Přehled světového dění z uplynulého týdne (5/2021)

[Afrika]

Libye: Spojené arabské emiráty (SAE) uvedly, že jsou připraveny nalézt spolu s USA mírové řešení války v Libyi. Prohlášení přišlo den poté, co nová administrativa amerického prezidenta Joea Bidena obvinila SAE z intervence v konfliktu. Den před setkáním Rady bezpečnosti OSN k Libyi vyzvaly USA všechny vnější strany konfliktu včetně Ruska, Turecka a SAE k respektování libyjské suverenity a ukončení všech vojenských intervencí v zemi. SAE podporují vzbouřeného generála Khalifu Haftara, který se pokusil dobýt hlavní město Tripolis od Vlády národní shody.

Středoafrická republika: OSN uvedla, že povolební násilí za poslední dva měsíce vyhnalo mimo domovy více než 200 000 lidí. Z toho 100 000 zůstalo v zemi a zbytek uprchl do okolních zemí. Podle agentury OSN pro uprchlíky čelí katastrofálním podmínkám. Jsou bez přístřeší, trpí nedostatkem jídla a pro mnohé je jediným zdrojem vody řeka. Následkem toho mají tito lidé zdravotní problémy, jakými jsou například malárie či respirační infekce. Rebelové kontrolují kolem dvou třetin země a před prezidentskými volbami provedli ofenzívu s cílem zablokovat hlavní město Bangui.

 

[Blízký východ]

Irák: Premiér Mustafa Al-Kadhimi ve čtvrtek oznámil, že armádní síly zlikvidovaly vůdce teroristické skupiny ISIS v Iráku, Abu Yassera Al-Issawiho. Terorista s titulem zástupce chalífy byl eliminován v rámci středeční vojenské operace v údolí Al-Chai na severu země, při které bylo zabito nejméně deset džihádistů. Al-Kadhimi označil úspěšné zabití vysoce postaveného představitele ISIS za „bouřlivou“ odpověď na bombový útok v Bagdádu z minulého týdne, při kterém zemřelo 32 lidí.

Libanon: Druhé největší město v zemi, Tripolis, zasáhly minulý týden několik nocí v řadě násilné protesty. Lidé vyšli do ulic poté, co vláda vyhlásila celodenní zákaz vycházení, aby zastavila prudký nárůst šíření koronaviru v zemi. Během středeční noci došlo ke střetu demonstrantů s bezpečnostními silami, které byly donuceny použit slzný plyn a ostrou munici. Následující den protestující napadli a zapálili několik vládních budov. Demonstrace v jednom z nejchudších měst ve Středomoří si dosud vyžádaly dva mrtvé a asi 220 zraněných. Libanonský prozatímní předseda vlády Hasan Dijáb protesty odsoudil a označil je za „útok na stát a jeho integritu“.

 

[Euroatlantický prostor]

Řecko/Francie: Ministři obrany Francie a Řecka se dohodli na prodeji 18 víceúčelových letounů 4,5. generace Dassault Rafale. V rámci kontraktu 6 nových letounů vyrobí přímo společnost Dassault a zbývajících 12 použitých strojů získá od francouzského letectva. Letouny Rafale tak doplní již stávající letky F-16C a D nebo Dassault Mirage 2000. Součástí dohody v hodnotě 2,5 miliardy euro je také logistická podpora po dobu 4,5 let. Modernizace letectva je součástí plánu celkové modernizace armády v kontextu zhoršujících se vztahů s Tureckem.

NATO: Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg se během minulého týdne poprvé telefonicky spojil s novým prezidentem Spojených států Joe Bidenem. Během oficiálního telefonátu prezident Biden vyslovil podporu alianci a principu kolektivní obrany. Kromě tradičních bezpečnostních témat jako situace v Iráku a Afghánistánu řešili Biden a Stoltenberg také asertivitu Ruska a Číny nebo také potřebu společně se postavit novým výzvám jako změna klimatu nebo pandemie. Oba také podpořili nutnost pokračovat v současném trendu navyšování rozpočtů pro obranu napříč státy NATO.

 

[Západní Balkán]

Chorvatsko: Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzvala Chorvatsko spolu s dalšími evropskými zeměmi, aby prošetřilo a zastavilo nezákonné návraty a násilí vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl. Podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků musí státy nejprve posoudit jejich žádost o azyl, a to i v případě, že vstoupili nelegálně. UNHCR dostává již nějakou dobu zprávy o lidech, kteří byli neoprávněně vráceni na území Bosny a Srbska, fyzickém týrání migrantů a uprchlíků ze strany chorvatské policie a nadměrném použití síly. Záhřeb tato obvinění odmítá. UNHCR a Evropská komise proto navrhují zavedení nezávislých mechanismů na sledování situace na hranicích.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Vojska NATO v zemi zůstanou i po květnovém termínu stažení zahraničních vojsk dohodnutém mezi Tálibánem a USA. Pro Reuters se v tomto duchu vyjádřili 4 vysocí důstojníci s tím, že podmínky pro odchod sil nebyly naplněny a s novou administrativou v Bílém domě mohou přijít změny. Vládám vadí hlavně nárůst násilí (téměř 3000 mrtvých civilistů v posledním roce) a to, že Tálibán nepřerušil vztahy s Al-Kajdou. Také Pentagon varoval, že sice zůstává zavázán dohodě, ale jen těžko si dovede představit další posun. Země NATO budou další postup projednávat na svém únorovém summitu v Bruselu.

Pákistán: Úřady ve čtvrtek v Karáčí zadržely vysoce postaveného člena Zajnabijúnské brigády. Abbás Džafrí má být pravou rukou vysokého člena Brigády Jawara Abbáse, Džafrí i Abbás byli oba zmínění v tzv. Rudé knize, vládním dokumentu, v němž jsou obsažena jména a fotografie podezřelých extremistů. Zajnabijúnská brigáda je milice, která láká členy pákistánské šíitské komunity bojovat do Sýrie, její členové jsou vycvičeni a vyzbrojeni íránskými revolučními gardami. V lednu 2019 byla Brigáda přidána na černou listinu amerického ministerstva financí.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Téměř 7 000 Mexičanů bylo v roce 2020 formálně označeno za zmizelé. Toto číslo znázorňuje 22% pokles zmizelých oproti roku 2019. Současně se až o třetinu snížil počet tajných hrobů a počet těl v těchto hrobech poklesl až o 18 %. Více než polovina zpětně nalezených těl pohřešovaných osob pocházela ze států Jalisco a Guanajuato, v nichž probíhá územní spor kartelu nové generace Jalisco. Identifikace a vrácení těchto těl jejich rodinám je i nadále náročným úkolem, jelikož Mexiko od roku 2006 oficiálně zaznamenalo více než 80 000 hlášených zmizení.

Brazílie: Záběry hromadných hrobů z města Manaus poutaly světovou pozornost již během jarní vlny epidemie covidu-19, téměř tři čtvrtě roku poté se tragický scénář opakuje. Nyní město bojuje s novou vlnou zmutovaného viru, zásobování kyslíkem neodpovídá ani třetině aktuálních potřeb a je nutné opětovně vybudovat masové hroby. Kvůli současné situaci v Manausu začala brazilská prokuratura vyšetřovat ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella a veřejnost nešetří kritikou ani prezidenta Jaira Bolsonara, který pandemii koronaviru stále zlehčuje.

 

[Východní Asie]

Myanmar: Přední představitelé Tatmadawu (armáda) zpochybňují výsledky listopadových voleb, při nichž obhájila vítězství Národní liga pro demokracii. Dle armády se volební komise dopustila podvodu, přičemž údajně mělo dojít k nesrovnalostem u více než 8,6 milionů hlasů. Minulý týden armáda komisi vyzvala k poskytnutí seznamu voličů ke kontrole, což komise odmítla, stejně jako nařčení samotné. Tatmadaw situaci označil za politickou krizi, již nelze vyřešit v souladu se zákonem. Mluvčí armády odmítl vyloučit možnost, že armáda hodlá porušit ústavu a převzít moc do vlastních rukou. Prohlášení vyvolalo obavy z možného vojenského převratu v zemi. OSN vyzvalo armádu k dodržování budovaných demokratických norem.

Čína/Hong Kong/Velká Británie: Britský premiér Boris Johnson nabídl útočiště obyvatelům Hong Kongu. Od neděle budou mít členové bývalé britské kolonie možnost podávat žádost o dlouhodobá víza s možností následného přiznání občanství ve Spojeném království. Čína v reakci odmítá nadále uznávat britský národní pas jako cestovní doklad či doklad totožnosti držitelům statusu British National (Overseas) v Hong Kongu. Přestože se jedná spíše o symbolické gesto, vzbuzuje tento krok obavy z přijetí dalších represivních opatření v regionu. Situace odráží problematické vztahy mezi zeměmi, čemuž napomáhá například obvinění Číny z porušování lidských práv ujgurských muslimů.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Nemecké námorníctvo poverilo spoločnosti Rheinmetall AG a MBDA Deutschland výstavbou a testovaním vysokoenergetickej zbrane. Spoločnosti by na projekte mali pracovať do konca roka 2021. Vyvíjaná technológia by mala byť následne testovaná na palube fregaty F-124 Sachsen v priebehu roka 2022. Táto zákazka, ocenená na „nízke dvojciferné“ milióny eur, bude pokračovaním spolupráce Rheinmetallu a MBDA v oblasti vysokoenergetických laserových zbraní.

Kyberbezpečnost: Podařilo se rozkrýt a eliminovat botnetovou síť, která byla využívána k šíření malwaru Emotet. Ten v minulých letech „řádil“ i v Česku – stál např. za útoky na nemocnici Benešov nebo těžební společnost OKD v roce 2019. Infrastrukturu, jež se skládala z několik stovek serverů rozmístěných po celém světě, nyní budou odborníci analyzovat. Čas na to mají do 25. dubna 2021, poté dojde k přednastavenému „přepnutí“ a autodestrukci malwaru. S řešením, jak se škodlivého kódu zbavit, přišel Europol, který se na celé akci spolu s Eurojustem podílel. Zatímco tedy vědci a kyberbezpočnostní experti budou kód analyzovat, do nakažených zařízení v rámci rozbitého botnetu doputuje datový obsah s pokynem k destrukci, která proběhne v nastavený čas.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.