Přehled světového dění z uplynulého týdne (49/2020)

[Afrika]

Somálsko: Rozhodnutí končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení vojáků ze země ohromilo některé Somálce, například senátora Ayuba Ismaila Yusufa, kteří apelují na nového prezidenta Joea Bidena, aby zvrátil toto rozhodnutí. Velení vojenských sil USA v Africe (Africom) má v zemi v průměru 650 až 800 vojáků, včetně speciálních sil. USA také pomáhají s výcvikem somálské armády, například speciálních jednotek Danab v operacích proti al-Šabáb. Trump nařídil stažení začátkem roku 2021. Somálská vláda zatím nevydala k této věci oficiální stanovisko.

Mali: Rada národní tranzice, prozatímní legislativní orgán ustanovený po převratu, zvolila plukovníka Malicka Diawa novým prezidentem země. Diaw byl doposud členem vojenské vlády, která svrhla v srpnu 2020 tehdejšího prezidenta Ibrahima Boubacar Keita. Keita byl svržen po týdnech trvajících protivládních protestů. Důvody byly probíhající ozbrojená rebelie, ekonomické problémy a přetrvávající násilí mezi etniky. Pod hrozbou mezinárodních sankcí byla moc předána prozatímní vládě, které dominuje armáda. Avšak roste nevole vůči její prominentní roli.

 

[Blízký východ]

Izrael: Při středečním hlasování poslanci předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Hlasování prošlo i díky zapojení poslanců vládní strany Modrá a bílá ministra Bennyho Gance. Spor o rozpočet mezi Gancem a premiérem Benjaminem Netanjahu vygradoval po několika měsících vyhrocené diskuse, Netanjahu měl přijetí rozpočtu podle Gance blokovat naschvál, aby se udržel déle u moci. Současná vláda je výsledkem kompromisu mezi stranami Likud a Modrá a bílá, když skončily v trojích volbách se shodným výsledkem, který ani jedné ze stran neumožňoval složit většinovou vládu. Jestli a kdy zemi skutečně čekají další předčasné volby se rozhodne při dalších jednáních.

Írán: Parlament přijal zákon, který má zabránit mezinárodním kontrolám jaderných zařízení v zemi a vyžaduje navýšení obohacování uranu na 20 procent, pakliže mezinárodní společenství neustoupí od uvalených sankcí. Zákon byl přijat několik dní po zabití šéfa íránského jaderného programu Mohsena Fachrízadeha předminulý týden. Prezident Hasan Ruhání je proti implementaci zákona, nejvyšší ajatolláh, a faktická hlava země, Alí Chameneí se k zákonu ještě nevyjádřil. Budoucí americký prezident Joe Biden se chce znovu připojit k mezinárodní dohodě o íránském jaderném programu JCPOA, pakliže bude Írán dodržovat stanovené limity.

 

[Euroatlantický prostor]

Francie: Úřady začaly prověřovat mešity podezřelé z radikálního výkladu islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Macron apeloval na umírněné muslimy, aby se od těch radikálních aktivně distancovali. Vláda zároveň chystá legislativní úpravy, které by měly vést k lepší integraci muslimů do společnosti. Tvrdý postup přichází v reakci na násilné činy radikálů v nedávné minulosti – vraždu učitele Samuela Patyho a útok v katedrále v Nice, který si vyžádal tři oběti na životech.

EU: Jednání o dohodě, která má od 1. ledna 2021 upravit vztahy mezi EU a Velkou Británií, nedospěla zatím k závěru. Důvodem neúspěchu jsou neshody v oblasti hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovu. Finále jednání pokračuje mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou Von der Leyen a premiérem Borisem Johnsonem. I přes neústupnost obou stran a rychle se blížící konec roku, do kterého platí současný legislativní stav, přetrvává optimismus. Dohoda o obchodních i bezpečnostních záležitostech je podle vyjádření obou stran stále možná.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Policie zatkla tři osoby pro podezření z manipulace během posledních komunálních voleb.  Incident se měl odehrát v polovině listopadu a to ve městě Srebrenica, kdy podezřelí měli zneužívat osobní údaje občanů Bosny za účelem poštovního hlasování ze Srbska ve prospěch úřadujícího starosty, bosenského Srba Mladena Grujičiće. Pokud se potvrdí, že volby byly skutečně manipulovány, je pravděpodobné, že se volba starosty Srebrenice zopakuje.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Mírový proces mezi vládou a Tálibánem ve středu dosáhl průlomu. Po měsících vyjednávání byl podepsán první dokument vytyčující průběh a procedurální aspekty rozhovorů, který oběma stranám umožní zaměřit se na klíčové otázky, jako je příměří. Okruhy, o kterých se bude hovořit, byly dohodnuty komisí složenou z představitelů obou stran. Dokument zřejmě vznikl již dříve, ale jeho schválení zastavily dohady o preambuli, která zmiňovala afghánskou vládu a o zemi mluvila jako o Islámské republice Afghánistánu, což Tálibán odmítnul. Pokrok v mírových rozhovorech je jednou z podmínek zahraniční pomoci – dárci přislíbili na příští 4 roky 12 miliard dolarů.

Bangladéš: Rozhodnutí vlády přesunout prvních 1600 uprchlíků ze sousedního Myanmaru na ostrov v Bengálském zálivu si si vyžádalo kritiku nestátních organizací a samotných uprchlíků. Vláda k přesunu přistoupila po zaplnění soušasných táborů, které se nacházejí ve vnitrozemí. Nový tábor na ostrově Bhasan Char má dle ní splňovat všechny potřebné náležitosti a přesun označuje jako čistě dobrovolný. V Bangladéši se nachází přes 700 tisíc uprchlíků z etnika Rohingů, kteří v roce 2017 uprchli před násilím z domovského Myanmaru.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Strana prezidenta Nicolase Madura dle prozatímních výsledků vyhrála volby do Národního shromáždění, posledního demokraticky voleného tělesa v zemi a má tak úplnou kontrolu nad politickými institucemi v zemi. Národní shromáždění doposud ovládala opozice, avšak ta volby bojkotuje. Podle prozatímních výsledků získala pro-vládní koalice 67,6 % hlasů (sečteno více než 80 % sčítaných hlasů). Volby jsou viděny jako další krok k nelegitimnímu posílení moci současného prezidenta Madura.

Peru: V minulém týdnu zahájili stávku peruánští zemědělci, k těm se postupně přidali i těžaři. Zemědělci požadují po vládě vyšší mzdy a protestují proti zákonu, který je osvobozuje od výhod poskytovaných jiným pracovníkům, včetně ročních bonusů a dovolené. Stovky členů odborů z hutního závodu Doe Run usilují o to, aby kontrolu nad těžebním závodem převzala od státu soukromá společnosti, jelikož stát ve vedení selhal. Protestující blokují dálnici kritickou pro dodávku potravin do hlavního města Limy.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/EU: Zástupci Ruské federace se zúčastnili konference o klimatu pořádané Evropskou unií. Zvláštní zástupce ruského prezidenta Vladimira Putina pro otázky klimatu Ruslan Edelgeriev a ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov představili strategii boje proti změně klimatu a dekarbonizaci. Z jejich prezentace vyplývá, že se Ruská federace zaměří na oblast státní regulace emisí skleníkových plynů a stanovení dlouhodobých cílů v této oblasti. Rešetnikov se soustředil na kritiku Evropské unie, kdy uvedl, že bez ohledu na míru ambicí projektů na restrukturalizaci ekonomiky klimatická agenda netoleruje jednostranná opatření a vyžaduje spolupráci, ke které není Evropská unie nakloněna.

 

[Východní Asie]

Čína: Americké ministerstvo zahraničí v pátek ukončilo 5 kulturně výměnných pobytů, které měl Peking dle Washingtonu využívat jako nástroje k šíření propagandy. Ukončené programy spadaly pod zákon z roku 1961 podepsaného bývalým prezidentem Johnem Kennedym. Jednalo se např. o Program americko-čínského přátelství a o Hongkonžský vzdělávací a kulturní program. Pod zmiňovaný zákon spadají i další výměnné programy, narozdíl od nich však byly tyto plně hrazeny, vytvářeny a řízeny čínskou stranou.

Filipíny: Padesát islamistů zaútočilo ve čtvrtek na armádní základnu ve městě Datu Piang. Při toku nebyl nikdo zraněn, vojáci útok odrazili, islamisté při ústupu zapálili policejní vůz. Útočníci by měli být odtrženou frakcí islamistické skupiny MILF, která podepsala v roce 2014 mírovou dohodu s centrální vládou. Ačkoliv si útok nevyžádal zraněné a skončil pouze menšími materiálními škodami, vyvolal paniku mezi obyvatelstvem vyjádřenou na sociálních sítích, útok jim připomněl začátek pětiměsíční bitvy o město Marawi v roce 2017.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ruská armáda testuje tankové podporné vozidlá BMPT-72, známe ako Terminator 2. Nový Terminator má primárne pôsobiť na protitankové oddiely v mestskom prostredí. Ruské tanky totiž majú v tomto prostredí problém likvidovať jednotky, ktoré na ne útočili z vyššie položených pozícií.  NATO podobný stroj nepoužíva. Výzbroj Terminatora pozostáva z kanónov, granátometov a protitankových striel a prípadne aj guľometu. Do Terminatora sa v súčasnosti vkladajú značné nádeje, aj keď ešte v roku 2010 sa ruské ministerstvo obrany rozhodlo nefinancovať tento projekt stavajúci na šasoch tanku T-90.

Kyberbezpečnost: Chris Krebs, bývalý ředitel amerického Úřadu kybernetické bezpečnosti a infrastruktury (CISA), přes televizní stanici CNN vzkázal prezidentu Donaldu Trumpovi, aby přestal napadat integritu amerického volebního systému. Krebs byl z čela agentury zodpovědné za kybernetickou bezpečnost USA, spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), odvolán před dvěma týdny právě současným prezidentem, který výsledek prohraných voleb zpochybňuje a šíří teorie o vměšování se zahraničních mocností pomocí malwarů. To Krebs popírá a hájí platnost a integritu proběhlého prezidentského klání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.