Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíc červen.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Tiananmen po dvaceti pěti letech

Čtvrtého června si lidé po celém světě připomínali 25. výročí potlačení táhlých, částečně prodemokratických demonstrací na náměstí Tiananmen v Pekingu z roku 1989, kdy při rozsáhlém vojenském zásahu zemřely stovky civilních obyvatel, většinou studenti a mladí lidé, a další tisíce lidí byli pozatýkáni a následně persekuováni. Letošní výročí tohoto incidentu provázely, jako každý rok, „připomínkové“ demonstrace, především v Hongkongu a Makau, které v roce 1989 ještě nepatřily pod čínskou správu, doprovázené četnými policejními jednotkami, jež dohlíží na průběh „oslav výročí“. Na letošní ročník se však nový čínský prezident Xi Jinping dobře připravil nejen posílením armádních jednotek po dobu demonstrací, ale také rozšířením cenzury internetu na jakákoli hesla, jež by se dotýkaly tématu tiananmenského masakru, což vyvolalo řadu otázek ohledně Xi Jinpingovi politiky a budoucnosti Strany celkově. Jak uvádí deník USA TODAY, průběh výročí dokazuje, že se pekingská vláda ocitla ve slepé uličce, jelikož se na jednu stranu snaží přiblížit lidu prostřednictvím protikorupční politiky a jisté dávky „sebekritiky“, na druhou stranu však nedokáže přijmout zodpovědnost a hlásit se ke své historii. Takovéto výroky jsou však spíše vyjádřením několika participantů demonstrací, než objektivním hodnocením politiky nové čínské strany.

Je zřejmé, že se toto výročí stalo důležitým především pro všechny příznivce prodemokratického smýšlení nejen v Číně, ale i na celém světě, jež se nesou ve stylu „uznejte chybu, bude vám odpuštěno“. V této souvislosti vyzvala také šéfka OSN pro lidská práva Navi Pillay čínské autority, aby se vyjádřili k dvacet pět let starému incidentu a propustily aktivisty, jež byli letos preventivně zadrženi ještě před protesty.

USA a vzrůstající námořní důležitost ČLR

Pentagon informoval veřejnost se svým odhadem o růstu loňského čínského rozpočtu na obranu na hodnotu 145 miliard dolarů. Právě investice spojené s A2/AD (Anti-access/Area-Denial) strategií, jejíž nedílnou součástí je i námořnictvo, mají být hlavními položkami růstu tohoto rozpočtu. Washington k čínským možnostem již začíná také přistupovat s notnou dávkou opatrnosti. Bylo naznačeno, že proti nejnovějším čínským protilodním střelám s plochou dráhou letu budou i plavidla vybavená systémem protiraketovým systémem Aegis přistupovat s respektem. A skutečně, zdá se, že s tím, jak USA podle některých „nevěnují dostatek zdrojů čínskému mocenskému růstu“, se Čína stala jasně středobodem diskuzí o budoucnosti americké námořní strategie.

Ve sledovaném období se tak Čína stala poprvé součástí námořního cvičení RIMPAC spolu s dalšími 21 zeměmi. Ačkoliv se jedná o spolupráci spíše symbolické hodnoty, zapojení 4 čínských plavidel s více než jedenácti sty námořníky se hodnotí pozitivně zejména s ohledem na prevenci nezáměrného vypuknutí konfliktů.

Pokračující rozpínání v Jihočínském moři a návštěva Vietnamu a Taiwanu

V květnu jsme vás informovali o vrůstajících problémech mezi Čínou a Vietnamem, jež začaly snahou čínské strany o vybudování ropné plošiny v Jihočínském moři a následným potopením vietnamského plavidla. O týden později po zveřejnění této zprávy se v médiích začaly objevovat domněnky o stavbě čínské letadlové lodi a přístavu ve Fiery Cross Reef, což by prakticky znamenalo čínskou převahu kontroly vzdušného prostoru ve sporném území Jihočínského moře. Deník Defence News uvádí, že záminkou takových činů ze strany čínské vlády je kontrola přítomnosti OSN na území Filipín. Největším mezinárodním nebezpečím se však stává předpoklad, že i další strany, zahrnující Vietnam, Filipíny a Malajsie, jež si na území dělají nárok, začnou s výstavbou opevnění na ostrovech, plošinách či skalách ve zmíněném území. V souvislosti s problémy, jež mezi Čínou a Vietnamem nastaly, podnikl minulý měsíc čínský státní rada Yang Jiechi diplomatickou návštěvu Vietnamu, kde hlavním bodem programu byly především čínské ropné vrty na území Jihočínského moře, jež, podle Vietnamu, ohrožují vietnamskou suverenitu. Na setkání obě strany zdůraznily potřebu najít kompromis, jež by vedl ke smíření, nicméně ačkoli si na závěr jednání Yang Jiechi s vietnamským ministrem zahraničí Pham Binh Minhem před novináři podali ruce na znamení smíru, obešlo se vše bez sebemenší známky úsměvu.

Návštěva Vietnamu ale nebyla jedinou diplomatickou misí, jež Čína v minulém měsíci podnikla. Důležitá je také návštěva Taiwanu, kterou provedl čínský šéf Úřadu pro taiwanské záležitosti Zhang Zhijun, přičemž se jednalo o první návštěvu Taiwanu čínským zmocněncem, jež má přímé vazby na Peking. Jedním z důvodů návštěvy se staly rozsáhlé studentské demonstrace, tzv. Slunečnicového hnutí v Taipei, které se staví do opozice proti novému ekonomickému paktu mezi Taiwanem a Pekingem. Role Zhang Zhijuna na Taiwanu byla zjistit, jaké jsou důvody pro tak silnou nespokojenost s novou úmluvou, případně se pokusit situaci uklidnit. Diplomat se však taiwanskému hlavnímu městu z politických důvodů vyhnul.

Severní pól a „yuanová diplomacie“

Někteří pozorovatelé upozorňují, že podobnou taktiku, jakou Čína používá v případě Východo- a Jihočínského moře (taktiku donucovací diplomacie) by mohl Peking použít i v případě severního pólu. Poté, co se ČLR stala pozorovatelským státem Arktické rady, se snaží „zastupovat“ všechny nezúčastněné země. V rámci svojí rétoriky, ve které nazývá tuto oblast „mezinárodním teritoriem“, či „sdíleným dědictvím lidstva“, dává jasně najevo své mocenské a energetické zájmy.

I v tomto případě Říše středu využívá svých finančních rezerv k použití tzv. „yuanové diplomacie“. Opakovaně dochází ke snahám o koupi půdy v Norsku či na Islandu. Druhý ze jmenovaných se v minulosti dokonce stal také již příjemcem čínské ekonomické „pomoci“. Velká pozornost je v tomto kontextu věnována také Grónsku, kde se již nyní těží železná ruda. Právě ekonomická síla Číny se může stát hlavním tahounem při volbě o nezávislosti na Dánsku, jež by mohlo vést k úpravě legislativy povolující těžbu nerostných surovin v této oblasti.

ČLR se mimo jiné také nadále snaží vytvořit pro svoji měnu silnější pozici. Pokračuje totiž snaha o vytvoření paralelní instituce ke Světové bance, kterou pod názvem Asijská infrastrukturní a investiční banka podporuje již nyní 22 států včetně vybraných ekonomicky silných zemí na Blízkém východě. Čína se tak snaží získat dominantnější, a to zejména z důvodu „přílišného amerického vlivu“ v ostatních mezinárodně-finančních institucích. Nemožnost dosáhnout změny ve stávajících institucích a skutečnost, že investice z Číny přesáhnou tento rok svojí hodnotou investice do této země, nutí čínské představitele vytvořit vhodnější mezinárodní klima.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Novinky v severokorejské výzbroji

Severokorejské ozbrojené síly do svého arsenálu dostaly několik nových kusů modernější výzbroje, které mají zvýšit jejich bojovou efektivitu. Jde o protilodní střelu, vysoce přesnou munici a nové vrtulníkové fregaty.

Protilodní střela

Největším překvapením je zřejmě odhalení nové protilodní střely, která se zdá být kopií ruské KH-35. Co se letových schopností týče, střela má dosah 130 kilometrů a při letu se pohybuje 4 až 15 metrů nad vodní hladinou, což stěžuje její intercepci, zejména pro starší jihokorejské lodě, které hlídkují u námořních hranic s KLDR. Severní Korea střelu podle všeho dokáže odpalovat jak ze vzduchu, tak z moře.

KH-35 operuje na principu střel s plochou dráhou letu, které se KLDR dlouhodobě snaží vyvinout a zdá se, že zatím úspěšně. I když jde primárně o protilodní střelu a cíle na zemi by mohla zasáhnout až po náročných technických úpravách, rozhodně jde pro severokorejský zbrojní průmysl o velký krok vpřed.

Spolu s nebezpečím, které nová střela představuje pro jihokorejské námořnictvo, se také ukazuje znepokojivá schopnost severokorejského režimu získávat a vyrábět nové a komplikované zbraňové systémy i přes sankce OSN.

Kde ke střele Severokorejci přišli, není příliš jasné. Logickým kandidátem se zdá samotné Rusko, které se v posledních letech intenzivně snaží obnovit svůj vliv na Pchjongjang (především prostřednictvím investic). Rusko a KLDR spolu navíc spolupracují i v Sýrii, jelikož obě země jsou dlouholetými spojenci Damašku a v občanskou válkou zmítané zemi se nyní nachází několik desítek severokorejských vojenských poradců. Právě za svou pomoc režimu Bašára al-Asada mohla KLDR získat plány střely KH-35, ať už přímo od Rusů, nebo od států, kteří si od nich protilodní střelu koupili (zde by byl ideálním kandidát Myanmar).

KN-09 – vysoce přesná munice

Další poměrně moderní zbraní, kterou KLDR nedávno otestovala (i za přítomnosti Kim Jong Una), je vysoce přesná munice, konkrétně raketa s krátkým dosahem KN-09, která byla odpálena z raketometu ráže 300mm. Střela po svém odpálení urazila 190 km, což je znatelný pokrok, oproti jejímu předchozímu testu, kdy dosáhla vzdálenosti pouze 150 km.

Podle státních médií si od testu těchto raket Pchjongjang slibuje rozšíření technologie precizního navádění i na ostatní střely v severokorejském arsenálu. Detaily o střele KN-09 nejsou známy, nicméně v budoucnu lze zřejmě čekat další podobné testy.

Vrtulníkové fregaty

V pořadí třetím novým přírůstkem je dvojice vrtulníkových fregat, které představují první větší plavidla postavená v severokorejských loděnicích za poslední čtvrt století. Jejich stavba podle všeho začala v letech 2006-2007 a na vodu byly spuštěny v letech 2011-2012. Zatím není jasné, zda byly zařazeny do aktivní služby, či jsou zatím jen ve zkušebním provozu. Kromě protiponorkových misí by se lodě měly podílet i na ochraně pobřeží a lokalit bohatých na ryby.

Ve výzbroji fregaty pravděpodobně najdeme protiponorkové střely (RBU-1200), rychlopalné systémy pro intercepci raket a letadel (CIWS – Close-in weapon system), protilodní střely a přirozeně také vrtulníky (MI-4PL nebo MI-14PL).

Přesto, že ve všech třech případech jde o impresivní přírůstky, severokorejské ozbrojené síly budou i nadále spoléhat především na nekonvenční způsob boje, jelikož i přes hlasité propagandistické výkřiky si politické i vojenské špičky uvědomují, že v konvenčních kapacitách silně zaostávají za Jižní Koreou, Japonskem a Spojenými státy. Nová protilodní střela a vrtulníkové fregaty jsou reakcí na intenzivní zvyšování kapacit jihokorejského námořnictva a zejména pak jeho ponorkové flotily, která se v budoucích letech bude nadále rozšiřovat.

JAPONSKO

Strety japonských a čínskych lietadiel nad Východočínskym morom

Vojenské napätie medzi Čínou a Japonskom nejaví známky uvoľnenia. Zatiaľ čo teritoriálny spor o ostrovy Diaoyu/Senkaku sa na začiatku odohrával najmä na vode, po vyhlásení čínskej identifikačnej zóny protivzdušnej obrany sa čoraz viac prenáša do vzdušnej domény.

K najnovšiemu incidentu medzi vojenskými lietadlami oboch krajín prišlo 11. júna nad Východočínskym morom v oblasti, kde sa prekrývajú ich identifikačné zóny protilietadlovej obrany. Samotné odohratie incidentu je jediným tvrdým faktom na ktorom sa Peking i Tokio zhodnú. Ich interpretácie stretu lietadiel sa však líšia. Podľa Tokia boli dve vojenské pozorovacie lietadlá japonského letectva na bežnej misii na Východočínskym morom keď sa k ním priblížili čínske stíhačky Su-27. Čínske stroje sa údajne pri provokatívnom a nebezpečnom manévri priblížili až na 30 metrov k japonským lietadlám.

Peking reagoval na japonské obvinenia s tým, že Tokio sa snaží oklamať medzinárodnú komunitu a očierňovať Čínu. Podľa čínskeho Ministerstva obrany to boli japonské stíhačky F-15, ktoré sa priblížili na 30 metrov k čínskemu Tu-154, ktorý bol na rutinnej pozorovacej misii. Na podporenie tohto tvrdenia zverejnili i videozáznam zobrazujúci japonské stroje. Japonská strana ale poprela čínske obvinenia a tvrdí, že záznam je staršieho dáta.

Nech už bola provokatérom ktorákoľvek strana, podobné incidenty sú veľmi nebezpečné, keďže pri nich vždy hrozí potenciálny (i keď možno neúmyselný) stret, ktorý by mohol byť veľmi ľahko spúšťačom širšieho konfliktu.

Prešetrenie Konovho vyhlásenia

Vláda Shinza Abeho v Tokiu znovu kráča na tenkom ľade kvôli svojmu kontroverznému prístupu k historickým otázkam. V roku 1993 vydalo Tokio tzv. Konovo vyhlásenie, v ktorom sa ospravedlnilo za vedenie systému nútenej prostitúcie počas druhej svetovej vojny. Premiér Shinzo Abe sa v minulosti opakovane vyjadril, že Konovo vyhlásenie bude revidovať. Až po obrovskom tlaku Abe rezignoval na tento cieľ a prisľúbil, že vyjadrenie meniť nebude. Napriek tomu bol zriadený panel na prešetrenie okolností jeho vydania.

Panel dokončil svoju prácu 20. júna a podľa jeho záverov mali na znenie Konovho vyhlásenia výrazný vplyv rokovania so Soulom.  Južná Kórea tieto závery kritizovala. Podľa Soulu totiž implikujú, že japonské ospravedlnenie bolo výsledkom diplomatického naťahovania a nie štúdia historických dôkazov a úprimnej snahy Tokia ospravedlniť sa za zločiny minulosti. Samotné prešetrenie nemá žiadny vplyv na platnosť vyhlásenia. Napriek tomu táto epizóda zbytočne rozvírila vody a ostáva otázkou, prečo Japonsko hádže polená pod vlastné nohy pri snahe zlepšiť  neutešený stav vzťahov s Kóreou a takisto Čínou, ktorá bola tiež hlasným kritikom prešetrenia. Tokio navyše svojim nepochopiteľným prístupom ďalej prispieva k stmeľovaniu vzťahov medzi Južnou Kóreou a Čínou, čo je strategickým gólom do vlastnej bránky.

Kolektívna sebaobrana

O prelomovom kroku zmeny interpretácie práva na kolektívnu sebaobranu sa dočítate v nadchádzajúcom komentári na našej stránke.

INDONÉSIE

Indonéští džihádisté v Sýrii

Podle indonéského náčelníka státní policie, generála Sutarmana, bojuje alespoň 56 indonéských občanů v řadách islámistické radikální organizace ISIS (Islamic State in Iraq and Syria). Mělo by jít o muže mezi 20-30 lety z celé Indonésie. Sutarman informace o zapojení Indonésanů získal od syrských a australských zpravodajských služeb.

Důkazem zapojení indonéských občanů je propagační video, které ISIS nahrála a v němž působí indonésky mluvící bojovníci, kteří vyzývají své spoluobčany a indonéské muslimy, aby se přidali k džihádistům.

Ač nejde o vysoký počet bojovníků, pro Indonésii, která má bohaté zkušenosti s navrátilci z Afghánistánu (během sovětské invaze), to může představovat vážný problém. Právě mudžáhidi z Afghánistánu stáli za dlouhotrvající období teroru, během kterého v Indonésii zahynuly stovky lidí, včetně velkého množství občanů západních států. I když se indonéským bezpečnostním složkám podařilo zlikvidovat naprostou většinu teroristických buněk, radikální islám má v Indonésii množství sympatizantů a indoktrinovaní a zkušení navrátilci se zkušenostmi a kontakty (s těmi především) ze Sýrie a Iráku by opět mohli zahájit vlnu teroru.

Indonéští islámisté v Sýrii nyní navazují konakty s džihádisty z al-Nusry, ISIS, ale i s bojovníky ze střední Asie a Kavkazu. Tyto kontakty představují hlavní potenciální způsob, jak v budoucnu zajistit výcvik a financování indonéského džihádu zvenčí (stejně jako v minulosti). Velkou hrozbu konkrétně představují finanční zdroje ISIS, ze kterých by skupina indonéské džihádisty mohla sponzorovat. Jedním z hlavních důvodů úpadku teroristických buněk v Indonésii bylo ukončení kontaktů a financování al-Kájdou, takže pokud by se otevřel nový finanční (a logistický) zdroj, indonéským radikálům by to umožnilo získat materiál pro výrobu bomb a zbraně.

Své sympatie s ISIS džihádisté v Indonésii vyjadřují například výběrem peněz pro jejich věc a skládáním přísahy online.

THAJSKO

Armáda predstavila cestovnú mapu návratu k demokracii

Vyše mesiac po puči z 22. mája sme sa dozvedeli, akým spôsobom plánuje armáda vrátiť moc do „rúk ľudu“. V nasledujúcich mesiacoch má byť navrhnutá dočasná ústava a zriadená dočasná vláda. Finálna verzia ústavy má následne byť prijatá do leta 2015 a parlamentné voľby možno očakávať niekedy okolo októbra 2015. Šéf armády Prayuth Chan-ocha tak touto cestovnou mapou potvrdil svoje predošlé tvrdenia, že krajina potrebuje minimálne rok a pol na normalizáciu pomerov. Že normalizácia pravdepodobne nebude znamenať návrat k demokracii, aká v Thajsku bola pred pučom, nasvedčuje napríklad to, že ústavu bude navrhovať nevolená komisia zvolená armádou a bude pravdepodobne prijatá bez referenda. Otázne ostáva aké bude zloženie dočasnej vlády, ktorá by mala fungovať od jesene a koľko miest v kabinete prenechá armáda civilistom.

Chan-ocha prezentuje rolu armády ako nezávislého arbitra, ktorý musel do politickej arény vstúpiť aby zabránil ďalšiemu krviprelievaniu a celkovej destabilizácii. Napriek nároku na nestrannosť je armáda považovaná za spojenca konzervatívnych politických síl, ktoré počas polročnej krízy prechádzajúcej puču požadovali pád populistickej vlády Yingluck Shinawatry. Líder protivládnych protestov Suthep Thaugsuban sa nechal počuť, že vojenský puč plánoval s Chan-ochom už od roku 2010. Chan-ocha tiež údajne Thaugsubanovi pred prevzatím moci povedal, že je čas, aby armáda prebrala rolu protivládnych demonštrantov. Chan-ocha pochopiteľne pravdivosť Thaugsubanových vyjadrení vehementne popiera.

Armáda tvrdo potláča akýkoľvek disent a vďaka cenzúre je kritika jej krokov takmer nemožná. Až neuveriteľne pôsobia správy, že došlo i k zatknutiu ľudí ktorí na ulici čítali román 1984 od Georga Orwella, ktorý sa stal symbolom odporu proti puču. Po puči sme boli svedkami ešte niekoľko malých protestov, no organizovaná opozícia bola postupne prakticky umlčaná. Armáda vďaka tomu mohla 13. júna zrušiť zákaz vychádzania i keď stanné právo zostáva naďalej v platnosti.

Nastolenie vojenskej junty malo za následok i exodus Kambodžanov, ktorí v Thajsku často nelegálne pracujú. Odhady hovoria až o okolo 200 tisíc migrantoch, ktorí chaoticky opustili krajinu. Príčinou bol strach z toho, že armáda tvrdo zasiahne proti čiernej práci.

MJANMARSKO

Prezidentské ambície Suu Kyi pochované

Výbor mjanmarského parlamentu odmietol návrh zmeniť ústavný článok, ktorý zabraňuje opozičnej líderke Aung San Suu Kyi kandidovať v nadchádzajúcich prezidentských voľbách. Podľa súčasného znenia ústavy totiž do funkcie hlavy štátu nemôže kandidovať osoba, ktorej partnerom je cudzinec alebo má deti s občianstvom iného štátu.  Obidve ustanovenia sa dotýkajú Suu Kyi, čo nie je náhoda, keďže pri navrhovaní ústavy bol tento článok vsunutý práve kvôli nej. Mjanmarsko v roku 2015 čakajú kľúčové voľby, ktoré ukážu, ako ďaleko sa dostal demokratizačný proces po konci vlády vojenskej junty v roku 2011.

BONUS

Oscarový výkon Ryutaro Nonomuru

V prípade, že sa k vám ešte tento virálny klenot nedostal, dávame do pozornosti bizarné vystúpenie poslanca miestneho parlamentu v prefektúre Hyogo Ryutaro Nonomuru, v ktorom sa ospravedlňoval za odhalenie jeho zneužívania verejných financií.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín, Ondřej Macháček a Kateřina Valíčková, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií a kulturních studií Číny na Masarykově univerzitě v Brně.