NBNB

8. ročník národní bezpečnostní konference: Naše bezpečnost není samozřejmost z pohledu politické reprezentace

Štítky:

Naše bezpečnost není samozřejmost je prestižní českou národní konferencí, během níž vystupují, interagují a debatují přední političtí reprezentanti, bezpečnostní experti a významní zahraniční hosté, kteří se zabývají otázkami bezpečnostní situace a zajišťování obrany České republiky. Její v pořadí osmý ročník se uskutečnil 22. června 2021 v Míčovně Pražského hradu a šéfredaktorka Security Outlines Veronika Čáslavová společně s redaktorkou Kristýnou Drmotovou měly možnost na tuto konferenci zavítat. Následující report blíže představuje pohled české a zahraniční politické reprezentace na aktuální otázky bezpečnosti. 

Akci tradičně pořádalo Jagello 2000, z.s., které zastává pozici organizátora již od prvního ročníku (2014). Primárním cílem konference je „…podpořit debatu mezi nejvyššími politickými představiteli, odborníky a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů o bezpečnostní situaci“[1].

Přítomni byli členové Parlamentu ČR, zástupci ministerstev zahraničních věcí, obrany a vnitra, diplomaté, přední představitelé ozbrojených sil, nejvýznamnější čeští bezpečnostní experti, vojenští přidělenci členských zemí NATO, zástupci odborné veřejnosti a médií, ekonomů, průmyslu a učitelů.

Úvodní proslovy a zdravice z Hradu

Úvodní slovo patřilo předsedovi spolku Jagello 2000 Zbyňku Pavlačíkovi, který ve svém příspěvku nastínil současnou povahu bezpečnostního prostředí a aktuálního stoického období konjunkce a krize, pro nějž neexistuje historická paralela. Zmínil také třicetileté výročí rozpuštění Varšavské smlouvy a ukazatel změny kurzu Ruské federace z let 2008-2009 směrem k obnově moci ve střední a východní Evropě. Dále se věnoval navýšení tempa modernizace české armády po letech stagnace a zdůraznil komplexnost nynějších bezpečnostních hrozeb, a s tím související nutnost investovat do obrany, průmyslu a armády státu, stejně jako do pěti válečných dimenzí – vzduchu, moře, země, vesmíru, kyberprostoru.

Ing. Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000

Zdravici za nepřítomného prezidenta Miloše Zemana přečetl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Rudolf Jindrák. Bezpečnost a vojenskou spolupráci prezident definoval jako zásadní aspekt politiky, přičemž pandemie ukázala, v kterých místech jsme zranitelní. Pogratuloval příslušníkům ozbrojených sil k tomu, na jaké úrovni krizi zvládají. Stáhnutí vojsk z Afghánistánu považuje za chybu a je dle něj nutné přispívat do boje proti terorismu.

K pandemii se ve svém proslovu vyjádřil i premiér Andrej Babiš, který jej označil za „konflikt se smrtícím nepřítelem“[1]. Přestože současná situace vypadá optimisticky, musíme být obezřetní a neopakovat chyby loňského léta. Zdůraznil důležitost zdravotníků a armády v boji proti Covidu-19. Zmínil zahraniční mise a výcvikové operace v Mali a Iráku. Zdůraznil také schválení strategií týkajících se hybridního působení a dezinformací, navýšení prestiže vojenské techniky, revolučnost nových technologií a důležitost kyberprostoru.

Premiér České republiky, Andrej Babiš.

Plánované vystoupení 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka se nekonalo z důvodu jeho nepřítomnosti.

O obraně na ministerské úrovni: Aliance, Ruská federace a bilaterální spolupráce

Téma právě ukončeného Summitu NATO 2021 rezonovalo v první panelové diskuzi.

Ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek zařadil tuto konferenci mezi nejvýznamnější události roku, jelikož podle něj napomáhá nalezení politické shody, která je zásadní pro zajištění bezpečnosti. Pro ochranu Evropy je dle něj nutné upřednostnit spolupráci před soupeřením. Proto vyzdvihl důležitost členství ČR v EU a NATO. Výsledky Summitu vidí jako úlevu a ujištění, že je o kooperaci zájem. Mluvil také o hrozbě Ruské federace a nutnosti jejího odstrašení, stejně jako dialogu s jejími předními představiteli. Diplomatické hovory mají být vedeny také s Čínou. V poslední části hovořil o potenciální destabilizaci prostoru po odsunu vojsk z Afghánistánu a o reálné hrozbě terorismu. Vyzdvihl nutnost nepřímého pokračování podpory tamní vlády a ozbrojených sil pro zajištění bezpečnosti spojenců.

Lubomír Metnar, ministr obrany ČR, se zabýval modernizačními projekty a posilováním vojenské odolnosti. Vyzdvihl důležitost investic a zdrojového zajištění obrany. Dle ministra Metnara je nutné, aby ČR naplnila závazky dané NATO a byla tak důvěryhodným spojencem participujícím na alianční bezpečnosti.

Panelu se účastnil také slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Mluvil o palčivých tématech pandemie a hybridních hrozbách, Ruské federaci, Číně a investicích do obrany, kdy zmínil, že Slovensku se podařilo naplnit alianční závazek 2 % HDP. Vyjádřil se k odchodu sovětských vojsk z Československa a vyzdvihl, že „nesmíme zapomenout na lekce z doby, kdy Rusko ničilo naši přírodu a zabíjelo naše občany.“ Zdůraznil důležitost armády a bezpečnostních složek ve vojenských otázkách i při zvládání krize.

V rámci diskuze řešili řečníci přístup americké administrativy k NATO. Ministři se shodli na faktu, že Joe Biden je přesvědčen o důležitosti transatlantické spolupráce, přičemž dojde k zintenzivnění vzájemných vazeb a vztahů. Ministr Naď navíc zdůraznil důležitost jednotných postupů spojenců. „NATO je jediná fungující obranná aliance na světě. NATO zajistilo za 70 let své existence mír ve všech zemích, které jsou jejím členem“ dodal Naď.

Dále debatovali o naplnění závazku 2 % HDP směřujících do obrany. Ministři se shodli, že závazek nikdo nezpochybňuje a musíme k požadovanému rozpočtu směřovat a současně dlouhodobě budovat strategii armády. „Strategicky uvažující a zodpovědný politik nesleduje situaci, kterou má dnes, jelikož tu již ovlivnit nedokáže, ale sleduje situaci, kterou může ovlivnit i v budoucnosti. A pokud chceme dokázat, že jsme zodpovědní, tak do obrany investovat musíme,“ přispěl do debaty Naď. Metnar zdůraznil, že přestože procentuální podíl vypadá odlišně, v nominálních hodnotách má finanční podpora obrany v ČR rostoucí tendenci.

Ministři se věnovali i vztahům ČR s Ruskem. Vyzdvihli nutnost udržení dvojkolejního principu. Rusko je sice vnímáno jako nepřítel, přesto zůstává sousedem Aliance. Strategická komunikace představuje prostředek pro zlepšení vztahů. Naď zdůraznil, že nesmíme upadnout do historických iluzí, že Rusko nepřekročí pomyslnou červenou čáru a zalekne se, když mu spojenci ukážou vztyčený prst a uvalí sankce. „Státy NATO a EU musí jasně stanovit hranice, co již akceptováno nebude.“

V rámci tématu spolupráce Slovenska a ČR v oblasti pozemních sil Metnar pochválil bilaterální spolupráci zemí, ale přiznal neexistenci společného projektu v této oblasti.

Ministr zahraničních věcí, Jakub Kulhánek.
Ministr Kulhánek konferenci opustil předčasně z důvodu pracovní cesty do Lucemburku.

Polední překvapení německého velvyslanectví

Na návrh německého velvyslanectví došlo k drobné, leč příjemné změně programu. Generál Josef Kopecký byl vyznamenán a bylo mu uděleno ocenění zlatého čestného kříže německé armády generálu, a to za jeho příkladnou službu a plnění povinností, při nichž zavedl úzkou spolupráci mezi českými ozbrojenými silami a 10. divizí německé armády v rámci alianční strategie. Vyznamenání předal německý velvyslanec Christoph Israng.

Generál Josef Kopecký při předávání ocenění zlatého čestného kříže německé armády. Ocenění předává velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice, Christoph Israng.

„Naše bezpečnost je vaše bezpečnost“

Konference se distančně zúčastnila i německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbaueruové. Připojila se živě z Berlína a vyjádřila se k bezpečnostní situaci a společné obraně Evropy v bouřlivé době, kdy probíhá tlak na veřejné finance, NATO odchází z Afghánistánu, spojenci se učí spolupracovat s novou americkou administrativou, západ se pokouší zjistit, jak posílit svou identitu a Evropa se snaží stát silnějším globálním hráčem.

Vyzvala k navýšení bezpečnostních kapacit a rozpočtů na obranu, investicí do evropských projektů a zintenzivnění kooperace s NATO i se zeměmi mimo členské státy. Zdůraznila nutnost akceschopnosti a adaptace EU na měnící se podmínky a hrozby. Společnou obranu vnímá jako zásadní pro evropskou bezpečnost. Za centrální instrument bezpečnostní politiky považuje NATO a jeho činnost. Německo pak představuje významného hráče poskytujícího možnosti a schopnosti, jak obranu zajistit. Střední a východní Evropu bere jako strategický region, který musí být do spolupráce zapojen. „Naše bezpečnost je Vaše bezpečnost! (…) Záleží na Evropě jako celku.“

Německá ministryně obrany, Annegret Kramp-Karrenbaueruové, připojena živě z Berlína.

O obraně napříč politickým spektrem: priority, hrozby a příležitosti

Tomáš Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, se zhostil úkolu patrně nejtěžšího – moderování panelu se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR,

Lubomír Metnar (ANO) ve svém úvodním příspěvku zmínil splnění závazků vládnoucí strany ve stabilizaci obrany, vybavování výzbrojí a kapacit proti hybridním hrozbám skrze vydání strategie, v navýšení počtu vojáků a rozpočtu. Zdůraznil činnost armády během pandemie a důvěru lidí, jíž tato bezpečnostní složka disponuje. Jako výzvu vidí udržení budování a investování do ozbrojených sil.

Ivan Bartoš (Česká pirátská strana) považuje NATO, hrozbu Číny a Ruska a dezinformací za priority strany. Vyzdvihl důležitost spolupráce se spojenci, disponování moderní a akceschopné armády a odolné společnosti, v níž se občané budou podílet na obraně. Podstatné je financovat rozpočet ministerstva obrany.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek (ČSSD) vidí jako chybu současné podfinancování bezpečnostních složek. Hodlá podpořit audit hospodárnosti peněz, aby bylo jasné, jak a na co se finance v armádě používají.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) za výzvu považuje rozdíl ve vnímání bezpečnosti před a po volbách, dále hybridní, kosmické, kybernetické hrozby, dezinformace a další. Neplnění závazků vůči spojencům dle jeho názoru ukazuje na fakt, že zákonodárci země v zahraničí „vypadají jak pitomci“.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se vyjádřil k masivní expanzi NATO směrem k Rusku. Negativně ohodnotil chápání bezpečnostní situace Jensem Stoltenbergem, který dle Filipova názoru pouze užívá naučené fráze bez realistického pojetí. Realistická cesta je dle něj demilitarizace východní hranice NATO.

Alexandr Vondra (ODS) zdůraznil důležitost mentálního stavu a „odolnosti“. „To, co jako problém vidím, je, že typicky jakoby ten náš svět hledá ty řešení jako technologický, manažerský a podobně, a zapomíná se na to, že vůbec tím základním předpokladem, kde ta odolnost vzniká, je prostě mentální stav nějaký mysli.“ Klíčové je dodržet závazek 2 % HDP na obranu a zajistit rozpočtový rámec pro napravení záseku současné vlády do fiskální politiky. Důležitým bodem je také koordinace a kooperace bezpečnostních složek a jednotný funkční právní rámec pro přípravu na nadcházející krize způsobené novými hrozbami.

Za SPD vystoupil Tomio Okamura, přičemž bezpečnost dle jeho názoru bude taková, o jakou se budeme moci postarat my sami. „Pomož si sám a bude ti pomoženo!“ USA, na které se stále obracíme, se v jeho očích starají primárně o své vlastní zájmy, přičemž ČR označil za vazala, jenž slouží. Izrael jasně ukazuje, že i malá země může být v boji s nepřáteli úspěšná. V prvé řadě chce debatovat o investici do lidí skrze dobrovolný vojenský výcvik a posílení Aktivních záloh, což dle něj pomůže zvednout hodnoty a fyzičku lidí a pozvedne reakce-schopnost při ohrožení. „Jsme pro zavedení dobrovolného šestitýdenního vojenského výcviku v okolí bydliště a posílení Aktivních záloh, protože naše současná armáda nemá kapacitu v současnosti ani ochránit celé české hranice.“

Vít Rakušan (STAN), považuje pocit bezpečí za základ spokojenosti lidí. Stát v posledních letech selhal tento požadavek naplnit, a proto občané přestávají autoritám věřit. ČR chybí soběstačnost a krizové scénáře. Také pochválil armádu a zdůraznil, že politici nesmějí znesvěcovat službu bezpečnostních složek státu, jelikož tím snižují důvěru v ně mezi obyvatelstvem.

Interpolitická debata mezi reprezentanty politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Moderuje Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Institutu.
Svatá trojice a výdaje na obranu

Poněkud brisknější byly odpovědi politiků na tři bezpečnostní hrozby, kterým budeme v blízké budoucnosti čelit, a jejich vyjádření k navýšení rozpočtu na obranu.

Většina zástupců politických stran se shodla na klíčových hrozbách přicházejících ze strany Ruské federace a Číny a (nejen) jejich hybridních, kybernetických a dezinformačních kampaní. Často opakovaná byla témata klimatické změny a terorismu. Jurečka (KDU-ČSL) také za hrozbu vymezil hloupost a nenaslouchání expertům, které podporují vznik dalších sociálních problémů, jako je například migrace. Zaorálek (ČSSD) zmínil problém nukleárního konfliktu. Vondra (ODS) přidal na seznam islámský radikalismus.

Zástupci dvou stran byli ještě o něco stručnější, čímž se od zbytku řečníků vychylovali. Vojtěch Filip (KSČM) považuje za jedinou „skutečnou hrozbu pro Evropu a celý svět“ právě terorismus a jeho podporu migrace. K tomu přidal neschopnost „provést diplomatická řešení tam, kde jsou možná.“ Tomio Okamura (SPD) byl taktéž velmi razantní, přičemž na prstech odpočítal migraci, islám a terorismus jako jediné palčivé hrozby ČR.

Co se navýšení rozpočtu na 2 % HDP směřujících do obrany týče, velká část zástupců se shodla na nutnosti naplnění tohoto závazku vůči spojencům maximálně do roku 2025. Někteří politici taktéž vyzdvihli nutnost paralelního rozvoje schopností, participace na zahraničních misích, zapojení českých firem do obran ya podpory vědy, výzkumu a informační gramotnosti v rámci víceletého plánování.

Užití procentuálního měřítka nebylo pochopeno ze strany Zaorálka (ČSSD), který kritéria procent považuje za záležitost „socialistickou“. KSČM naopak od ostatních politických stran preferuje zajištění zdrojů „odjinud“ či vyjednání menšího procentuálního podílu HDP specificky stanoveného pro ČR. SPD s navýšením rozpočtu na obranu zásadně nesouhlasí, přičemž preferuje „přesun financí ke slušným lidem.“ Vondra (ODS) reagoval, že 2 % HDP na obranu musí být vymezeno. „… potřebujeme funkční protivzdušnou obranu, a to, sorry jako, bez peněz nejde, tady říkam nalevo [směrem k Tomio Okamurovi].“

Vrbětice aneb „Češi jsou známí tím, že jim stačí málo“

Na přetřes přišlo také téma nedávné kauzy výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Většina přítomných zástupců považuje podporu ze strany spojenců za jednoznačnou. Zmínili obrovskou vděčnost a úlevu z jejich reakce, jelikož obava panovala v souvislosti s výroky prezidenta Zemana, některých členů vlády a s plánovaným vycestováním vicepremiéra Hamáčka do Moskvy, které „naředili“ případnou silnější podporu. Adamová (TOP09) také přiložila vinu nejednotnosti stanovisek předních autorit země. „Můžeme si za to prostě sami!“ dodala. Rakušan (STAN) následně doplnil: „Můžeme si za to sami, ale buďme vděčni, že alespoň někdo.“

Vondra zdůraznil, že vláda selhala. Oddalovala řešení Vrbětic a nebyla tak připravená jednotně vystoupit a podat jasnou informaci lidu ani spojencům. Jednala pod tlakem a unáhleně. „Češi jsou známí tím, že jsou vděčni i za málo (…) Mým úkolem je kritizovat a hledat zlepšení, ale faktem je, že to, co předváděla vláda kolem těch Vrbětic, bylo selhání (…)  čili je to úplně špatně a my kupříkladu navrhujeme v tom svém programu, aby vznikl národně bezpečnostní poradce na úřadu vlády, protože není možné, aby se tady rozhodovalo podle politického kalendáře té či oné strany v takhle vážných věcech (…).“ dodává.

Tomio Okamura (SPD) rozčarovaně prohlásil, že jsme západ nepřesvědčili. Vyhoštění dle něj provedly jen nepřátelské státy Ruské federace, nikoli naši spojenci. Německo nadále s Ruskem spolupracuje a zneužívá vyklizení míst na trhu českými firmami, které zaplnily západní korporace.

Filip nadšeně řekl, že je velmi vděčný za odpověď spojenců, jelikož vyhrál sázku o bednu šampaňského, protože přesně odhadl, jak jejich reakce bude vypadat. Tedy, že podpora z jejich strany nebude žádná, nebo pouze minimální. „Já myslím, že nejlépe to vyjádřila Angela Merkelová, když prohlásila, že Německo má své ekonomické zájmy, a že nic neudělá. Čili slova podpory padla, činy žádné, protože jim na České republice nezáleží. Tak je to prostě, to je realita.“

Silné a slabé stránky státu v době krize

Krize v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 dle politiků ukázala slabiny státu, stejně jako fungující (armáda, lokální samospráva, integrovaný záchranný systém) a nefungující (stát jako celek) části systému. Současně podtrhla důležitou roli ministerstva zdravotnictví.

Za zásadní nutnost velká část zástupců politických stran považuje vytvoření nových pandemických a krizových plánů, stejně jako zefektivnění krizové legislativy. Opakovaně byly zmíněny problémy komunikace, neflexibility, neefektivnosti, přebyrokratizovanosti a nemodernosti státu, které musí být napraveny.

TOP09 podtrhla důležitost dodržování zákonů politiky, jelikož opak způsobuje chaos a podrývá důvěru lidí ve stát. STAN vidí výzvu v zajištění připravenosti na budoucí krize. Okamura (SPD) hodlá posílit přímou odpovědnost odpovědných a neaplikovat v odpověď na pandemii plošná opatření, ale zacílit specifické skupiny. Bartoš (Česká pirátská strana) považuje za základ digitalizaci, chytrou fluktuaci a návaznost nákupu hmotných rezerv. Dle KDU-ČSL tkví poučení v tom, že potřebujeme vedení, které bude schopné stát řídit. Musíme zapojit do řešení krizí domácí firmy a posílit digitální agendu. „Vzpomněl jsem si na jedno billboardové heslo: Máme skvělé lidi, jenom nás řídí nemehla.“dodal Jurečka.

Tomáš Pojar na závěr poznamenal, že politická diskuze ukázala důležitost hledání shody a společného jednání. Na konec dodává: „Uvidíme, kolik (…) subjektů bude zvoleno do příští sněmovny, a kolik židlí a času budeme příště potřebovat.“

 Markéta Pekarová Adamová (TOP09) poděkovala armádě a podotkla, že vláda krizi nezvládla dobře. Dle jejího názoru musí ČR ukázat, že patří na západ a naplní slíbená 2 % HDP na obranu. Současně vyzvala k nepodcenění následující volby prezidenta.


[1] V této souvislosti doporučujeme analýzu interpretace válečných metafor v hlavních zpravodajských relacích či report z rozhovoru s Václavem Moravcem, který vychází v nejnovějším vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokracii.

[1] Jagello 2000. [nedat.]. „O konferenci.“ Naše bezpečnost není samozřejmost. [online]. [cit. 23.6.2021]. Dostupné z: https://www.nbns.cz/o-konferenci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.