Bezpečnostní dohoda mezi Čínou a Šalamounovými ostrovy

Štítky:

Dne 19. dubna 2022 Čína potvrdila uzavření bezpečnostní dohody se Šalamounovými ostrovy. [1] Jedná se o další důkaz čínské snahy o angažovanost a zisk většího vlivu v Oceánii, kam administrativa prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních letech částečně soustředí své diplomatické aktivity. Díky tomu mají v této oblasti již osm strategických partnerů, nyní včetně Šalamounských ostrovů. Aktuální vývoj událostí vyvolává u Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a jejich spojenců významné obavy z čínských aktivit v pro ně strategicky klíčových vodách. [2]

Uzavření bezpečnostní smlouvy

Jednou z hlavních neznámých doprovázející celou událost je podoba smlouvy, respektive její dosud neodhalené znění. Oficiální verzí a zároveň také tou, jež komunikuje Peking, je, že se jedná o dohodu stanovující pouze policejní spolupráci. Věrohodnost těchto tvrzení však podkopávají nejasné události vázající se na uzavření dohody. Místní média informovala například o propašování velkého množství zbraní na ostrovy v dřevorubecké lodi přes soukromý přístav a mimo lodní zápisy, což zapříčinilo široké spekulace o transparentnosti dohody na sociálních sítích. Šalamounská policie se snažila debaty uklidnit sdílením fotografie, kde místní policisté cvičí s replikami nových pušek darovaných Čínou. Vládní opozice Šalamounových ostrovů je však stále skeptická a trvá na možnosti podívat se na dané zbraně osobně. Panují obavy, že po maketách bude policie vyzbrojena skutečnými čínskými puškami s cílem posílit své pravomoci a jednodušeji vykonávat kontroly pořádku či potlačovat demonstrace, které nejsou v posledních několika letech na ostrovech zrovna neobvyklou událostí. [3]

Demonstrace a násilí v tamní provincii Malaita se nedávno vyostřilo poté, co se policii nepodařilo zatknout Knoxlyho Atu, předsedu hnutí Malaita za demokracii. S odůvodněním, že jeho osoba podněcovala nepokoje, provedly bezpečnostní složky razii ve vesnici za použití omračujících granátů. Podle vyjádření bezpečnostních složek však došlo k použití těchto prostředků poté, co na ně vesničani zaútočili oštěpy, praky, luky a šípy. Během následných protivládních listopadových protestů byli zabiti čtyři civilisté a zničena velká část čínské čtvrti v Honiaře, hlavním městě Šalamounových ostrovů. [3]

Demonstrace proti rostoucímu čínskému vlivu a uzavření bezpečnostní dohody ukazují, že obyvatelé Šalamounových ostrovů nenachází odpověď na otázku, proč by Peking rozmisťoval pouze policejní jednotky tak daleko od svých hranic. Na nepravdivost tvrzení o této dohodě ukazují také informace unikající z parlamentu Šalamounových ostrovů, které hovoří o tom, že má jít o mnohem širší bezpečnostní spolupráci, jejíž součástí by mělo být také povolení využívání hlubokomořských přístavů čínskými těžkotonážními plavidly. Zároveň by podle uniklých informací měla vláda mít možnost požádat Peking o vyslání ozbrojených příslušníků policie, vojenského personálu a dalších donucovacích a ozbrojených složek například za účelem ochrany životů, majetku nebo udržování veřejného pořádku. Čína by také mohla provádět logistické zásobování, přechodně ubytovávat a případně používat své síly k ochraně svých občanů na ostrovech. Premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare se ohradil proti obecné kritice bezpečnostní dohody a z úniku obvinil agenty cizích vládních režimů. Na začátku dubna bylo honiarskou vládou oznámeno, že ačkoli Šalamounovy ostrovy plánují s Pekingem bezpečnostní dohodu, neznamená to, že povolí stavbu čínské vojenské základny na svém území. [4]

Šalamounovy ostrovy se ocitají ve středu zájmů zahraničních politik Číny, Austrálie i Nového Zélandu. Všechny uvedené státy si uvědomují strategickou důležitost souostroví, které mj. ve druhé světové válce hrálo v Pacifiku velmi významnou roli. Souostroví bylo především díky možnosti výstavby vojenských leteckých základen nezbytné pro zajištění dalšího postupu operací Japonska i Spojenců. To je jedním z hlavních důvodů, proč se Šalamounovy ostrovy, zejména ostrov Guadalcanal, staly jedním z prvních cílů spojenecké tichomořské ofenzívy a bojištěm několika významných námořních i leteckých bitev a pokusů Japonska o znovudobytí těchto ostrovů. Generál David Berger, velitel námořní pěchoty Spojených států, vyzdvihoval důležitost Šalamounových ostrovů, když tyto tvrdé boje o kontrolu Guadalcanalu z druhé světové války připomínal. Pro australský think-tank ASPI uvedl: „Ve válce se mnoho věcí mění. Ne však geografie. Záleží na tom, kde (…) Šalamounovy ostrovy jsou. Záleželo na tom tehdy a záleží na tom i nyní.“ Poukázal na nelegitimní praktiky čínské zahraniční politiky a v reakci na uzavírání bezpečnostních dohod s Pekingem zmínil: „Měli bychom osvětlit, co to z dlouhodobého hlediska znamená. “ [6]

Velitel námořní pěchoty Spojených států generál David Berger. Zdroj: Wikipedia

Reakce Austrálie, Nového Zélandu a USA

Austrálie spolu s Novým Zélandem jakožto hlavní zástupci “Západu” v regionu za touto smlouvou vidí výrazné narušení rozložení sil v oblasti Pacifiku a přímou bezpečnostní hrozbu pro ně samotné. Představa Canberry, že se 2 000 km od jejího pobřeží bude nacházet čínská vojenská základna, je nepřijatelná. V australských kruzích a především tamním tisku se začalo debatovat o případných možnostech obsazení Šalamounových ostrovů australskými ozbrojenými silami. Vztahy Canberry a Pekingu by se daly definovat jako přinejmenším velmi napjaté. Čínské aktivity v regionu jsou australskou vládou dlouhodobě kritizovány a zhoršování vzájemných vztahů se postupně prohlubuje. Významnou příčinou zhoršení bylo například výrazné australské volání po důkladném vyšetřování Číny ve věci původu nemoci Covid-19. Projevy pak byly patrné především po ekonomické stránce, kde docházelo například k čínskému embargu na dovoz australského uhlí, na čemž paradoxně následně tratila zejména pevninská Čína. [7]

Ve věci možné hrozby v podobě existence čínské vojenské základny na Šalamounových ostrovech Austrálie, Nový Zéland i Spojené státy vyjádřily svůj jasný nesouhlas a obavy. Pokud by došlo k narušení dlouholeté regionální spolupráce, byli by nuceni přistoupit na nezbytná protiopatření a změnit své strategie působení v Tichomoří. Australský ministr obrany Peter Dutton se nechal slyšet, že respektuje Sogavareho pohled na situaci, nicméně ho také vyzval k opatrnosti. [8]

USA informovaly o důležitosti přistupování k tichomořským státům s pokorou, ale zároveň jasného prezentování možných dlouhodobých následků. Jinými slovy vyvarovat se přílišnému diplomatickému nátlaku, který by mohl být přirovnáván k vměšování se do politik jiných zemí, a na druhé straně jasně stanovit podmínky, na které USA nejsou ochotny přistoupit, a které povedou k nutným protiopatřením. [9] Austrálie dlouhodobě udržovala s Šalamounovými ostrovy blízký kontakt, který zahrnoval například dohody o poskytnutí vojenské a policejní podpory. Veřejnost tento vztah velmi dobře registrovala. Proto když v roce 2019 vláda Šalamounových ostrovů potvrdila odstoupení od diplomatických vztahů s Taiwanem a prezentovala plán zaměřit se na Peking, došlo k eskalaci demonstrací, které zemi provázely již delší dobu v rámci nesouhlasu s politickým vedením země. Šalamounovy ostrovy požádaly Austrálii o spolupráci na výstavbě nové námořní základny, Canberra to však odmítla. Jako oficiální důvod uvedla, že by se jednalo o „strategicky a diplomaticky nevhodné rozhodnutí“. Odvolávala se na to, že totožnou dohodu o výstavbě základny již uzavřela se sousední zemí, Papuou Novou Guineou. [9]

Na druhou stranu se australský generál Greg Bilton nechal slyšet, že ačkoli dojde ke změnám v hlídkování nebo jiných aktivitách zaměřených na získávání informací o situaci na moři a ve vzduchu, spolupráce na výcviku policejních sil Šalamounových ostrovů bude pokračovat. Australské jednotky se zde tedy budou nacházet paralelně s čínskými jednotkami, a dokonce budou cvičit a podporovat stejné bezpečnostní složky. [4]

Nejvýraznější byly protesty proti směřování zahraniční politiky, které udávala vláda Šalamounových ostrovů. Za poslední roky se největší protesty konaly v Malaitě, což je největší ostrov státu. Malaita je stále nakloněna Tchaj-wanu, což se Spojené státy snaží odměňovat financováním projektů, jejichž cílem je například rozvoj infrastruktury. To snižuje jednotu s ostatními provinciemi a ostrovy. Centrální vláda Šalamounových ostrovů tak zareagovala vysláním ozbrojených jednotek do tamních ulic s cílem potlačit protivládní protesty. Potlačení bylo úspěšné, což vyvolalo negativní odezvy u zemí spadajících do sféry vlivu USA. Stejné reakce se ozývaly také ze světa kvůli značnému poukazování na nekalé praktiky, ke kterým se Čína v rámci své zahraniční politiky běžně uchyluje. Jedná se například o korupci, jež v případě Šalamounských ostrovů zřejmě nebyla výjimkou. [10]

Předseda vlády Šalamounských ostrovů Manasseh Sogavare. Zdroj: Wikipedia

 Čínské zahraniční aktivity

Za poslední dekády čínský vliv ve světě výrazně vzrostl. Vztahuje se nejen k celému regionu jihovýchodní Asie, ale sahá i do dalších částí světa. Díky tomu, že užívá ekonomický nátlak a korupci tamních vládnoucích elit, získává těžební práva a jiné výhody od různých zemí napříč kontinenty. Tyto země následně vytváří stavební kameny čínské zahraničně bezpečnostní politiky v jednotlivých regionech. Jen v Jihočínském moři Čína zřídila dvacet vojenských základen a stanovišť, ačkoli se veřejně zavazovala, že k militarizaci tohoto regionu nepřistoupí. Na tuto skutečnost ve svých prohlášeních poukazuje především Peter Dutton, který tím tak odůvodňuje obavy Canberry, že na Šalamounových ostrovech dojde k podobnému scénáři, tedy rozšíření vlivu a vojenské přítomnosti Číny. [7]

Peking mimo jiné operuje v přístavu Hambantota na Srí Lance a v roce 2018 nabídl možnost přestavby vojenské námořní základny v Papui Nové Guineji, která se však rozhodla tuto záležitost přenechat svému spojenci – Austrálii. [7] Dále má Čína pronajaty myanmarské Kokosové ostrovy v Indickém oceánu, kde modernizovala letiště a vybudovala základnu, mimo jiné s cílem monitorování indického loďstva. V současné době rozšiřuje zázemí svých vojenských či zpravodajských kapacit na strategicky významná místa v Gwadáru v Pákistánu, Džibuti, Etiopii, Angole, Tádžikistánu nebo například v Argentině, kde vybudovala základnu oficiálně se věnující vesmírnému programu. [11]

Čínské rozpínání využívá stínu událostí v dalších částech světa. V roce 2015 šlo o krizi spojenou s vzestupem tzv. Islámského státu, během níž dokázala v Jihočínském moři vybudovat značnou část umělých ostrovů, o kterých následně slíbila, že nebudou vyzbrojovány. Pod rouškou války na Ukrajině však došlo k militarizaci celkem tří uměle vybudovaných pozic. Ty nyní disponují letištními dráhami pro vojenská letadla nebo také raketovými systémy. [6]

Závěr

Se změnou orientace zahraniční politiky Šalamounových ostrovů se opět rozšiřuje seznam čínských strategických partnerů v regionu. Přesné znění dohody je zahalené v otázkách a obavách o míře pravomocí, které zde Peking získá. Unikající informace poukazují na širší bezpečnostní spolupráci s možnostmi využívání území a přístavů Šalamounových ostrovů. To by pro ostatní státy v regionu znamenalo výrazné narušení bezpečnosti v regionu a nutnost na tuto hrozbu adekvátně reagovat. Ostrovy jsou v dané oblasti významnou strategickou a vojenskou lokalitou a obě strany si dobře uvědomují, jak cenné spojenectví s Honiarou zejména v tomto ohledu je. Na znepokojující vývoj událostí poukazuje také tvrdé potlačování demonstrací proti odklonu zahraniční politiky od Tchaj-peje směrem k Pekingu. Scénář určité míry postupné militarizace Šalamounových ostrovů Čínou tak není nereálný a znamenal by zásadní změnu bezpečnostní situace regionu.


Zdroje:

[1] DW. (2022). „China signs security agreement with Solomon Islands.“ DW NEWS. https://www.dw.com/en/china-signs-security-agreement-with-solomon-islands/a-61510592. (Staženo 15. 5. 2022).

[2] Zongyuan, Zoe Liu. (2022). “What the China-Solomon Islands Pact Means for the U.S. and South Pacific.” Council on Foreign Relations. https://www.cfr.org/in-brief/china-solomon-islands-security-pact-us-south-pacific. (Staženo 15. 5. 2022).

[3] Dziedzic, Stephen. (2022). “Solomon Islands police show off fake guns given to them by Chinese government after “secret” delivery.” ABC NEWS. https://www.abc.net.au/news/2022-03-23/solomon-islands-police-show-off-guns-chinese-government/100927790. (Staženo 11. 5. 2022).

[4] Hurst, Daniel. (2022). “Security agreement with China “initialled” by both countries, Solomon Islands says.” The Guardian. https://www.theguardian.com/world/2022/mar/31/security-agreement-with-china-initialled-by-both-countries-solomon-islands-says.  (Staženo 11. 5. 2022).

[5] Hurst, Daniel. (2022). “US military leader warns Chinese security deal with Solomon Islands sounds “too good to be true.” The Guardian. https://www.theguardian.com/world/2022/apr/13/us-military-leader-warns-chinese-security-deal-with-solomon-islands-sounds-too-good-to-be-true. (Staženo 11. 5. 2022).

[6] Cave, Damien. (2022). “China and Solomon Islands Draft Secret Security Pact, Raising alarm in the Pacific.” The New York Times. https://www.nytimes.com/2022/03/24/world/asia/china-solomon-islands-security-pact.html. (Staženo 11. 5. 2022).

[7] Kučerová, Daniela. (2022). “Čína nepozorovaně vyzbrojuje ostrovy. Po jihočínském moři cílí na Pacifik.” Seznam zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-geopoliticka-bitva-o-pacifik-v-primem-prenosu-cina-vyzbrojuje-ostrovy-196472. (Staženo 11. 5. 2022).

[8] Needham, Kirsty. (2022). “Solomon Islands won’t allow Chinese military base, says PM’s office.” Reuters. https://www.reuters.com/world/asia-pacific/solomon-islands-says-wont-allow-chinese-military-base-knows-ramification-2022-04-01/. (Staženo 11. 5. 2022).

[9] Power, John a Tobin, Meghan. (2022). “The Solomon Islands switched recognition to Beijing – but its largest province still favours Taiwain.” South China Morning Post. https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3027174/choose-beijing-over-taipei-solomon-islands-task-force-recommends?module=perpetual_scroll_1&pgtype=article&campaign=3027174. (Staženo 11. 5. 2022).

[10] Ride, Anouk. (2019). “Riots in Solomon Islands: The Day After.” Australian institute of International Affairs. https://www.internationalaffairs.org.au/australianoutlook/riots-solomon-islands-day-after/ (Staženo 11. 5. 2022).

[11] Ježek, Jakub. (2022). “Šalamounovy ostrovy: Vítězná diplomacie otevírá Číně dveře do Pacifiku.” Voxpot. https://www.voxpot.cz/salamounovy-ostrovy-vitezna-diplomacie-otevira-cine-dvere-do-pacifiku-2/. (Staženo 11. 5. 2022).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.