Přehled světového dění z uplynulého týdne (28/2023)

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael: Nejvyšší soud v Jeruzalémě poprvé projednával legálnost kontroverzních změn v soudnictví. Ve hře je zákon omezující pravomoc soudu rušit za určitých podmínek vládní rozhodnutí. Proti jednání se ohradila vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem, která dále prosazuje omezení vlivu nevolených soudů. Kritici reformy se obávají ohrožení izraelské demokracie a koncentrace moci ve vládních rukou. Patří mezi ně také bývalí významní představitelé Mosadu, armády a policie.

Libye: V neděli zasáhla severovýchod země bouře Daniel, která způsobila ničivé povodně. Mezi nejhůře zasažené oblasti patří Derna, Benghází a Tobruk. Ve městě Derna pak situaci výrazně zhoršilo protržení dvou přehrad. Prozatím bylo potvrzeno přibližně 11,5 tisíce obětí a více než 10 tisíc pohřešovaných. Dá se předpokládat, že počet obětí nadále poroste. Záchranné akce komplikuje politická nestabilita a rozdělení země na dvě soupeřící vlády.

 

[Euroatlantický prostor]

EÚ: Maďarsko, Poľsko a Slovensko jednostranne predĺžili zákaz dovozu ukrajinského obilia a iných produktov. Urobili tak po rozhodnutí Európskej komisie nepredĺžiť embargo na dovoz štyroch druhov poľnohospodárskych komodít z Ukrajiny do niektorých únijných krajín. Brusel argumentuje, že dôvody pre embargo sa už pominuli, avšak tieto tri štáty tvrdia, že jeho predĺženie je v ich ekonomickom záujme. Opatrenie bolo pôvodne zavedené ešte v apríli tohto roku s cieľom chrániť poľnohospodárov v piatich členských krajinách pred prílevom lacných produktov z Ukrajiny.

Lotyšsko: V piatkovom hlasovaní parlament v Rige potvrdil novú koalíciu v čele s Evikou Siliňovou zo strany Nová jednota. Expremiér Krišjánis Karinš, ktorý v auguste podal demisiu, bude vo vláde pôsobiť ako minister zahraničných vecí. Siliňová, bývalá právnička a exministerka sociálnych vecí, bude pokračovať v bezpečnostnej politike svojho predchodcu, ako aj v podpore Ukrajiny vo vojne s Ruskom. Siliňovej vláda plánuje do konca roka 2023 oplotiť celú hranicu Lotyšska s Ruskom a Bieloruskom a do roku 2027 zvýšiť obranné výdavky na 3% HDP. Ďalšie parlamentné voľby v Lotyšsku sú naplánované na rok 2026.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/Pákistán: Hlavní hraniční přechod mezi zeměmi je od pátku znovuotevřen. K jeho uzavření došlo po vzájemné palbě stráží na obou stranách kvůli rozestavěné afghánské základně v oblasti. Pákistán obvinil Tálibán z výstavby „nezákonných struktur“ a označil jeho jednání za porušení územní suverenity. Podle Kábulu se jednalo o opravu starého bezpečnostního stanoviště. Ačkoli byl spor vyřešen, devítidenní uzavření hranice způsobilo značné ztráty obchodníkům i stovkám osob vracejícím se do svých domovů přes daný region.

Indie/Kanada: Kanadská ministryně pro mezinárodní obchod Mary Ng v pátek oznámila odklad vyslání obchodní mise směřující do Indie. Podle anonymních indických představitelů byla jednání pozastavena kvůli námitkám týkajících se „politického vývoje v Ottawě“. Událo se tak pár dní poté, co premiér Naréndra Módí na summitu G20 vyjádřil silné obavy z protestů členů komunity sikhů v Kanadě. Vztahy mezi zeměmi jsou napjaté v řadě otázkách, mj. i v rozhodnutí Ottawy pozastavit jednání o navrhované obchodní smlouvě z počátku tohoto měsíce.

 

[Postsovětský prostor]

Arménie/Ázerbájdžán: Náhorní Karabach obdržel po více než dvou měsících totální blokády ze strany Ázerbájdžánu první dávku humanitární pomoci od ruského Červeného kříže. Tu karabašští představitelé dlouho odmítali ze strachu z legitimizace ázerbájdžánské kontroly nad sporným územím. Její přijetí bylo podmíněno skončením blokády Lačinského koridoru spojujícího území Náhorního Karabachu s Arménií. Danou klíčovou spojnici Ázerbájdžán nadále blokuje a tvrdí, že se v případě humanitární pomoci jednalo o separátní dohodu a dobrou vůli jeho vedení.

Ukrajina: Ve středu 13. září byla dvě ruská válečná plavidla poškozena v hlavním krymském přístavu Sevastopol palbou, při které ukrajinské ozbrojené síly vypálily deset řízených střel a vypustily tři mořské drony. Přestože ruská obrana zneškodnila všechny drony a sedm řízených střel, třem z nich se povedlo přístav mající vysokou strategickou důležitost zasáhnout. Kromě plavidel, která právě podstupovala opravy a byla vytažena na souš, bylo při ostřelování zraněno 24 osob. Útok na Sevastopol proběhl dva dny po ukrajinském obsazení ruských černomořských těžebních věží.

 

[Subsaharská Afrika]

Mali: Tuarégski povstalci vyhlásili, že získali kontrolu nad mestom Bourem na severe krajiny. Povstalecká aliancia s názvom Koordinácia hnutí Azawadu (CMA) bojuje proti malijskej armáde a Wagnerovej skupine od augusta tohto roku. Obe strany sa pokúšajú získať kontrolu nad územiami, ktoré iba nedávno opustila mierová misia OSN. Konflikt medzi armádou a CMA môže zhoršiť priebeh džihádistického povstania v Mali, v rámci ktorého sa snažia skupiny napojené na al-Káidu a Islamský štát expandovať.

Niger: Po úspešných rokovaniach medzi Washingtonom a Niamey došlo k obnoveniu leteckých operácií americkej armády, v rámci ktorých sú používané aj bezpilotné lietadlá. Ich cieľom je boj proti terorizmu. Stalo sa tak viac ako mesiac po štátnom prevrate, pri ktorom bol zosadený nigerský prezident Mohamed Bazoum. Na vojenských základniach Spojených štátov v Nigeri sa v súčasnosti nachádza približne 1 100 vojakov.

 

[Západní Pacifik]

Čínská lidová republika: Námořnictvo Lidové osvobozenecké armády uspořádalo v západním Pacifiku rozsáhlé námořní cvičení. Manévrů se ve vodách mezi Tchaj-wanem, Filipínami a souostrovím Guam zúčastnila i Shandong, jedno ze dvou v současnosti aktivně sloužících čínských letadlových plavidel. Podle tchajwanského ministerstva obrany ji mělo doplnit minimálně dalších dvacet válečných lodí. Vzhledem k vysokému počtu zapojených plavidel se podle některých analytiků jednalo o doposud nejrozsáhlejší námořní cvičení s účastí letadlové lodě Pekingu v západním Pacifiku vůbec.

Severní Korea/Rusko: Kim Čong-un zahájil svou několikadenní návštěvu Ruska, při které se setkal se svým protějškem Vladimirem Putinem. Jejich úvodní schůzka proběhla ve středu v kosmodromu Vostočnyj, kde Kim ve svém úvodním projevu vyjádřil v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině jednoznačnou podporu Rusku. Následné vzájemné rozhovory obou vůdců se týkaly mj. možnosti vojenské spolupráce a potenciální ruské pomoci Pchjongjangu s vývojem satelitů. Podrobnosti konkrétních výsledků jednání ovšem nejsou známy.

 

[Kyberbezpečnost]

United Wa State Army, jedna z největších milic etnických menšin v Myanmaru, v minulém týdnu zatkla a repatriovala celkem 1207 čínských státních příslušníků. Došlo k tomu v rámci policejních zátahů proti skupinám zaměřeným na online podvody, které proběhly ve spolupráci s čínskou policií. Podle zprávy OSN představuje Myanmar jednu ze zemí jihovýchodní Asie, v níž jsou tisíce lidí nuceni ke spolupráci v podvodných online operacích. Odhaduje se, že jen v tomto státě je tímto způsobem vykořisťováno minimálně 120 tisíc lidí. Množí z nich se potýkají s krutými podmínkami a nelidským zacházením.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *