Přehled světového dění z uplynulého týdne (4/2021)

[Afrika]

Somálsko: Příslušníci ugandské armády, kteří jsou součástí peacekeepingových jednotek v Somálsku, podle vyjádření ugandské armády zabili 189 bojovníků islamistické organizace Al-Šabáb. Stalo se tak při útoku na jeden jejích táborů na území Somálska. Ugandští vojáci jsou součástí peacekeepingové mise Africké unie AMISOM. Cílem této mise je podpora centrální vlády a zabránění jejímu svržení ze strany Al-Šabáb. Operace se uskutečnila za pomocí pozemních a vzdušných sil. Ugandské jednotky operují na somálském území více než deset let. Al-Šabáb je nyní vojenskými operacemi vytlačován ze svých pozic.

Středoafrická republika: Kancelář prezidenta v pátek 22. ledna oznámila vyhlášení nouzového stavu v zemi, a to na dobu patnácti dnů. Důvodem je vlna násilí napříč zemí, která vypukla po prosincových prezidentských volbách, kdy post obhájil Faustin Touadéra. Někdejší prezident Francois Bozizé je obviňován z podpory povstaleckých skupin, pokoušející se o svržení současné vlády. Povstalci momentálně ovládají téměř dvě třetiny země a přibližují se k hlavnímu městu Bangui. Vyslanec OSN ve Středoafrické republice žádá Radu bezpečnosti a neprodlené posílení mise MINUSCA.

 

[Blízký východ]

Irák: Koordinované sebevražedné útoky v centru Bagdádu zabily 32 osob. Více jak 100 lidí je zraněných. Za prvními bombovými útoky za poslední tři roky stáli podle dostupných zdrojů členové teroristické organizace Islámský stát. Organizace, která od své porážky v roce 2017 vede povstalecký boj proti iráckým bezpečnostním složkám, se k útoku sama přihlásila na sociálních sítích. Irácká vláda útok odsoudila a vyměnila velitele na klíčových postech bezpečnostního aparátu.

Írán: Prezident Hasan Rouhání doufá v návrat Spojených států k jaderné dohodě JCPOA. Teherán se hodlá vrátit k plnění závazků mnohostranné dohody, pakliže tak učiní i USA. Členové administrativy Joea Bidena návrat k dohodě, která měla Íránu zabránit v získání jaderné zbraně výměnou za zrušení ekonomických sankcí, za určitých podmínek také zcela nevyloučili. Dohodu jednostranně a navzdory nesouhlasu zbylých smluvních stran, vypověděl bývalý americký prezident Donald Trump. Na Donalda Trumpa a členy jeho týmu uvalil Teherán v minulém týdnu sankce.

 

[Euroatlantický prostor]

Evropská unie/Turecko: Turecký ministr zahraničí Çavuşoglu jednal v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů. Z témat jednání se zdá, že nabízí přehodnocení postupu ohledně těžby ve Středomoří výměnou za bezvízové cestování a obchodní dohody. Je ovšem otázka, jestli jde ze strany Turecka o snahu vyřešit situaci ohledně sporných územních nároků mezi Řeckem a Tureckem, nebo zda se chce pouze vyhnout sankcím ze strany EU. Důležitý bude také postoj Řecka, jelikož Athény opakovaně vyzývají Brusel k co nejtvrdšímu přístupu vůči Turecku.

USA: Americký prezident Joe Biden podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury. USA se vrací ke klimatické dohodě a končí stavba zdi na hranicích s Mexikem. Ukončil také zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy. Prezident Biden bude zřejmě věnovat velkou pozornost imigrační politice, ačkoliv z naprosto odlišné pozice než jeho předchůdce.

 

[Západní Balkán]

Černá hora: Nový šéf zpravodajské služby ANB Dejan Vukšić obvinil některé příslušníky služby z ničení důvěrných dokumentů, týkající se nelegálních odposlechů a sledování. Podle zákona je sledování či odposlech možný pouze na příkaz šéfa ANB nebo státního zástupce a tyto dvě osoby rovněž rozhodují o ničení příslušné dokumentace. Tento týden však někteří důstojníci ANB měli neoprávněně ničit dokumentaci o nelegálních špionážních činnostech a agentura zahájila vnitřní vyšetřování. Země nedávno zaznamenala změnu režimu, kdy srpnové volby ukončily více než desetiletou vládu Demokratické strany socialistů. V kontextu změny vlády došlo i k nahrazení šéfa ANB, která byla dříve terčem kontroverzí a byla ji vyčítána přehnaná politizace i návaznost na organizovaný zločin.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Rozvory v Dauhá pokračují od 5. ledna bez posunu, zatímco roste násilí proti bezpečnostním složkám. Členové afghánské delegace si stěžují na nepřipravenost a nezájem zástupců Tálibánu a spojují s nimi také současnou vlnu útoků. Životy více než 40 vojáků a policistů si vyžádaly boje ze začátku týdne v provinciích Kundúz a Baghlán na severu a Nimrúz a Kandahár na jihu. Proběhlo také několik cílených útoků proti novinářům, zástupcům vlády, s ní spolupracujících milic a kmenů a zpravodajských služeb. Ve středu a čtvrtek se v Herátu odehrály dva útoky se třemi mrtvými a deseti zraněnými vojáky a policisty. Také v Kábulu došlo ke dvěma výbuchům, které zabily dva vojáky a civilistu.

Indie/ Čína: Po více něž dvou měsících se v neděli 24. ledna znovu setkali vysocí důstojníci armád obou zemí ve věci jejich sporu o území Ladaku a konkrétní podobě hranice mezi oběma zeměmi. Jedná se celkově již o devátou schůzku na takto vysoké armádní úrovni, dochází však nadále i k jednáním politickým. V současnosti mají obě země v regionu po 50 tisících vojáků. Dle Pekingu by s jejich stahováním mělo začít Nové Dillí, to však požaduje postupné stahování, jež začne současně. Při předchozích jednáních se Čína s Indií dohodly na omezení gradace napětí, do oblasti měly přestat posílat nové jednotky. Dle nových údajů však Čína dohodu porušuje a v regionu staví trvalou vojenskou infrastrukturu.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Prezident Andres Manuel Lopez Obrador vyzval Spojené státy k reformě migrační politiky. Stalo se tak poté, co přes 7 000 migrantů zejména z Hondurasu vstoupilo do sousedící Guatemaly s cílem vstoupit do Mexika, popřípadě dokonce překročit mexicko-americké hranice. Proti enklávě migrantů zakročily bezpečnostní složky Guatemaly. Každoročně putuje přes státy Střední Ameriky desítky tisíc migrantů ve snaze vstoupit do USA. Hlavními důvody jsou chudoba a perzekuce v jejich domovských státech.

Venezuela: Prezident Nicolas Maduro doufá ve zlepšení vzájemných vztahů se Spojenými státy po nástupu nového amerického prezidenta Joe Bidena. Vyzval proto venezuelský parlament k iniciativě k vytvoření „nových začátků“ ve vztahu k USA. J. Biden nicméně nominoval jako ministra zahraničí Anthonyho Blinkena, který vnímá N. Madura jako brutálního diktátora a uznává za prezidenta J. Guaida. Vzájemné diplomatické vztahy USA a Venezuely byly přerušenyzačátkem roku 2019, kdy USA plně uznaly opozičního lídra Juana Guaida venezuelským prezidentem.

 

[Post-sovětský prostor]

Ruská federace: V sobotu se napříč zemí konala shromáždění na podporu čelního představitele ruské opozice Alexeje Navalného. V hlavním městě se sešlo více než 40 tisíc lidí, protesty ale probíhaly i v Petrohradu, Jekatěrinburgu či Kazani. Lidé požadují propuštění Alexeje Navalného, který byl zatčen po příletu do Ruska již minulý týden, ale také vládu zákona, osobní bezpečnost pro všechny a konec korupce. Celkově mělo být policií a národní gardou zadrženo asi 3 100 osob, z toho více než 1 200 pouze v Moskvě. Kreml se vyjádřil pouze k počtu účastníků, které záměrně několikanásobně snižuje, zatýkání nijak nekomentoval.

 

[Východní Asie]

ČĽR/USA: Čína v stredu ohlásila uvalenie sankcií na 28 členov administratívy bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa. Zoznam zahŕňa ministra zahraničných vecí Mikea Pompea či národného bezpečnostného poradcu Johna Boltona. Peking politikov obviňuje z predsudkov a nenávisti voči Číne. Dané osoby a ich rodinní príslušníci majú zakázaný vstup do ČĽR, ako aj možnosť v krajine podnikať.

Japonsko/USA: V nedeľu sa uskutočnilo prvé rokovanie ministrov obrany Japonska a USA po výmene americkej administratívy. Minister obrany USA Lloyd Austin ubezpečil svojho náprotivka Nobua Kišiho o podpore Japonska na základe čl. 5 Americko-japonskej bezpečnostnej zmluvy. Do nej podľa Austina spadajú aj sporné ostrovy Senkaku, na ktoré si činia nárok aj oba čínske režimy. Ministri odmietli snahy ČĽR o jednostranné konanie v Juho- a Východočínskom mori. Ohlásili, že obe krajiny budú naďalej podporovať a posilňovať „slobodný a otvorený Indo-Pacifik“.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Najväčší americký výrobca vojenských plavidiel Huntington Ingalls Industries (HII) získal technologickú spoločnosť Spatial Integrated Systems špecializovanú na budovanie autonómnych systémov. HII, ktorá má za sebou projekty lietadlových lodí triedy Ford či ponoriek triedy Columbia, si týmto krokom zaistila schopnosť zapájať sa do plánov amerického námorníctva na stavbu stoviek autonómnych plavidiel.

Kyberbezpečnost: Nový americký prezident Joe Biden dává dohromady nový tým expertů se zaměřením na kybernetickou bezpečnost. Děje se tak po čtyřech letech zanedbávání kyberbezpečnosti ze strany Trumpovy administrativy, které vyvrcholily odhalením rozsáhlého kyberútoku na společnost SolarWinds, jenž zasáhl také osm agentur vlády USA. Konkrétní jména zatím nejsou jistá, do čela nového týmu se však pravděpodobně postaví ředitel kybernetické odolnosti z Morgan Stanley, Jen Easterly, který má také zkušenosti z NSA. Na post ředitele Agentury pro kybernetickou bezpečnost pak Biden nominoval Roba Silverse se zkušenostmi z Obamovy administrativy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.