Přehled světového dění z uplynulého týdne (31/2021)

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael/Irán: Izrael tlačí Organizáciu Spojených národov (OSN) k akcii voči Iránu v súvislosti s útokom na lodný tanker spravovaný izraelskou spoločnosťou Zodiac Maritime. Štvrtkový dronový útok pri pobreží Ománu si vyžiadal životy dvoch členov posádky, Brita a Rumuna. Loď Mercer Street, ktorá preváža ropné produkty, bola v čase útoku bez nákladu. Pro-iránske účty a televízia Al-Alam tvrdia, že útok bol odplatou za letecké útoky v Sýrii, kde operuje viacero iránskych skupín. Ostatné iránske médiá však o útoku mlčia.

Turecko: Neznámi ozbrojení útočníci zabili v piatok v strednej časti Turecka sedem členov kurdskej rodiny. Členovia tejto rodiny zažili podobný útok aj v máji tohto roku. Jeden zo zabitých členov rodiny ešte v polovici júla uviedol, že polícia a sudcovia boli v súvislosti s májovým prípadom neobjektívni a útočníkov oslobodili. Ľudskoprávni aktivisti útok označili za rasistický. Turecký minister vnútra Süleyman Soylu povedal, že tragédiu spôsobilo dlhoročné nepriateľstvo medzi dvoma rodinami. Kurdi sa v Turecku za posledné roky stali terčom nenávisti a viacerých útokov. Turecké krajine pravicové médiá najnovšie obviňujú Kurdov aj zo založenia ničivých požiarov.

[Euroatlantický prostor]

USA/Irak: Spojené štáty do konca roka ukončia svoju bojovú misiu v Iraku. Americká prítomnosť v Iraku zahŕňa cca 2 500 príslušníkov ozbrojených síl. Toto číslo sa s veľkou pravdepodobnosťou nezníži, no namiesto bojových operácií sa budú USA sústrediť na tréning a konzultácie irackých zložiek. Vojenská prítomnosť USA v Iraku sa stala mimoriadne kontroverznou po smrti iránskeho generála Solejmáního začiatkom roku 2020. Prezident Joe Biden chce v priebehu tohto roka stiahnuť americkú misiu aj z Afganistanu. Spojené štáty pôsobia v Iraku od roku 2003.

USA: Americký prezident Joe Biden podpísal smernicu, ktorou plánuje zvýšiť kybernetickú bezpečnosť kritickej infraštruktúry. Podľa smernice bude niekoľko federálnych agentúr spolupracovať na stanovení kyberbezpečnostných štandardov pre subjekty kritickej infraštruktúry. Tento krok prichádza po medializovanom ransomvérovom útoku na operátora najväčšej palivovej rozvodnej siete v USA, Colonial Pipeline, z prelomu apríla a mája tohto roka. Útočníci v tomto prípade zneužili nedostatočné zabezpečenie VPN systému, vďaka ktorému mohli zamestnanci pracovať dištančne.

 

[Jižní Asie]

India/USA: Americký minister zahraničných vecí Antony Blinken navštívil počas týždňa Indiu. Spolu s indickým ministrom zahraničných vecí Subrahmanyamom Jaishankarom našli spoločnú pozíciu na mnoho aktuálnych otázok, vrátane situácie v Afganistane, odsudzujúc násilie. Ich názory sa naopak rozchádzali v politike ľudských práv a občianskych slobôd. Predmetom stretnutia bolo aj zoskupenie Quad, ktoré sa stalo centrálnym bodom americkej indo-pacifickej stratégie. To môže byť jasným signálom pre Čínu o obnovení strategickej pozície Indie v oblasti.

Afghánistán: Vláda bojuje s Tálibánem o kontrolu Herátu, Laškar Gáhu a Kandaháru. Boje okolo metropolí jihu a západu země eskalovaly koncem týdne kdy se povstalci dostali do některých jejich čtvrtí nebo bezprostředního okolí. V Herátu se dostalo pod granátovou palbu také zařízení OSN, kde zemřel policista, který jej strážil. Ve městě vypukla panika a tisíce obyvatel se jej snažily narychlo opustit. Z Kandaháru na jihu země utekly již desetitisíce lidí, boje jsou podle svědků nejhorší za 20 let a městu hrozí pád do rukou Tálibánu. V Laškar Gáhu se ozbrojencům povedlo dostat až na několik set metrů od guvernérovy rezidence, ale byli odraženi.

 

[Latinská Amerika]

Kuba/Francúzsko: Na kubánske veľvyslanectvo vo Francúzsku boli vystrelené benzínové bomby. Ambasáda sídliaca v Paríži sa stala terčom útoku v noci z pondelka na utorok, keď na ňu dvaja, zatiaľ neznámi páchatelia odpálili presne tri, takzvané „Molotov koktejly“. Motív útok doposiaľ nie je odhalený, avšak poškodené veľvyslanectvo sa tvrdí, že útoky boli podporené vládou Spojených štátov amerických. Francúzske ministerstvo zahraničných vecí tento čin odsúdilo a začalo oficiálne vyšetrovanie páchateľov. Podporilo ich v tom aj 20 ďalších štátov vrátane Spojených štátov.

Guatemala: Protesty pre odvolanie prezidenta a generálnej prokurátorky prebiehali uplynulý týždeň dva dni za sebou. Demonštrácie začali vo štvrtok a pokračovali aj v nasledujúci deň  v uliciach hlavného mesta Guatemala City, kde dav skladajúci sa prevažne z pôvodných obyvateľov zablokoval niekoľko križovatiek či hlavných ulíc. Hlavným cieľom protestujúcich bola rezignácia prezidenta Alejandra Giammatteiho a generálnej prokurátorky Marie Porras, kvôli odvolaniu rešpektovaného prokurátora za boj proti korupcii, Juana Sandovala, po tom čo zahájil vyšetrovanie prípadu, v ktorom bol z korupcie podozrivým práve samotný prezident Giammatei.

[Postsovětský prostor]

Ukrajina: V neděli 31. července bylo ukončeno dvoutýdenní vojenské cvičení Three Swords 2021. Cvičení probíhalo v ukrajinském výcvikovém centru Yavoriv a účastnily se ho jednotky států Litva, Polsko, Ukrajina a Spojené státy. Cvičení tohoto typu se na ukrajinském území konalo poprvé a jeho cílem bylo dle ukrajinského generála letectva Yevhena Moisyuka zdůraznit „připravenost našich partnerů poskytnout pomoc v boji proti agresorovi“. Obdobné cvičení probíhá v také v Gruzii. V obou případech se jedná o reakci na červnové pnutí mezi britským plavidlem HMS Defender a ruskými silami u pobřeží Krymu.

Uzbekistán: Mírové a zvláštní jednotky Ruské federace se přesunuly do střední Asie na vojenská cvičení. Společně s uzbeckými jednotkami se na cvičišti Termez poblíž afghánských hranic zaměří na výcvik v oblasti ochrany územní celistvosti státu. Cvičení probíhá od 30. července do 10. srpna, účastní se ho kolem 1500 vojáků Ruské federace a Uzbekistánu a je reakcí na územní zisky hnutí Taliban, spojené s nedávným odsunem spojeneckých sil z Afghánistánu. Mezi 5.-10. srpnem bude zároveň v Tádžikistánu poblíž afghánských hranic probíhat společné cvičení ruských, uzbeckých a tádžických sil.

 

[Subsaharská Afrika]

Etiopie: Tigrajští rebelové (TPLF) publikovali seznam požadavků, které musí být splněny předtím, než přistoupí k vyjednávání o příměří s federální vládou. TPLF požaduje stažení eritrejských jednotek z Tigraje, obnovení základní infrastruktury, přístup médií do regionu, otevření koridorů s humanitární pomocí a uvolnění finančních prostředků z federálního rozpočtu. Výzva TPLF přichází v době, kdy se rebelům podařilo expandovat za hranice Tigraje do sousedních regionů, jejichž ozbrojené složky se po boku federálních jednotek podílely na vpádu do povstaleckého Tigraje.

Středoafrická republika: Rada bezpečnosti OSN prodloužila zbrojní embargo o dalších 12 měsíců. V důsledku přetrvávajících střetů mezi množstvím ozbrojených skupin přijala Rada rozhodnutí většinou 14 členů z 15, zdržela se pouze Čína. Částečnou výjimku z dovozu a prodeje zbraní do země však získalo Rusko, které poskytuje výcvik tamní armádě a zajišťuje osobní bezpečnost prezidenta Faustina Archanga Touadera. Zbrojní embargo bylo uvaleno na Středoafrickou republiku po vypuknutí občanské války v roce 2013.

 

[Západní Pacifik]

Filipíny: Ministri obrany Filipín a USA Delfin Lorenzana a Lloyd Austin v piatok ohlásili predĺženie bilaterálnej dohody Visiting Forces Agreement (VFA). VFA je kľúčový dokument, zaisťujúci do budúcnosti rámec fungovania amerických vojsk na Filipínach. Okrem iného určuje pravidlá rotácie vojsk pre vojenské cvičenia. Filipínsky prezident Rodrigo Duterte pôvodne v roku 2020 ohlásil, že chce VFA zrušiť a dočasne dohodu predĺžil len do konca tohto roku.

KLDR/Jižní Korea: V úterý 27. července byly na poloostrově obnoveny přímé komunikační kanály. Stalo se tak třináct měsíců poté, co KLDR vyhodilo do vzduchu styčnou kancelář v příhraničním městě Kesong a pohrozilo posílením vojenské přítomnosti v demilitarizované zóně. Mezikorejská jednání vzbuzují naději na zlepšení napjatých přeshraničních vztahů a na restituci zablokovaných jednání mezi Pchjongjangem a Washingtonem o demontáži jaderného a raketového programu KLDR výměnou za uvolnění sankcí.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Tento týden NÚKIB vydal zprávu o kyberbezpečnosti v České republice za rok 2020. Podle zprávy loni vzrostl počet útoků na kritickou informační infrastrukturu a veřejné instituce, nejčastěji pomocí DDoS a phishingových útoků. Přesto podle NÚKIBu nedošlo na území ČR k žádnému sofistikovanému útoku. Vláda také schválila Akční plán ke strategii kybernetické bezpečnosti pro roky 2020 až 2025, který navazuje na strategii kybernetické bezpečnosti schválené již koncem loňského roku. Mimo to český kybernetický atašé ve Washingtonu Daniel Bagge a náměstek ministra obrany Jan Havránek publikovali článek na webu Small Wars Journal, ve kterém navrhují změny v NATO ke zvýšení obranyschopnosti aliance vůči novým technologickým hrozbám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.