Přehled světového dění z uplynulého týdne (16/2020)

[Afrika]

Líbya: Líbyjská vláda národnej jednoty obsadila strategické mestá Sabratha a Sorman západne od Tripolisu. Plukovník Mohamed Gnounou, predstaviteľ provládnych armádnych síl vyhlásil, že ďalšie oslobodené mestá sú dôležitým medzníkom v boji proti generálovi Haftarovi. Líbyjský ľud podľa jeho slov žiada demokratické usporiadanie krajiny bez vojenskej nadvlády. Taher Al-Gharabli, prezident vojenskej rady v meste Sabratha, verejnosť ubezpečil, že do mesta budú povolané bezpečnostné jednotky, ktoré majú dohliadať na tamojšiu bezpečnosť.

Nigéria: Počas kontroly dodržiavania zákazu vychádzania, ktorý bol vládou nariadený v rámci opatrení proti šíreniu koronavírusu, usmrtili bezpečnostné zložky v krajine 18 ľudí. Národná komisia pre ľudské práva zaznamenala 105 prípadov porušovania ľudských práv zo strany bezpečnostných síl celkovo v 24 z 36 regiónov. Tieto incidenty spôsobili v Nigérii vyšší počet úmrtí než ochorenie COVID-19, ktorému podľahlo 12 ľudí.

 

[Blízký východ]

Írán: Vláda se ve snaze zabránit kolapsu ekonomiky rozhodla částečně rozvolnit opatření zaměřená na zastavení šíření COVID-19. V následujících dnech by se v Teheránu měla otevřít řada podniků a obchodů, a to i navzdory hrozící druhé vlně infekcí COVID-19. Země čelila ekonomickým problémům vyvolaným americkými sankcemi již před vypuknutím pandemie. V současnosti sankce znemožňují přístup k finančním balíčkům Mezinárodního měnového fondu (IMF) určeným k pomoci zemím zasaženým koronavirem. Teherán žádá IMF o pomoc poprvé od revoluce v roce 1979. 

Saudská Arábie: Nejvyšší církevní autorita v zemi Velký muftí Sheikh Abdulaziz al-Sheikh posvětil koronavirová opatření mezi která patří domácí modlitby během měsíce Ramadánu, který začne v polovině příštího týdne. Opatření se dotkne i tradičních aktivit, mezi které patří rozdávání jídla potřebným během přerušení půstu. Saudská Arábie již v polovině března přerušila výkon náboženských obřadů v mešitách, aby tak zabránila dalšímu šíření COVID-19.

 

[Euroatlantický prostor]

Spojené státy: Prezident Donald Trump během minulého týdne varoval Čínu před následky za nezastavení šíření nemoci COVID-19. Trump zároveň obvinil Čínu z nedostatečné transparentnosti a zpochybnil oficiální čísla nakažených a mrtvých. Podle Trumpa tak došlo k zhoršení vzájemných vztahů s Čínou, které podle něj byly jinak dobré. Prezidentovi poradci ale varují před reakcí Číny, která je v současné době hlavní dodavatelem zdravotnických pomůcek pro USA.

Spojené státy: V úterý oznámil prezident USA Donald Trump zastavení financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle Trumpa WHO současnou krizi nezvládla a kryla šíření nemoci COVID-19. Dodal, že WHO měla poslat experty na zdravotnictví přímo do Číny, aby informovali o reálné situaci. Příspěvek USA do WHO čítá mezi 400-500 milióny amerických dolarů. Zastavení financování je jedním z dalších kroků Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje OSN a pod ní spadající organizace včetně WHO.

 

[Západní Balkán]

Srbsko: Podle zprávy think tanku BCBP došlo v důsledku koronavirové krize a uzavření hranic v regionu k poklesu ilegální migrace. Obchod s drogami, černý trh se zdravotnickým materiálem a různé formy kyberkriminality však vlivem krize a odsunutím boje proti zločinu do pozadí prosperují. Policie se totiž zabývá především porušováním pravidel izolace a agentury zřízené za účelem boje proti počítačové kriminalitě se zaměřily na šíření paniky a dezinformací na sociálních sítích.

[Jižní Asie]

Indie/Pákistán: Pokračující projevy nepřátelství mezi oběma státy na společné de facto hranici v oblasti Džammú a Kašmír si již vyžádaly několik civilních obětí. Indie hlásí tři mrtvé a Pákistán čtyři raněné a jednoho mrtvého civilistu. V obou případech údajně následkem dělostřelecké a minometné palby protější strany. Obě strany se rovněž nadále obviňují z  porušování podmínek příměří a dochází i k násilným potyčkám mezi ozbrojenými jednotkami. Předsedající Rady bezpečnosti OSN Jose Singer proto vyzval obě strany k zastavení nepřátelských akcí, ve snaze zabránit zhoršení situace způsobené pandemií koronaviru.

Afghánistán: Tálibán propustil v neděli a ve čtvrtek 40 zajatců v provinciích Kandahár a Laghmán. Reagoval tak na vládní osvobození 300 svých bojovníků. Podle mluvčího Národní bezpečnostní rady však bylo pouze 9 z nich příslušníků bezpečnostních složek, jak bylo stanoveno smlouvou mezi USA a Tálibánem. Dalších 12 byli dezertéři z posledního měsíce, kteří budou následně souzeni. Mezi lidmi propuštěnými na svobodu jsou i civilisté, včetně 4 dětí, z nichž někteří byli mučeni. V době po podpisu vzájemné dohody 29. února bylo zajato 28 propuštěných.

 

[Latinská Amerika]

Brazília/Mozambik: Gilberto Aparecido dos Santos, ktorý je považovaný za vodcu najmocnejšieho brazílskeho drogového gangu Primeiro Comando da Capital, bol zatknutý v Mozambiku. Úspešná operácia bola spoluprácou medzi brazílskymi, mozambickými a americkými zložkami. Dos Santos bol na úteku dvadsať rokov, pred dvomi rokmi naňho Brazília vydala medzinárodný zatykač. Vyšetrovatelia počítajú s verziou, že v juhoafrickej krajine sa môžu skrývať aj viacerí jeho spolupracovníci.

Venezuela: Prezident Nicolás Maduro v rozhovore pre štátnu televíziu vyhlásil, že zvolanie parlamentných volieb by bolo nezodpovedné. Voľby sa mali uskutočniť v priebehu tohto roku, no zabrániť by im mohlo rozhodnutie Najvyššieho súdu. Maduro za aktuálnu prioritu svojej administratívy označil zvládnutie koronakrízy a s ňou spojenej ekonomickej situácie. Krajina je na pokraji kolapsu nielen kvôli zúfalému stavu zdravotníctva, ale aj významnému poklesu cien ropy.

 

[Východní Asie]

Filipíny: V pátek byli napadeni vládní vojáci v průběhu mise, která měla vést k zajištění bezpečnosti a potlačení ozbrojenců v provincii Sulu. Za útokem stálo okolo 40 příslušníků teroristické skupiny Abú Sajjáf. Po asi hodinové přestřelce bylo 14 filipínských vojáků zraněno a 11 zabito. Počet obětí na straně Abů Sajjáf není znám.  Armáda tvrdí, že tato skupina byla vedena Radulanem Sahironem a Hatibem Hajanem Sawaadjanem, kteří jsou obviňováni z únosů pro výkupné a poprav na jihu Filipín. Jde o nejsmrtelnější útok za více než rok.

Jižní Korea: V parlamentních volbách získala Jednotná demokratická strana prezidenta Mun Če-ina absolutní většinu hlasů. Oproti předchozím volbám si tak polepšili o 60 křesel na celkových 180. Tento úspěch se přisuzuje i úspěšnému v boji vlády proti COVID-19.  Opoziční konzervativní koalice získala 103 křesel, mezi nimiž jedno získal i Tche Jong-Ho, který je doposud nejvýše postavený uprchlík ze Severní Koreji, kde působil na postu diplomata. Podle národní volební komise byla účast 66,2 %, což je nejvyšší od roku 1992.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Zástupce ruského ministra zahraničí Sergei Ryabkov připustil možnost zařazení nových ruských strategických zbraní do bilaterálních dohod omezujících strategický arzenál. V případě prodloužení dohody New START by tak do kontrolního režimu mohl být zařazen již operačně nasazený hypersonický kluzák Avangard a vyvíjená těžká balistická střela Sarmat. Platnost dohody New START, podepsané v roce 2010 v Praze, vyprší v únoru 2021. Může být prodloužena o dalších pět let, avšak to Spojené státy podmiňují zapojení Číny.

Kyberbezpečnost: NÚKIB v minulém týdnu vydal varování před útoky na informační a komunikační systémy v Česku, zejména v oblasti zdravotnictví. Úřad varování vydal na základě indicií o probíhající přípravě většího počtu závažných kybernetických útoků formou malware. Během víkendu pak skutečně došlo k pokusům o napadení systémů několika nemocnic. Pokus o útok dále zaznamenalo i Letiště Václava Havla.  Útoky odsoudil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Počet incidentů se za poslední dva měsíce zvýšil o 150 procent.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *