Přehled světového dění z uplynulého týdne (31/2020)

[Afrika]

Mali: Politická opozícia už po tretí raz odmietla návrh Hospodárskeho spoločenstva západoafrických štátov (ECOWAS), ktorý usiluje o kompromis s cieľom vyriešiť prebiehajúcu politickú krízu. Nezhody sa vyhrotili po tom, ako sa 5. júna 2020 sformovalo protestné hnutie  žiadajúce aby prezident Ibrahim Boubacar Keita odstúpil z funkcie. ECOWAS do situácie zasiahlo s návrhom na usporiadanie nových parlamentných volieb, nakoľko posledné voľby z roku 2020 považuje za nelegitímne. Zároveň hrozí sankciami a žiada rezignáciu 31 členov parlamentu, ktorí takýto akt odmietli.

Stredoafrická republika: Európska únia rozhodla o zahájení dvojročného výcviku bezpečnostných a policajných síl tejto africkej krajiny, ktorá trpí politickou a bezpečnostnou nestabilitou už takmer dve dekády. Výcvikový program bude viesť plukovník Paulo Soares. Misia má byť zahájená 9. augusta 2020, a bude prebiehať po boku medzinárodných síl, misie Organizácie spojených národov v Stredoafrickej republike (MINUSCA) a výcvikovej misie Európskej únie v Stredoafrickej republike (EUTM RCA). Podľa oficiálnych vyjadrení EÚ je práve peacekeeping hlavným prvkom pre budovanie rozvoja v krajine.

[Blízký východ]

Irák: Britský velvyslanec v zemi, Stephen Hickey, obdržel výhrůžky smrtí ze strany proíránských milicí. Propagandistický plakát se zkrvaveným obličejem obdržel Hickey po po svém proslovu, v němž varoval před těmito skupinami, které dle něj operují mimo zákon, a apeloval na Iráčany, aby se těchto skupin stranili. Nejedná se o první významnou politickou osobnost v Iráku, jež čelila výhrůžkám, minulý měsíc zabitý bezpečnostní analytik a poradce premiéra Hišam al-Hašimi. Další milice, Harakat Hezbollah al-Nujaba, zveřejnila na svém účtu na chatovací platformě Telegram podobné výhrůžky.

Turecko: Ankara v úterý zahájila protiteroristickou operaci v provincii Tunceli na východě země. Dle tureckého ministerstva vnitra, které s informací přišlo ve středu, se operace Yildirim-4 zaměřuje na separatistickou Kurdskou stranu pracujících (PKK) v provincii, jejíž členové zde mají mít útočiště. Nasazeno bylo celkově 1006 příslušníků bezpečnostních složek včetně speciálních jednotek a členů četnictva.

[Euroatlantický prostor]

Nemecko: Približne 17 000 ľudí protestovalo v Berlíne proti opatreniam prijatým na zastavenie šírenia koronavírusu. Tie sú podľa nich v rozpore s ľudskými právami a obmedzujú slobodu. Medzi protestujúcimi boli libertariáni, odporcovia očkovania ako aj menšia skupina pravicových extrémistov. Protest zvolal okrajový politik Michael Ballweg organizujúci podobné podujatia v Stuttgarte, kde sa uchádza o funkciu starostu. Mainstreamoví politici sa od akcie dištancovali.

Poľsko/USA: Poľský minister obrany Mariusz Blaszczak ohlásil dohodu o posilnení americkej vojenskej prítomnosti v Poľsku. V súčanosti je na území Poľska stacionovaných 4 000 amerických vojakov, ich počet má narásť o ďalších 1 000. Okrem posilnenia kontingentu je súčasťou dohody aj spolupráca s poľskými ozbrojenými silami v oblasti prieskumu a vedenia s možnosťou príchodu ďalších amerických jednotiek v prípade ohrozenia. Finančné náklady, ktoré táto dohoda pre Poľsko predstavuje, zatiaľ neboli zverejnené.

[Západní Balkán]

Kosovo: Poslanci vyvíjejí tlak na dokončení zákona, který má chránit reputaci bývalé osvobozenecké armády UÇK. Návrh zákona se pokouší legalizovat institucionální a občanskou povinnost chránit reputaci UÇK a to jak přímo v Kosovu tak v zahraničí. Návrh zákona byl projednáván již předchozí roky, teď se však vrátil do popředí v souvislosti s předvoláním několika vysoce postavených členů UÇK před haagský tribunál. Proti zákonu se ohradily Spojené státy, podle nichž zákon bude kriminalizovat svobodu projevu a zastrašovat občany.

[Jižní Asie]

Afghánistán: V pátek začalo platit třídenní příměří mezi vládou a Tálibánem, který jej navrhnul u příležitosti svátku Íd al-adhá. Tomu předcházel čtvrteční útok na checkpoint ve městě Pul-e Alam, kde zemřelo 9 lidí a zraněno bylo 40. Prezident Ghaní v návaznosti na příměří rozhodl o propuštění 500 povstalců jako gesto dobré vůle. Z dohodnutých 5000 jich věznice opustilo 4600, zbylých 400 z tálibánského seznamu se vláda zdráhá propustit kvůli spáchání vážných zločinů. Všech 1000 lidí, které měl propustit Tálibán, již je na svobodě. Povstalci podmiňují začátek mírových rozhovorů svobodou všech, jejichž jména vládě předali.

Bangladéš: Vyšetřovatelé zadrželi tři podezřelé ze středečního bombového útoku na policejní stanici v hlavním městě Dháce. Při výbuchu bylo zraněno pět lidí, čtyři z nich byli policisté. K útoku se původně přihlásil Islámský stát, ale policie spojení s islamistickou skupinou odmítá, zadržení s ní neměli žádné spojení. Islámský stát se k podobným útokům v zemi přihlašuje pravidelně. Středeční útok neměl dle prozatímních závěrů vyšetřování teroristický charakter.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Facebook zablokoval několik celosvětových účtů kontrolovaných příznivci brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Ty byly dle rozhodnutí Nejvyššího soudu Brazílie zapleteny do šíření falešných zpráv. Dle soudce Nejvyššího soudu Alexandre de Moraese společnost nesplnila předchozí rozhodnutí, kterým se přikazuje uzavření účtů, a uvedl, že jsou stále online a publikují se změnou registrace na místa mimo Brazílii. Facebook pak označil žádost soudu o blokaci mezinárodních účtů za ohrožení svobody projevu mimo jurisdikci Brazílie a uvedl, že se vůči rozhodnutí odvolá.

Latinská Amerika: Světový potravinový program upozornil, že více než 14 milionů lidí v Latinské Americe může trpět hladověním kvůli ekonomickým restrikcím způsobených šířením nemoci COVID-19. Nejhorší situace je v Brazílii, která s více než 2,5 miliony nakažených a téměř 93 tisíci mrtvých patří po USA k nejvíce zasaženým zemím. Třetí místo v rámci úmrtí pak nově zaujímá Mexiko. Mezi 10 nejvíce zasaženými zeměmi světa se řadí také Peru a Chile, kde po několika měsících úplného uzavření hlavního města dochází k rozvolňování opatření. Někteří odborníci však tvrdí, že vláda nedodržuje doporučení Světové zdravotnické organizace.

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko: V Minsku zadrženo 33 příslušníků ruské soukromé vojenské společnosti Wagner. Jednalo se o část z celkových 200 bojovníků, kteří měli v Bělorusku destabilizovat situaci v době předvolební kampaně. Oficiální vyjádření poskytli představitele Ruska až v sobotu, přičemž uvedli, že se zmiňovaní bojovníci přes Bělorusko pouze přesunovali do Istanbulu. Samotní zadržení Rusové ovšem uvádí, že jejich cílem byla „některá latinskoamerická země“. Běloruský prezident Aleksander Lukašenko naopak uvedl, že i kdyby to byla pravda, přesun vojenského personálu přes území jeho státu musí být předem schváleno jeho osobou, což se v tomto případě nestalo.

[Východní Asie]

Hongkong/ČĽR: Čínska centrálna moc pristúpila v Hongkongu ku viacerým krokom ostro kritizovaným demokratickou opozíciou. V stredu Hongkonská univerzita nečakane prepustila lídra Dáždnikového hnutia Bennyho Taia. Vo štvrtok bolo 12 pro-demokratickým politikom vrátane Joshuu Wonga zákazané kandidovať v nadchádzajúcich voľbách pre porušovanie nového bezpečnostného zákona, z rovnakého dôvodu vydala zatykač na ďalších 6 politikov žijúcich v exile. V piatok správkyňa Carrie Lamová odložila pre koronavírus celé voľby, plánované na september, o rok.

Malajzia: Bývalý malajzijský premiér Najib Razak bol v utorok odsúdený na 12 rokov väzenia za zneužívanie právomoci verejného činiteľa a pranie špinavých peňazí. Musí zaplatiť tiež pokutu cca 50 mil. $. Razak má ešte možnosť sa odvolať. Tvrdosť verdiktu je prekvapujúca, keďže Razakova strana UMNO sa v marci vrátila k moci a vyšetrovanie iného politika UMNO Musu Amana bolo zastavené. Razak mal cez firmu preprať 4,5 mld. $, za štátne financie si mal okrem iného zaobstarať súkromnú 90-metrovú jachtu za 130 mil. $ aj s originálmi od Picassa.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Kanadská vláda potvrdila trojici kandidátů v tendru na 88 stíhacích letounů. Do finálního výběru byl zařazena americká dvojice Lockheed Martin F-35 Lightning II, Boeing F/A-18 E/F Super Hornet a dále švédský Saab JAS 39 Gripen. Definitivní výherce tendru bude vybrán v roce 2022. Účelem plánované akvizice je náhrada zastarávajících McDonnell Douglas CF-18 Hornet. Z českého pohledu může být zajímavé sledovat tendr ve vztahu k blížící se nutnosti volby budoucnosti stíhacího letectva.

Kyberbezpečnost: Americká cestovní kancelář CWT zaplatila výkupné 4,5 milionů dolarů za firemní data.  Ta jí byla skupinou hackerů ukradena a zašifrována ransomwarem Ragnar Locker. Firma měla původně zaplatit dokonce 10 milionů dolarů, ale představitelé s útočníky vykomunikovali „slevu“, kvůli ztrátě části financí v důsledku koronavirové krize. Firma průběh celého jednání o výkupném po zaplacení zveřejnila. Samotní hackeři zase informace o komunikovali přes Twitter, kam po zaplacení společnosti napsali několik doporučení, jak se podobnému incidentu v budoucnu vyvarovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *