Novinky z postsovětského prostoru, březen 2012: 17. 3. – V Bělorusku popravili odsouzené za bombové útoky v metru

V Bělorusku popravili odsouzené za bombové útoky v metru

V sobotu 17. března běloruská státní agentura oznámila, že byli popraveni dva mladí muži odsouzení běloruským režimem za bombové útoky v minském metru z dubna loňského roku. Vladislav Kovaljov a Dmitrij Konovalov měli dle tamějších vyšetřovatelů na svědomí smrt 15 lidí a zranění desítek dalších. Rozsudek byl zrealizován navzdory pochybnostem vznášeným k průběhu řízení a silné kritice západu. Bělorusko zůstává poslední evropskou zemí uplatňující trest smrti, a to kulkou do týla.

Vztahy mezi Běloruskem a EU tak dostávají další těžkou ránu. Koncem února totiž Minsk vykázal vedoucího stálé mise EU a polského velvyslance, na což Unie reagovala dočasným stažením velvyslanců všech svých členských zemí. Lukašenkův krok byl odpovědí na schválení nových sankcí, jimiž EU přidala dalších 21 jmen, především z řad běloruské policie a justice, na černou listinu osob, jimž je zamezen přístup do zemí Unie a zmraženy účty a další aktiva (v současnosti seznam čítá na dvě stovky jmen běloruských funkcionářů). Evropské sankce jsou reakcí na vlnu represí a zatýkání opozičních kandidátů, jež následovala údajně zmanipulovaným prezidentským volbám z konce roku 2010. Někteří analytici upozorňují, že nadále zhoršující se evropsko-běloruské vztahy pouze nahrávají Rusku, jemuž v zemi ponechávají volný prostor k projekci vlivu.

http://uk.reuters.com/article/2012/03/17/uk-belarus-execution-idUKBRE82G0CL20120317

http://www.aljazeera.com/news/europe/2012/03/201231717950470800.html

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=39082&tx_ttnews[backPid]=587

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-17196078

 

 Moldavsko má konečně po třech letech prezidenta

16. března byl do čela Moldavska zvolen Nicolae Timofti, čímž bylo ukončeno již 917 dní trvající vakuum na prezidentském postu. Jednalo se v pořadí už o osmý pokus moldavských poslanců zvolit hlavu státu, přičemž od jara 2009 byly tyto pokusy doprovázeny třemi parlamentními volbami a jedním neúspěšným referendem o ústavě. Tento dlouhotrvající politický pat byl výsledkem neschopnosti koaličních vládních stran dosáhnout množství hlasů nutného pro zvolení nového prezidenta. Teprve až hlasy několika přeběhlíků z tábora opoziční Komunistické strany umožnily kompromisní dohodu, jež vynesla do čela země nezávislého kandidáta Timoftiho. Ten se nechal slyšet, že jeho hlavním cílem je přiblížit Moldavsko členství v EU, což koresponduje s agendou vládní pro-západní koalice Aliance pro evropskou integraci. Opoziční komunisté, vedení dřívějším dlouholetým prezidentem Voroninem, volby bojkotovali. Současnou vládu totiž považují za nelegitimní (vzhledem k tomu, že po předchozí neúspěšné prezidentské volbě mělo dojít k rozpuštění parlamentu, nicméně se tak ale nestalo) a do ulic Kišiněva pravidelně svolávají protivládní demonstrace.

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[swords]=8fd5893941d69d0be3f378576261ae3e&tx_ttnews[any_of_the_words]=moldova&tx_ttnews[tt_news]=39137&tx_ttnews[backPid]=7&cHash=e0e6beb12739a3d6a7fea965c9e3b3b7

http://politicom.moldova.org/news/moldova-has-a-president-after-917-days-of-political-stalemate-229110-eng.html

 

Rostoucí napětí mezi Ázerbájdžánem a Íránem

Koncem února Izrael potvrdil dohodu o obchodu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů s Ázerbájdžánem, na jejímž základě Baku obdrží dodávku bezpilotních letadel či systému protiraketové obrany. Přestože by dle slov ázerbájdžánských představitelů měla daná vojenská technika sloužit zemi v případě potenciálního nového střetu s Arménií, s níž je Baku stále ve válečném stavu o území Náhorního Karabachu, vnímá sousední Írán tento krok jako provokaci. Dle Teheránu získává izraelský Mossad na území Ázerbájdžánu informace a plánuje útoky na íránské jaderné vědce. Nedávno navíc ázerbájdžánské Ministerstvo národní bezpečnosti oznámilo zatčení několika ázerbájdžánských občanů, kteří měli být údajně napojení na Íránem plánované útoky proti izraelské a americké ambasádě v Baku. V souvislosti se situací ohledně íránského jaderného programu tak na Kavkaze, vzhledem k jeho geografické pozici, roste napětí.

http://www.eurasianet.org/node/65029

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=39104&tx_ttnews[backPid]=587

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=39158&tx_ttnews[backPid]=587

 

Putin staronovým vládcem Kremlu

Ruské prezidentské volby ze 4. března přinesly všeobecně očekávaný výsledek – drtivé vítězství Vladimira Putina v prvním kole, a to se ziskem 63,6% hlasů. Na vzdálené druhé pozici se umístil lídr Komunistické strany Zjuganov se 17%, následoval magnát Prochorov s 8%, nacionalista Žirinovskij s 6% a lídr strany Spravedlivé Rusko Mironov s necelými 4% hlasů. Putin, který bude do své staronové funkce (tentokrát ale na šestileté období) oficiálně uveden na počátku května, již potvrdil předpokládaný prohoz pozic vládnoucího tandemu a odcházející prezident Medveděv se tak stane novým ruským premiérem.

Moskva, která se v posledních týdnech po zmanipulovaných prosincových volbách do ruské Dumy stala hlavním dějištěm série protivládních demonstrací, se ukázala být nejslabším Putinovým místem. Ruská metropole totiž byla jediným volebním regionem, kde Putin získal méně než 50% hlasů, přičemž Prochorov, ruský magnát bez jakýchkoli politických zkušeností, dosáhl 20% podpory – tvořené pravděpodobně právě „protestními“ hlasy nespokojených Rusů. Mezinárodní i místní pozorovatelé poukazují na řadu případů volebních manipulací, sahajících od hromadného vhazování lístků a převážení lidí autobusy pro vícenásobné hlasování až k nesrovnalostem při následném sčítání. Podmínky navíc byly od počátku jasně nastaveny ve prospěch Putinova vítězství, ať už jde o prostor vyčleněný pro kampaně v médiích či problémy, s nimiž se kandidáti potýkali při své registraci.

Následující den po volbách byly svolány do ulic Moskvy a Petrohradu další demonstrace, během kterých policie tvrdě zasáhla a zatkla na 500 lidí. Odpůrci kremelské politiky slibují v protestech setrvat, otázkou ale zůstává, zda se jim podaří uchovat si svou sílu a dát svému snažení jasnější tvar.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-17257644

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=39111&tx_ttnews[backPid]=587

http://www.aljazeera.com/news/europe/2012/03/201234174822513879.html

http://www.aljazeera.com/news/europe/2012/03/201236104247571297.html

 

Autor: Barbora Jelínková, studentka Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU

 

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *