V Brazílii lidé 30. října zvolili staronového prezidenta. Je jím Luiz Ignacio Lula da Silva, kterému většina neřekne jinak než Lula. Polarizující prezidentské volby provázely četné projevy násilí, jaké země od nástupu demokracie nepamatuje. Co staronový prezident chystá pro Brazílii? Bude pokračovat v kácení Amazonského pralesa? Čeká zemi orientace na Čínu, USA, či snad na Rusko? Jaká bude pozice země v mezinárodních organizacích?

V jedné z největších demokracií světa se prezidentského klání účastnilo 11 kandidátů. Z nich ovšem kromě hlavních dvou nikdo nepřekročil hranici 5 %. Těmi dvěma byli bývalý prezident Lula da Silva a obhajující prezident Jair Bolsonaro. Svého prezidenta zde přímo volí 156 milionů voličů. Mezi zmiňovanými favority byl ve druhém kole rozdíl pouhých 2,1 milionu hlasů – celkové výsledky byly 50,9 % proti 49,1 %. [1][2]

Bohužel se tento svátek demokracie nesl v duchu četných projevů násilí (letos jich bylo více než 214), včetně 45 politicky motivovaných vražd. Zákopy mezi oběma politickými tábory jsou velmi hluboké. Volby doprovázela zvýšená bezpečnostní opatření po tom, co policista zastřelil člena Lulovy Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores) na narozeninové oslavě, přičemž provolával pro-bolsonarovské slogany. Také tento incident zapříčinil, že v den voleb demokratický proces chránila armáda a někteří Brazilci se obávali vůbec účastnit. Vyhrocení přispěl i sám Bolsonaro, jenž dlouhodobě zpochybňoval demokratické instituce a užíval vyhrocenou rétoriku. Nechal se slyšet, že volby mohou dopadnout pouze tak, že on buď vyhraje, bude zatčen, nebo zabit. [3]

Lulovo vítězství ve volbách lze vnímat i jako pokračování trendu v rámci Latinské Ameriky, jemuž se říká pink tide (růžová vlna). Jedná se nástup levicových vlád napříč celou Jižní Amerikou. Kromě Luly do pink tide zapadají i nedávno zvolení prezidenti Kolumbie, Mexika, Argentiny, Chile a Peru. Ti brazilskému prezidentovi poslali gratulace mezi prvními. Aktuální pink tide je spojována s nárůstem inflace a dopady pandemie, kdy voliči opouštějí tradiční kandidáty a volí ty, kteří slibují sociální jistoty. Kromě toho je také spojuje odmítání amerického vlivu v regionu. [4][5] Pink tide v Brazílii představuje odklon od dosavadního až krajně pravicového vedení země. Střídání pravice a levice u moci, neboli politický shifting, je také dalším charakteristickým znakem Latinské Ameriky.

Hlavní soupeři v boji o Brazílii

Bývalý armádní kapitán a kongresman Bolsonaro prosazoval pravicové, sociálně konzervativní hodnoty. Jako prezident snižoval daně, podporoval armádu a prosazoval snížení regulace palných zbraní. Vysloužil si kritiku za oslabování práv LGBTQ+ komunity a nerespektování práv domorodců. Jejich domov, Amazonský prales, se za jeho vlády hojně kácel. Bolsonaro totiž zpochybňoval roli pralesa jako protiváhy vůči klimatické změně. Považoval pronajímání jeho částí těžařům za lukrativní zdroj příjmů pro státní rozpočet. Kromě toho patřil také ke státníkům, kteří zlehčovali nemoc Covid-19. Brazílie byla pod jeho vedením čtvrtá ve světovém žebříčku úmrtí na tuto nemoc, kolem 685 000 lidí jí podlehlo. [6][7]

Lula patřil za svého prezidentství mezi lety 2003 až 2010 k jedněm z nejpopulárnějších lídrů v historii země. Původně odborový předák bude nyní sestavovat kabinet již potřetí. Za jeho předchozí vlády nastal ekonomický boom, a to i navzdory ekonomické krizi v roce 2008. V této době došlo také k ekonomickému vzestupu Číny. To zapříčinilo nárůst poptávky po surových materiálech a potravinách, z čehož na mezinárodní obchod orientovaná Lulova Brazílie profitovala. S touto pomocí mohl levicový prezident financovat sociální programy, jež dostaly miliony Brazilců z chudoby. Za jeho vlády chudoba klesla o úctyhodných 40 %. [6][8]

Hlavním programem jeho vlády byl program Bolsa Familia, poskytující měsíční příspěvky nejchudším Brazilcům. Jejich navýšení ze 400 na 600 realů (přibližně 115 dolarů) měsíčně prosazené Bolsonarem chce Lula zachovat. Dále plánuje zdanit korporátní zisky a dividenda nebo poskytovat příspěvky na dítě. [9][10]

Lulova popularita utržila zásadní ránu, když po odchodu z funkce stanul před soudem. V roce 2017 byl odsouzen k 10 letům vězení za podílení se na korupci. Zároveň byli vyšetřováni a odsouzeni i další členové vlády a jeho Strany pracujících. To zapříčinilo jeho neúčast ve volbách proti Bolsonarovi v roce 2018. Rok po těchto volbách ho Nejvyšší soud zprostil obvinění. Důvodem byl zejména fakt, že soudce Sergio Moro, který Lulu odsoudil, jednal mimo svoji jurisdikci – ta se vztahovala na stát Paraná, nikoliv však na stát Brasília, kde byl Lula souzen. Dalším důvodem bylo obvinění z podjatosti soudu. Tomu dal později Moro za pravdu, když nastoupil do Bolsonarovy vlády jako ministr spravedlnosti. Zrušení rozsudku ovšem také znamená, že Lula nikdy nebyl před soudem očištěn. Zpolitizovaná soudní moc je pro zemi příznačná. [7][11]

Osud Amazonského pralesa

Nyní se ovšem Lula i přes veškeré s ním spojené skandály dostal opět k moci. Jako jednu z největších priorit své vlády uvádí ochranu klimatu. Slibuje Brazilcům, že bude ochráncem Amazonského pralesa a vyšetří případy ilegální těžby. Chce zavést novou legislativu na ochranu životního prostředí, inspirovanou programem Green New Deal amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho vysoké ambice ovšem mohou pohasnout v Kongresu, kde mají Bolsonarovi stoupenci většinu. [12]

V tomto ohledu pro něj může být jednodušší prosazování zelených politik na mezinárodním poli. Brazílie má, jako jedna z nevětších ekonomik světa, silnou vyjednávací pozici. O prosazování lepší klimatické agendy se Lula snažil, když se nedávno účastnil klimatického summitu COP27 v Egyptě. Jednalo se o jeho první povolební vystoupení na mezivládním mítinku. „Tento závod do propasti musíme zastavit. Bez ochrany Amazonie neexistuje žádná klimatická bezpečnost pro svět,“ nechal se slyšet Lula. Je zastáncem zavedení finanční podpory pro státy bojující s klimatickou změnou. Ta by měla směřovat z rozvinutých bohatých států, často největších emitorů skleníkových plynů, do těch rozvojových, obvykle nejvíce zasažených. [12][13] Ke schválení této jím prosazované iniciativy nakonec na summitu došlo. [14]

Budoucnost brazilského mezinárodního obchodu

Vztahy jediné lusofonní země Jižní Ameriky s Bidenovou administrativou jsou vzájemně důležité. Historicky měl Washington silný vliv na vývoj Brazílie. Podpořil vojenský převrat roku 1964 a později přechod země k demokracii a liberalizaci ekonomiky. Brazílie ovšem často působila jako protiváha amerického vlivu, například když odmítla celoamerickou obchodní unii. Lula hledal obchodní partnery spíše v Číně, Kubě a Íránu, což přineslo jisté napětí ve vztahu s USA. To se obrátilo s nástupem Bolsonara, který bilaterální vztahy posílil a s Trumpem podepsal v roce 2020 obchodní smlouvu. USA patří mezi nejdůležitější obchodní partnery Brazílie, jejich vzájemné vztahy ovšem narušila již zmiňovaná ekonomická krize v roce 2008. Od té doby kupříkladu hodnota vývozu do USA prudce klesla a už v roce 2009 ji převýšila Čína. [18] Více k tématu viz níže.

Mezi Pekingem a Brazílií se očekává bližší spolupráce. Dle Ryana Berga, výzkumníka v CSIS (Center for Strategic and International Studies), Lula nebude bránit navyšování již tak silného čínského vlivu v zemi. [19] Bude se snažit o nárůst počtu čínských investic potřebných k oživení průmyslu v zemi. V roce 2021 se stala Brazílie největším příjemcem čínských zahraničních investic. Během jednoho roku čínské společnosti posílily hlavní složky brazilského průmyslu (elektřina, ropa, informační technologie) o více než 5,8 miliardy dolarů. [20] V porovnání se zbytkem regionu tvořily investice do Brazílie 48 % z celku financí plynoucích do Latinské Ameriky mezi lety 2005–2021. Peru, druhé v žebříčku, tvořilo 19 % a třetí Chile 12 %. [21] Brazílie tvoří zdaleka majoritního obchodního partnera Číny v regionu. Pro představu, v roce 2021 přesahoval brazilský export do Číny hodnotu 87,9 miliard dolarů, zatímco export do USA, které zaujímají v obchodu druhé místo, tvořil „jen“ 31,1 miliard dolarů. [22] Prezident tak bude muset vyvažovat vztahy dvou důležitých obchodních partnerů a vzájemných rivalů – Číny a USA.

Posledního důležitého obchodního partnera tvoří státy Evropské unie. Do nich Brazilci dováží hlavně zemědělské produkty: sóju, ovoce a kávu. Jedná se převážně o Německo, Nizozemsko a Španělsko. Mercosur, organizace latinskoamerických států, jejíž je Brazílie defacto ekonomický lídr, vyjednává již od roku 1999 dohodu o volném obchodu s EU. V případě schválení by se jednalo o největší obchodní smlouvu, kterou EU kdy uzavřela. Oproti ní stojí některé členské státy EU, které poukazují na nelegální těžbu v Amazonském pralese. Právě té chce nastupující prezident zamezit, načež by tato překážka mohla být překonána. Podle Brazilců akorát Evropané nestojí o konkurenci jejich zemědělských výrobků. [18]

Co čeká Brazílii po volbách

Po vyhlášení výsledků voleb v Brazílii napjatá atmosféra neustala. Jak již bylo zmíněno v úvodu, Jair Bolsonaro nechtěl uznat jakýkoliv výsledek, jenž by znamenal jeho porážku. Sice ji dva dny po sečtení hlasů uznal a zahájil proces předání moci, ale zároveň jeho spolupracovníci podali stížnost k brazilskému Nejvyššímu volebnímu soudu požadující opakovanou verifikaci výsledků. V této zprávě tvrdí, že je chyba ve starších volebních zařízeních a hlasy z nich by měly být zneplatněny. Po oznámení prezidentovy porážky proti výsledku protestovali řidiči kamionů, kteří zablokovali dálnice v zemi na 271 místech. [23][24] Můžeme zde vidět jisté podobnosti s prezidentskými volbami v USA, kdy vyhrocenou mobilizační rétoriku i kritiku volebních automatů používal Donald Trump. [25]

Pokud budeme pokračovat v této zjednodušující analogii, můžeme vidět Lulu jako „brazilského Bidena“. Prezentoval se jako kandidát establishmentu, který zvrátí antisystémovou politiku obhajujícího prezidenta. Během kampaně se snažil působit méně ideologicky radikálně. Jeho kampaň také nemotivovala k násilí, spíše naopak – podporovatelům bylo přímo doporučeno nestřetávat se s příznivci protikandidáta. Lula se v debatách snažil vyhýbat se společnost rozdělujícím tématům a představoval všeobecně přijatelné plány. I přes to prezident, který opouštěl úřad v roce 2010 s 80% popularitou a 7,5% růstem HDP, neuspěl tak drtivě, jak se čekalo. Giuseppe Cocco, politolog z Federal University of Rio de Janeiro, uvádí jako důvod anti-Lulismus vzešlý z korupčních skandálů, které Lulu a jeho stranu zasáhly. [26]

Budoucnost Brazílie zůstává nejistá. I přes to, že by se za bývalého armádního kapitána Bolsonara postavila značná část ozbrojených podporovatelů, a dokonce i část armády, není riziko převratu v zemi tak vysoké. I přes veškeré snahy o destabilizaci institucí v zemi jsou tyto podle expertů stále natolik ustálené, aby pokusu o převrat odolaly. [20] To platí i v případě násilností, kterých jsme svědky v posledních dnech, kdy došlo ke vniknutí do budov Nejvyššího soudu, Kongresu a prezidentského paláce podporovateli Bolsonara. Ti se, zatím neúspěšně, snažili na svoji stranu převést armádu, která by podle nich měla provést převrat. [27] Na mezinárodní úrovni je budoucí vývoj také nejasný. Jak je uvedeno výše, některá spojenectví jsou očekávaná, ale například otázka balancování vztahů se Spojenými státy a Čínou zůstává otevřená.

Před novým prezidentem stojí těžký úkol – spojit velmi rozdělenou zemi, kterou sužuje chudoba, a hlavně obnovit důvěru veřejnosti v jeho osobu. Z těsných volebních výsledků a vyhrocené atmosféry lze odvodit, že polovina země se s novým prezidentem vůbec nemůže ztotožnit. Vyléčit polarizaci se může zdát jednodušší, než to ve skutečnosti je. Stačí se podívat na situaci současného amerického prezidenta.

Editor článku: Šárka Zoulová, Adam Sitko

Zdroje

[1] Clarke, S. (2022, October 3). Brazil election 2022: Full results from the first round. The Guardian. Retrieved 19 November 2022. https://www.theguardian.com/world/ng-interactive/2022/oct/02/brazil-election-2022-live-results-bolsonaro-lula-da-silva

[2] Kat, Q. (2022, November 5). After Lula’s Victory, India and Brazil Can Join Forces on the Global Stage. The Diplomat. Retrieved 19 November 2022. https://thediplomat.com/2022/11/after-lulas-victory-india-and-brazil-can-join-forces-on-global-stage/

[3] Bergengruen, V. (2022, September 30). Political Violence Spikes Ahead of Brazil Election. Time. Retrieved 19 November 2022. https://time.com/6218560/political-violence-brazil-election/

[4] Grattan, S. (2022, October 31). Latin America’s ‘pink tide’ leaders congratulate Brazil’s Lula on election win. Reuters. Retrieved 19 November 2022.  https://www.reuters.com/world/americas/latin-americas-pink-tide-leaders-congratulate-brazils-lula-election-win-2022-10-31/

[5] Kirk, J. (2022, October 23). The US cannot ignore the new ‘pink tide’ in Latin America. Al Jazeera. Retrieved 19 November 2022. https://www.aljazeera.com/opinions/2022/10/23/the-us-can-no-longer-ignore-change-in-latin-america

[6] CNBC. (2022, October 30). Brazil’s Lula to reclaim presidency after beating Bolsonaro. CNBC. Retrieved 19 November 2022. https://www.cnbc.com/2022/10/30/polls-close-in-brazils-polarizing-bolsonaro-lula-contest.html

[7] DW. (2022, October 29). Brazil election: What you need to know. Deutsche Welle. Retrieved 9 November 2022. https://www.dw.com/en/brazil-election-what-you-need-to-know/a-63304492

[8] Abadi, C. (2022, November 4). ‘Can Lula Save the Amazon?’. Foreign Policy. Retrieved 9 December 2022. https://foreignpolicy.com/2022/11/04/brazil-president-election-lula-save-amazon-rainforest/

[9] Paraguassu, L. (2022, August 31). Lula eyes gradual boost to Brazil welfare program, says aide. Reuters. Retrieved 9 December 2022. https://www.reuters.com/world/americas/lula-eyes-gradual-boost-brazil-welfare-program-says-aide-2022-08-31/

[10] Reuters. (2022, January 20). Lula says reducing poverty is Brazil’s priority, not fiscal containment. Reuters. Retrieved 9 December 2022. https://www.reuters.com/world/americas/lula-says-reducing-poverty-is-brazils-priority-not-fiscal-containment-2022-01-19/

[11] Raisbeck, D. (2022, October 1). Why Did the Global Media Give Brazil’s Lula a Free Pass on Corruption? CATO Institute. Retrieved 9 December 2022. https://www.cato.org/blog/why-did-global-media-give-brazils-lula-free-pass-corruption

[12] Spring, J. (2022, October 31). Lula cheered for new climate policies after Brazil election. Reuters. Retrieved 9 December 2022. https://www.reuters.com/world/americas/lula-cheered-new-climate-policies-after-brazil-election-2022-10-31/

[13] Rannard, G. (2022, November 16). COP27: Brazil is back on the world stage, Lula tells climate summit. BBC News. Retrieved 9 December 2022. https://www.bbc.com/news/science-environment-63625698

[14] UN. (2022, November 20). COP27 Reaches Breakthrough Agreement on New “Loss and Damage” Fund for Vulnerable Countries. United Nations. Retrieved 9 December 2022. https://unfccc.int/news/cop27-reaches-breakthrough-agreement-on-new-loss-and-damage-fund-for-vulnerable-countries

[15] Parashar, S. (2022, October 2). Brazil too abstains from UNSC vote condemning Russia actions in Ukraine. The Times of India. Retrieved 9 December 2022. https://timesofindia.indiatimes.com/world/rest-of-world/brazil-too-abstains-from-unsc-vote-condemning-russia-actions-in-ukraine/articleshow/94591514.cms

[16] Reuters. (2022, October 28). Lula or Bolsonaro? Putin says he has good relations with both. Reuters. Retrieved 9 December 2022. https://www.reuters.com/world/lula-or-bolsonaro-putin-says-he-has-good-relations-with-both-2022-10-28/

[17] Nugent, C. (2022, May 4). TIME’s Interview With Lula on Ukraine, Bolsonaro and Democracy. Time. Retrieved 9 December 2022. https://time.com/6173232/lula-da-silva-transcript/

[18] Roy, D. (2022, September 19). Brazil’s Global Ambitions. Council on Foreign Relations. Retrieved 9 December 2022. https://www.cfr.org/backgrounder/brazils-global-ambitions

[19] Unsworth, D. (2022, November 1). New leftist Brazilian president, Lula, likely to keep orthodox economics, but shift to US foreign policy foes. Fox Business. Retrieved 9 December 2022. https://www.foxbusiness.com/politics/new-leftist-brazilian-president-lula-likely-keep-orthodox-economics-shift-us-foreign-policy-foes

[20] Porto, F. (2022, November 7). Bolsonaro Will Have to Go Quietly. Geopolitical Monitor. Retrieved 9 December 2022. https://www.geopoliticalmonitor.com/bolsonaro-will-have-to-go-quietly/

[21] Menezes, F. Z. (2022, August 31). Chinese investments in South America jump 30 percent. The Brazilian Report. Retrieved 9 December 2022. https://brazilian.report/liveblog/2022/08/31/investments-china-chinese-south-america/

[22] Romero, T. (2022, October 7). Brazil: Main trade partner countries 2021. Statista. Retrieved 9 December 2022. https://www.statista.com/statistics/1337836/brazil-main-trade-partner-countries-by-exports-imports/

[23] Reuters, & Al Jazeera. (2022, November 22). Brazil’s Bolsonaro seeks to challenge election loss. Al Jazeera. Retrieved 9 December 2022. https://www.aljazeera.com/news/2022/11/22/brazils-bolsonaro-seeks-to-challenge-election-loss

[24] Rocha, M., & Galf, R. (2022, November 23). Liberal Party Endorses Bolsonaro’s Coup-Mongering and Uses A Report without Evidence to Ask for The Invalidation of Votes. Folha de S.Paulo. Retrieved 9 December 2022. https://www1.folha.uol.com.br/internacional/en/brazil/2022/11/pl-endorses-bolsonaros-coup-mongering-and-uses-a-report-without-evidence-to-ask-for-the-invalidation-of-votes.shtml

[25] Brown, E., & Swaine, J. (2022, October 28). Inside the secretive effort by Trump allies to access voting machines. Washington Post. Retrieved 9 December 2022. https://www.washingtonpost.com/investigations/2022/10/28/coffee-county-georgia-voting-trump/

[26] Cava, B. (2022, October 30). Lula is no more than a Brazilian Biden. Al Jazeera. Retrieved 9 December 2022. https://www.aljazeera.com/opinions/2022/10/30/lula-will-not-be-more-than-a-brazilian-biden

[27] Reuters. (2023, January 9). Supporters of Brazil’s Bolsonaro engage in post-election unrest. Reuters. Retrieved 16 January 2023. https://www.reuters.com/world/americas/supporters-brazils-bolsonaro-engage-post-election-unrest-2023-01-09/