Přehled světového dění z uplynulého týdne (38/2021)

[Blízký východ a severní Afrika]

Egypt/Izrael: Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí a izraelský premiér Naftali Bennett se setkali v pondělí 13. září v Egyptě – jednalo se o první návštěvu izraelského premiéra od roku 2010 – tehdy se Benjamin Netanjahu setkal ještě s bývalým prezidentem Husním Mubarakem. Hlavním tématem jejich setkání byla situace a snaha dodržet příměří v Pásmu Gazy. Kromě toho řešili také spory mezi Egyptem a Etiopií týkající se řeky Nil. Spekuluje se o tom, že Egypt chtěl tímto setkáním upevnit svou roli vyjednavače mezi Hamásem a Izraelem a vyslat signál Spojeným státům americkým, že Egypt je stále klíčovým regionálním hráčem. 

Libanon/Írán: Hizballáh dovezl pohonné hmoty z Íránu přes Sýrii do Libanonu, který se v současnosti pochází v energetické krizi. Učinil tak i přes sankce uvalené ze strany Spojených států amerických na Írán a Sýrii. Učinil tak bez souhlasu libanonské vlády – její premiér to označil za zásah do suverenity státu. Libanon se posledních pár měsíců potýká s nedostatkem energie a pohonných hmot. Hnutí Hizballáh se tak pokouší pozvednout svůj obraz v očích libanonské veřejnosti, libanonská vláda se mezitím potácí v politické a ekonomické krizi způsobené také výbuchem v bejrútském přístavu loňského roku.

 

[Euroatlantický prostor]

Německo: Policie v souvislosti s podezřením nábožensky motivovaného útoku na synagogu ve městě Hagen zadržela šestnáctiletého mladíka, který se měl chystal zaútočit výbušninou, a to před židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření). Zadržený se přiznal, že byl prostřednictvím aplikace Telegram v kontaktu s expertem na sestrojování výbušných zařízení, ale zbytek obvinění popřel. Informaci o hrozícím útoku obdržely německé úřady od zahraniční zpravodajské služby, která zaznamenala chlapcovo podezřelé chování na internetu.

Slovensko: Premiér Eduard Heger po jednání bezpečnostní rady státu představil chystané změny ve fungování bezpečnostních a justičních složek v zájmu zlepšení vnitřní odolnosti vůči mafii. Jednání bylo svoláno poté, co policejní inspekce obvinila čtyři kriminalisty elitní policejní jednotky NAKA mimo jiné i z toho, že chtěli na oplátku stíhat inspektory za vyšetřování podezření z manipulace svědeckých výpovědí. NAKA začala po loňských volbách stíhat desítky soudců, pracovníků justice, podnikatelů, vysokých úředníků,  včetně bývalého vedení policie.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/USA: Pentagon prohlásil za chybu svůj poslední dronový útok celé války z 29. srpna, jenž zabil 10 civilistů. Omluvil se také rodině, která přišla o 7 dětí, které se k autu v momentu jeho výbuchu seběhly. Bezpečnostní složky vozidlo sledovaly 8 hodin v domnění, že jej řídí útočník z tzv. Islámského státu, který se hodlá odpálit na kábulském letišti. Za volantem Toyoty Corrola však seděl dlouholetý zaměstnanec americké humanitární organizace. K tragické chybě zřejmě vedla informace, že na letiště bude spáchán útok ve stejném voze. Rodina Zemeraje Ahmadího požaduje potrestání zodpovědných osob, finanční kompenzaci a přesun do bezpečné země.

India/Čína: Pre zlepšenie vzťahu medzi oboma krajinami je nevyhnutné, aby sa čínske jednotky stiahli z hranice v Himalájach. Vyhlásil to indický minister zahraničných vecí Subrahmanyam Jaishankar po stretnutí so svojim čínskym náprotivkom Wangom Yi na regionálnej konferencii Šanghajskej organizácie pre spoluprácu v Dušanbe. Ďalším z krokov, ktoré by podľa Jaishankara napomohli vzťahu dvoch rozvíjajúcich sa ekonomík, je potreba aby Čína nevnímala Indiu cez prizmu tretej krajiny, konkrétne Pakistanu. Vojenské vzťahy medzi Čínou a Pakistanom sú tiež dlhodobo zdrojom napätia.

 

[Latinská Amerika]

Haiti: Hlavní prokurátor vznesl obvinění proti premiérovi Arielu Henrymu, který údajně volal s klíčovým podezřelým před atentátem na prezidenta Jovenela Moiseho. Premiér, který byl do funkce formálně jmenován necelé dva týdny po atentátu se k obvinění zatím bezprostředně nevyjádřil. V případu bylo dosud zatčeno více než 40 podezřelých, včetně 18 bývalých kolumbijských vojáků a tří haitských Američanů. Úřady však stále pátrají po dalších podezřelých, včetně jednoho bývalého haitského senátora.

Mexiko: Nejméně dva příslušníci Národní gardy byli zraněni při střetu s ozbrojenci ve státě Michiacan. Střelba vypukla během hlídky poblíž vjezdu do města Tepalcatepec. Úřady neuvedly, o jakou ozbrojenou skupinu se jednalo. Odhaduje se však, že za střelbou pravděpodobně stojí kartel nové generace Jalisco, který se v posledních měsících nejvíce snaží získat kontrolu nad tímto státem. Do střetu se dostaly i další místní zločinecké skupiny pod názvem Spojené kartely. Kvůli velkému množství soupeřících ozbrojených skupin tak některá města uvízla uprostřed nepřetržitých bojů s desítkami mrtvých a stovkami zmizelých.

 

[Postsovětský prostor]

Rusko: Ve dnech 17.-19. září proběhly v Ruské federaci Parlamentní a místní volby. Očekává se, že vyhraje strana Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina. Přestože se hlasování účastnilo celkem 14 stran, mnoha kandidátům, kteří jsou považováni za protiputinovské, bylo zakázáno kandidovat, včetně kohokoli spojeného s Navalného opozičním hnutím. Někteří z odpůrců Kremlu byli nuceni opustit Rusko. Voliči volili 450 poslanců do Dumy  v Moskvě. Poprvé od roku 1993 nebyli přítomni volební pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) kvůli „omezením“ uloženým ruskými úřady.

Rusko/Ukrajina/Česko: Moskva požaduje, aby Praha poskytla podrobnosti o zadržování ruského diplomata Alexandra Franchettiho, který byl zadržen minulou neděli na pražském letišti na základě mezinárodního příkazu Interpolu vydaného Ukrajinou. Franchetti se měl podílet na událostech kolem znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014. Sám uvedl, že několik dní před ruskou vojenskou okupací regionu vytvořil polovojenskou formaci nazvanou North Wind, která pomohla zmocnit se elektrického vedení a plynovodů a to v koordinaci s ruským námořním velením v krymském přístavu Sevastopol.

 

[Subsaharská Afrika]

Etiopie: Spojené státy americké hrozí uvalením sankcí na aktéry, kteří prodlužují konflikt v Tigraji, čímž prohlubují humanitární krizi a znemožňují uzavření míru. Prezident Joe Biden řekl, že sankce se mohou dotknout členů etiopské a eritrejské vlády, Tigrajské lidově osvobozenecké fronty, nebo regionu Amhara. Konflikt trvá již 10 měsíců a ukončení bojů je zatím v nedohlednu. Ve čtvrtek oznámila organizace Human Rights Watch, že proběhl útok na eritrejský uprchlický tábor v Tigraji. Tuto událost označila ve své zprávě za válečný zločin.

Mali: Francie a Německo upozorňují, že pokud dojde k dohodě s ruskou soukromou vojenskou společností (PMC) Wagner group, tak stáhnou své vojáky ze země. Momentálně dochází k diskusím ohledně kontraktu mezi maliskou vládou a PMC, ale spekuluje se, že v dohodě by se jednalo o poskytnutí tisíce žoldáků ruskou společností. Francie a Německo v zapojení PMC vidí nebezpečí v podobě zvýšení ruského vlivu v zemi a říkají, že účast kontraktorů z Wagner group je neslučitelná s jejich přítomností a cíli, které si v Mali vytyčili.

 

[Západní Pacifik]

Austrálie/USA/Velká Británie: Nová bezpečnostní spolupráce, pod zkratkou Aukus, mezi Canberrou, Washingtonem a Londýnem byla představena ve čtvrtek (16. září). Prvotní cíl dohody počítá s výstavbou jaderných ponorek na základě americké a britské technologie. Zároveň signatáři stvrdili spolupráci v indo-pacifickém regionu, ve kterém vzestup Číny představuje stupňující se bezpečnostní riziko. Kromě kritiky Pekingu dohoda rezonuje s nespokojením Paříže, která ji označila za „obrovskou chybu“ ve vztahu ke zrušení australsko-francouzské zakázky na výstavbu ponorek.

Jižní Korea/Severní Korea: Korejský poloostrov se ve středu (15. září) stal svědkem dvou raketových testů na obou stranách hranice. Pchjongjang vypálil dvě rakety krátkého doletu podél východního pobřeží. O pár hodin později Soul otestoval první ponorkou odpálenou balistickou raketu. Jižní Korea se tudíž připojila po bok šesti státům již disponujícím touto technologií, nicméně ostatní vlastní jaderné hlavice. Dostupné informace neindikují, že samotný test byl vykonán v reakci na severokorejské aktivity.

[Kyberbezpečnost]

Bělorusko: Proti Lukašenkovi sa zdvihla vlna kyberodporu. Bieloruskí “kyberpartizáni” prelomili zabezpečenie servera odboru ministerstva vnútra, mobilných operátorov alebo zmazali záznamy o 125-tisíc pokutách za prekročenie rýchlosti. Identita prorevolučných hackerov nie je známa, jediná vec, ktorú médiá vedia je to, že ide o IT špecialistov, ktorí s hackovaním začali až teraz. Prvé hackerské útoky prišli po voľbách minulé leto, kedy webovú stránku oddelenia správy prezidenta doplnili o národnú bielo-červenú vlajku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.