Přehled světového dění z uplynulého týdne (11/2021)

[Afrika]

Etiopie: Vláda v Addis Abebě odmítla obvinění ze strany USA ohledně etnických čistek v konfliktním regionu Tigray. Vláda označila tato obvinění za nepodložená a falešným verdiktem proti etiopské vládě. Reakce přišla poté, co ministr zahraničí USA, Antony Blinken, uvedl, že eritrejské jednotky a jednotky z regionu Amhara nyní působící v oblasti Tigray, by měly být nahrazeny bezpečnostními složkami dodržujícími lidská práva a nepáchající etnické čistky.  Konflikt probíhá v Tigray od listopadu 2020, kdy premiér Abiy Ahmed zahájil vojenskou operaci proti regionální vládě.

Libye: Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) vyzvala v jednomyslně přijaté deklaraci všechny zahraniční jednotky a žoldáky, aby bez dalšího zdržení opustili zemi. Vyzvala také k dodržování zbrojního embarga. Zároveň přivítala akceptování nové jednotné vlády libyjským parlamentem. Tato vláda by měla přivézt zemi k volbám v prosinci 2021. Podle RB OSN se v Libyi ke konci roku 2020 stále pohybovalo okolo 20 000 zahraničních vojáků a žoldáků a prozatím nedošlo k jejich odchodu ze země. Konflikt v Libyi probíhá od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší vládce Muammar Kaddafí.

 

[Blízký východ]

Izrael: Palestinská samospráva a Liga arabských národů v sobotu odsoudily otevření úřadovny českého velvyslanectví v Jeruzalémě. Jedná se dle nich o porušení mezinárodního práva. Palestinské ministerstvo zahraničí otevření úřadovny označilo za do očí bijící útok na palestinský lid, který výrazně zkomplikuje vyhlídky na mír. Úřadovna byla otevřena ve čtvrtek za přítomnosti českého premiéra Andreje Babiše. S východním Jeruzalémem se v budoucnu počítá jako s hlavním městem palestinského státu. Česká republika podporuje dvou státní řešení konfliktu.

Libanon: Amnesty International vyzvalo vládu, aby ustala s obviňováním demonstrantů z terorismu. Dle AI jsou zadržení zbaveni práv a povoláváni před vojenské soudy. V polovině února bylo při protestech v Tripolisu zraněno několik civilistů a členů Vnitřních bezpečnostních sil (ISF), jeden civilista zemřel. Vojenský prokurátor následně obvinil z terorismu 23 zadržených, z nichž dva byli nezletilí. V případě odsouzení jim hrozí trest smrti. AI vyzývá vládu, aby dodržovala pravidla férového zacházení se zatčenými a umožnila jim kontakt s právníky. Protesty v zemi probíhají od října 2019.

 

[Euroatlantický prostor]

EU/UK: Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič varoval britskou vládu před opakovaným porušováním brexitové dohody. Podle Komise porušuje Británie dohodu obcházením celních kontrol mezi Severním Irskem a zbytkem království. „Irská pojistka“ v brexitové dohodě zaručuje Severnímu Irsku setrvání v celní unii se zbytkem EU. Má za účel zajistit volnost průchodu mezi oběma části ostrova. Podle premiéra Borise Johnsona je dosavadní praxe pouze dočasná a vláda pracuje na technickém řešení.

USA: Americký Kongres schválil stimulační balíček v objemu 1,9 bilionů dolarů. Nový program ekonomické podpory podepsal také již prezident Joe Biden, který má v plánu pomocí tohoto balíčku oživit ekonomiku po krizi spojené s pandemii a zároveň snížit míru chudoby. Stimulační balíček se skládá z přímých plateb pro rodiny s dětmi a pro pracující především z nižší a střední vrstvy, ale také pomoci nižším územním celkům.  Naopak neprošel návrh zvýšit minimální hodinovou mzdu. Celkově se ale jedná o první větší politické vítězství nové administrativy prezidenta Bidena.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Soud zprostil obžaloby bývalého příslušníka bosenské armády (ARBiH) Adema Kostjerevace, který byl obviněn ze znásilňování těhotné Srbky, ke kterému došlo během občanské války v roce 1992. Těhotná žena byla držena v suterénu mlýna, který sloužil jako vězení. Znásilnění jí způsobilo potrat. Adem Kostjerevac byl vydán do Bosny ze Spojených států, kde žil posledních 17 let. Podle soudu však není jeho výpověď před vydáním platná, protože nebylo řečeno, zda byl vyslýchán jako svědek nebo podezřelý, z jakého trestného činu byl podezřelý, a nebyl informován o svých právech.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký vyslanec Zajmaj Chalilzad předložil vládě a Tálibánu návrh o vytvoření přechodné vlády. Podle něj by tu současnou nahradila, dokud nedojde k vytvoření ústavy, na níž se shodne současný establishment a Tálibán, a k novým volbám. Došlo by k rozpuštění parlamentu, případně rozšíření o členy Tálibánu. Návrh hovoří o obrysech příměří a podmínek pro jeho dodržování, volá po ochraně práv ohrožených skupin. Tálibán v minulosti příměří odmítal, nebrání se vytvoření prozatímní vlády, participovat v ní však nechce. Úřad afghánského prezidenta dle anonymních zdrojů s plánem prozatímní vlády nesouhlasí. Spojené státy chtějí jednání dokončit před 1. květnem, kdy má dojít ke stažení zbývajících 2500 vojáků ze země.

Afghánistán/Pákistán/Indie: Region dominuje statistikám zabitých novinářů za poslední rok. Podle zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ) při své práci přišlo o život 65 žurnalistů, z toho 10 v Afghánistánu, 9 v Pákistánu a 8 v Indii. Více tomu bylo jen v Mexiku (14 mrtvých). Podle IFJ stojí za zabíjením novinářů náboženští radikálové a v Indii také extrémní pravice. V afghánském Džalálábádu byly na 2. března zastřeleny teroristy z tzv. Islámského státu tři televizní reportérky a další dvě zraněny. Jde o další ze série cílených útoků na novináře, jichž bylo za posledního půl roku zabito devět. Důsledkem toho opustilo v té samé době svou profesi 18 % všech žen pracujících v médiích.

 

[Latinská Amerika]

Argentina: Několik desítek demonstrantů zaútočilo na minibus, který převážel prezidenta Alberta Fernándeze. Ten byl navštívit oblast poničenou lesními požáry v jižní Patagonii. Davy se shromáždily kolem minibusu, na který házely kameny a několikrát vozidlo zasáhli, rozbili okna a poté do vozidla kopali. Důvodem útoku je nesouhlas obyvatel Patagonie s vládními návrhy, které by umožnily znovu zahájit rozsáhlé těžební projekty v regionu, který je bohatý na zlato, stříbro a uran.

Bolívie: Bývalá prozatímní prezidentka Jeanine Áñezová byla zatčena spolu s několika bývalými ministry. Důvodem zatčení je účast na puči v roce 2019, který byl uspořádán proti tehdejšímu prezidentovi Evo Moralesovi. Konkrétně jsou obviněni z „terorismu“, pobuřování a spiknutí kvůli údajnému puči. Áñezová uvedla, že se stala obětí politické msty socialistické strany Evo Moralese. Ta na podzim loňského roku vyhrála prezidentské i parlamentní volby, což umožnilo Moralesovi vrátit se z exilu z Argentiny.

 

[Post-sovětský prostor]

Ruská federace: Polská delegace předložila Radě OSN pro lidská práva prohlášení 45 zemí vyzývající Moskvu k propuštění opozičního politika Alexeje Navalného. Prohlášení podepsaly evropské země, stejně jako USA, Austrálie, Kanada a Japonsko. Země požadují okamžité a bezpodmínečné propuštění Navalného, přičemž jsou zároveň znepokojeny také počtem zatčených demonstrantů, kteří nenásilným způsobem vyjádřili Navalnému podporu v různých ruských městech. Vůdce opozice byl zatčen po návratu do Ruska, zatímco jeho otrava stále nebyla vyšetřena. Minulý týden byl převezen z vězení na neznámé místo.

 

[Východní Asie]

Malajsie: Ve čtvrtek byl přijat tzv. nouzový zákon týkající se potlačování fake news o pandemii Covid-19. Jejich zveřejňování či šíření je nyní považováno za trestný čin. Případným viníkům hrozí finanční pokuta až 100 000 RM (přibližně půl milionu korun českých), tři roky odnětí svobody, či kombinace obojího. Dle kritiků tímto krokem vláda získala další prostředek k oslabení lidských práv a svobod skrze navýšení úrovně dohledu a zásahem do soukromí. Zákon umožňuje bezpečnostním složkám přijímat jakákoli nezbytná opatření k odstranění fake news a zajišťuje jim přístup k veškerým informacím týkajících se jednotlivců.

Myanmar: Bezpečnostní složky zintenzivňují brutalitu nejen vůči demonstrujícím. Od začátku protestů bylo zabito přes 70 osob. Více než 2000 lidí se nachází ve vězení, přičemž desítky zatčených představují novináři. Mnoho lidí, včetně policistů a dalších státních zaměstnanců, překračuje hranice a zemi opouští. Armáda se k narůstajícímu počtu úmrtí nevyjadřuje, nicméně mluvčí junty uvedl, že bezpečnostní síly užívají sílu pouze v případě nutnosti. Rada bezpečnosti OSN násilí vůči pokojným demonstrantům odsoudila a vyzvala armádu ke zdrženlivosti a k propuštění všech zadržených. Další akce ze strany mezinárodní organizace jsou nepravděpodobné kvůli blokacím ze strany Ruska, Číny, Indie a Vietnamu. Velká Británie, USA a další západní státy uvalily na vojenskou juntu omezené sankce.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Francúzsky výrobca Arquus predstavil nové obrnené vozidlo Scarabée. Vozidlo je výnimočné tým, že sa dokáže pohybovať ako krab: dopredu a zároveň do strán, vďaka čomu dokáže Scarabée ľahko manévrovať. Scarabée je zároveň schopný fungovať plne na elektrický pohon, vďaka čomu je minimalizovaný jeho akustický a termický podpis. Samotný Arquus je kľúčový dodávateľ francúzskej armády, ktorej dodáva 90% kolesových vozidiel, a spoločne s firmami Nexter a Thales patrí medzi troch výrobcov, ktorý pre Francúzsko obrnené vozidlá Griffon a Jaguar v rámci modernizačného programu Scorpion.

Kyberbezpečnost: Během roku 2020 si etičtí hackeři (takzvaní white hats) vydělali rekordních 40 milionů dollarů za nahlášení softwérových chyb. Devět nejúspěšnějších si vydělalo každý přes 1 milion dolarů. Jedná se o hackery z celého světa, především z USA, Argentiny, Číny, Indie, Nigérie nebo Egypta. Výdělečnost profese etických hackerů rostla posledních pět let, rok 2020 však zaznamenal rekordní čísla, pravděpodobně díky lockdownům po celém světě během pandemie COVID-19, ale také jako reakce na nárůst hackerských útoků ve stejném období.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.