Přehled světového dění z uplynulého týdne (9/2023)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Írán: Teherán vyšetřuje opakované případy otrav studentek na dívčích školách. Od loňského listopadu došlo k otravě toxickým plynem u 1000 dívek. Žádná z intoxikovaných nezemřela, desítky ale trpí dýchacími potížemi, nevolností a závratěmi. Podle stanice BBC se spekuluje o záměrném útoku s motivem uzavření dívčích škol. Íránský prezident Ebrahim Raisi označil za viníky nepřátele Teheránu. Otravy se soustředily do okolí města Kom, kde se nachází důležité šíitské vedení islámské republiky. To se po smrti Mahsá Amíníové po zadržení náboženskou policií potýká se silnou vlnou občanských protestů, kterých se účastní zejména mladé ženy.

USA/MENA: V minulém týdnu bylo zahájeno mezinárodní cvičení námořních sil IMX 2023 na Blízkém východě. Cvičení se účastní spojenci z 60 partnerských zemí a mezinárodních organizací působících v Arabském zálivu, Arabském moři, Ománském zálivu, Rudém moři, Indickém oceánu a pobřežních regionech východní Afriky. Jedná se o druhé největší námořní cvičení na světě. Účastníci se zaměří na pět hlavních oblastí: kombinované velení a řízení, námořní bezpečnost, minová opatření, bezpilotní systémy a integrace umělé inteligence. Cvičení potrvá do 17. března.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Společnost WZM oznámila při příležitosti návštěvy ministra obrany Mariusze Blasczaka, že ve svém závodě v Poznani vyrobí minimálně 500 tanků K2PL. Polsko se v loňském roce rozhodlo pro přímý nákup 180 tanků K2 z Jižní Koreje a licenční výrobu až 820 kusů polonizované verze. Dále polská vyzbrojovací agentura a konsorcium PGZ a HSW podepsaly dohodu o dodávkách minimálně 1000 kusů pásových bojových vozidel pěchoty Borsuk polské výroby. První dodávky těchto BVP by měly Polské ozbrojené síly obdržet v roce 2024. Jedná se tak o další posílení schopností polských ozbrojených sil a domácího průmyslu.

Německo/Švýcarsko: Německo na konci února požádalo Švýcarsko o zpětný odkup tanků Leopard 2. Přesný počet kusů, kterých by se žádost měla týkat, není znám. Nicméně by se mělo jednat o uskladněné tanky mimo službu, kterých má Švýcarsko 96. Tanky by měly být odkoupeny zpět do vlastnictví německého výrobce, společnosti Rheinmetall. Na tuto žádost odpověděla švýcarská ministryně obrany 1. března s tím, že jakýkoliv transfer bude muset být schválen parlamentem. Německo se ve své žádosti zavazuje tím, že by švýcarské tanky nebyly dále exportovány na Ukrajinu, ale byly by převedeny jako náhrada státům, které své Leopardy na Ukrajinu exportovaly.

 

[Jižní Asie]

Afganistan: Dvaja vysokopostavení členovia skupiny Islamský štát-Chorásán (IS-K) boli zabití pri operáciách  bezpečnostných síl Talibanu. Hovorcu Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid uviedol, že regionálny šéf rozviedky a operácií Islamského štátu bol zabitý v Kábule. Informáciu potvrdil aj spravodajský kanál spojený s teroristickou skupinou. Mudžahíd uviedol, že v posledných dňoch bolo zabitých alebo zadržaných aj niekoľko ďalších členov IS-K, vrátane vysokého vodcu  Amína Ahnidžára. Regionálna odnož skupiny Islamský štát je kľúčovým rivalom Talibanu, ktorá zvýšila sebevražedné útoky od leta 2021.

Pakistan: Súd v Islámabáde vydal zatykač na bývalého premiéra Imrana Chána. Dôvodom je vynechanie pojednávania pre obvinenia z predaja štátnych darov a zatajenie majetku. Rozhodnutie sudcu prišlo v rovnaký deň, keď tri ďalšie súdy rozhodli, že Chán je oslobodený od obvinení z terorizmu, pokusu o vraždu konkurenčného politika a úplatkárstva. Bývalý pakistanský premiér už niekoľko mesiacov vedie protesty, v ktorých žiada predčasné voľby s cieľom zosadiť súčasnú vládu premiéra Šahbáza Šarífa. Chán sa prvýkrát objavil na verejnosti, odkedy bol v novembri postrelený počas protestného zhromaždenia.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Skupina policistů a pracovníků ropných polí zajatých jako rukojmí během protestů v provincii Caquetá byla osvobozena. Protestující požadovali, aby společnost Emerald Energy poskytla investice do infrastruktury a kompenzaci za škody na životním prostředí okolní komunitě. Mnozí demonstranti pocházejí právě z domorodých a venkovských komunit. Celkem bylo drženo v zajetí zhruba 80 lidí (některé zdroje uvádí 79, jiné 88). Při protestech byl zabit policista a jeden zaměstnanec ropné společnosti.

Nikaragua: Dle expertů Organizace spojených národů (OSN) v zemi dochází k vážnému a systematickému porušování lidských práv a zločinů proti lidskosti. Od roku 2018 se vláda prezidenta Ortegy dopustila a nadále dopouští mučení, mimosoudních poprav a svévolného zadržování. Experti tak doporučili uvalení sankcí proti vládě, konkrétně prezidentovi a jeho ženě, viceprezidentce Rosarii Murillové. K šetření a závěrečné zprávě se nikdo z nikaragujské strany nevyjádřil, a to i přes fakt, že experti poslali vládě 12 dopisů od začátku šetření.

 

[Postsovětský prostor]

Arménsko/Azerbajdžan: V Náhornom Karabachu sa začali bilaterálne rozhovory medzi zástupcami arménskej komunity a azerbajdžanskej vlády. Oživenie dialógu prichádza po viac než dvoch mesiacoch azerbajdžanskej blokády Lačinského koridoru, ktorý po vojne v roku 2020 slúži ako jediné spojenie medzi Arménskom a arménskou komunitou v Náhornom Karabachu. Situáciu v regióne v súčasnosti monitoruje aj špeciálna misia Európskej únie, ktorá má podľa Kremľa za úlohu vytlačiť z Južného Kaukazu ruský vplyv.

Ukrajina/Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinskú stranu z teroristického útoku v ruskej Brjanskej oblasti severne od hraníc s Ukrajinou. Putin uviedol, že skupina teroristov údajne infiltrovala pohraničný región a začala strieľať do civilistov, v dôsledku čoho jeden zomrel a ďalší bol zranený. Podľa poradcu ukrajinského prezidenta Zelenského ide o obvinenie vykonštruované Kremľom v snahe obhájiť v očiach ruskej verejnosti inváziu, ktorá už rok spôsobuje chudobu.

 

[Subsaharská Afrika]

Nigéria: Víťazom prezidentských volieb v Nigérii sa stal Bola Tinubu. Kandidát vládnej strany APC získal 8,8 milióna hlasov, respektíve 36,61 %. Zvíťazil tak nad druhým najúspešnejším prezidentským kandidátom Abubakarom Atikom so ziskom 29,1 % a Obim Petrom Gregorym, ktorý získal 25,4 %. Nový prezident najväčšej africkej ekonomiky Bola Tinubu je bývalý guvernér Lagosu so skúsenosťami z ropného sektoru. Voľby sprevádzali komplikácie – nefunčný elektronický systém na prenos výsledkov, neskoré otvorenie volebných miestností a násilie.

Afrika: Francúzsky prezident Emmanuel Macron je na ceste po afrických hlavných mestách. Motívom návštev Libreville, Luandy, Brazzaville a Kinshasy je snaha odpovedať na rastúcu ruskú prítomnosť v Afrike. Pred cestou Macron predstavil stratégiu na udržanie francúzskeho vplyvu na kontinente. Podľa nej by malo dôjsť k zredukovaniu vojenskej prítomnosti a preorientovaniu sa na výcvik a technické zabezpečenie afrických armád. Prípadná vojenská spolupráca by mala byť naviazaná na požiadavky jednotlivých krajín.

 

[Západní Pacifik]

Vietnam: Národní shromáždění zvolilo novým prezidentem země jediného nominanta vládnoucí Komunistické strany Vo Van Thuonga. Jeho předchůdce Nguyễn Xuân Phúc v důsledku frakčních bojů a protikorupčních čistek uvnitř strany z funkce v lednu odstoupil. Právě boj proti korupci Thuong označil za jednu z největších priorit svého programu. Žádné zásadní změny v domácí ani zahraniční politice se od něj neočekávají. Jeho zvolení je tak považováno za obnovu politické předvídatelnosti Hanoje, která představuje jednu z důležitých příčin rostoucí atraktivity Vietnamu pro zahraniční investory.

Severní Korea: Vůdce země Kim Čong-un v průběhu mimořádného čtyřdenního plenárního zasedání vládnoucí Strany práce vyzval k zásadní reformě zemědělství. Dle jeho pokynů by mělo dojít k celkové modernizaci v zemědělském sektoru, posílení státní kontroly nad ním a vytvoření nové orné půdy. Cílem má být zvýšení produkce obilí, s jehož nedostatkem se Severní Korea dlouhodobě potýká. Ačkoli Pchjongjang potíže oficiálně nepřiznal, předpokládá se, že potravinová situace v zemi je v současnosti nejhorší za celé období vlády Kim Čong-una.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: ČSOB se v pátek potýkala s kybernetickým útokem, jenž vyřadil z provozu několik bankovních služeb. Konkrétně se mělo jednat o internetové bankovnictví, platby kartou na internetu a aplikaci Smart. Data a finance klientů údajně nebyly v ohrožení. Podle společnosti Check Point Software Technologies se k útoku přihlásila ruská haktivistická skupina NoName057(16) na svém telegramovém účtu. Tato skupina na sebe upozornila již v průběhu prezidentských voleb, kdy útočila na stránky Českého statistického úřadu, projektu Hlídače státu i několika prezidentských kandidátů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *