[Afrika]

Mali: Představitelé OSN uvedli, že dočasná základna peacekeepingových jednotek blízko města Tarkint v severovýchodním regionu Gao se měla stát cílem bombového útoku. Bomba byla ukryta v automobilu a při explozi bylo zraněno nejméně třináct příslušníků mise. Peacekeepingová mise v Mali (MINUSMA) následně sdělila, že zranění vojáci byli evakuováni. Základna byla přitom zřízena jen den předtím kvůli odklizení poškozeného vozidla OSN. Nikdo se prozatím k útoku nepřihlásil. V rámci mise působí v celém Mali okolo 13 000 vojáků z několika zemí. Mají za úkol potlačit rostoucí násilí, které trvá od roku 2012.

Nigérie: Konflikt v severovýchodní části země si podle studie OSN během dvanáctiletého trvání vyžádal více než 300 000 zabitých dětí. Je to desetkrát více, než byly původní odhady. Podle nové zprávy OSN konflikt způsobil přímo či nepřímo smrt 350 000 lidem, z toho drtivá většina jsou děti pod pět let věku. Ozbrojená islamistická skupina Boko Haram vede od roku 2009 povstání, které vyhnalo více než dva miliony lidí ze svých domovů a způsobilo jednu z nejhorších světových humanitárních krizí, v níž jsou miliony lidí závislé na pomoci.

[Euroatlantický prostor]

EU: Během minulého týdne proběhl Summit EU v Bruselu. Hlavním tématem se nakonec stalo Rusko a otázka restartu vzájemných vztahů. Hlavními iniciátory možného summitu EU – Rusko byli francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkel. Po dlouhých debatách ale představitelé členských států EU shodu nenašli. Proti byli např. zástupci Litvy, Lotyšska nebo Nizozemska. V závěrečném prohlášení ale státy EU vyjádřili, že budou hledat možný formát pro dialog s Ruskem. Summit se dále zabýval obnovou ekonomiky po pandemii, zařazením práva na potrat mezi lidská práva či maďarským kontroverzním zákonem vymezující se proti LGBTQ+.

Polsko: Představitelé vládní strany Právo a spravedlnost se potýkají s únikem soukromé komunikace na veřejnost. Podle Varšavy stojí za únikem Moskva. Toto téma proniklo také na zasedání Rady EU na úrovni ministrů zahraničí a také jednání velvyslanců při NATO. Podle EU došlo k pochybení na straně polského kabinetu, když používá soukromé emaily k oficiální komunikaci. Uniklé emaily jsou od začátku června postupně sdíleny na síti Telegram. Zveřejněna byla např. komunikace ministra zdravotnictví o nákupu vakcín nebo možný nákup protitankových střel. Podle polských bezpečnostních jednotek za útokem stojí ruská služba GRU.

[Západní Balkán]

Srbsko: Belehrad sa pridáva k sankciám EU voči Lukašenkovmu režimu. Informovala o tom Európska rada vo svojom pondelkovom vyhlásení. Sankcie slúžia ako reakcia na zatknutie opozičného aktivistu a novinára Romana Protasevicha. Podstatou sankcií je zákaz vstupu akýchkoľvek bieloruských lietadiel do svojho vzdušného priestoru, rovnako ako zákaz vzletu alebo pristátia. Srbská spolupráca pri sankciách je prekvapivá, no nie je to prvýkrát. Už minulý rok podporil Belehrad EU stanovisko o spornosti Bieloruských volieb.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Centrální vláda bojuje s Tálibánem o provincie Kundúz, Baghlán, Balch, Fárjáb a Tachár na severu a Zábul a Paktijá na východě země. Povstalcům se povedlo získat kontrolu nad bezprostředním okolím stejnojmenné metropole Kundúzu, což z domovů vyhnalo na 5000 rodin. V posledním týdnu ovládli také klíčový hraniční přechod s Tádžikistánem Šír Chán Bandar. Tamní úředníci uvedli, že přes 100 afghánských vojáků a členů provládních milicí pod tíhou palby uprchlo na tádžické území. Dušanbe proto začíná přijímat dodatečná bezpečnostní opatření, aby se konflikt nepřelil přes hranici.

India: Po zrušení semi-autonómneho štatútu by sa mali v štáte Jammú a Kašmír konať prvé voľby, oznámil indický premiér Naréndra Módí. Jedná sa o výsledok dlhých jednaní medzi centrálnou indickou vládou a regionálnymi vodcami. Pred voľbami však musí ešte prebehnúť vymedzujúci proces, ktorý má reflektovať zmeny v populácii a rekonfigurovať volebné obvody. Od 31. októbra 2019 je oblasť zväzovým teritóriom, nad ktorým má prevažnú kontrolu centrálna vláda. Cieľom tejto zmeny bolo podnietenie rozvoja regiónu a redukcia ozbrojených povstaní proti centrálnej vláde.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Helikoptéra, ve které letěl kolumbijský prezident Iván Duque, byla zasažena střelnou zbraní. Střela zasáhla vrchní část vrtulníku, ale nezpůsobila žádné větší poškození, takže posádka mohla bezpečně dokončit přistání, aniž by byl někdo zraněn. Útok se stal na území Kolumbie poblíž hranic s Venezuelou, kde operuje levicová Národní osvobozenecká armáda (ELN), která je Evropskou unií, USA i Kolumbií považována za teroristickou organizaci.

Peru: Prezidentské volby rozdělily peruánskou společnost. Voliči neúspěšné pravicové kandidátky Keiko Fujimori požadují anulování výsledků voleb, podle kterých se novým prezidentem má stát socialista Pedro Castillo. Oba kandidáty od sebe dělilo pouze 44 000 hlasů. Verdikt se snaží zdiskreditovat i sama Fujimori, nicméně zástupci pozorovatelů voleb, EU i USA se vyjádřili, že volby proběhly v souladu s principy demokracie. Při demonstracích proti nově zvolenému prezidentovi zaznívají hesla jako terorista nebo komunista a dochází k projevům rasismu nebo maccarthiysmu.

[Postsovětský prostor]

Ruská federace: Dle vyjádření Dmitrije Peskova Moskva „lituje“ odmítnutí summitu mezi lídry EU a prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Evropské unie. Podle mluvčího má Putin nadále zájem o ustanovení funkčních diplomatických vztahů mezi Moskvou a Bruselem. Poslední takovýto summit proběhl počátkem roku 2014, pár měsíců před ruskou anexí Krymu. Návrh na obnovení diplomatických rozhovorů byl odmítnut zejména ze strany Polska a pobaltských států, které se obávají „nebezpečné odchylky od sankční politiky Evropské unie“ a rovněž obnovení rozhovorů před samotnou změnou politiky Kremlu.

Ukrajina/Ruská federace: U pobřeží Krymu došlo ve středu 23. 6. k varovným výstřelům na britské válečné plavidlo Defender. Ruské pobřežní stráže přistoupily k tomuto způsobu varování poté, co Britové údajně narušili výsostné vody Ruské federace při pobřeží Krymu. Vyjádření ruského ministerstva zahraničí však britský premiér Boris Johnson popřel se slovy, že plavba Defenderu u pobřeží Krymu byla „absolutně v pořádku“ a dodal, že Velká Británie ruskou anexi poloostrova neuznává. Podle Dmitrije Peskova, mluvčího Kremlu, se jednalo o „úmyslnou a promyšlenou provokaci“.

[Východní Asie]

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Izrael usiluje o finanční podporu ze strany Spojených států na program ve vzduchu umístěného laseru. Ve snaze o posílení kapacit protiraketové obrany Izrael buduje své schopnosti v této oblasti a se Spojenými státy navázal kontakty. V rámci programu byl za spolupráce izraelského ministerstva obrany a firmy Elbit Systems již úspěšně otestován technologický demonstrátor. Laser osazený na letounu Cessna sestřelil nad mořem letící středně velký dron. Do budoucna Izrael plánuje vyvinout silnější laser s výkonem až 100 kW na platformě letounu Boeing 737 či 767, což je pro malý stát velmi nákladná záležitost.

Kyberbezpečnost: Na online fórech se začaly objevovat hry Grand Theft Auto V, NBA 2K19 nebo Pro Evolution Soccer 2018 ke stažení zdarma. Cracknuté verze her v sobě však obsahují malware Crackonosh, který v pozadí těží kryptoměny ve prospěch tvůrců malwaru, kteří si takto údajně vydělali již přes 2 miliony USD. Crackonosh se objevuje každý den na 800 dalších počítačích, celkově zasáhl již pravděpodobně přes 100 000 počítačů. Jak jméno napovídá, existuje silné podezření, že původci pochází z České republiky. Tento případ zapadá do trendu posledních let, kdy hackeři využívají různé triky a malwary běžící na pozadí k těžbě kryptoměn.