Přehled světového dění z uplynulého týdne (35/2021)

[Blízký východ a severní Afrika]

Irák: V sobotu se v Bagdádu uskutečnil summit politických lídrů zemí Blízkého východu za přítomnosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jednání zaměřené primárně na snížení regionálního napětí v celém regionu se kromě iráckých politiků zúčastnili čelní zástupci Saúdské Arábie, Íránu, Egypta, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, SAE a Turecka. Macron, jehož země toto setkání spoluorganizovala, označil sobotní setkání za „historický úspěch“. Summit přichází v době, kdy Irák propaguje svoji roli nového regionálního mediátora a usiluje se po dlouhých letech vnitřních nepokojů a bojů vrátit ke stabilitě.

Izrael: Předseda vlády Naftali Bennett se v pátek ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem. Oba státníci jednali poprvé ve snaze narovnat vztahy mezi USA a Izraelem. Hlavním tématem setkání, které bylo o den odloženo kvůli čtvrtečním útokům na kábulském letišti, byl americký postoj k íránskému jadernému programu. Biden uvedl, že klade na první místo diplomacii, zároveň ale zdůraznil, že pokud jednání selžou, je připraven se uchýlit k jiným, blíže nespecifikovaným možnostem. Oba politici se také shodli na tom, že obě země budou pokračovat v úsilích zastavit Írán v jeho regionální agresi.

[Euroatlantický prostor]

Rakúsko: Rakúsky politik Heinz-Christian Strache bol podmienečne odsúdený na 15 mesiacov. Dôvodom Stracheho odsúdenia je korupčný škandál označovaný ako Ibiza-gate, ktorý v máji 2019 viedol k pádu prvej vlády kancelára Sebastiana Kurza. Strache, ktorý v tejto vláde zastával post vicekancelára, čelí obvineniam z vyjednávania volebnej a finančnej podpory výmenou za politické zastupovanie súkromných záujmov. Strache pôsobil ako dlhoročný predseda kontroverznej pravicovej strany FPÖ, ktorá v súčasnosti pôsobí v opozícii.

Grécko/Turecko: Grécko dokončilo výstavbu 40-kilometrovej steny pozdĺž hraníc s Tureckom. Grécko po k tomuto kroku pristúpilo kvôli obavám pred utečeneckou krízou vyvolanou zabratím Afganistanu hnutím Taliban. Počas utečeneckej krízy vrcholiacej v rokoch 2014 a 2015 patrilo Grécko medzi najviac zasiahnuté európske krajiny. Prípadný vstup utečencov pred Talibanom na grécke územie môže byť aj naďalej možný niekoľkými námornými trasami.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Místní odnož organizace Islámský stát se přihlásila ke čtvrtečnímu sebevražednému útoku na perimetru kábulského letiště. Při něm zemřelo přes 180 lidí včetně 13 amerických vojáků. Spojené státy v reakci provedly dronový útok na dva vysoce postavené představitele této organizace. Prezident Joe Biden prohlásil, že odvetný útok nebyl poslední, a vyjádřil obavy, že s blížícím se datem stažení spojeneckých jednotek je další útok vysoce pravděpodobný a nastává nejnebezpečnější fáze evakuace.

Indie: Ofenziva proti kašmírským povstalcům nabírá na síle. Vládní jednotky při dvou protipovstaleckých operacích v pondělí a úterý zabily dva vysoce postavené členy Fronty odporu (TRF) a další tři ozbrojence. Abbás Šejch a Saqíb Manzúr podle policie rekrutovali civilisty do organizace blízké hnutí Laškare Tajjaba, která je viněna z výbuchů v Bombaji z roku 2008, a byli zapleteni do vražd proindických aktivistů a útoků na vládní síly. Podle vyjádření policie byli povstalci zabiti v přestřelce, zatímco podle svědeckých výpovědí byli obklíčeni na dvoře a popraveni.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Ve středu přivítalo Mexiko 124 afghánských novinářek, které využily nabídky mexického ministerstva zahraničí a požádaly si o humanitární víza. Poté, co Talibán převzal moc nad významnou částí Afghánistánu, se tamní novinářky dostaly do značného nebezpečí. Obzvláště ty, které se vyjadřovaly proti Talibánu. „Riskují životy, aby informovaly druhé. Svoboda slova je pro ně klíčová,“ zaznělo v projevu mexického ministra zahraničí Marcela Ebrarda po příletu novinářek.

Nikaragua: Osm opozičních politiků bylo obviněno ze „šíření konspirací s cílem oslabit národní suverenitu“. Tři z nich měli kandidovat v listopadových prezidentských volbách. Kromě Manuela Salvadora Orozca, který pobývá ve Washingtonu, je sedm ostatních obviněných politiků již ve vazbě. Za letošní rok potkal podobný osud více než 30 opozičních politiků. Současný prezident Daniel Ortega, někdy označovaný i jako diktátor, se bude díky změně zákona ucházet již o pátý mandát.

 

[Postsovětský prostor]

Arménie/Ázerbájdžán: Ázerbájdžánské síly dočasně zablokovaly dva úseky hlavní silnice mezi městy Goris a Kapan. Od té doby vedla ruská a arménská pohraniční stráž na místě jednání o otevření silnice, díky kterému byla v první fázi ze zátarasu vyřazena civilní auta. Ázerbájdžán nepředložil žádné požadavky, které by mohly být předmětem vyjednávání o úplném uvolnění blokády, nicméně těsně před uzavřením cesty ázerbájdžánská média uveřejnila informace o údajném pobodání ázerbájdžánského vojáka Armény. Silnice, která je významná především pro arménský obchod s Íránem, byla nakonec otevřena po necelých třech dnech.

Rusko: Několik nezávislých ruských sdělovacích prostředků zveřejnilo společně otevřený dopis. V něm se u prezidenta Vladimira Putina dožadují revize kroků proti tzv. médiím „zahraničních agentů“. Ruské úřady označili tímto pojmem několik ruských deníků a internetových portálů, čímž je obviňují ze spolupráce a spolufinancování zahraničním aktérem. Ti taková obvinění odmítají. Jedná se dle jejich názoru strategii, jak zničit nezávislou žurnalistiku. Výzvy byly zveřejněny ve výtiscích Novaja Gazeta, Forbes Russia a TV Rain.

 

[Subsaharská Afrika]

Niger: Stovky bojovníků islamistické skupiny Boko Haram zaútočily na vojenský post v regionu Diffa na jihu země. Dle nigerského ministerstva obrany bylo šestnáct vojáků zabito a dalších devět zraněno. Ve výsledné bitvě bylo zároveň zabito okolo padesáti útočníků a zadrženo značné množství zbraní. Skupina Boko Haram zahájila povstání v roce 2009 v severovýchodní Nigérii, avšak násilí se často přelévá do sousedních zemí okolo Čadského jezera, včetně Nigeru. V Diffě je rovněž okolo 300 tisíc nigerijských uprchlíků, kteří někde vytlačili místní obyvatele.

Etiopie: USA a EU vyjádřily své rostoucí obavy ohledně přítomnosti eritrejských vojáků na etiopském území, Konkrétně jde o nasazení v regionu Tigraj, kde probíhá již devět měsíců konflikt mezi federální vládou a rebely z Lidové fronty osvobození Tigraje. Konflikt si již vyžádal tisíce mrtvých, více než dva miliony lidí musely opustit své domovy a rovněž rozpoutal zhoršující se humanitární krizi. V červnu získali rebelové zpět většinu území. Eritrejské jednotky bojují po boku federálních vojáků. V dubnu mělo začít jejich stahování, což se však dle rebelů nestalo.

 

[Západní Pacifik]

Thajsko: Ve čtvrtek se náčelník policejního sboru v provincii Nakhon Sawan sám vydal úřadům. Stalo se tak v reakci na vyhlášení pátrání iniciovaného na základě obvinění z mučení a následného udušení osoby podezřelé z trestných činů spojených s držením drog. Dalších 5 policistů bylo rovněž zadrženo. Zúčastnění měli podle zveřejněného videozáznamu oběť mučit a zároveň požadovat autorizaci platby ve výši 80 000 dolarů. Odborná vyjádření se shodují, že tato událost bude testem pro thajský soudní systém, jelikož policie je považována za jednu z nejzkorumpovanějších institucí v zemi.

Vietnam/USA: Americká viceprezidentka Kamala Harris během návštěvy Vietnamu naléhala na státy jihovýchodní Asie k vyvinutí silnějšího nátlaku na Peking. Klíčovým tématem přitom byly teritoriální spory v Jihočínském moři. Zároveň deklarovala pozici Bidenovy administrativy respektující konkurenci zemí, nikoliv však nedodržování mezinárodního práva. Washington také přislíbil podporu vietnamské námořní bezpečnosti. Viceprezidentka navázala na své předchozí prohlášení pronesené v Singapuru, v němž Čínu osočila z nátlaku a zastrašování ostatních aktérů regionu za účelem prosazení svých nezákonných teritoriálních nároků.

 

[Kyberbezpečnost]

Irán: Hackeri zverejnili záznamy kamier z iránskeho väzenia Evin. Iránska skupina hacktivistov Tapandegan (Palpitácie) publikovala videozáznamy z väzenia, ktoré je známe tým, že v ňom držia mnohých politických väzňov. Podľa skupiny, záznamy získali hackeri Edalat-e Ali (Aliho spravidlivosť) a publikované boli so zámerom upozorniť na porušovanie ľudských práv, obzvlášť politických väzňov. Záznamy ukazujú aj väzňov v zlom zdravotnom stave, s ktorými je neľudsky zachádzané. Podľa všetkého je za týmto hackerským útokom najmä boj proti režimu Ali Khameneia. Pravosť videa podľa DW potvrdil aj zamestnanec väznice.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.