[Afrika]
Demokratická republika Kongo: Podľa Úradu vysokého komisára OSN pre utečencov (UNHCR) si od začiatku roku 2021 vyžiadali útoky skupín pridružených k Islamskému štátu vyše 200 obetí a 40 tisíc utečencov. Jedná sa najmä o Spojenecké demokratické sily (ADF), pôvodom z Ugandy, ktorých aktivita sa v uvedenom období dramaticky zvýšila. Násilnosti prebiehajú prevažne v okolí provincie North Kivu. ADF je označovaná za najkrvavejšiu organizáciu spomedzi približne 122 milícií, ktoré ohrozujú regióny na východe štátu.
Líbya: Po prvýkrát v histórii krajiny bude vo vedúcich pozíciách strategických ministerstiev pôsobiť celkovo päť žien. Dočasná vláda národnej jednoty ich menovala v rámci rezortu zahraničia, spravodlivosti, sociálnych vecí a ministerstva pre ženské záležitostí. Zároveň to prináša veľkú zodpovednosť a výzvu pre štát zmietaný chaosom. Napriek tomu, že počas ľudového povstania v roku 2011 zohrali aktivistky významnú rolu, pôsobenie žien v politike je dlhodobo obmedzené, a ich počet nespĺňa sľubované kvóty.
[Blízký východ]
Libanon: Vůdce Hizballáhu, Hasan Nasralláh ve svém čtvrtečním televizním proslovu oznámil, že podpoří nový úřednický kabinet, pakliže dojde k dohodě mezi prezidentem Michelem Aúnem a kanditem na premiéra Saadem Harírím. Libanon je již několik let postižen finanční krizí, jež se v posledních měsících násobně zhoršila a vyvolala vlnu protestů. Na konci roku 2019 vláda selhala s vyjednáním záchranného plánu, který by otevřel možnost zahraničních investic a půjček. Podle Harírího je jednání s Mezinárodním měnovým fondem jedinou nadějí na řešení krize.
Sýrie: Lidé si připomínají desáté výročí revoluce, která uvrhla zemi do občanské války. V Manbidži, Idlibu, Rakce, bývalém hlavním městě chalífátu, a dalších městech vyšli lidé oslavovat do ulic. Ve městech, které jsou pod kontrolou sil damašské vlády, došlo k zatýkání demonstrantů. Mezitím vyšetřovatelé OSN volají po mezinárodní snaze ukončit násilí a po vládě práva v zemi. K výraznému poklesu obětí došlo díky loňskému příměří vyjednaným Ruskem a Tureckem v provincii Idlib, má však malý dopad na 6 milionů Syřanů, kterým chybí základní potřeby.
[Euroatlantický prostor]
Veľká Británia: Vláda vydala dlho očakávanú Integrated review, strategický dokument zameraný na bezpečnosť, obranu a zahraničnú politiku. Dokument predpokladá geopolitické zameranie na Áziu, predovšetkým na Juhočínske more. V súlade s tým je aj prvá oficiálna plavba novej lietadlovej lode HMS Queen Elisabeth, ktorá sa uskutoční v tomto roku a bude smerovať do ázijsko-pacifického regiónu. Integrated review avizuje tiež zvýšenie jadrového arzenálu až o 40% ako odpoveď na zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu vo svete.
Portugalsko/USA: Na portugalskú leteckú základňu Lajes Field nečakane priletela eskadra amerických stealth bombardérov B-2. Nešpecifikovaný počet bombardérov z 509. bombardovacieho krídla sa pridalo k bombardérom B-1, ktoré sú v Portugalsku na krátkodobej misii. Prítomnosť amerických bombardérov v Európe je súčasťou demonštrácie obranných schopností Severoatlantickej aliancie a odstrašenia poteciálnych útočníkov. Nie je jasné, ako dlho sa bombardéry B-2 v Portugalsku zdržia.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Vo svojom vyhlásení ruská ambasáda hovorí, že praktické približovanie k NATO bude vnímané ako nepriateľský čin a Rusko bude nútené zareagovať ak sa Bosna rozhodne vykročiť smerom bližšie k členstvu v NATO. Bosniansky tripartitný prezidentský úrad je rozdelený medzi Chorvátov a Bosniakov, ktorí vítajú hlbšiu integráciu do štruktúr NATO, a Srbov, ktorých prezident republiky srbskej Milorad Dodik, chce aby krajina ostala neutrálna a mimo Spojenými štátmi vedenej vojenskej aliancie. Podľa NATO má každý suverénny štát právo na vlastné usporiadanie bezpečnostných záväzkov.
[Jižní Asie]
Afganistan: Počas týždňa došlo v Kábule k niekoľkým útokom, pričom jeden zasiahol pracovníkov ministerstva pre informácie a technológie, a ďalší bol namierený proti vrtuľníku Mi-17, v ktorom prišlo o život deväť príslušníkov bezpečnostných síl. Incidenty sa odohrali počas vyjednávaní o prímerí v Moskve, ktorých sa zúčastňujú zástupcovia Afganistanu, Talibanu a kľúčových krajín, nadväzujúcich na vyjadrenia amerického prezidenta Joe Bidena o tom, že kvôli neutíchajúcim sporom nemusia ku prvému máju Spojené štáty stiahnuť svojich vojakov z územia Afganistanu.
Afghánistán: Prezident Ašraf Ghání odvolal v pátek dva ministry, kteří mají být zodpovědní za zhoršující bezpečnostní situaci v zemi. Oznámení o odvolání vyvolalo v Afghánistánu pozdvižení, přišlo den po zahájení moskevské konference a po ruském volání po redukci bojů v zemi. Ministra obrany nahradí náčelník generálního štábu generál Mohammad Jasin Zia, zůstane však i nadále ve stávající funkci, dosavadní ministr Asadulláh Chalíd má trpět zdravotními potížemi. Novým ministrem vnitra se stane bývalý kandahárský guvernér Hajatulláh Haját.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Policie začala proti kritikům prezidenta Jaira Bolsonara uplatňovat zákon o národní bezpečnosti. Ten vznikl roku 1983, těsně před koncem vojenské diktatury, a stanoví, že jakékoli poškození třech nejvyšších představitelů jednotlivých složek státní moci je trestné. Ve čtvrtek byli zadrženi čtyři demonstranti, kteří prezidenta Bolsonara nazvali „genocidním“ za jeho přístup k pandemii koronaviru, přičemž jej vyobrazili na karikatuře vedle nacistické svastiky. V pátek však policie proti hodinovému protestu, který uspořádalo asi 40 lidí, nezasáhla.
Mexiko: V posledních týdnech došlo k výraznému zintenzivnění akcí proti migraci a pašování migrantů. Imigrační agenti se zaměřují především na vlakové trasy a lidi cestující s nezletilými dětmi. V pátek byl zaveden zákaz vstupu pro neodůvodněné cestování na jižní hranici s Guatemalou, aby se zabránilo šíření koronaviru ze strany migrantů. Podél řeky Suchiate budou rozmístěny kontrolní stanoviště, dislokovány armádní jednotky a celou oblast budou snímkovat také drony. Jen za minulý měsíc dosáhlo hranic USA přes Mexiko 100 441 jihoamerických migrantů.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Moskva odvolala svého velvyslance ve Washingtonu na konzultace, dle vyjádření ambasády z důvodu vystavení „již tak příliš konfrontačních“ rusko-amerických vztahů hrozbě kolapsu. Prezident Vladimir Putin vyzval ve čtvrtek svého amerického protějška Joea Bidena k online rozhovoru. Došlo k tomu poté, co jej Biden během interview v ABC News označil za zabijáka. Krom toho oznámil, že Putin „zaplatí“ za vměšování se do amerických voleb. „Je zřejmé, že si nepřeje, aby se vztah k naší zemi dostal do starých kolejí, a z toho budeme vycházet,“ oznámil Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov.
Rusko: Ponorky černomořské flotily jsou od pátku v plné pohotovosti. Stalo se tak v reakci na námořní cvičení NATO „Sea Shield 21“, které v oblasti pod velením Rumunska probíhá od pátku. Cvičení má za úkol posílit interoperabilitu mezi rumunskými a dalšími námořními silami NATO. Ruská federace dlouhodobě vnímá expanzi NATO směrem na východ jako ohrožení svých národních zájmů, členské státy Aliance se naopak cítí ohroženy rozmístěním raket v ruské exklávě v Pobaltí.
[Východní Asie]
Austrália/Papua Nová Guinea: Austrálsky premiér Scott Morrison v stredu vyzval štáty EÚ a firmu AstraZeneca, aby urgentne zaslali vakcíny proti koronavírusu COVID-19 do Papuy-Novej Guiney. Štát v Oceánii trpí od začiatku marca rapídnym rastom pozitívnych prípadov a miestne nemocnice nestíhajú prijímať pacientov. Morrison požiadal až o milión dávok vakcíny AstraZeneca, Austrália samotná už do Papuy avizovala poslanie 8 tisíc vakcín pre zaočkovanie zdravotníkov.
Japonsko/Južná Kórea/USA: Ministri zahraničných vecí a obrany USA, Antony Blinken a Lloyd Austin, podnikli prvú zahraničnú cestu v úrade. V utorok v Tokiu rokovali s japonskými náprotivkami. Ministri Tošimicu Motegi a Nobuo Kiši na rokovaniach varovali pred správaním sa ČĽR. Oba štáty sa zaviazali k úsiliu oponovať čínskym nátlakovým a destabilizujúcim aktivitám vo východoázijskom regióne. Vo štvrtok sa Američania presunuli do Soulu. Tu sa ministri dohodli na spoločnom diplomatickom postupe USA a Kórey s cieľom vyriešiť otázky jadrového programu KĽDR mierovými prostriedkami.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americká vláda povolila prodej letounů P-8A Poseidon Německu. Německá vláda však musí o nákupu ještě rozhodnout. Pětice letadel má sloužit k námořnímu hlídkování a průzkumu. Nákup je politicky kontroverzní ve vztahu k německo-francouzskému projektu MAWS, který by měl letadlo s obdobnými schopnostmi přinést okolo roku 2035. Německé námořnictvo však považuje za potřebné nahradit letouny P-3 již v roce 2025. Klíčovým důvodem je zvyšování ponorkových kapacit ruského námořnictva v Baltském a Severním moři. Jako alternativu pro překlenutí klíčového období nabídla Francie zapůjčení tamních strojů.
Kyberbezpečnost: Podle pondělní zprávy americké Národní zpravodajské rady Rusko během prezidentské kampaně 2020 šířilo dezinformace o demokratickém kandidátovi a současném prezidentovi USA Joeu Bidenovi. Rusko tato obvinění odmítá jako neopodstatněná. Zpráva dále obvinila z ovlivňování voleb Írán, který také spolu s Ruskem obviňuje z podrývání důvěry ve volební proces. Rusko údajně vypouštělo dezinformace do amerického veřejného prostoru skrze lidi úzce napojené na bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Na rozdíl od předchozích voleb z roku 2016 se ale podle zprávy Rusko nesnažilo napadnou americkou volební infrastrukturu.
