Přehled světového dění z uplynulého týdne (12/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael: Útočník arabského původu z beduínské osady zavraždil v úterý čtyři lidi a další dva zranil. K útoku došlo v nákupním centru v jihoizraelském městě Beer Ševa. Atentátník byl poté zastřelen ozbrojenými občany. Útočník byl podle The Jerusalem Post v minulosti vězněn kvůli vazbám na teroristickou skupinu Islámský stát (IS), pro kterou hledal rekruty. Jedná se o největší útok na civilisty od roku 2016. Palestinské teroristické skupiny Hamás a Islámský džihád útok uvítaly.

Turecko/Francie/Itálie: Země obnoví jednání o společném systému protivzdušné obrany SAMP/T. Uvedl to ve čtvrtek italský premiér Mario Draghi a dodal, že se země opět brzy setkají. Lídři se potkali v rámci mimořádného summitu lídrů NATO v Bruselu. Platforma pro spolupráci byla vytvořena mezi Tureckem, Francií a Itálií již v roce 2017. Spolupráce ale byla přerušena v roce 2019, kdy Turecko spustilo operaci Mírové jaro v severní Sýrii, kterou později odsoudil francouzský parlament.

 

[Euroatlantický prostor]

USA/Poľsko: Americký prezident Joe Biden na stretnutí s poľským prezidentom Andrzejom Dudom potvrdil záväzok Spojených štátov voči kolektívnej obrane v rámci aliancie NATO. Biden označil kolektívnu obranu za „posvätný záväzok“, ktorý sa vzťahuje na všetkých spojencov. Okrem vojensko-bezpečnostnej dimenzie rezonuje aj Bidenovo vyjadrenie, že Spojené štáty sú pripravené prijať 100 tisíc ukrajinských utečencov. Táto otázka je pre Poľsko taktiež dôležitá, pretože práve Poľsko čelí najväčšiemu náporu Ukrajincov utekajúcich pred vojnou.

NATO: Aliancia na summitu v Bruseli formálne potrvrdila posilnenie svojej vojenskej prítomnosti na východnom krídle. Spojenecké jednotky budú novo pritomné na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Doteraz boli aliančné sily prítomné len v trojici pobaltských krajín a v Poľsku. Prítomnosť v týchto krajinách bude taktiež posilnená. Viac ako štvrtina z týchto síl je rozmiestnená v Poľsku. V misii na Slovensku bude mať silnú úlohu česká armáda, ktorá bude tamojšiemu kontingentu aj veliť.

 

[Jižní Asie]

Afghanistan: Taliban zrušil rozhodnutie povoliť afganským dievčatám vrátiť sa späť do stredných škôl. Školy sa na celoštátnej úrovni otvorili poprvýkrát, odkedy v auguste prevzal Taliban moc. Po týždni však došlo k opätovnému zatvoreniu, nakoľko sa najprv musí rozhodnúť o povinných uniformách, ktoré majú byť v súlade s právom šaría. Doteraz zostávajú otvorené len dievčenské základné školy spolu so všetkými chlapčenskými. Spojené štáty reagovali zrušením plánovaných rozhovorov s Talibanom, ktorých témou mala byť ekonomická pomoc na vyriešenie humanitárnej krízy.

Pakistan: Desaťtisíce ľudí za zúčastnilo protestu na prejavenie odporu voči súčasnému premiérovi Imranovi Chánovi. Premiér má budúci týždeň čeliť v parlamente hlasovaniu o nedôvere, pričom bojuje o svoje politické prežitie, zatiaľ čo armáda stiahla svoju podporu vláde. Chán označil kritiku na jeho osobu ako zahraničné sprisahanie, ovplyvnené najmä Američanmi. Stúpenci zo strany bývalého priemiéra Naváza Šarífa obviňujú súčasnú vládu z narastajúcej inflácie a korupcie.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Dle průzkumu by v prezidentských volbách, které se budou konat v říjnu, v současné chvíli zvítězil bývalý prezident Luiz Inacio Lula da Silva. Ten zastával post prezidenta dvě volební období v letech 2003­–2010. Většina dotázaných v průzkumu uvedla, že nesouhlasí s vládnutím současného prezidenta Jaira Bolsonara, kterého nyní mnozí obviňují z prudkého nárůstu cen pohonných hmot. Zatímco levicový Lula prozatím oficiálně neoznámil svoji kandidaturu, Bolsonaro již zahájil svou kampaň, která je zaměřená na otázku korupce právě za vlády prezidenta Luly.

Kolumbie: Z přísně střežené věznice La Picota v Bogotě utekl jeden z předních obchodníků s drogami Juan Castro (alias „Matamba“). Dle záběrů z kamer měl otevřené dveře cely, kterou opustil v uniformě vězeňské ostrahy. Zadržen byl jeden podezřelý dozorce. Matamba byl ve vězení od května 2021 a při prodeji kokainu spolupracoval například s kolumbijskými skupinami Urabeños, ELN, disidenty FARC a s mexickým kartelem Sinaloa. Dle analýzy portálu InSight Crime jeho útěk odhaluje hloubku korupce v kolumbijských věznicích.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina/Ruská federácia: Ruská federácia predefinovala cieľ vojenskej invázie na Ukrajinu a momentálne sa má zamerať na „oslobodenie“ Donbasu. Informoval o tom v piatok generál Sergej Rudskoj z ruského generálneho štábu, ktorý oznámil ukončenie prvej fázy vojenskej operácie. Zmena taktiky prichádza vo chvíli, kedy Moskva ani po mesiaci od začiatku vojenskej operácie na Ukrajine nemá kontrolu nad veľkými mestami ako Kyjev, Charkov, Černihiv a Mariupol aj napriek tomu, že ruskí vojaci mestá neustále obliehajú.

Arménsko/Azerbajdžan: Azerbajdžanské ozbrojené jednotky vstúpili v Náhornom Karabachu do zóny, ktorá je vyhradená pre ruské peacekeepingové sily. Týmto krokom Azerbajdžan narušil trilaterálnu dohodu o prímerí, ktorú Moskva vyjednala s oboma stranami konfliktu po vojne v roku 2020.  Spolu s výzvou na stiahnutie uverejnilo túto informáciu ruské ministerstvo obrany. Vzniknutú situáciu v priebehu týždňa riešil aj ruský prezident Vladimir Putin, ktorý absolvoval dva telefonáty s arménskym premiérom Nikolom Pašinjanom.

 

[Subsaharská Afrika]

Středoafrická republika: Ozbrojenci zabili nejméně pět lidí při útoku na vojenskou základnu v Nzakoungou blízko hranic s Čadem a Kamerunem. Oběťmi se měli stát tři civilisté a dva vládní vojáci. Dle místních úřadů stojí za útokem rebelové z frakce Return, Reclamation, Rehabilitation (3R), jedné z nejsilnějších regionálních ozbrojených skupin. Sami se prezentují jako sebeobranná milice etnika Fulani. Občanská válka začala v roce 2013, kdy se milice postavily proti státu, jenž se nacházel na pokraji kolapsu. V minulých letech došlo ke značnému zmírnění bojů.

Somálsko: Nejméně pět lidí, včetně dvou útočníků, bylo zabito při nájezdu ozbrojených bojovníků na vojenskou základnu ležící blízko mezinárodního letiště u hlavního města Mogadišu. Mezi dalšími oběťmi měli být dva keňští vojáci a místní policista. Čtyři další lidé byli zraněni. K útoku se přihlásila islamistická skupina al-Šabáb, jež je napojena na teroristickou síť al-Kajda. Při útoku na základnu, která je sídlem pro peacekeepingové jednotky Africké unie AMISOM, OSN a mezinárodní organizace, byly použity minomety. Cílem skupiny je svrhnout centrální vládu.

 

[Západní Pacifik]

Severní Korea: Pchjongjang úspěšně otestoval mezikontinentální balistickou střelu Hwasong-17, jež má schopnost zasáhnout jakékoliv místo na území Spojených států amerických. Podle oficiálních prohlášení Japonska a Jižní Koreji se tak stalo ve čtvrtek, kdy vystřelená střela letěla do výšky okolo 6000 km a po hodině letu dopadla do japonských teritoriálních vod. Mezinárodní společenství test odsoudilo v čele s Washingtonem, který ho označil za jasné porušení rezolucí OSN. Jižní Korea zareagovala pěti raketovými testy z pevniny, moře a vzduchu.

Šalamounovy ostrovy: Honiara v pátek oficiálně potvrdila vytvoření bezpečností spolupráce s Čínskou lidovou republikou. Podle uniklého návrhu dohody by Peking měl mít možnost umístit své jednotky na území nového ostrovního partnera. Austrálie a Nový Zéland v reakci na prohlášení vyjádřily hluboké znepokojení ohledně vojenského podtextu partnerství, jenž by mohl ohrozit regionální status quo. Nicméně Šalamounovy ostrovy chtějí pokračovat i v bezpečnostní spolupráci s Austrálií, která započala v roce 2017.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Západní tajné služby mají silné podezření, že Rusko v den invaze na Ukrajinu hackerským útokem napadlo amerického poskytovatele satelitní komunikace Viasat. Hackerský útok podle všeho poškodil uživatelské modemy, celkové fungování satelitního systému však údajně funguje. Viasat se v současné době snaží problémy způsobené útokem vyřešit. Evropské země byly tímto útokem rovněž zasaženy. Podle expertů na ruskou strategii a taktiku tento útok zapadá do ruských plánů – tedy hlavní útok doprovázený kybernetickými útoky. Ačkoliv nikdo nebyl z útoku konkrétně obviněn, s největší pravděpodobností za ním stála ruská tajná služba GRU.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.