Přehled světového dění z uplynulého týdne (16/2023)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Čína/Izrael: Čínský ministr zahraničí Qin Gang vyjádřil znepokojení nad rostoucím napětím mezi Izraelem a Palestinou. Dále nabídl vytvoření vhodných podmínek pro mírová jednání. Izraelská vláda a Palestinská autonomie více než deset let nevedly přímé rozhovory o ukončení vzájemného konfliktu. Čína na začátku letošního března zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Posiluje tak svou pozici mediátora v regionu.

Tunisko: Lídr největší opoziční islamistické strany Ennahda Rached Ghannouchi byl v pondělí zatčen a uvězněn. Ennahda na svém twitterovém účtu uvedla, že Ghannouchi byl obviněn ze spiknutí proti státní bezpečnosti, za což mu hrozí až trest smrti. Podle expertů současné směřování země narušuje průběh demokratické transformace. To dokazuje i odsouzení vládního zásahu v mezinárodním prostředí. Od letošního února tuniské úřady zadržely přes 20 kritiků, kteří obvinili prezidenta Kaíse Saída z nedemokratického vedení země. 

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Poslanecká snemovňa schválila zákon o financovaní obrany, ktorý počíta s každoročným vynakladaním najmenej dvoch percent hrubého domáceho produktu na obranu. Nová legislatíva by mala taktiež umožniť stabilné a transparentné financovanie veľkých akvizícií. Nová výška výdavkov na obranu by sa vzťahovala už na štátny rozpočet nasledujúceho roku. Štát by tak v roku 2024 potreboval približne o 21,5 miliardy korún viac na obranu oproti plánovaným 130 miliardám. Návrh zákona schválili poslanci koalície a opozičného hnutia ANO, proti bola strana SPD. Legislatíva bude ďalej prerokovaná v senáte.

Nemecko: Berlín plánuje do konca roka stiahnuť svoje systémy protivzdušnej obrany Patriot z Poľska a Slovenska. Informovala o tom agentúra DPA s odvolaním na hovorcu nemeckého ministerstva obrany. Nemecká armáda by mala do konca júna stiahnuť tri systémy Patriot z Poľska, ktoré tam umiestnila vlani po dopade rakety na poľské územie. Zo Slovenska stiahne do konca roka dva systémy Patriot, ktoré tam boli nasadené v marci 2022. Dôvod má byť nutná technická údržba. Nemecký minister obrany neskôr uviedol, že všetky rozhodnutia o umiestnení systémov Patriot budú prerokované so spojencami.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Světový potravinový fond OSN (UN WFP) varuje před hladomorem, kterému se blíží téměř šest milionů Afghánců, a vyzývá k poskytnutí dalších finančních prostředků. WFP avizoval, že pokud dárci nepřislíbí nové finanční prostředky, nebude mít agentura do června prostředky na žádnou potravinovou pomoc. Dalším problémem je zákaz Tálibánu, který se týká práce ženských zaměstnankyň v rámci OSN. Generální tajemník OSN to označil za nepřijatelné. Pokud však nedojde ke zrušení vyhlášky, agentury OSN se v květnu kompletně stáhnou.

Indie: Pět vojáků indické armády bylo ve čtvrtek zabito při přepadení vojenského vozidla povstalci bojujícími proti indické nadvládě ve sporné himálajské oblasti Kašmíru. V prohlášení armády se uvádí, že zbrojenci zaútočili na armádní vozidlo střelbou v jižním sektoru Rajouri poblíž vysoce militarizované linie kontroly, která rozděluje Kašmír mezi Indii a Pákistán. Jaderně vyzbrojení rivalové Indie a Pákistán spravují každý svoji část Kašmíru, ale oba si nárokují celé území.

 

[Latinská Amerika]

KolumbieOzbrojená frakce bývalé guerilly FARC, Estado Mayor Central, se chce připojit k mírovým rozhovorům. Ty vláda nyní vede s poslední guerillou ELN. Cílem mírových jednání by dle Luz Janeth Forero mělo být nalezení více než 104 tisíc osob, které násilně zmizely v souvislosti s kolumbijským konfliktem. Forero je novou ředitelkou pátrací jednotky po zmizelých, která byla založena již v roce 2016. Současný prezident Gustavo Petro se při vstupu do funkce zavázal ukončit ozbrojený konflikt v zemi a nastolit tzv. totální mír.

KubaMinulý týden byl zákonodárci znovuzvolen prezidentem vůdce komunistické strany Miguel Diaz-Canela. Ten se stal poprvé prezidentem v roce 2018. Hlasování proběhlo v čase, kdy země bojuje s ekonomickou krizí a velkým odlivem obyvatel. Od pandemie koronaviru v zemi prudce vzrostla inflace a zhroutil se cestovní ruch. Nedostatek léků, paliva a potravin zvýšil napětí ve společnosti, které vyvrcholilo v roce 2021 největšími protesty za poslední desetiletí. To vedlo k odchodu statisíců obyvatel.

 

[Postsovětský prostor]

Rusko: Ve čtvrtek 20. dubna shodilo ruské vojenské letadlo na ruské město Bělgorod poblíž hranic s Ukrajinou bombu, která po sobě zanechala velký kráter, rozmetala auto na střeše a poškodila okolní budovy. Státní média z incidentu obvinila „náhodné“ nebo „nouzové“ shození munice. Příčina náhodného bombardování zůstává nejasná, stejně jako důvod přeletu ozbrojeného bombardéru nad obydleným městem. V sobotu 22. dubna byla v blízkosti kráteru nalezena další nevybuchlá bomba, kvůli které bylo evakuováno více než 3000 lidí. Od ruské invaze na Ukrajinu byl Belgorodský region dějištěm několika výbuchů a bombových útoků. Město bylo jedním z nástupních prostorů ruských vojsk před invazí.

Ukrajina: Ruské síly pomocí nové dodávky bezpilotních letounů Šáhid útočí na Kyjev a další ukrajinská města. Ukrajinský generální štáb oznámil, že 20. dubna ruské síly vypustily 26 dronů, z nichž ukrajinské síly sestřelily 21, a 21. dubna 12 dronů, z nichž ukrajinské síly sestřelily osm. Ruské síly se v noci z 19. na 20. dubna a z 20. na 21. dubna zaměřily na Kyjev, Oděsu, Poltavu, Vinnyckou, Dněpropetrovskou, Záporožskou, Charkovskou a Černihovskou oblast. Kyjevská městská vojenská správa nehlásila žádné škody způsobené údery v Kyjevě.

 

[Subsaharská Afrika]

Rwanda/Benin: Prezident Rwandy Paul Kagame přislíbil vojenskou pomoc Beninu, která má zabránit šíření povstaleckých a teroristických skupin do země ze sousední Burkiny Faso. Detaily spolupráce nebyly zveřejněny, ale prezident Beninu Patrice Talon uvedl, že by mohla zahrnovat trénink, dohled a společné rozmístění jednotek. Hrozba přesunu nestátních ozbrojených skupin z Burkiny Faso se v současné době nejvíce týká zemí Guinejského zálivu, jejichž součástí je i Benin. Důvodem je prohlubující se nestabilita Burkiny Faso a posilování teroristických a povstaleckých skupin operujících na jejím území.

Súdán: Paramilitární Jednotky rychlé podpory (RSF) vyhlásily od pátku třídenní příměří kvůli průběhu muslimského svátku Eid al-Fitr, který začal ve čtvrtek večer. Reálným důvodem vyhlášení příměří jsou však pravděpodobně bojové neúspěchy RSF. Navzdory příměří ale boje mezi paramilitárními Jednotkami a súdánskou armádou nadále pokračují například v hlavním městě Chartúm a súdánský vzdušný prostor včetně mezinárodního letiště jsou nadále uzavřeny. Dle Organizace spojených národů si od soboty 15. dubna boje vyžádaly minimálně 413 obětí a více než 3 500 zraněných.

 

[Západní Pacifik]

Japonsko/Jižní Korea/USA: Námořnictvo Tokia, Soulu a Washingtonu v pondělí uspořádalo společné cvičení námořní protiraketové obrany. Jeho cílem bylo posílení schopnosti detekce a sledování severokorejských balistických raket a provádění společných operací. Cvičení předcházela dohoda o prohloubení třístranné bezpečnostní spolupráce, která byla vyjednána zástupci Japonska, Jižní Koreje a USA v polovině dubna ve Washingtonu D.C. poté, co Pchjongjang oznámil otestování nové mezikontinentální balistické rakety na tuhá paliva.

Jižní Korea/Ukrajina: Prezident Jun Sok-jol v rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že nevylučuje možnost rozšíření podpory poskytované Ukrajině ze strany Jižní Koreje nad rámec humanitární a ekonomické pomoci. Stát by se tak podle jeho slov mohlo v případě rozsáhlého útoku na civilisty. Za celou dobu trvání války to byl vůbec první náznak ochoty Soulu poskytnout Ukrajině za určitých okolností zbraně. Jižní Korea se totiž doposud snažila znepřátelení Ruska vzhledem ke svým ekonomickým zájmům a vlivu Kremlu na Severní Koreu vyhnout.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Ve dnech 18. až 21. dubna proběhlo obranné kyberbezpečnostní cvičení Lock Shields, jež pořádá centrum excelence Severoatlantické smlouvy (NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence, CCDCOE). Připraveného scénáře se účastnilo přes 3000 expertů z různých zemí, kteří měli za úkol v týmech nejen bránit své počítačové systémy a sítě, ale i řešit forenzní, právní a mediální výzvy a strategické rozhodování. Kromě tréninku představuje dané cvičení současně i soutěž mezi samotnými týmy. Letos se jako nejvíce efektivní ukázaly týmy Švédsko-Island, Estonsko-Spojené státy a Polsko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *