a stala se tak třetí největší stranou. Není to poprvé, co AfD takto zaujala bezpečnostní složky, situace se však nyní vyostřuje vzhledem k blížícím se volbám do parlamentu.

USA: Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve čtvrtek oznámil zatčení někdejšího pracovníka ministerstva zahraničí v souvislosti s nepokoji v sídle Kongresu USA. Federico Klein čelí obvinění z několika trestných činů včetně napadení policistů. V souvislosti s incidentem označovaným za akt vnitřního terorismu už americké úřady vznesly obvinění proti více než 300 lidem včetně členů krajně pravicových skupin jako jsou Proud Boys nebo Oath Keepers. Klein byl přitom stále zaměstnancem ministerstva, když se měl útoku na Kapitol podílet.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Kosovsko-bosenská politická strana NAŠA Inicijativa uspořádala v hlavním městě protest, který měl upozornit na nesrovnalosti při nedávných volbách. Těch se měla dopustit hlavní strana kosovských Srbů. Přibližně 50 příznivců politické strany NAŠA Inicijativa v úterý protestovalo proti parlamentním volbám z 14. února, které měly být údajně nedemokratické. Tradiční politické strany zastupující bosenské a romské komunity v zemi si stěžovaly, že se u voleb objevilo několik nových a neznámých stran, které u voleb obdržely podezřele více hlasů než jejich strany. Státní zastupitelstvo se zavázalo k prošetření obvinění.

 

[Jižní Asie]

India: V stý deň rozsiahlych protestov zablokovali odbory farmárov diaľnicu na západnej periférii Nového Dillí. Roľníci, ktorých odhadovaný počet je okolo 200 000 – 300 000, podporovaní opozičnými politikmi, z protestov odmietajú ustúpiť, dokým vláda premiéra Módího nezruší tri zákony reformujúce poľnohospodárstvo v krajine, ktoré ich odštartovali. Aj napriek tomu, že protesty sú považované za pokojné, ku Čiernemu dňu, ako pomenúvajú stý deň od prijatia zákonov, bolo na strane protestujúcich zaznamenaných takmer 250 úmrtí. Napätie eskalovalo najmä koncom januára, kedy protestujúci zranili približne 300 členov bezpečnostných zložiek, poškodili ich vozidlá aj telekomunikačné veže.

Pákistán: Premiér Imrán Chán ustál sobotní hlasování o nedůvěře kabinetu, které opozice bojkotovala. Svolal jej dobrovolně, jako teprve druhý předseda vlády v historii, tři dny poté, co jeho PTI ztratila většinu v senátu, který je výběrem premiéra pověřen. Získal 178 hlasů, což je o 6 více, než je vyžadováno. V následném projevu obvinil opozici z korupce a kupčení s hlasy v prohraných senátních volbách. Oznámil také, že pracuje na změně volebních procedur tak, aby mohli hlasovat také Pákistánci žijící v zahraničí a volilo se prostřednictvím elektronických zařízení.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbia: Armádne bombardovanie pozícií partizánske skupiny disidentov si vyžiadalo celkovo 10 mŕtvych a 3 zranené osoby. Informoval o tom kolumbijsky minister obrany Diego Molano. Išlo o skupinu, ktorá verejne odmieta mierovú dohodu z roku 2016, medzi Revolutionary Armed Forces of Colombia (FARC) a vládou, ukončujúcu občiansku vojnu trvajúcu dekády rokov.  Skupina pozostáva z kriminálnikov, zapríčiňujúcich násilie, obchod z drogami a ďalšie nelegálne aktivity. Hlavným cieľom vlády je zastavenie ich lídra, vplyvného veliteľa Duarteho.

Paraguay: Veľké protesty obyvateľov juhoamerického štátu Paraguay proti vládnemu manažovaniu pandémie ochorenia COVID-19 sa uskutočnili v hlavnom meste Asunción v piatok popoludní. Proti protestujúcim zakročili tvrdo aj policajné jednotky, ktoré rozpúšťali zhromaždené davy spred budovy kongresu za pomoci gumových projektilov či slzného plynu. Zúfala situácia zdravotníckeho systému krajiny a zanedbateľný počet zaočkovaných ľudí, vyústil okrem nepokojov v uliciach aj do rezignácie ministra zdravotníctva Julia Mazzoleniho.

 

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Dva zaměstnanci ukrajinského velvyslanectví ve Varšavě byli v neděli zadrženi na polských hranicích z důvodu pokusu o pašování. Ve svém autě se pokusili vyvézt z Ukrajiny do Polska několik desítek tisíc dolarů, eur, cigaret a téměř 16 kg zlata. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba oběma zadrženým ukončil působení na velvyslanectví, přičemž je čeká disciplinární řízení a následné vyšetřování. Prozatím jsou obviněni z používání diplomatických imunit a výsad a oficiální přepravy k pokusu o nelegální přepravu zboží do Evropské unie. Pašování cigaret je jedním z nejrozšířenějších trestných činů v ukrajinských příhraničních oblastech, jelikož cena cigaret na Ukrajině je mnohem nižší než v sousedních evropských zemích.

 

[Východní Asie]

ČĽR: V piatok sa v Pekingu začalo výročné zasadnutie Národného ľudového kongresu. Čínsky parlament ovládaný Komunistickou stranou ohlásil zmeny v politickom a volebnom systéme Hongkongu. Tie majú v realite znamenať posilnenie moci centrálnej vlády, ako aj pro-pekinských politikov. Podmienkou zvolenia má byť „patriotický vzťah“ k Číne, pričom správca Hongkongu má právo vetovať zvolenie akéhokoľvek politika. Realizácia reforiem bude po minuloročnom bezpečnostnom zákone znamenať ďalšie oslabenie pre miestnu pro-demokratickú opozíciu.

Mjanmarsko: V krajine silnejú protesty proti armáde, ktorá sa dostala k moci februárovým pučom. Mjanmarský stály predstaviteľ pri OSN, Kyaw Moe Tun, v utorok odoprel poslušnosť junte, ktorá vyhlásila, že Kyaw už nezastupuje krajinu. Na pôde OSN predniesol kritický prejav a vyzval medzinárodné spoločenstvo na najtvrdšie možné kroky voči pučistom. V piatok v Rangúne protesty proti armáde kulminovali a skupiny demonštrantov vyhlásili prevzatie kontrolynad niekoľkými štvrťami najväčšieho mesta krajiny.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké bombardéry B-52 by mohli dostať nové hypersonické strely s plochou dráhou letu. Malo by sa jednať o utajovaný projekt Hypersonic Attack Cruise Missile (HACM), ktorý je vo vývoji. Táto strela má byť poháňaná scramjetom pričom môže ale nemusí vychádzať z programu Mayhem. Velenie amerického letectva pre globálny úder už plán vybaviť strelou AGM-183A (ARRW). Jedná sa o klzákovú strelu s plochou dráhou letu vyvinutú spoločnosťou Lockheed Martin.

Kyberbezpečnost: Americká vláda vyjádřila znepokojení nad hackerským útokem proti emailovému softwaru Exchange společnosti Microsoft. Bílý dům urgoval operátory serverů tohoto softwaru, aby opravily chyby, které umožnily hackerům zaútočit pomocí těchto serverů na cíle v USA i jinde, především soukromé firmy, kterých může být jen v USA údajně přes třicet tisíc. Podle Microsoft Threat Intelligence Center za útokem stáli čínští státem sponzorovaní hackeři ze skupiny pojmenované Hafnium. Za posledních dvanáct měsíců se tak jedná o již osmý útok ze strany státem podporovaných hackerů na infrastrukturu Microsoftu. Tento incident podle všeho nemá spojitost s útokem na SolarWinds z konce posledního roku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *