Flickr
E. Macron

Přehled světového dění z uplynulého týdne (21/2017)

[Afrika]

Mali: Nový francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil v pátek francouzské armádní jednotky v Mali. V Mali je momentálně 1600 vojáků a jedná se tak o největší francouzskou armádní základnu mimo Francii. Macron se během návštěvy setkal i s prezidentem Mali Ibrahimem Boubacarem Keitou, s kterým diskutoval o terorismu. Macron navíc apeloval na implementaci mírové dohody z roku 2015, která je díky střetům ozbrojených skupin opakovaně porušována.

Demokratická republika Kongo: Vůdce křesťanských separatistů Ne MuandaNsemi a dalších 50 vězňů utekli ve středu z věznice v Kinshase. Podporovatelé Nsemiho na věznici zaútočili a umožnili tak Nsemimu utéct. Vůdce skupiny BDK byl zatčen od března letošního roku za krvavé střety s konžskou policií. Jeho cílem je obnovit konžské království soustředěné kolem řeky Kongo. Kromě Nsemiho se nepodařilo utéct dalším prominentním vězňům z daného zařízení.

[Blízký východ]

Sýrie: Ve čtvrtek Spojené státy provedly letecký úder na syrské milice podporované syrskou vládou a Íránem, které údajně ohrožovaly bojovníky podporované Spojenými státy.  Jednalo se o desítky bojovníků doprovázených tankem a nákladními vozidly.  Den na to syrská vláda tento útok označila jako vládní terorismus a Rusko jako neakceptovatelný. Jednalo se o druhý podobný útok provedený Spojenými státy. Tento útok může také narušit stávající mírové rozhovory v Ženevě.

Írán: V pátečních prezidentských volbách zvítězil  opět Hasan Rúhání. Post prezidenta Íránské islámské republiky obhájil již v prvním kole voleb, když získal 57% hlasů, absolutních číslech  ho volilo 15,8 milionů občanů. Jeho hlavní vyzyvatel Ibrahím Raisi, zástupce konzervativní linie, získal 38%.

[Euroatlantický prostor]

NATO: Náčelníci generálních štábů členských zemí NATO se v minulém týdnu sešli na jednání Vojenského výboru, kde zdůraznili potřebu Aliance být „připravenou, relevantní a schopnou“. Zároveň se zástupci usnesli, že NATO vyžaduje konzistentní, koordinovaný a koherentní přístup umožňující poskytnutí větší asistence aliančním partnerům. V neposlední řadě pak v kontextu požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se NATO zapojilo do bojů proti Islámskému státu, byl adresován potenciál takového angažmá.

USA: Americký prezident Donald Trump podnikl dlouho očekávanou návštěvu Saudské Arábie, jejímž výsledkem mimo jiné bylo uzavření dohody o zbrojních dodávkách ve výši 110 miliard dolarů. Ta zahrnuje tanky, bojové lodě, systémy protivzdušné obrany, radary a komunikační systémy či technologie pro potřeby kybernetické bezpečnosti. Zároveň se předpokládá, že tento americký zbrojní export do Saudské Arábie by mohl v následujících deseti letech vzrůst až na 350 miliard dolarů. Trump pak ve svém projevu také vyzval lídry arabských států ke sjednocenému postoji v boji proti Islámskému státu a terorismu obecně.

[Jižní Asie]

Indie: Země odmítla čínské pozvání na summit Nová hedvábná stezka. Po jednání státníků o projektu Jedno pásmo, jedna cesta, jde už o druhé jednání, na kterém Indie neparticipuje. Mohla by přitom těžit z plánovaných čínských investic, ale pociťuje hrozbu z obklopení jejími spojenci (strategie šňůry perel) a nesouhlasí s označováním Pákistánem kontrolovaného Kašmíru za jeho území. Podle tvůrců zahraniční politiky „žádná země neohrozí svou suverenitu ve prospěch ekonomických zájmů.“

Afghánistán: Za první 4 měsíce tohoto roku zemřelo v zemi v souvislosti s konfliktem nejvíce dětí od roku 2007, kdy detailní statistiky vedou. OSN v pondělí vyzvala strany konfliktu ke zvýšení ochrany dětí a civilistů a vyzvala je, aby ničily nevybuchlé zbytky munice. Právě ty uvedla za druhou nejčastější příčinou smrti dětí hned po pozemních bojích. Následují  letecké útoky a nástražná výbušná zařízení. Do konce dubna zemřelo 283 dětí a 704 jich bylo zraněno, což je nárůst o 21 % oproti roku 2016.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Prezident Michel Temer čelí dalšímu obvinění z korupce po zveřejnění tajné nahrávky jeho rozhovoru s Joesleym Batistou, jedním z vlastníků největšího producenta masa v Brazílii JBS. Na nahrávce diskutoval o pozastavení vyšetřování svých kauz. Podle Batisty navíc přijal několik milionů dolarů v úplatcích.  Temer je také vyšetřován v souvislosti s kauzami okolo tunelování brazilské petrochemické firmy Petrobras a korupčnímu skandálu okolo stavební firmy Odebrecht. V současnosti se v Brazílii volá po jeho odvolání, pokud se tak stane, bude se jednat o druhého odvolaného prezidenta v průběhu zhruba jednoho roku.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina/EU: Představitele Evropského parlamentu a Evropské rady slavnostně podepsali dokument, formalizující bezvízový vstup do schengenského prostoru pro ukrajinské občany. Podepsání se uskutečnilo 17 května ve Štrasburku za přítomnosti prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka. Dokument podepsali předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a ministr vnitra Malty Carmelo Abela — Malta současně Evropské unii předsedá. Bezvízový režim konečně vstoupí v platnost 11 června 2017.

Ukrajina: Prezident Petro Porošenko nařídil zablokovat ruské sociální sítě a některé jiné ruské webové stránky. Nařízení zahrnuje dvě populární sociální sítě VKontaktě (VK) a Odnoklassniki (rus. „Spolužáci“), a také dvě významné ruské vyhledávací služby Yandex a Mail.ru. Zákaz připojení do těchto a některých dalších stránek je platný pro tři roky. Nařízení vyvolalo debaty v ukrajinské společnosti: část lidí zákaz podporuje jako záchranu proti „ruské propagandě“, jiní však označují nařízení jako omezení svobody projevu.

[Východní Asie]

Čína: Více než třicet světových státníků (včetně českého prezidenta) se účastnilo čínou pořádaného „Belt and Road Forum“ (BRF), kde Peking představil podobu nové hedvábné stezky. Tato iniciativa, která je pro Čínu prioritou, zahrnuje řadu eurasijských zemí, kde Čína plánuje investovat značné částky do průmyslu a infrastruktury a rozšířit tak svůj ekonomický vliv.

Japonsko: Premiér Šinzó Abe neúnavně směřuje své politické úsilí k úpravě japonské ústavy směrem k odklonu od pacifismu. Jeho zdrojem je ústava, která byla po druhé světové válce sepsána americkými okupačními silami a de facto deklaruje, že Japonsko nikdy nepovede válku a nebude udržovat ozbrojené síly. Abe se nyní snaží lobbovat za úpravu, která by alespoň ústavně legalizovala existenci japonských sebeobranných sil.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

V elektromagnetické divizi General Atomics úspěšně otestovali naváděnou munici pro railgun Blitzer. Dělo je tak opět o krok blíže reálnému vojenskému nasazení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *