Přehled světového dění z uplynulého týdne (47/2020)

[Afrika]

Etiopie: Ve státě Tigraj na severu země stále pokračují ozbrojené střety mezi rebelujícími tigrajskými jednotkami a federální armádou s jejich místními spojenci, které započaly 4. listopadu. V minulém týdnu letectvo bombardovalo Mekelle, hlavní město Tigraje s cílem usnadnit profederálním jednotkám postup k městu. Tigrajští naopak pokračovali v raketových útocích na hlavní město sousedního Amharu, ozbrojené střety se mezi jejich regionálními armádami zintenzivňují. Konflikt si vyžádal již stovky až tisíce obětí, více jak 30 tisíc civilistů uprchlo do sousedního Súdánu.

Uganda: Nejméně 37 lidí bylo zabito během dvoudenních střetů mezi státními ozbrojenými složkami a podporovateli zadrženého opozičního lídra Bobi Winea. Wine, pravým jménem Robert Kyagulanyi, patří mezi hlavní vyzyvatele prezidenta Yoweri Museveni v prezidentských volbách, které se mají konat 14. ledna. Wine byla zadržen a obviněn z hrozby šíření koronaviru po uspořádání předvolebního mítinku s občany. Ačkoliv byl Wine již na kauci propuštěn, protesty v ulicích velkých měst stále pokračují.

 

[Blízký východ]

Irák: Při sobotním útoku na severu země zemřelo šest příslušníků iráckých bezpečnostních sil a čtyři civilisté. „Hit-and-run“ útok v odlehlé oblasti, vzdálené zhruba 200 kilometrů severně od Bagdádu, je připisován tzv. Islámskému státu. Policejní zdroj uvedl, že džihádisté na otevřené silnici odpálili civilní auto a při příjezdu bezpečnostních složek zahájili palbu. Mezi oběťmi byli i čtyři členové Hašd aš-Šaabí, polovojenské skupiny zastřešující převážně šíitské milice. K útoku došlo jen několik dní poté, co Spojené státy oznámily stažení dalších 500 vojáků ze země.

USA/Blízký východ: Šéf americké diplomacie Mike Pompeo zahájil minulý týden několikadenní a zřejmě poslední cestu po zemích Blízkého východu. Ve čtvrtek jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu a také Golanské výšiny. Během návštěvy Izraele Pompeo podpořil zásahy proti organizacím zapojeným do „nenávistné kampaně“ vůči Izraeli a diskutoval o možnostech rozšíření mírových dohod s dalšími arabskými zeměmi. Jeho návštěvu ostře odsoudili zástupci Palestinské samosprávy , Sýrie nebo Íránu. Kromě Izraele Pompeo zavítal do Turecka, Spojených arabských emirátů nebo Kataru, poslední zastávkou je pak Saúdská Arábie.

 

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Premiér Boris Johnson představil plán na zvýšení rozpočtu na obranu. Británie tak během dalších čtyř let přidá na obranu 16,5 miliard liber (zhruba 0,5 biliónu korun), současný roční rozpočet činí 41,5 miliard liber a jedná se tak o největší finanční posílení ozbrojených složek od doby Studené války. Velká část těchto peněz půjde pravděpodobně na posílení námořnictva. Vláda chce také vytvořit centrum pro výzkum a vývoj umělé inteligence, národní kybernetické síly a také britskou variantu vesmírných sil.

Spojené království/Kanada: Vlády obou zemí podepsaly prozatímní obchodní dohodu. Dohoda ovšem nepřináší žádné další výhody či výjimky a zakládá se na již platné obchodní dohodě, kterou spolu podepsaly Kanada a EU. Dohoda by měla vstoupit v platnost 1.1.2021, tedy po vypršení přechodného období brexitu. Johnson navíc slibuje, že od začátku příštího roku, bude pracovat na nové dohodě o těsnější spolupráci s Kanadou. Británie se snaží s blížícím se odchodem z EU zajistit nové obchodní smlouvy, smlouva s Kanadou je již druhá v pořadí, v říjnu se Londýn dohodl s Japonskem.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Soud s bývalým prezidentem Hashimem Thaçim a dalšími bývalými členy UČK pravděpodobně začne nejdříve v roce 2022. Tuto informaci sdělili obhájci na konferenci o stavu případu proti Thaçimu a třem dalším bývalým vysoce postaveným členům UČK. Důvodem má být pandemie COVID-19, ale také příprava na proces, která má dle obhájců trvat minimálně 18 měsíců. Všichni čtyři obžalovaní jsou obvinění z řady válečných zločinů, které měli spáchat během války v Kosovu ke konci 90. let. Soud probíhá v Kosovských specializovaných komorách, hybridním soudním útvaru se sídlem v Haagu, který kombinuje mezinárodní a kosovské právo.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Pákistánský premiér Imrán Chán ve čtvrtek poprvé oficiálně navštívil Kábul. Se se svým protějškem Ašrafem Ghaním diskutovali o probíhajícím mírovém procesu s Tálibánem, budování důvěry a posílení vzájemných vztahů. Chán uznal, že Pákistán hrál klíčovou roli v přesvědčování Tálibánu k zapojení do mírových vyjednávání, avšak vyjádřil znepokojení nad narůstajícím násilím. Prohlásil, že Islámábád udělá cokoli, aby pomohl k jeho zmírnění. Ani jeden z lídrů se nevyjádřil k americkému oznámení o snížení počtu vojáků o dalších 2500, tedy na cca 2000 do poloviny ledna. Ministr obrany Asadulláh Chálid řekl, že bezpečnostní složky spoléhají na americkou leteckou podporu jen ve 4 procentech operací a jsou připraveny zemi ubránit.

Afghánistán: Sobotní raketový útok v Kábulu si vyžádal osm obětí, nejméně 31 lidí bylo zraněno. Útoku předcházel výbuch dvou menších náloží, které zabily policistu, tři lidé byli zraněni. Většina raket dopadla na obytné čtvrti, zasažena byla i tamější Zelená zóna, íránské velvyslanectví bylo zasaženo střepinami. Hnutí Tálibán se od útoku distancovalo. Kábul byl cílem raketového útoku naposledy letos v srpnu, tehdy se k němu přihlásila organizace Islámský stát.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Na základě nové dohody, kterou uzavřelo Mexiko s USA, budou mexičtí úředníci obvinění z korupce souzeni v Mexiku. Dříve byli souzeni právě v USA. Tato dohoda umožnila propuštění bývalého ministra obrany generála Salvadora Cienfuegose, který byl zatčen v polovině října 2020 v LA. Cienfuegos byl obviněn z praní peněz, prodeje drog a korupce. Dle DEA byl generál napojen na kartel H-2, kterému ve svém postavení napomáhal iniciováním vojenských operací proti konkurenčním kartelům. Cienfuegos byl nejvýše postaveným úředníkem zatčeným v souvislosti s prodejem drog.

Peru: Francisco Sagasti složil přísahu jako nový prozatímní prezident, čímž se stal třetí hlavou státu za méně než týden. Sedmašedesátý inženýr a akademik povede Peru až do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Sagasti převzal úřad od Manuela Merina, který se stal minulý týden prezidentem po obžalobě Martína Vizcarry z úplatkářství a korupce. Francisco Sagasti je příslušníkem jediné strany, která hlasovala proti obžalobě prezidenta Vizcarry. Při protestech vyvolaných impeachementem byli zraněny desítky demonstrantů a zabiti nejméně dva lidé.

Brazílie: Zavraždění černocha bělošskou ochrankou před supermarketem vyvolalo v pátek protesty proti rasismu po celé Brazílii. Dle záběrů byl Joao Alberto Silveira Freitas opakovaně udeřen ochrankou obchodu, přičemž jeden ze strážců byl vojenský policista mimo službu. Supermarket rozvázal smlouvu s bezpečnostní firmou a vojenská policie prohlásila, že potvrzuje svůj závazek chránit lidská práva. Protesty připadly na den, kdy se v Brazílii slaví tzv. Black Awareness Day nebo Black Consciousness Day. Brazilský prezident Jair Bolsonaro popírá přítomnost rasismu v zemi, avšak dle statistik je rasismus velký problém.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Moskva zakázala vstup do země 25 britským představitelům v reakci na „nepřátelské“ kroky britských úřadů. Jedná se o odvetu za uvalení sankcí Londýnem proti 25 ruským představitelům za porušování lidských práv, ke kterým došlo na základě „případu Magnitského“, na jehož smrti se měli sankciovaní Rusové podílet. Právník Sergej Magnický zemřel v moskevské vazbě na následky mučení v listopadu 2009, předtím rozkrýval korupci v ruské státní správě. Jednalo se o zpronevěření více než 55 mil euro.

 

[Východní Asie]

Japonsko/Austrálie: V úterý se státy dohodly na podmínkách tzv. The Reciprocal Access Agreement, která má posílit obranné vazby spojenců USA v době, kdy Čína posiluje svoji regionální pozici, manévruje v Jihočínském a Východočínském moři a navyšuje vliv nad tichomořskými ostrovními národy. Výsledkem paktu má být posílení strategické spolupráce, zajištění a usnadnění vzájemných návštěv, školení, výcviku a operací jednotek Japonska a Austrálie. Japonsko tak poprvé od roku 1960 na svém území zaznamená zahraniční vojenskou přítomnost.

Tchaj-wan/USA: Během konce minulého týdne došlo k jednání o posílení ekonomických vztahů mezi zeměmi. V sobotu USA a Tchaj-wan podepsali memorandum o porozumění, jímž se zavázaly k partnerství a spolupráci v oblasti ekonomické prosperity, vědy a techniky a v návaznosti na to i v otázkách ochrany životního prostředí. Spojené státy americké by tímto krokem rády podpořily i další státy (například Velkou Británii) ke spolupráci s Tchaj-wanem. I přes původní znepokojení Tchaj-wanu ze zvolení nového prezidenta USA, dochází ke komunikaci mezi ostrovem a kanceláří Joea Bidena, což naznačuje posílení vztahů pro budoucí vývoj spolupráce mezi zeměmi. Čína jednání USA a Tchaj-wanu hodnotí jako „toxický krok pro mír a stabilitu v regionu“, přičemž se vůči ostrovu stále negativněji vymezuje a přijímá radikálnější opatření.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké spoločnosti Red 6 a EpiSci testovali svoj unikátny letecký výcvikový systém ATARS (Airborne Tactical Augmented Reality System), ktorý využíva rozšírenú realitu. Experiment, ktorý uskutočnili, je prvým krokom k poskytnutiu podobnej technológie americkým vojenským stíhacím pilotom, ktorá by im umožnila bojovať proti virtuálnym protivníkom v rámci výcviku rozšírenej reality. Koncept by mohol pomôcť dramaticky znížiť náklady na výcvik pilotov. V súčasnosti sú spojenecké, ale aj nepriateľské lietadlá „simulované“ skutočnými strojmi a pilotmi čo zbytočne zvyšuje náklady a zároveň nezvyšuje schopnosti „komparzistov“.

Kyberbezpečnost: Neobvyklou video konferenci zažili ministři obrany států EU, když se jim do zabezpečené schůzky připojil holandský novinář. Ten se dokázal do hovoru „nahackovat“ poté, co nizozemská ministryně obrany Ank Bijleveld sdílela na svém twitterovém účtu snímek obrazovky z tohoto setkání, včetně částečně odkrytého číselného pinu, který je třeba znát pro připojení se. Novináři stačilo uhodnout jedno z šesti čísel, které na snímku nebylo viditelné. Zda bude za své jednání čelit obviněním, není jisté. Ministryně svou chybu nijak nekomentovala. Incident znovu ukázal, že i vrcholní představitelé zemí EU někdy zapomínají na základní bezpečnostní opatření při práci se sociálními sítěmi, čímž své resorty i unii vystavují riziku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *