Přehled světového dění z uplynulého týdne (2/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Írán/Čína: Íránský ministr zahraničí po dvoudenních jednáních v Pekingu oznámil zahájení strategického partnerství mezi Čínou a Íránem. Předmětem jednání byly konkrétní kroky, které jednající strany podniknou pro rozvoj dohody z března 2021. Írán se stane součástí Nové hedvábné stezky, projekt zahrnuje ekonomickou i bezpečnostní spolupráci. V rámci setkání čínská strana odsoudila unilaterální sankce uvalené na Írán. Potvrzuje tak spojenectví v kontextu komplikovaných jednání o dohodě na jaderném programu probíhajících ve Vídni.

Irák: Minulý týden přinesl několik útoků na zelenou zónu v Bagdádu. Zasáhly pozemky americké ambasády, nedalekou školu a tři kanceláře potenciálních koaličních partnerů nově vytvářené vlády, Azm, KDP a Takadum. Zdroje hovoří o zranění až šesti osob. Z útoků jsou podezřívány proíránské milice. Ty dlouhodobě prosazují stažení amerických jednotek ze země, ale také výhrůžnou rétorikou kompenzují volební neúspěchy proíránských šíitských stran. Předseda vítězné strany Muktada Sadr útoky odsoudil jako snahu proíránských milic o získání relevance prostřednictvím protiamerické agrese.

[Euroatlantický prostor]

Spojené státy: Administrativa Joea Bidena je připravena vystupňovat vojenskou podporu Ukrajiny v případě, že by došlo k jejímu napadení. Konkrétní podrobnosti zůstávají tajné, ale podle vládních úředníků by USA mohly nabídnout například útočnou výzbroj, zpravodajskou podporu i výcvik. Ministr obrany Lloyd Austin varoval svůj protějšek, že i v případě, že by se Rusku podařilo dobýt Ukrajinu, čekala by je nákladná a krvavá guerrilová válka. Spojené státy jsou připraveny podporovat povstalce a trénovat je v zemích NATO sousedících s Ukrajinou.

Černá Hora: Policii se podařilo zabavit půl tuny kokainu v zásilce banánů ukryté ve skladišti maloobchodního řetězce Voli v Podgorici. Ten patří Draganu Bokanovi, který má blízké vazby na prezidenta Milu Đukanoviće. Jedná se již o druhý velký záchyt kokainu v zásilce banánů v posledních pěti měsících. Přes Černou horu vede trasa, kterou se dostávají drogy z Jižní Ameriky do západní Evropy. Podle zvláštního státního zástupce Milivoje Katniće mohly být do země přes přístav Bar za posledních šest měsíců úspěšně propašovány přes tři tuny kokainu.

 

[Jižní Asie]

Indie/Čína: Uskutečnilo se již čtrnácté kolo jednání o řešení napětí na hranicích. Ta však ani po půl roce zřejmě nikam nevedou. Závěrečné tiskové prohlášení naznačuje, že nedošlo k žádnému pokroku a stovky vojáků tak zůstávají na svých místech. Čína přitom pokračuje v budování infrastruktury ve východním Ladakhu a staví také most přes řeku Pangong Tso, což výrazně urychlí přemisťování vojsk. Dlouholetý konflikt o nehostinné vysokohorské území, který se dostal v roce 2020 na úroveň ozbrojených střetů, tak hrozí další eskalací.

Pákistán: Země poprvé přijala bezpečnostní politiku, v níž klade důraz na ekonomickou stabilitu a hrozbu terorismu. Dokument vymezuje tradiční oblasti, jako je obrana, vnitřní bezpečnost nebo teritoriální integrita, ale neopomíná ani širší oblast ekonomické kondice a prospívání obyvatel. Má za cíl posilování bilaterálních vztahů se sousedy a ekonomickou diplomacii, ale zároveň se vymezuje vůči hegemonickým a nacionalistickým politikám Indie a jejímu zacházení s regiony Džammú a Kašmír. Největší hrozba pro společenskou soudržnost jsou podle ní terorismus a radikalizace obyvatel.

 

[Latinská Amerika]

Argentina/Nikaragua: Přítomnost vysokého íránského představitele na čtvrté inauguraci prezidenta Nikaraguy vyvolala diplomatickou nevoli. Mohsen Rezáí se podle Argentiny podílel na bombovém útoku na židovské centrum v Buenos Aires v roce 1994, při němž zahynulo 85 osob. Účast íránského viceprezidenta pro ekonomické záležitosti na inauguraci je proto Argentinou vnímána jako urážka spravedlnosti a obětí brutálního teroristického útoku. Rezáí je navíc jedním z několika Íránců, které Argentina v souvislosti s útokem stále hledá.

El Salvador: Desítkám novinářů a aktivistů byl infiltrován mobilní telefon pomocí špionážního softwaru Pegasus. Ten umožňuje operátorům získávat zprávy, fotografie, e-maily, nahrávat hovory a tajně aktivovat mikrofony a kamery. Hlavním cílem útoku se stal deník El Faro, který informoval o skandálech týkajících se prezidenta Nayiba Bukeleho, včetně tajných jednáních mezi vládou a gangy. Nepřímé důkazy v současnosti poukazují právě na vysokou spojitost mezi Pegasem a salvadorskou vládou.

 

[Postsovětský prostor]

Ruská federace: Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil plánované americké sankce za nepřijatelné. Uvalení sankcí proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi či ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi považuje Peskov za „extrémní“ krok, který by značil zlom ve vztazích mezi oběma zeměmi. Sankce plánují Spojené státy uplatnit v případě, kdy by Ruská federace vojensky intervenovala na Ukrajině. Kromě vysokých politických představitelů by sankce v takovém případě postihly i ruské banky a Kyjev by obdržel finanční pomoc ve výši 500 milionů dolarů.

Arménie/Turecko: Zástupci obou zemí se v pátek sešli v Moskvě za účelem narovnání vztahů. Nejednalo se o první snahu navázat neexistující diplomatické vztahy mezi Tureckem a Arménií, na rozdíl od pokusu v roce 2009 se však tentokrát schůzka konala s požehnáním Ázerbájdžánu, důležitého regionálního spojence Turecka. Arménie s Tureckem vedou více než sto let dlouhý spor týkající se genocidy Arménů v průběhu první světové války, při níž zahynulo až 1,5 milionů Arménů. Turecko až do dnešních dní popírá, že by šlo o genocidu.

 

[Subsaharská Afrika]

Etiopie: OSN uvádí, že od začátku roku bylo v regionu Tigray zabito leteckými útoky nejméně 108 civilistů. Patří mezi ně útok na soukromý minibus na letišti či na tábor pro lidi bez domova. Při něm zahynulo nejméně 59 lidí, tedy vůbec nejvíce obětí. Etiopské úřady se k daným událostem nevyjádřily, ale již dříve odmítly, že by na civilisty ve čtrnáct měsíců trvajícím konfliktu s tigrayskými jednotkami rebelů útočily. Ti přitom zřejmě nedisponují vzdušnými sílami. OSN zároveň upozornila, že distribuce humanitární pomoci zůstává na nízké úrovni.

Mali: Tisíce lidí protestují v rámci celé země na podporu vojenské vlády poté, co Ekonomické společenství západoafrických států (ECOWAS) uvalilo na Mali striktní sankce. Důvodem je odložení voleb, které malijská armáda posunula z původního února 2022 na prosinec 2025. Sankce, které podpořily USA, EU a Francie, obsahují obchodní embargo a uzavření pozemních i vzdušných hranic členských států. Dále je součástí sankcí zmražení účtů a pozastavení finanční pomoci. Armáda označila sankce za extrémní a nehumánní.

 

[Západní Pacifik]

Mjanmarsko: Rozporuplné reakcie vyvolala prvá oficiálna zahraničná návšteva od prevratu v krajine z februára minulého roka. Údajným cieľom kambodžského premiéra bolo priblížiť sa k prímeriu a umožniť humanitárnu pomoc v štáte. Podľa vyjadrenia Malajzie majú niektorí členovia ASEAN obavy, že pobyt  zastupiteľa súčasnej predsedníckej zeme v organizácii môže byť vnímaný ako regionálne uznanie vládnucej vojenskej junty. Japonský minister zahraničných vecí naopak stretnutie podporil a ocenil snahu situáciu v Mjanmarsku riešiť.

Filipíny/India: Rastúca čínska agresia v Juhočínskom mori motivovala manilskú vládu ku kúpe protilodného raketového systému BrahMos pre posilnenie jednej z najslabšie vybavených armád v Ázii. Dohoda, o ktorej sa rokovalo takmer 5 rokov, umožňuje Indii zlepšiť v regióne svoju pozíciu ako vývozca zbraní. Zmluva, ktorá by mala byť podpísaná ešte tento mesiac, odráža stratégiu proaktívnej obrannej diplomacie oboch zemí v reakcii na námorné aktivity Číny v posledných mesiacoch.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: V pátek zasáhl webové stránky ukrajinských úřadů rozsáhlý kybernetický útok v podobě defacementu a DDoS (odepření služby). Na oficiálních stránkách ukrajinského Ministerstva zahraničí se údajně objevila zpráva „Ukrajinci! Všechny informace o vás byly zveřejněny. Bojte se a očekávejte nejhorší. Je to vaše minulost, současnost a budoucnost.“ spolu s přeškrtnutou mapou, vlajkou a státním znakem Ukrajiny. Ačkoliv původci útoku zůstávají neznámí, Kyjev obvinil z činu běloruskou hackerskou skupinu s možným napojením na Rusko. Ukrajina dlouhodobě čelí hybridním útokům ze strany Ruska, nevyjímaje kybernetických útoků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.