Přehled světového dění z uplynulého týdne (33/2021)

[Blízký východ a severní Afrika]

Alžírsko: Ničivé požiare v Alžírsku si vyžiadali už 69 ľudských životov. Medzi obeťami je aj minimálne 25 vojakov. Prezident Abdelmadžid Tebboune vyhlásil trojdňový štátny smútok, v rámci ktorého sa pozastaví všetka vládna činnosť. Desiatky požiarov začali v pondelok pohlcovať zalesnené horské svahy v berberskom regióne Kabyle východne od hlavného mesta Alžír. Vôľu pomôcť prejavilo Francúzsko, ktoré do oblasti vyšle dve hasičské a jedno veliteľské lietadlo. Ochotu pomôcť prejavilo aj Maroko, s ktorým má Alžírsko dlhodobo napäté vzťahy kvôli Západnej Sahare.

Turecko: V tureckej Ankare došlo k útokom na obchody a domy patriace Sýrčanom. Nepokoje v štvrti Altindag sa zdvihli potom, ako boli dvaja Sýrčania obvinení zo zabitia tureckého tínedžera. Ankarská polícia uviedla, že po utorňajšej bitke v Altindagu zadržala 76 ľudí za účasť na nepokojoch alebo za zavádzajúce príspevky na sociálnych sieťach s cieľom vyprovokovať tureckých občanov. Šéf tureckého Červeného polmesiaca Dr. Kerem Kinik vyzval verejnosť, aby sa upokojila. Turecko hostí približne 3,7 milióna sýrskych utečencov a najnovšie nepokoje prichádzajú v čase obáv z nárastu počtu afganských utečencov.

[Euroatlantický prostor]

USA: Ministr zahraničí Antony Blinken přiznal, že Spojené státy špatně odhadly vývoj bezpečnostní situace v Afghánistánu. Blinken zároveň přiznal, že americká administrativa dopředu znala stav Talibánu, přesto je rychlý postup překvapil a ještě minulý týden USA nepočítaly s pádem hlavního města Kábulu. Prezident Joe Biden, který aktuálně tráví dovolenou v Camp David, mezitím vydal prohlášení, ve kterém brání stažení amerických jednotek ze země a kritizuje jednání jeho předchůdce Donalda Trumpa. V americkém Kongresu zároveň začíná zaznívat kritika směrem k nepřipravenosti Spojených států na podobnou situaci a pozdní evakuace personálu velvyslanectví.

Kanada: Premiér Justin Trudeau (Liberální strana) po návštěvě u generální guvernérky Mary Simonové oznámil datum předčasných voleb. Ty připadnou na 20. září tohoto roku. Trudeau, který ztrácí na své původní oblibě, rozhodnutí odůvodnil závažností situace, ve které se země ocitá. Kanada v současné době bojuje se čtvrtou vlnou pandemie. Opozice rozhodnutí kritizuje, vůdce konzervativců Erin O’Toole označuje rozhodnutí vést kampaň během současné situace jako nerozumné. Poslední volby proběhly v roce 2019, ve kterých vyhrála strana současného premiéra, avšak nepodařilo se jí získat nadpoloviční většinu.

[Jižní Asie]

India: Štát Asam spúšťa rozsiahlu kampaň proti drogám, vrátane prijatia nulovej tolerancie. Severovýchodná oblasť Indie je dlhodobo známa pre obchod s drogami i zbraňami a práve štát Asam je dôležitým bodom tranzitu drog zo susedného Mjanmarska. Organizácia spojených národov varuje, že tento postup môže viesť ku zvýšeniu užívania pervitínu, yaby či heroínu, a situáciu prirovnáva ku Bangladéšu pred pár rokmi. Opozícia i ľudskoprávni aktivisti tieto kroky na jednej strane privítali, no na druhej kritizujú rozsiahle porušovanie ľudských práv, napríklad vrátane streľby na podozrivých z obchodovania.

Afghánistán: Tálibán se v neděli po bleskovém postupu dostal až do hlavního města a zatímco prezident Ghaní opustil zemi, obsadil také jeho palác. Za posledních 10 dní získali povstalci získali pod kontrolu 26 z 34 provincií včetně největších měst Kandaháru, Herátu, Mazár-e Šarífu a Džalálábádu, jehož pád otevřel cestu ke vstupu do metropole. Ze země se narychlo evakuují zahraniční diplomaté a na letiště v Kábulu, které odbavuje pouze vojenské lety, míří tisíce Afghánců. Tálibán prohlásil, že chce dosáhnout poklidného předání moci a lidé, co sloužili dosavadní vládě, dostanou amnestii.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Návrh prezidenta na změnu volebního zákona neprošel poslaneckou sněmovnou. Podle Jaira Bolsonara, který plánuje kandidovat podruhé, je současný elektronický systém náchylný k podvodům. Brazilský prezident si vysloužil kritiku i za to, že uspořádal vojenskou přehlídku v den hlasování o volebním zákoně. Podle některých názorů měla zastrašit poslance.

Venezuela: Zástupci Madurovy vlády a opozice vedené Juanem Guaidó v pátek podepsali společné memorandum, ve kterém si stanovují rámec dalších rozhovorů. Strany se setkaly po dvou letech, a to na neutrální půdě v Mexiku za mediace Norska. Další jednání jsou naplánována na začátek září a budou se týkat mimo jiné svobodných a demokratických voleb nebo mezinárodních sankcí.

[Postsovětský prostor]

Rusko/Čína: Více než deset tisíc ruských vojáků a 500 druhů techniky se účastnilo pětidenního cvičení nazvaného Sibu/Interakce – 2021 (Сибу/Взаимодействие–2021) v čínské autonomní provincii Ning-sia. Toto společné čínsko-ruské cvičení probíhalo od 9. do 13. srpna. Ruská federace byla na cvičení zastoupena vojáky z operačně-taktického leteckého útvaru, ženijními jednotkami, motorizovanými jednotkami a vojáky ze speciálních jednotek. Během cvičení používali ruští vojáci poprvé v historii čínské zbraně. Určitě se nejedná o poslední letošní cvičení těchto dvou velmocí.

Uzbekistán: Pouze provládní politické strany se budou moci účastnit říjnových prezidentských voleb. Prezidentské volby v Uzbekistánu se uskuteční 24. října tohoto roku. Kandidáty může do voleb vyslat pouze pět provládních stran. Opozičním stranám nebylo umožněno se do voleb přihlásit. Očekává se, že volby vyhraje stávající autoritativní prezident Šavkat Mirzijojev. Ten v rámci své předvolební kampaně například omezil přístup Uzbeků na sociální sítě. U moci je od roku 2016 a za jeho vlády se do země podařilo přivést mnoho čínských, ale i západních investorů.

[Subsaharská Afrika]

Zambia: Podľa prvých výsledkov volebnej komisie sa zambijský opozičný líder Hakainde Hichilema ujal predčasného vedenia prezidentských volieb v krajine nad úradujúcim Edgarom Lungu. Biznismen Hichilema sa uchádza o prezidentskú pozíciu už po šiesty krát, momentálne s podporou desiatich opozičných strán. Pred voľbami nastali v krajine nepokoje, ktoré si vyžiadali niekoľko obetí, následkom čoho povolal Lungu armádu do troch provincií. Medzi mŕtvymi je aj predseda vládnej strany Vlastenecký front (PF). Lungu z vraždy obviňuje podporovateľov svojho rivala, druhá strana takýto čin odmieta.

Etiópia: Ozbrojený konflikt, ktorý pôvodne vypukol v regióne Tigraj sa rozšíril do ďalších častí druhej najľudnatejšej africkej krajiny. Tigrajský ľudový oslobodenecký front (TPLF) oznámil vytvorenie aliancie s Oromijskou oslobodenecou frontou (OLA). Obidve sú etiópskou vládou označované ako teroristické organizácie. Skupiny sa spojili v boji proti spoločnému nepriateľovi, ktorým je etiópska vláda. Podľa slov ich vedenia je možné vládu zvrhnúť jedine použitím militantných prostriedkov. USA vyslalo do oblasti zvláštneho vyslanca s cieľom priviesť strany k vyjednávaniu o ukončení bojov, ktoré trvajú od novembra 2020.

[Západní Pacifik]

KLDR/Jižní Korea: V úterý Kim Jo-čong, sestra diktátora Kim Čong-una, silně zkritizovala a odsoudila společná každoroční vojenská cvičení Washingtonu a Soulu, jež začala tento týden. O den později Pchjongjang uvedl, že spojenci riskují „obrovskou bezpečnostní krizi“, podkopávají úsilí obnovy vztahů a nepřátelskými činy eskalují napětí. Následně vyjádřil záměr posílit spolupráci s Ruskou federací pro vyvážení hrozby přicházející ze strany Spojených států. Zároveň neodpověděl na rutinní hovory mezikorejských horkých linek. Mluvčí amerického a jihokorejského ministerstva obrany odmítli prohlášení komentovat a nadále diskutují o načasování, metodice a rozsahu pravidelných cvičení.

Malajsie: Král sultán Abdullah Ahmad Shah vyzval premiéra Muhyiddina Yassina, aby parlamentu předložil hlasování o důvěře. Tlak přišel v souvislosti s vývojem minulého týdne, během něhož klesla podpora vládě o polovinu zástupců strany UMNO. Minimálně 105 z 220 poslanců nyní odmítá vedení současného premiéra. Muhyiddin v pátek poprvé připustil, že nedisponuje podporou většiny. Údajně se hodlá setkat s opozicí a slíbit jim řadu výhod a ústupků. Pokud by došlo k rozpuštění parlamentu, nové volby se dle ústavy musí konat do 60 dnů. Politická nestabilita, šíření nemoci Covid-19 a zahlcená ekonomika rozšiřují frustraci a deficit důvěry ve vládu Malajsie mezi tamním obyvatelstvem.

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Americká kyberbezpečnostní firma NortonLifeLock se tento týden domluvila na koupi české kyberbezpečnostní firmy Avast. Akvizice české kyberbezpečnostní firmy, která vznikla již v roce 1988, prakticky znamená spojení dvou firem. Vedení obou firem si od tohoto kroku slibuje zvýšení efektivity i vyšší zisky. Akvizice by měla proběhnou během následujících deseti měsíců, během kterých bude potřeba vyřešit řadu legálních otázek, včetně například v České republice nově zavedeného zákona pro prověřování zahraničních investic. CEO Avastu, Ondřej Vlček, se zároveň po akvizici stane prezidentem NortonLifeLock.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.