Wikimedia

Proč Mexiko stále prohrává drogovou válku?

Štítky:

Je to téměř jedenáct let od doby, kdy mexická vláda, v čele s tehdejším prezidentem Felipem Calderónem, vyhlásila takzvanou Guerra contra el narcotráfico neboli válku proti drogám či drogovým kartelům. Přesto počet obětí organizovaného zločinu neklesá, naopak roste. A rok 2017 patří k těm nejkrvavějším.

Edgar Daniel Esqueda Castro byl fotograf a novinář zabývající se organizovaným zločinem. Policisté ho našli 6. října mrtvého, čímž se stal již osmým zavražděným novinářem tohoto roku. Israel Cisneros, zemědělec ze státu Tecomán, byl nalezen mrtvý v srpnu tohoto roku u sebe doma. Za rok 2016 bylo spácháno podobných vražd 22 965, v letošním roce od ledna do srpna to je již 18 637, tedy každý měsíc v průměru přibližně o 400 až 500 vražd více.

Proč se počet vražd zvyšuje?

Joaquín „El Chapo“ Guzmán, Pablo Escobar Mexika a šéf kartelu Sinaola, byl minulý rok zatčen. Potom, co se mu dvakrát podařilo utéct z mexického vězení, byl převezen do New Yorku, kde čeká na soud. Jeho zatčení a deportace do USA kartel značně oslabila, jelikož v něm rozpoutala boj o moc.

Kartel Sinaola se skládá z frakcí, kdy jednu z nich tvoří Dámaso Lopez Núňez, známý jako „El Licenciado“ a jeho syn Dámaso Lopez Serrano. Další frakci vedou synové Chapa. Po deportaci Chapa do New Yorku se Dámaso pokusil převzít moc do svých rukou, čímž rozpoutal násilné boje mezi oběma skupinami. Lopezové navíc začali spolupracovat s konkurujícím kartelem Jalisco Nueva Generación (CJNG). Dámaso byl ale v květnu tohoto roku zatčen.

Drogy, Mexiko. (zdroj: Flickr).

Právě „ražení si cesty“ CJNG má dopady na mexickou bezpečnost. Totiž ve státech, ve kterých si kartel upevňoval pozici, došlo k nárůstu počtu vražd. Například ve státě Colima, kde spolu poslední rok kartely Jalisco Nueva Generación a Sinaola bojují o moc, se v roce 2017 zvýšil počet vražd více než trojnásobně.

Problémy kartelu Sinaola může vyřešit Chapův dlouholetý spolupracovník a známý Ismael „El Mayo“ Zambada, který by se mohl stát vůdčí osobností kartelu a uklidnit interní boje. Ty stojí mimo jiné i za zhoršující se bezpečnostní situací ve státě Sinaola, kde se zvýšil počet vražd z 300 za minulý rok na 420 v období od ledna do srpna tohoto roku.

K zhoršující situaci přispívá i jiný problém než spory kartelů – beztrestnost. Podle mexického bezpečnostního analytika Alejandra Hopea jen jedna z pěti vražd skončí zatčením pachatele. Například v roce 2016 bylo nahlášeno pouze 9,7 procent trestných činů a pouze u 6,4 procent z nich začalo vyšetřování.  Problémem je jednak vysoká korupce a dohody státních aparátů s kartely, ale také omezené schopnosti policie vyřešit zločiny kvůli jejich vysokému množství. Tento problém je dále umocňován omezenými zdroji, kterými policie disponuje, stejně jako omezeným rozpočtem této instituce. Například federální policie má dnes stejně vysoký početní stav jako měla v roce 2011 a 2012, tedy při vrcholu války proti drogám, její rozpočet se ale snížil.

Dalším důvodem je zvyšující se poptávka po drogách v USA, zejména heroinu. Podle studie z Columbia university se počet lidí, kteří přiznali užití či užívání heroinu, za deset let zvedl z 0,33 procent na 1,6 procent. Ze vzorku 3,8 milionů lidí se jedná o 80 tisíc. Vzrůstající počet úmrtí v důsledku předávkování se heroinem se navíc každým rokem zvyšuje, což indikuje rostoucí počet uživatelů tohoto nebezpečného opiátu. Prodejem drog si kartely ročně vydělávají mezi 18 až 30 miliardami dolarů.

„Drogové trady“ v Mexiku. (zdroj: Wikimedia).

A co dál?

Boj s drogovými kartely se dá vyhrát, pouze pokud Mexiko vyřeší příčiny kriminality a utuží spolupráci s USA. Mezi nimi existuje od roku 2008 takzvaná Mérida initiative, která má za cíl pomocí zásahů ozbrojených složek a nových technologií narušovat operace kartelů a zachovat právní vymahatelnost a dodržování lidských práv v Mexiku. Nicméně, tento program očividně nestačí. Navíc USA od roku 2008 investovala 1,6 miliardy dolarů, zatímco Mexiko desetkrát více.

Americký vyslanec Anthony Wayne představil na konferenci v Ciudad de México kroky, které je zapotřebí podniknout pro zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Mezi nimi je upevnění iniciativy Mérida, soustředění se na profesionalizaci a výkonnost soudů, policistů a armády, boj s korupcí. USA nabídlo také podporu a spolupráci při zneškodňování opiové produkce a laboratoří, prohloubení spolupráce finančních sektorů, zajištění pravidelného setkávání kabinetů obou států nebo spolupráce s regionálními partnery.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *