Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (25/2017)

[Afrika]

Somálsko: V zemi se odehrál další sebevražedný útok, kdy se cílem staly dvě restaurace v hlavním městě Mogadišo. Kombinovaná exploze se střelbou si vyžádaly nejméně 20 obětí. Mezi nimi je i syrský šéfkuchař z restaurace Pizza House, jež je oblíbena mezi mladými Somálci. Útočníci drželi rukojmí při přestřelce s policií. Všech 5 útočníků bylo zabito. K útoku se přihlásila islamistická skupina al-Šabáb. Útok se odehrál během středečního večera, kdy lidé přerušili svůj půst během Ramadánu.

Džibutsko/Eritrea: Africká unie (AU) uvedla, že pošle misi, jejímž cílem bude zjistit fakta v obou státech, u nichž se zvýšilo vzájemné napětí. AU zároveň vyzvala ke klidu mezi oběma zeměmi. Výzva přišla poté, co se zvýšilo napětí ohledně pohraničního území. Jedná se o dlouhotrvající roztržku mezi oběma zeměmi, která nabyla i násilného rázu. Džibutsko obvinilo Eritreu, že od pátku okupuje region Doumeira. Mělo se tak stát po odchodu katarských peacekeepingových jednotek. Ty zde byly rozmístěny od roku 2010. Doumeira je situovaná na severovýchodě Džibutska a východě Eritreje.

[Blízký východ]

Irák: Irácké jednotky započaly ofenzívu na Staré město v Mosulu. Jedná se o historické centrum Mosulu, které je poslední baštou samozvaného Islámského státu. Mělo by tak jít o jednu z finálních operací v rámci rozsáhlé kampaně na znovudobytí Mosulu od Islámského státu, která trvá již přes osm měsíců. Spolu s odhadovanými 300 bojovníky Islámského státu je v oblasti uvězněno také cirka 100 000 obyvatel.

Írán: Íránské revoluční gardy vystřelily střely Shahab-3 na základny milicí na východě Sýrie, které jsou dle Íránu zodpovědné za nedávný útok v Teheránu. Ze strany Íránu se jedná o první operační užití střel středního dosahu od konce války s Irákem (1988). Deir al Zour, které bylo cílem útoku, je „domovem“ zejména teroristické organizace Islámského státu.

[Euroatlantický prostor]

USA: Náčelník generálního štábu gen. J. Dunford ozbrojených sil USA varoval kongres před ztrátou schopností působit globálně. Dle něj je současná situace charakteristická sestupnou tendencí. Zákon omezující výši obranného rozpočtu zapříčinil propad financování a Spojené státy by se kvůli němu mohly ocitnout v situaci, kdy nebudou moci účinně chránit své globální zájmy. Před kongresem vystoupil i současný ministr obrany J. Mattis. Ten vysvětlil, že není možné skokově navýšit výdaje. Z jeho pohledu bude rozpočet pro rok 2018 plnit stabilizační roli a od roku 2019 by mělo dojít k jeho navýšení.

Švédsko: Společnost SAAB uskutečnila první let nové verze letounu Gripen. Ta je označovaná jako Gripen E/F a oproti starší verzi (kterou používá i letectvo AČR) skýtá lepší letové vlastnosti jako je dolet, rychlost či schopnosti detekce cílů. Nový letoun již objednalo Švédsko a Brazílie. První stoje obdrží zmíněné státy v roce 2019.

[Jižní Asie]

Pákistán: Země přehodnotí vydávání podnikatelských víz a zavede databázi Číňanů. Děje se tak poté, co se ukázalo, že dvojice Číňanů, kterou na konci května unesl a zavraždil tzv. Islámský stát, prováděla křesťanskou misii na podnikatelské vízum. Pár se měl podle ministerstva vnitra v Kvétě vyučovat urdsky. Pákistánská zastupitelství by nově měla lépe prověřovat účely cest do země. Databáze Číňanů souvisí s příchodem investic a jejich realizátorů. Udržení bezpečnosti je proto pro Pákistán klíčové. V zemi v současné době žije asi 400  000 Číňanů.

Afghánistán: Prezident Trump dal ministru obrany Mattisovi svolení ke stanovení počtu vojáků v zemi. Tento krok mu dává volnou ruku k jeho navýšení ze současných 8400, po čemž velení armády volá. Mattis prohlásil, že USA v Afghánistánu nevyhrávají, což chce co nejdříve změnit. Bezpečnostní situace se zhoršuje. Ve čtvrtek došlo k útoku na šíitskou mešitu se 4 mrtvými, v pátek zmizeli 2 pákistánští diplomaté, v sobotu zabila palba afghánského vojáka do vlastních řad 3 Američany a v neděli zemřelo 6 policistů při útoku na stanici.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Guerillová skupina FARC odevzdala druhou část svého arzenálu pozorovatelům OSN podle mírové dohody a zbývá odevzdat již pouze posledních 40 % z celkového množství zbraní a munice. Poslední fáze předávání zbraní bude zahájena v úterý, čímž bude dokončeno odzbrojení FARC. Prezident Santos již ohlásil konec guerillové skupiny FARC. Atmosféru v Kolumbii však narušil bombový atentát v hlavním městě Bogotá, při kterém zemřeli nejméně 3 lidé. Tento útok byl odsouzen oběma guerillovými skupinami FARC i ELN. Druhá jmenovaná stála za podobným atentátem v únoru 2017, v současnosti však také vyjednává o ukončení konfliktu.

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Koncom týždňa v ruských médiách už tradične prebehla relácia, v rámci ktorej mohli občania priamo položiť svoju otázku prezidentovi Vladimírovi Putinovi. Relácia sa mala pôvodne uskutočniť ešte v apríli, avšak Kremeľ sa rozhodol posunúť termín na jún. Oficiálnym dôvodom bola pracovná vyťaženosť ruského prezidenta, neoficiálnym – neochota priamo čeliť otázkam týkajúcich sa protestov proti korupcii. Napriek tomu, že Rusko v súčasnosti nečelí masovým protestom, je opozícia združená okolo Alexeja Navaľného stále veľmi aktívna.  Popularita prezidenta Putina sa dlhodobo drží vysoko. Ľudia sú však čoraz viac nespokojný s vládou premiéra Medvedeva, voči ktorému smeruje drvivá väčšina protestov. Z času na čas sa tak terčom kritiky stane aj prezident Putin, ktorý musel  niektorým kritickým názorom čeliť aj v priamom prenose spomínanej relácie. Časť kritikov viní Putina z toho, že drží ochrannú ruku nad premiérom Medvedevom, iná časť mu vyčíta dĺžku jeho mandátu.

Kyjev: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko začiatkom týždňa podpísal zákon zakazujúci výrobu, nosenie a propagáciu stuhy sv. Juraja. Stuha sv. Juraja v Rusku chápaná ako symbol vojenskej slávy spätý predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou sa od začiatku konfliktu na Ukrajine spája s podporou ukrajinských separatistov. Kyjev sa podobnými opatreniami snaží na jednej strane znižovať vplyv Ruska na obyvateľov Ukrajiny, na strane druhej  sa snaží čo najviac odpútať od sovietskej minulosti a priblížiť sa Západu. Medzi obdobné opatrenia patrí napríklad posunutie Dňa víťazstva  z 9. na 8. mája. Moskva takéto snahy Kyjeva kritizuje a považuje za „umelé“. Niektoré kroky, ako napríklad zákaz ruských televíznych staníc či filmov dokonca Rusko zneužíva na kritiku Ukrajiny keď tvrdí, že Kyjevská vláda pri svojej snahe priblížiť sa Západu využíva nedemokratické praktiky (cenzúru).

[Východní Asie]

Indonésie: Dlouho zanedbávané indonéské letectvo (TNI-AU) se zřejmě konečně dočká nových strojů. Jakarta a Moskva finalizují dohodu o prodeji neupřesněného množství (velmi pravděpodobně osmi) víceúčelových stíhacích letounů Suchoj Su-35. Mezi konkurenty ruské stíhačky patřily i Jas-39 Gripen a F-16. TNI-AU již disponuje ruskými Su-27 a Su-30, takže volba dalšího ruského „Flankeru“ (označení pro ruské stíhací letouny Suchoj) je poměrně logická.

KLDR: Podle Brity vedeného mezinárodního vyšetřování a podle americké NSA je za nedávnou vlnou ransomwaru WannaCry Severní Korea. Podle vyšetřovatelů má jít dokonce o stejnou skupinu (Lazarus), která byla v roce 2014 zodpovědná za únik dat firmy Sony. O severokorejské stopě před měsícem hovořili i odborníci společností Symantec a Kaspersky. Ransomware WannaCry v květnu tohoto roku nakazil více než 250 tisíc počítačů a po uživatelích požadoval platbu 300 dolarů za odšifrování jejich souborů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *