Přehled světového dění z uplynulého týdne (3/2017)

[Afrika]

Súdán: Spojené státy americké v sobotu zrušily ekonomické embargo zaměřené proti Súdánu. Důvodem jsou americké snahy o zlepšení vztahů se súdánskou vládou, která usiluje o větší bezpečnost v regionu. Súdán tak poprvé za dvacet let obdrží podporu od americké vlády. Navíc USA povolila Súdanu obnovit obchod s ropou a zemním plynem. Otázkou zůstává, jestli administrativa Donalda Trumpa rozhodnutí nynější vlády podpoří nebo embargo naopak prodlouží.

Pobřeží Slonoviny: Vláda a rebelové se v pátek dohodli na ukončení násilí, které vypuklo na začátku měsíce, když rebelští vojáci začali ostřelovat druhé největší město Bouaké s požadavky na zvýšení platu a zlepšení kvality bydlení. Armáda je složena mimo jiné i z bývalých rebelů, kterým se do bezpečnostních složkek podařilo integrovat v průběhu konfliktu, který vypukl v roce 2002, kdy se rebelům nepodařilo sesadit tehdejšího prezidenta Laurenta Gbagba.

[Blízký východ]

Írán: Hlídková loď amerického námořnictva vystřelila tři varovné výstřely na loď Íránské revoluční gardy. Tento incident začal, když se tři íránské lodě přiblížily na necelých 200 metrů k plavidlu amerického námořnictva, USS Nitze. Událost se odehrála ve úterý v severní oblasti Perském zálivu. Nejedná se o ojedinělý incident. Není neobvyklé, že íránské drony létají nad plavidly amerického námořnictva.

Sýrie: Ruská federace souhlasila se 48 hodinovým zastavením palby v syrském městě Aleppo. Toto zastavení palby je z důvodu poskytnutí humanitární pomociobyvatelům dvoumilionového Aleppa, které je jedno z nejvíce postižených měst pětiletou občanskou válkou. Vyjednávání o příměří začala přeminulý týden a čekalo se než Rusko zastaví palbu. Bílý dům kvitoval konstruktivní přístup Ruska.

[Euroatlantický prostor]

Velká Británie: Zástupce ředitele britského think-tanku RUSI Malcolm Chalmers přichází v jedné ze svých posledních analýz k názoru, že britská vedoucí pozice v NATO je v ohrožení v důsledku Brexitu. Chalmers zdůrazňuje především diskusi nad možností, že pozice zástupce velitele spojeneckých sil v Evropě, kterou Velká Británie drží od roku 1951, může být předána členovi NATO, jenž je zároveň členem EU. To potvrzuje i údajná neoficiální návštěva francouzské delegace ve Washingtonu, jež měla za cíl přesvědčit USA o roli vedoucího spojence v Evropě po odchodu Velké Británie z EU. Britské ministerstvo obrany nicméně tyto dohady popřelo s tím, že země bude nadále hrát vedoucí roli v evropské bezpečnosti.

Spojené státy/Polsko: Do polské Zaháni dorazila první část americké obrněné brigády, která má za cíl posílit východní křídlo NATO v reakci na ruské chování v blízkosti aliančních hranic. Americké jednotky o celkové síle 3 500 vojáků, kteří budou rotovat každých devět měsíců, se začaly tento týden postupně přesouvat z Německa s více než 80 tanky M1A2 Abrams, samohybnými houfnicemi Paladin a stovkami dalších ozbrojených vozidel. Kromě Polska bude část této brigády nasazena také v Pobaltí a Rumunku, k nimž se dále připojí také britské, kanadské či německé jednotky. Nad budoucností nasazení amerických sil však přetrvávají obavy vzhledem k nastoupivšímu Trumpovi na post amerického prezidenta, jenž viditelně zastává smířlivější přístup k Rusku. To považuje posílení aliančních hranic na východě za hrozbu jeho zájmům a bezpečnosti

[Jižní Asie]

Pákistán: Pákistán poprvé otestoval střelu s plochou dráhou letu odpalovanou z ponorky. Raketa Babur-3 s doletem 450 km je schopná nést jadernou hlavici a má se tak stát součástí deterrentu proti Indii. Jde o modifikovanou verzi rakety Babur-2 odpalované ze země, která byla testována v prosinci. Pokud se bude střela úspěšně zařazena do výzbroje, získá Pákistán schopnost odvetného útoku z moře. Kapacity pákistánského námořnictva nově rozšířila i dvě hlídková plavidla zakoupená z Číny, jež mají sloužit ke společnému dohledu nad námořní částí Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru.

Afghánistán: V úterý zasáhla Afghánistán vlna teroristických útoků. V Kábulu se u autobusu vezoucího příslušníky bezpečnostních sil odpálil sebevražedný atentátník Tálibánu a druhý následovsl po příjezdu záchranných sil. Zabito bylo 38 osob, zraněno přes 80. V Laškar Gáhu zabil sebevražedný útočník Tálibánu 7 lidí a 6 zranil v bezpečném domě tajných služeb. V Kandaháru došlo k útoku na setkání velvyslance Spojených arabských emirátů a členů místní vlády. Zemřelo 13 lidí a zraněno bylo na 20 osob, mezi nimi i guvernér Kandaháru a velvyslanec UAE. Tálibán svou odpovědnost popřel.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: V sobotu se v Ekvádoru sešli zástupci kolumbijské vlády a guerillové skupiny ELN (Ejército de Liberación Nacional – Armáda pro Národní Osvobození), aby spolu projednali možnost otevření formálních mírových jednání. První schůzka byla zatím oběma stranami označena jako pozitivní, ačkoliv žádné bližší detaily zveřejněny nebyly. ELN se krátce zapojilo do mírových rozhovorů s FARC, ale vystoupilo z nich kvůli nesouhlasu s některými body smlouvy. V říjnu roku 2016 nakonec souhlasilo s vyjednáváním o míru, toto vyyjednávání však bylo na poslední chvíli zrušeno prezidentem Manuelem Santosem, který trval na propuštění bývalého poslance Odína Sáncheze, uneseného v roce 2013. Ačkoliv zůstává v držení ELN, která za něj požaduje propuštění vlastních členů, vláda se rozhodla k zahájení nových neveřejných exploratorních rozhovorů.

Venezuela: Venezuelský Nejvyšší soud obnovil své rozhodnutí o neplatnosti veškerých aktů Národního shromáždění (parlamentu) i na tento rok, poté co parlament schválil prohlášení, podle kterého se prezident Maduro dopustil hrubého porušení svých ústavních povinností, ve kterém dále požaduje jeho odstoupení z funkce. K tomuto rozsudku dospěl Nejvyšší soud navzdory odstoupení třech poslanců, u nichž panovalo podezření na podvody při volbách v roce 2015, což byl důvod pro zneplatnění veškerých aktů parlamentu rozsudkem ze září 2016. Nejvyšší soud zároveň rozhodl, že prezident bude podávat svou výroční zprávu na půdě Nejvyššího soudu místo parlamentu, jak mu ukládá ústava. V poslední době navíc došlo k zatčení několika odpůrců vlády, včetně obvinění opozičního vůdce Henrique Caprilese z korupce, což Capriles odmítl jako politicky motivované obvinění.

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Rusko tento týždeň uviedlo  do pohotovosti pluk Južného vojenského okruhu, ktorý je okrem iného vyzbrojený najmodernejším ruským protiraketovým systémom S-400.  Systém S-400 je na anektovanom polostrove Krym rozmiestnený od leta 2016. K rozmiestneniu došlo v čase napätých vzťahov medzi Kyjevov a Moskvou, kvôli údajným pokusom ukrajinských diverzantov preniknúť na Krym nachádzajúci sa pod kontrolou Ruska. Podľa ruských armádnych predstaviteľov má do pohotovosti uvedený  systém  S-400 za úlohu nielen ochranu Krymského polostrova, ale aj oblastí pevninského Ruska (Krasnodarský kraj).

Moskva/Groznyj: Kontroverzný čečenský prezident Ramzan Kadyrov známy okrem rozporuplných výrokov aj aktívnym tweetovaním sa vyjadril, že zahraničné teroristické skupiny sa aktívne usilujú pôsobiť na mládež prostredníctvom sociálnych sietí, čo je však v Čečensku odsúdené na neúspech. Podľa Kadyrova teroristi znesväcujú Islam a šíria zlé meno moslimom po celom svete a to aj tým, že prekrúcajú skutočný význam moslimského učenia.

[Východní Asie]

Čína: Čínské námořnictvo bude mít nového velitele. Dosavadního admirála Wu Shengli nahradí nynější velitel jihočínské flotily (jedné ze tří), více-admirál Shen Jinlong. Pro západní (a především americké pozorovatele) nejde o nikoho neznámého. V minulosti se Shen v čele čínské eskadry účastnil cvičení Rim of the Pacific u Pearl Harboru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *