Přehled světového dění z uplynulého týdne (36/2022)

[Blízký východ a severní Afrika]

Albánie/Írán: Tirana v minulém týdnu přerušila diplomatické vztahy s Teheránem a jeho diplomatům nařídila do 24 hodin opustit zemi. Za důvod tohoto kroku označila červencový kybernetický útok na albánské instituce, který na několik dní paralyzoval některé veřejné služby a ohrozil bezpečnost země. Podle albánské vlády útok nařídilo provést íránské vedení. Bílý dům v pátek íránský kyberútok důrazně odsoudil a uvalil na Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti sankce. Íránská diplomacie albánské rozhodnutí odsoudila a zdůvodnění albánského kroku označila za „nepodložená tvrzení“.

Tunisko: Tuniská opoziční koalice Fronta národní spásy v úterý oznámila, že bude bojkotovat prosincové parlamentní volby. Do koalice patří i donedávna nejsilnější parlamentní Strana obnovy (Ennahda). Podle šéfa opoziční koalice Ahmeda Nejiba Chebbiho se volby budou konat v situaci státního puče proti ústavní legitimitě. Volby mají umožnit sestavení nového parlamentu, protože činnost toho minulého pozastavil loni prezident Kaís Saíd. Ten loni také rozpustil vládu a převzal většinu pravomocí. Podle kritiků nová ústava oslabuje parlamentní systém a soustřeďuje moc v prezidentových rukách.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Pentagon oznámil skúšobný štart medzikontinentálnej balistickej strely Minuteman III. Test, ktorý sa konal v stredu zo základne Vandenberg Space Force v Kalifornii bol už druhým za posledný mesiac. Prvý sa konal v odloženom termíne z dôvodu napätia medzi Čínou a Spojenými štátmi pre návštevu predsedníčky americkej Snemovne reprezentantov Nancy Pelosi na Tchajwane. O stredajšom teste bola podľa Pentagonu vopred informovaná Ruská federácia a ďalšie krajiny, aby sa predišlo vzniku napätia.

Nemecko: Dve nemecké jadrové elektrárne zostanú v prevádzke do apríla roku 2023 ako núdzová rezerva pre dodávky energie počas najbližšej zimy. Spolkový minister hospodárstva Robert Habeck tak rozhodol z dôvodu prebiehajúcej energetickej krízy. Kvôli opatreniam na zjemnenie dopadov krízy sa preto oneskorí záväzok krajiny zastaviť výrobu jadrovej energie do konca tohto roka. Habeck zo strany Zelených však upozorňuje, že v apríli budú posledné dve jadrové elektrárne definitívne odstavené.

 

[Jižní Asie]

Indie/Čína: Ministři obrany obou zemí prohlásili, že se jejich vojáci stahují z oblasti pramenů Ghághra, čínsky označované jako Jianan Daban. Koordinované snížení počtu vojáků je krokem k uvolnění napětí na sporné himálajské hranici obou zemí a následuje po 16. kole vzájemných rozhovorů na úrovni vyššího velení armády. Stažení má být dokončeno v pondělí 12. září, přičemž se v tomto týdnu očekává setkání indického premiéra Naréndry Módího a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v uzbeckém Biškeku.

Afghánistán: Na ruskou diplomatickou misi v Kábulu v pondělí 5. září zaútočil sebevražedný atentátník. Po výbuchu v oblasti brány do objektu, kde se sešel dav žádající o ruská víza, zemřeli dva diplomaté a čtyři afghánští civilisté. Útočníka blížícího se k budově pak zlikvidovali strážci ambasády. K činu se přihlásil tzv. Islámský stát, který cílí především na příslušníky ší’itské menšiny a členy Tálibánu. Jde o první útok na zahraniční diplomaty od srpna 2021, kdy povstalci v zemi převzali moc.

 

[Latinská Amerika]

Argentína: Na viceprezidentku Cristinu Fernández de Kirchnerovou bol minulý štvrtok spáchaný neúspešný atentát. Útočník, ktorým bol tridsaťpäť ročný muž Fernando Montiel, namieril k viceprezidentkinej hlave zbraň, z ktorej sa pokúsil vystreliť. Náboj sa však v pištoli zasekol a Kirchner preto vyviazla zo situácie bez ujmy. Montiel bol na mieste činu zatknutý bezprostredne po incidente, ktorého motív zatiaľ nie je známy. Tento útok prišiel v čase, kedy bývalá prezidentka čelí obvineniam z korupcie. Hrozí jej trest až na dvanásť rokov za mrežami a prípadné vylúčenie z verejnej funkcie.

Kolumbia: Celkovo sedem príslušníkov polície bolo minulý piatok zabitých pri streleckom útoku. Podľa slov prezidenta Gustava Petra sa jednalo o sabotáž, ktorú mala údajne na svedomí ex-FARC mafia – skupina zložená z disidentov Revolučných ozbrojených síl Kolumbie. Jedná sa o zatiaľ najväčší útok od nástupu prezidenta Petra do úradu. Ten sa po svojom zvolení zaviazal, že ukončí práve dlhotrvajúci konflikt s už rozpustenou skupinou FARC. Niektorí jej bývalí členovia totiž stále odmietajú mierovú dohodu z roku 2016 a požadujú zníženie uvalených súdnych trestov.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina: Představitelé země uvedli, že během soboty bylo v Charkovské oblasti na východě země osvobozeno rozsáhlé území. Prohlášení přišlo po pátečním oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se ukrajinským silám povedlo v Charkovské oblasti osvobodit na 30 obcí. V pátek bylo zároveň Moskvou vydáno prohlášení o vyslání posil do oblasti. Ukrajinské ozbrojené síly provedly překvapivou protiofenzívu ve východní části země poté, co se delší dobu očekával jejich protiútok především na jihu.

Tádžikistán: V průběhu týdne uzavřela centrální vláda v Dušanbe dvě tamní důležité náboženské instituce. Jednalo se o školu pro muslimskou ší’itskou sektu Ismailítů a obchod s náboženskými knihami. Jde o další z mnoha bezpečnostních opatření proti duchovně založeným občanům země. Již před deseti lety byly zavřeny tádžické madrasy, náboženské školy, s odůvodněním, že se jedná o dočasné opatření. Školy se nicméně znovu nikdy neotevřely. V Tádžikistánu je již od počátku 90. let u moci sekulární prezident a de facto diktátor Emomali Rahmon brojící proti politickému islámu.

 

[Subsaharská Afrika]

Keňa: Nejvyšší soud v Keni potvrdil výsledek prezidentských voleb z 9. srpna 2022. William Ruto tak stane v čele této východoafrické země. Stalo se tak poté, co druhý z kandidátů, Raila Odinga, podal k soudu odvolání proti výsledkům voleb. Argumentoval přitom tím, že má „dostatečné důkazy“ o tom, že výsledky nebyly řádně spočítány a došlo k jejich manipulaci. Čtyři ze sedmi komisařů zodpovědných za finální výsledky voleb při sčítání odmítli výsledek stvrdit svým podpisem. Keňa i přes tento odvolací proces zůstává relativně poklidná, což je oproti předchozím volbám spíše ojedinělé.

Mosambik: V provincii Nampula došlo k útoku, během kterého byla zastřelena italská jeptiška. Ta se v regionu nacházela v rámci katolické misie. Útok vedli povstalci rozvětvené skupiny al-Sunna, napojené na Provincii Islámského státu ve střední Africe. Během útoku bylo šest mosambických civilistů popraveno uříznutím hlavy. Ačkoliv byla původem povstání provincie Cabo Delgado, povstalci se v posledních měsících přesouvají dále směrem na jih a jihovýchod. Proti povstání byly nasazeny jednotky ze Rwandy i z Jihoafrického rozvojového společenství (SADC). Právě misi SADC podpoří i Evropská unie.

 

[Západní Pacifik]

Filipíny: Vláda v Manile oficiálne zamietla pokusy Medzinárodného trestného súdu o obnovenie vyšetrovania bývalého prezidenta Rodriga Duterteho a jeho vojne proti drogám. Policajné akcie, ktoré zanechali tisíce mŕtvych sú podľa hlavného právnika filipínskej vlády len údajné a nepredstavujú zločin proti ľudskosti. Cieľom bývalého prezidenta bolo zneškodniť každého kto mal prepojenie s drogovou činnosťou v krajine. Výsledkom boli tisíce obetí, bez akýchkoľvek právne procesy.

Japonsko: Vyslanci Tokia, Soulu a Washingtonu sa zhodli na posilnení bezpečnostných väzieb z obáv z jadrového testu Severnej Kórey. Trojstranná dohoda nasledovala po niekoľkomesačných rozhovoroch o nových hrozbách, keďže Pchjongjang zlepšuje svoje jadrové kapacity a zvyšuje počet odpálených striel. Krajiny uviedli, že sú otvorené dialógu, ale zároveň sú pripravené odpovedať na akékoľvek hrozby a ich cieľom ostáva denuklearizácia Kórejského polostrova.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: NÚKIB se rozhodl začít české veřejnosti představovat evropskou směrnici NIS2, která má přispět k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Přestože text nové směrnice nebyl dosud oficiálně schválen, prozatímní dohody o její podobě bylo dosaženo 13. května tohoto roku. Oficiální schválení ze strany Evropského parlamentu a Evropské komise se očekává v následujících měsících. Směrnice NIS2 staví na původní směrnici NIS, významným způsobem ji však rozšiřuje a prohlubuje. Z tohoto důvodu NÚKIB spustil webové stránky, které mají o chystaných změnách přehledně informovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.