Debata NATO´s Evolving Role in Global Stability

Štítky:

Debatu zaměřenou na vyvíjející se roli NATO v současném světě  uspořádal 28. března pražský Aspen Institute CE ve spolupráci s Jagello 2000, PCTR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Účastnili se jí Mircea Geoană, zástupce generálního tajemníka NATO, Kersti Kaljulaid, bývalá estonská prezidentka, Jamie Shea, profesor bezpečnostních a strategických studií na University of Exeter, a Jan Lipavský, ministr zahraničí ČR. Téma reflektovalo blížící se summit NATO v Madridu. Zde by měli letos v červnu zástupci členských zemí Aliance přijmout tzv. Strategickou koncepci, ve které Aliance na každých přibližně deset let vytyčí strategii pro budoucí směřování.

To, že hlavním tématem bude ruská invaze na Ukrajinu, potvrdil zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană hned ve svém úvodním projevu. Kromě samotné reflexe toho, že ruská agrese představuje jeden z definujících momentů 21. století, vyzdvihl především důležitost NATO (neubránil se zde vzpomínce na Madeleine Albrightovou), rychlou a jednotnou reakci jeho členských států a jejich odhodlání posílit východní křídlo NATO. V této souvislosti zdůraznil roli České republiky, která bude velet jedné z nových bojových skupin na Slovensku. Za klíčové v reakci na ruskou invazi označil především nutnou kooperaci a jednotu ve formování strategie mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. I zde opět vyzdvihl očekávanou roli České republiky, která převezme předsednictví v Radě EU těsně poté, co proběhne plánovaný summit v Madridu 29. až 30. června.

Válka na Ukrajině podle něj donutí členské státy věnovat se ještě intenzivněji některým již přijatým konceptům v rámci NATO, včetně posilování schopností v kyberprostoru a ve vesmíru. Podle něj došlo také k radikální změně v rámci strategické komunikace NATO, kdy těsně před ruskou invazí Aliance opakovaně varovala před blížící se ruskou akcí, částečně však také proto, aby připravila veřejné mínění na to, co se mělo stát. V takovém měřítku jako před 24. únorem 2022 NATO nikdy takto rychle veřejně nekomunikovala své obavy a očekávání. Dle zástupce generálního tajemníka to mělo výrazný vliv právě na veřejné mínění. Samotné NATO bylo překvapeno spontánní reakcí veřejnosti a soukromých subjektů, které se zapojily do sankcí proti Rusku. Důležité bude v tomto ohledu zvážit větší spolupráci členských států například s médii v rámci dezinformační války, kterou Rusko nyní povede s nastupující energetickou krizí s ještě větší intenzitou.

Samotná invaze pak představovala nejen pro státy NATO „budíček“, co se týče jejich energetické bezpečnosti a energetické závislosti na Rusku. I zde zástupce generálního tajemníka upozornil, že Aliance má připravené plány v případě zhoršené energetické, ale i potravinové bezpečnosti, nicméně hlavní odpovědnost zde leží primárně na Evropské unii a členských státech samotných.

Zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană

Na blížícím se summitu NATO v Madridu budou také zástupci možných kandidátských zemí do NATO – Gruzie, Ukrajina a Bosna a Hercegovina – stejně jako představitelé Finska a Švédska. Zástupce generálního tajemníka zde znovu potvrdil, že politika Otevřených dveří NATO v kontextu ruské invaze na Ukrajinu zůstává jedním z hlavních hodnot Severoatlantické aliance a dále že žádná třetí strana nemá právo zasahovat do rozhodnutí jiných zemí, zda si přejí patřit do NATO či nikoliv, a také koho se členské státy NATO rozhodnou přijmout mezi sebe. Ruská agrese v tomto kontextu ukazuje na postimperiální tendence velkých států, které ohrožují své menší sousedy – je zajímavé, že podobně se v tomto kontextu vyjádřil také například zástupce Keni v Radě bezpečnosti OSN. Kromě těchto aspektů bude také podle Geoană v tomto konfliktu nesmírně důležitá role Číny a její budoucí postavení vůči NATO a Rusku.

Ministr zahraničí Jan Lipavský a bývalá estonská prezidentka Kersti Kaljulaid ve svých projevech i v následující debatě společně hovořili o nutnosti dlouhodobější strategie a koordinace v rámci NATO a EU. Kersti Kaljulaid zdůraznila, že je klíčové mít strategickou trpělivost i přes lidské utrpení na Ukrajině – je nutné mít koordinovanou strategii napříč členskými státy a ve spolupráci s partnery a nedělat tak unáhlená rozhodnutí pod vlivem emocí. Ministr Lipavský podotkl, že Rusko zničilo efektivně nejen Chartu OSN a základní normy mezinárodního práva, ale také systém zajištění bezpečnosti v Evropě. Podle něj je zásadní, aby za toto Rusko zaplatilo, nicméně několikrát zdůrazňoval, že je nutné mít připravené dlouhodobější strategie v rámci NATO a nespouštět z dohledu Čínu a její imperialistické tendence. To bude podle něj jedno z hlavních témat, kterému se bude Česká republika věnovat v rámci strategické spolupráce NATO a EU za svého předsednictví Radě EU – hovořil zde především o nutnosti mít cílené a koordinované sankce vůči Rusku.

Profesor Jamie Shea uvedl svůj projev slavným vyjádřením Emmanuela Macrona, že NATO je klinicky mrtvé, a reagoval tím, že „NATO nejenže není klinicky mrtvé, ale je naopak naprosto nepostradatelné“. Ačkoliv už podle něj Rusko válku na Ukrajině strategicky prohrálo, je nutné posílit kolektivní obranu NATO adaptovatelnou na konkrétní situace, včetně strategie NATO pro hybridní konflikt. Podobně jako bývalá estonská prezidentka varoval před unáhlenými rozhodnutími a zdůraznil nutnost dlouhodobé strategie vůči Rusku – především bude nutné najít rovnováhu v tom, jaké vybavení budou jednotlivé členské státy Ukrajině posílat, tak, aby nehrozily svou vlastní obranyschopnost. S Ukrajinou bude nutné navázat hlubší a dlouhodobější spolupráci, například skrze jejich zbrojní průmysl.

Dále bude podle něj důležité soustředit se v rámci Severoatlantické aliance na to, aby nedošlo po vyřešení války na Ukrajině k pouhému statu quo ante bellum, tedy k nestabilní situaci, která nerespektuje státní suverenitu. K tomu bude potřeba dlouhodobá strategie NATO vůči Rusku, která by měla z Ruska učinit v mezinárodním společenství nežádoucí stát. Dle něj bude nutné omezit přístup Ruska k citlivým a novým technologiím, a především neopouštět sankce ze strany Západu v momentu, kdy dojde k nějaké mírové dohodě. Celkově tuto strategii označil jako nutnost „mít koncept pro udržení rovnováhy vůči Rusku i třeba za horizont dalších pěti let“. V této souvislosti ovšem zdůraznil, že NATO musí ukázat, že nebojuje proti Rusku jako národu (což Putin aktivně využívá ve své propagandě), ale že má špatné, neopravitelné vztahy s režimem Vladimira Putina. Podobně jako Boris Johnson i on zdůraznil, že bude zřejmě nežádoucí vrátit vztahy NATO s Ruskem do podoby před rokem 2014 nebo 2008, ale NATO by mělo mít připravenou strategii v případě změny režimu v Rusku.

Dalším důležitým prvkem v následující Strategické koncepci NATO by mělo být především prohloubení spolupráce a koordinace kroků uvnitř NATO, mezi jeho členskými státy a partnery i v dalších bezpečnostních oblastech. Pro politiky členských států bude následně klíčové, aby dokázali před veřejností obhájit nárůst výdajů na obranu a zbrojení.

Nakonec stejně jako ministr Lipavský uvedl, že je nutné nespouštět z očí politiku Číny, a jako jeden z velkých diplomatických úspěchů NATO vyzdvihl udržení Číny mimo konflikt na Ukrajině.

V rámci debaty s publikem pak profesor Shea poukázal na rozdíl mezi tzv. Strategickým kompasem (koncepce EU) a Strategickou koncepcí (koncepce NATO). Zde profesor Shea hovořil o tom, že postbrexitová „globální“ Británie tak, jak ji deklarovali britští představitelé, je pryč a Spojené království se znovu vrací do Evropy. Bude pro něj ale nesmírně důležité, aby mělo možnost se angažovat přes jiné platformy než Evropskou unii tak, aby se mohlo efektivně zapojit do dění na kontinentu. V souvislosti s dlouhodobějšími koncepcemi také podotkl podobně jako další účastníci nutnost mít dlouhodobé plány pro měnící se mezinárodní realitu – například plán na to, jak využít masivní německý nárůst výdajů na obranu, ale také jak vyřešit možnou vojenskou asistenci EU Ukrajině a též koncepci vůči Číně (navázat tak na komuniké ze summitu v Bruselu v červnu minulého roku, kde členské státy NATO zdůraznily, že je nutné postupovat vůči Číně a jejímu rostoucími vlivu ve světě v rámci NATO jednotně).

Celá debata se nesla především právě v duchu nutnosti koordinované spolupráce mezi EU a NATO a jejich přístupu ke svým domácím záležitostem a ke svým sousedům. Například ministr Lipavský hovořil i ve svých dřívějších vystoupeních o tom, že Česká republika by se v rámci svého předsednictví Radě EU chtěla věnovat třeba spolupráci NATO a EU v koordinaci sankcí vůči Rusku a v přístupu vůči Číně, dále by se v rámci samotného předsednictví chtěl věnovat také koordinaci spolupráce EU se státy Sahelu a dalšími africkými zeměmi.

Report je sepsán na základě pozvání na akci. Celou debatu je možné shlédnout níže.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.