Přehled světového dění z uplynulého týdne (36/2021)

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael: Tel Aviv a stredné časti Izraela zasiahli trosky z protivzdušnej rakety. Tá bola s najväčšou pravdepodobnosťou vypálená sýrskou protivzdušnou obranou proti izraelským stíhačkám útočiacim na pozemné ciele v sýrskom Damasku. Keďže strela nesmerovala na obytné oblasti, neboli spustené výstražné sirény. V Izraeli neboli hlásené žiadne škody ani zranenia. IDF sa k údajným náletom v Sýrii v súlade so svojou politikou nevyjadrili. Strely sýrskej protivzdušnej obrany v minulosti omylom zostrelili ruské vojenské lietadlo a omylom tiež doleteli až na Cyprus.

Egypt/Gaza: Jedovatý plyn napumpovaný do pašeráckeho tunela usmrtil troch Palestíncov. Egyptská armáda aj takýmto spôsobom bojuje proti pašerákom, ktorých tunely smerujú zo Sinajského polostrova do pásma Gazy. Aj v minulosti došlo za podobných okolností k stratám na životoch, v roku 2019 zomreli dvaja a v roku 2017 traja Palestínčania. Egypt má veľký záujem na zničení tunelov a kontrole pohraničných oblastí keďže sa do Egypta takýmto spôsobom pašujú zbrane, drogy a militanti.  Egypt za posledných šesť rokov zničil viac ako 3 000 tunelov.

 

[Euroatlantický prostor]

Evropa: Obranní predstavitelia Nemecka, Francúzska a Španielska sformalizovali plány na začatie predbežnej vývojovej fázy lietadla v rámci programu Future Combat Air System. Táto fáza vyústi v konštrukciu letuschopného prototypu. Podľa predpokladov si bude projekt vyžadovať od každej strany investície presahujúce 4 miliardy eur. Ďalší pokrok v projekte by mohli pribrzdiť francúzsko-nemecké vzájomné obavy: z francúzskej strany o know-how domáceho priemyslu a z nemeckej strany strany obavy z toho, že projekt bude do väčšej miery slúžiť na upgrade francúzskych strojov Raffale výrobcu Dassault.

USA: Jacob Anthony Chansley, prominentný člen konšpiračného hnutia QAnon a známy aj ako QAnon Shaman, sa pred súdom priznal ku trestnej činnost spáchanej počas januárového obliehania amerického parlamentu podporovateľmi vtedy dosluhujúceho prezidenta Donala Trumpa. Chanseley, ktorý môže v konečnom dôsledku čeliť odňatiu slobody na až 51 mesiacov, sa v súčasnosti dištancuje od QAnonu aj Donalda Trumpa. Počas federálneho vyšetrovania bolo v danej veci obvinených obvinených takmer 600 ľudí.

 

[Jižní Asie]

India: Po útoku na nákladné vozidlo s uhlím umrelo v štáte Ásam na severovýchode krajiny päť osôb a jedna bola zranená. Za útok je zodpovedná Národná oslobodenecká armáda Dimasov (DNLA), ktorá na vozidlo zaútočila sofistikovanými zbraňami vo štvrtok večer. Skupina je v oblasti aktívna už niekoľko rokov a polícia proti nej dlhodobo bojuje. Zároveň však počas týždňa vyšla správa o aktuálnom stave bezpečnosti od generál poručíka Paradeepa Chandrana Naira o tom, že povstalecká aktivita na severovýchode krajiny sa v posledných rokoch výrazne oslabila. Problémy s pašovaním zbraní však i naďalej pretrvávajú.

Afghánistán: Zdroje z Tálibánu prohlašují, že se mu v sobotu povedlo dostat pod kontrolu i údolí Pandžšír, poslední baštu odporu. Podle zástupců opozice však stále probíhají boje. Novou afghánskou vládu má vést mulla Abdul Ghaní Barádar a mezi jejími členy budou i mulla Muhammad Jakúb, syn zakladatele hnutí, mully Umara, nebo Šír Muhammad Abbás Stánekzaj. Duchovní vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda bude mít v rukou náboženské otázky a ministry bude doplňovat poradní rada. Hlavním cílem vlády je zabránit humanitární katastrofě a ekonomickému kolapsu i nastavit kurz země na další léta včetně reformy ústavy.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Mexická vláda s údajnou podporou Facebooku umožnila presun afganských imigrantov na územie Mexika. Konkrétne sa jednalo o presun lietadla s posádkou plnou členov médií a n nezávislých novinárov spolu s ich rodinami. Vedúci člen skupiny starajúcej sa o bezpečnostnú politiku Facebook, Nathaiel Gleicher sa vyjadril, že táto svetoznáma sociálna sieť pomohla pridaním tlačidla slúžiaceho k okamžitému uzamknutiu konta. Táto novinka bola spustená ako dôležitá pomôcka pre ľudí, ktorí sa mohli cítiť byť ohrozený nielen off-line aj on-line.

Guatemala: Oficiálne vyšetrovanie údajnej korupčnej činnosti prezidenta Alejandra Giammatteiho sa začalo už tento piatok. Guatemalský prezident je podozrivý s poberania úplatkov od ruského podnikateľa, ktorý mal slúžiť ako prostriedok k nadobudnutiu jedného z najdôležitejších prístavných dokov v krajine.  Pozornosť verejnosti toto obvinenie z trestnej činnosti nadobudlo najmä po Giammatteiho odvolaní generálneho prokurátora Sandovala v júli tohto roka, ktorý sa týmto prípadom začal podrobnejšie zaoberať. Samotný prezident toto vyšetrovanie doposiaľ nekomentoval.

 

[Postsovětský prostor]

Rusko: Méně, než tři týdny zbývají do voleb do Státní dumy (Ruského federálního parlamentu), přesto neprobíhá žádné předvolební soupeření. Volby do Státní dumy v Rusku proběhnou devatenáctého září. Ve volbách se bude volit všech 450 členů parlamentu. Zejména pandemie Covid-19 odsunula klasickou formu politických kampaní na druhou kolej a předvolební televizní debaty jsou ve státních televizích nesledované. Zájem ruské veřejnosti o politiku je podle průzkumů nejnižší za posledních sedmnáct let. Vše vypadá velice dobře pro ruskou vládnoucí vrstvu, které se podařilo již eliminovat téměř veškerou politickou opozici.

Uzbekistán/Tádžikistán/Afganistán: Středoasijské státy sousedící s Afganistánem dočasně přijmou afgánské uprchlíky. Uzbekistán i Tádžikistán souhlasily s přijetím některých uprchlíku z Afghánistánu, ale jenom dočasně. Pomáhají tak snahám USA a států EU o evakuaci jejich spolupracovníků poté, co se alianční vojska z Afghánistánu stáhla. Oba státy chtějí posloužit jako tranzitní místo pro uprchlíky a nemají zájem o to, aby se na jejich území zdržovali příliš dlouho. Přijetí uprchlíků na stálo by mohlo komplikovat vztahy s novou vládou Talibanu v Afghánistánu.

 

[Subsaharská Afrika]

Nigérie/Kamerun: Političtí a bezpečnostní představitelé obou států svolali mimořádné zasedání bezpečnostní rady, na níž uzavřeli dohodu s cílem zesílit boj proti tamním separatistickým skupinám. Obě země tak reagují na vyhlášené spojenectví anglofonních separatistů v západním Kamerunu a separatistického hnutí v Biafře na jihovýchodě Nigérie. Separatisté v dotčených příhraničních regionech zesilují svoji aktivitu, provozují například společné výcvikové tábory, sdílejí vojenské vybavení či si vyměňují zpravodajské informace.

Tanzanie: Útok z konce srpna, jenž si vyžádal čtyři mrtvé v největším městě země Dar es Salaam, měl dle policejního vyšetřování na svědomí islámský terorista. Útočník se snažil dobýt na francouzské velvyslanectví, byl však včas zlikvidován. Byť přesné pozadí útoku není známo, bezpečnostní složky dávají útok do souvislosti s džihádistickým povstáním v sousedním Mosambiku. Poslední větší útok na území Tanzanie proběhl v říjnu 2020, kdy zhruba 300 džihádistů z Mosambiku napadlo policejní stanici v příhraničím regionu Mtwara.

 

[Západní Pacifik]

Indonésie: Minimálně čtyři vojáci byli zabiti při přepadení vojenské základny v Maybratu více než třiceti rebely v noci ze 3. na 4. září. Armáda následně vyhlásila „hon“ na zodpovědné osoby a přislíbila rebely zničit. Napětí v regionu zmítaném konflikty prudce narůstá. Jakarta označila papuánské separatisty za „teroristy“, čímž poskytla indonéským úřadům rozsáhlé pravomoci pro řešení tamní situace.

Nový Zéland: V pátek dvaatřicetiletý Srílančan v supermarketu v Aucklandu zaútočil na sedm lidí. Tři z nich se nachází v kritickém zdravotním stavu. Přítomné bezpečnostní složky extremistu zastřelily. Radikála údajně inspiroval Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS). Muž byl v roce 2018 zadržen za podezření z plánování tzv. „lone wolf“ útoku. Od letošního červencového propuštění se nacházel pod policejním dohledem. Premiérka Jacinda Ardernová incident označila za případ terorismu a zavázala se ke zpřísnění protiteroristických zákonů. Supermarkety v odpověď odstraňují nože a nůžky z prodeje.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Podle nové studie profesora Davida Randa a doktorandky Jenny Allen z MIT Sloan School of Management může crowdsourcing kontroly faktů na sociálních sítích fungovat stejně dobře jako profesionální fact-checking. Sociální sítě jako Facebook platí profesionální fact-checkery, neboli ověřovatele faktů, kteří ověřují pravdivost příspěvků a snaží se tak čelit fake news a hoaxům. Podle výše zmíněné studie se však k stejně kvalitnímu výsledku dá dojít také pomocí malých skupinek laiků v politicky názorově vyrovnaných skupinách, které hodnotí pravdivost příspěvků na sociální síti. Tento způsob je na jednu stranu levnější, na druhou stranu řeší problém pro profesionály nezvladatelného množství obsahu ke kontrole.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *