Přehled světového dění z uplynulého týdne (24/2021)

[Afrika]

Nigérie: Násilné demonstrace propukly v hlavním městě Abuje a Lagosu. Stalo se tak v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi, neschopnost vlády vypořádat se s masovými únosy civilistů za výkupné, džihádistické povstáním na severu a násilné potlačováním demonstrací ze strany státních bezpečnostních složek. Posledním příkladem daného stavu je čtvrteční nájezd banditů na vesnice v severozápadním státě Zamfara, jenž si vyžádal přes 50 mrtvých civilistů.

Sahel: Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil stahování francouzských jednotek vojenské mise Barkhane. Jejím cílem byl boj proti džihádistům v oblasti Sahelu, především pak v Mali. Samotná mise má být ukončena a většina kontingentu o síle 5100 vojáků stažena. Zbývajících „několik stovek členů speciálních sil“ bude začleněno do nové vojenské mise, do níž bude zapojeno více mezinárodních partnerů. Ukončení současné podoby Macron zdůvodnil neefektivní kooperací s vládami sahelských států, které místo zapojování se do samotného boje s džihádisty inklinují k vyjednávání.

 

[Blízký východ]

Irák: Bezpečnostní složky propustily ve středu na svobodu Kásima Musliha, velitele milic Hašd aš-Šábí (PMU) v provincii Anbár. Muslih byl zatčen 26. května kvůli podezřením ze zapojení jeho osoby do plánování únosů a vražd protivládních aktivistů. Propuštěn byl pro nedostatek důkazů. Zatčení bylo pokračováním politiky premiéra Mustafy Kázimího, který slíbil vyšetření útoků na demonstranty. Protesty probíhají v zemi od podzimu 2019. Muslihovo zatčení se setkalo s negativní reakcí vlivných tváří PMU a došlo k protestům ze strany ozbrojených členů milic na hranicích Zelené zóny a před sídlem premiéra.

Izrael: Parlament těsnou většinou (60 ku 59) schválil do úřadu novou vládu premiéra Naftaliho Bennetta, čímž oficiálně skončila dvanáctiletá éra Benjamina Netanjahu. Vláda, složená ze stran levice, pravice i Arabů plánuje změny v mezinárodně kontroverzních otázkách a chce se zaměřit na domácí reformy. Současný stav je výsledkem voleb z 23. května. Jednalo se o čtvrté parlamentní volby za poslední dva roky. Těsná podpora 60 ku 59 hlasům, stejně tak složení nového kabinetu, byla ze strany Netanjahu kritizována. Jeho strana Likud se, s ním v čele, dle něj však vrátí z opozice do vládních lavic.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Podľa ministerky financií Aleny Schillerovej štát nesplní záväzok dávať do roku 2024 dve percentá HDP na obranu. Nesplnený bude teda záväzok, ktorý Česko Severoatlantickej aliancii samo dalo na summite vo Walese v roku 2014. Ministerka tento krok odôvodnila ekonomickou situáciou spôsobenou pandémiou onemocnení Covid-19. Časť opozície tento krok kritizuje a poukazuje predovšetkým na fakt, že práve armáda hrala pri zvládaní pandémie kľúčovú úlohu.

NATO: Podľa informácií serveru Defense News sa členské štáty NATO chystajú odmietnuť umiestňovanie zo zeme odpalovaných jadrových zbraní krátkeho a stredného doletu na európskom území. Tento krok má uvolniť napätie s Ruskom a poskytnúť tak manévrovací priestor pre chystaný summit prezidenta USA Bidena a ruského prezidenta Putina. Otázka umiestnenia jadrových zbraní na území Európy je na stole od roku 2019, kedy Rusko rozmiestnilo strely SSC-8, čím bola podľa USA porušená zmluva INF z roku 1987, od ktorej potom USA v reakcii odstúpili.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina/Haag: Medzinárodný trestný tribunál potvrdil doživotie pre Ratka Mladića za genocídu v Srebrenici.  V procese s ,,najhoršími zverstvami v Európe od čias Druhej svetovej vojny” odmietol Mladićove argumenty o tom, že nebol fyzicky prítomný pri týchto vraždách a potvrdil verziu obžaloby, podľa ktorej hral Mladić úlohu v pláne spáchať genocídu. Vo veci vyhladzovania v ostatných bosnianskych mestách v roku 1992 – Prijedor, Sanski Most, Kotor Varos, Foca a Vlasenica bol oslobodený. Počas genocídy v Srebrenici zavraždili vojaci Vojska Republiky Srbskej v roku 1995 viac ako 7000 bosniackych chlapcov a mužov.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Tálibán dostává pod kontrolu další distrikty na severu a západě země. V úterý opustily vládní síly Dawlat Abád v provincii Fárjáb s tím, že osud více než desítky příslušníků bezpečnostních složek je nejasný. Do rukou povstalců padl po těžkých bojích z pátku na sobotu také distrikt Túlak v provincii Ghór. Zemřelo při tom 20 vojáků, dalších 20 bylo zraněno a 10 padlo do zajetí. Tálibán také prohlásil, že ovládnul distrikt Zárí v provincii Balch, odkud se stáhly vojenské i civilní instituce z důvodu nemožnosti zásobování. V posledních dvou měsících vláda ztratila kontrolu nad 17 distrikty.

India: Pri streľbe v meste Sopore, v oblasti Jammú a Kašmíru zahynuli v sobotu dvaja policajti a dvaja civilisti, niekoľko ľudí ostalo zranených. Za útokom stáli príslušníci pakistanskej islamistickej militantnej organizácie Laškare Tajjaba. Polícia tvrdí, že je útočníkom na stope, no zatiaľ nezverejnila ďalšie informácie. Streľbe predchádzal hod granátu na bezpečnostné zložky a po nej nasledoval ďalší útok na vozidlo polície. Laškare Tajjaba je dlhodobo spájaná s útokmi na indických civilistov a bezpečnostné zložky a medzinárodne je klasifikovaná ako teroristická organizácia.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Vyšetřovatelé, kteří prohledávali dům sériového vraha na okraji Mexico City našli zřejmě ostatky sedmnácti různých obětí. Dvaasedmdesátiletý podezřelý dříve pracoval jako řezník a své oběti precizně rozřezával na jednotlivé fragmenty, které schovával pod betonové podlahy v domě. Policisté nyní plánují rozšířit pátrání na půdu nad několika dalšími místnostmi, které si pronajal na stejném pozemku. Není vyloučeno, že se počet obětí se ještě navýší, jelikož podle důkazních materiálů vrah svou činnost provozoval zřejmě od roku 2005 nebo 2007.

Nikaragua: Vláda o víkendu opětovně zatýkala vůdce opozice. Zdá se, že každý, kdo by mohl, byť jen zpochybnit prezidenta Daniela Ortegu je nyní neprodleně zadržen. Útoky jsou cílené nejen na potenciální kandidáty do prezidentských voleb, ale i na další politické vůdce. Mnozí komentátoři dodávají, že Nikaragua se z procesu přechodu k diktatuře přesunula již do fáze jejího kompletního nastolení. Podle zákona přijatého v prosinci má Ortegova vláda pravomoc jednostranně prohlásit občany za teroristy nebo pučisty, klasifikovat je jako „zrádce vlasti“ a zakázat jim kandidovat.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina/USA: Pentagon v pátek oznámil poskytnutí nového balíčku vojenské pomoci Ukrajině ve výši 150 milionů dolarů. Ten bude zahrnovat protidělostřelecký radar, vybavení pro elektronický boj a technologii proti bezpilotním letounům. Tento krok podpoří Kyjev uprostřed zvýšeného napětí s Moskvou. Americký prezident Joe Biden avizoval podpoření suverenity a územní celistvosti Ukrajiny před jeho zasedáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Ženevě 16. června.

 

[Východní Asie]

ČĽR: Vo štvrtok čínsky parlament schválil odvetný zákon proti zahraničným sankciám. Peking ním reaguje na sankcie voči viacerým čínskym politikom a firmám zo strany predovšetkým USA a EÚ v posledných rokoch. Obzvlášť západné spoločnosti vnímajú tento krok s obavami, keďže očakávajú, že pre dodržiavanie amerických a európskych sankcií voči Číne budú ony samy sankcionované. Peking za posledný rok už vydal sankcie voči obranným firmám Lockeed Martin a Raytheon za predaj zbraní na Taiwan či voči europoslancom za podporu Ujgurov.

Japonsko/Taiwan: Japonská vláda darovala Taiwanu 1,24 milióna dávok vakcíny AstraZeneca proti koronavírusu. Tento krok symbolizuje snahu Tokia o zlepšenie vzťahov s Tchajpejom v súvislosti so vzrastajúcimi obavami Japonska z ambícií ČĽR v regióne. Podľa taiwanských analytikov sa však Japonsko iba zbavilo vakcín, ktorými aj tak pre obavy z krvných zrazenín neočkuje. Aj pomimo AstraZenecy má japonské ministerstvo zdravotníctva zazmluvnených 244 miliónov iných vakcín. Japonsko malo k 13. júnu 2021 zaočkovanosť populácie aspoň jednou dávkou na úrovni 13 %, Taiwan iba 3 %.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Vedoucí představitel amerického námořnictva Thomas Harker varoval, že si tato složka nemůže dovolit pokračovat ve všech hlavních modernizačních programech. V memorandu Harker uvedl, že bude možné pokračovat jen v jednom z trojice programů skládajících se z vývoje nových torpédoborců DDG(X), útočných ponorek SSN(X) a stíhacích letounů NGAD. Důvodem je zejména očekávaný vývoj zdrojového rámce pro rok 2023 a dále, kdy bude možné plně financovat pouze jeden modernizační program takého rozsahu. Obdobně lze očekávat omezení financování politizovaného programu na vývoj střely s plochou dráhou letu se schopností nést nukleární hlavici SLCM-N.

Kyberbezpečnost: Saudská Arábie údajně začala používat izraelský spyware Reign, který by měl umožňovat získání dat z napadených chytrých telefonů, používat je ke sledování pohybu napadeného zařízení, a dokonce pomocí něj odposlouchávat. Reign navíc prý dokáže telefon infikovat bez přičinění vlastníka pomocí phishingových metod. Izraelská společnost Quadream prodala vládě Saudské Arábie Reign v roce 2019, o dva roky dříve Saudi zakoupili podobný software, Pegasus, od NSO Group také z Izraele. Saudská Arábie tyto spywary používá ke sledování domácí opozice i disidentů žijících v zahraničí, jako byl například zavražděný Džamál Chášukdží. Podobné obchody pak dávají navazování spolupráce mezi Izraelem a Saudskou Arábií nový a poněkud kontroverzní rozměr.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.