Moldavská republika, malá země rozprostírající se mezi Ukrajinou a Rumunskem, se řadí mezi  státy obzvláště zranitelné vůči agresivní velmocenské politice Kremlu. S přibližně dvěma a půl miliony obyvatel nedisponuje vysokou mírou lidských zdrojů a vzhledem k malé rozloze ani strategickou hloubkou, což z ní činí na rozdíl od Ukrajiny potenciálně snadný cíl případné ruské invaze. Hrozba pro národní integritu a suverenitu však přichází také zevnitř samotného Moldavska. Kišiněv se totiž musí vypořádávat s nezanedbatelnou částí prorusky orientovaného obyvatelstva a s oligarchy stojícími v čele opozičních politických stran, kteří se setrvale snaží směřovat zemi směrem na Východ. 

Období vlády oligarchů

Moldavsku vládla mezi lety 2001-2009 demokraticky zvolená Komunistická strana Moldavska, která představovala před nástupem Socialistické strany Moldavska a později strany Šor hlavního proruského aktéra v zemi. Strana se snažila otočit kurz z pluralitní demokracie zpět k autoritářství, což se jí ale po zjevně zfalšovaných volbách a následných protestech proevropské opozice v roce 2009 vymklo z rukou. [1]

Po jejich prohře a následné změně kurzu na proevropský [2] se zprvu zdálo, že dojde ke zlepšení podmínek v zemi. Na scéně se nicméně objevili lidé jako Vladimir Plahotniuc, lídr Demokratické strany Moldavska a oligarcha, a postupně převzali kontrolu nad směřováním země. Jejich časté počáteční ujišťování veřejnosti o proevropské orientaci se brzy ukázalo být falešným. [1] [3] Oligarchové politické strany buďto přímo řídili, nebo si jejich hlasy jednoduše koupili. Plahotniuc si byl například schopen koupit hlasy dostatečného množství poslanců, aby v roce 2015 vytvořil vládnoucí koalici se svou Demokratickou stranou v čele. [1] [3]

Vládnoucí oligarchové byli dlouhou dobu považováni za faktor nejvíce destabilizující moldavskou demokracii, pluralismus a občanskou společnost. [3] Všudypřítomná korupce vygradovala v roce 2014, kdy v rámci tzv. „loupeže století“ zmizela ze třech moldavských bank více než jedna miliarda dolarů, tedy osmina ročního HDP Moldavska. Chybějící peníze byly vyplaceny ze státních rezerv. [4] V reakci na to byl uprchlý proruský oligarcha narozený v Izraeli a lídr stejnojmenné politické strany Ilan Šor obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Následně, již za vlády jednobarevné proevropské exekutivy, byl v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům odnětí svobody. [5] Předseda Liberálně-demokratické strany a tehdejší premiér Vlad Filat byl za korupci spojenou s „loupeží století“ zatčen a odsouzen k devíti letům vězení. [6]

Moldavští oligarchové v důsledku vzrůstajícího počtu  obvinění z korupce po roce 2014 ztratili své postavení v zemi. Roli sehrál i rapidní vzestup proevropské a protikorupční Strany akce a solidarity pod vedením pozdější premiérky a prezidentky Moldavska Maji Sandu. Důležitým dopadem „loupeže století“ tak byl právě vznik této strany založené jako občanské protikorupční hnutí. [7] Vladimir Plahotniuc a Ilan Šor okamžitě po vítězství proevropské strany uprchli ze země. Lídr strany Šor se v současnosti nachází v exilu v Izraeli, odkud řídí své podnikatelské i politické aktivity. [8] Vrátit se zpět do Moldavska by mu umožnila proruská změna režimu. Plahotniuc se uchýlil nejprve do Spojených států a následně do Turecka, jelikož moldavské úřady požádaly americké orgány o jeho vydání. [9]

Nutno podotknout, že proruští oligarchové spolu ne nutně pouze spolupracují. Bojují proti evropskému směřování země, s nímž souvisí také transparentnost podnikání a legislativy, ale soupeří i navzájem mezi sebou. Za působení Plahotniuce v moldavské veřejné sféře tak roku 2015 došlo k zatčení a odsouzení oligarchy Filata, lídra Liberálně-demokratické strany a Plahotniucova koaličního partnera, za podíl na „loupeži století“. To vedlo k výraznému upevnění Plahotniucovi pozice. Analytici v té době dokonce mluvili o „unesení státu“ tímto oligarchou, jelikož ho už nedrželo zpátky dosavadní soupeření s Filatem. [10] Dalším příkladem může být vypsání zatykače na uprchlého Ilana Šora, který v roce 2019 podepsal ve spolupráci s novou proevropskou vládou tehdejší prezident, lídr Socialistické strany Moldavska a proruský oligarcha Igor Dodon. [8]

Ani působení Dodona na moldavské politické scéně se však neobešlo bez problémů a kontroverzí. Sám byl již za vlády jednobarevné proevropské vlády s podporou prezidentky, která vládne od roku 2021 a k níž se zanedlouho dostaneme, uvězněn a vyšetřován v souvislosti s korupcí, [11] ilegálním financováním Socialistické strany Moldavska, přijímáním úplatků od oligarchy Plahotniuce a velezradou. [12] Co se týče posledního ze zmíněných obvinění, zde se jednalo o přijímání instrukcí z Kremlu, [13] respektive zasílání návrhů Dodonových projevů ruským zpravodajcům. [14] Ačkoli moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu tvrdil, že jsou obvinění vznesená proti Dodonovi čistě protikorupčního rázu a nesouvisí s „geopolitickým děním“ v regionu, [15] Dodonova proruská orientace se zjevně stala ve světle ruské invaze na Ukrajinu neakceptovatelnou hrozbou pro moldavskou integritu.

Proevropské směřování a ruské hybridní aktivity

Ačkoli vládní koalice proevropské Strany akce a solidarity a Komunistické strany Moldavska se kvůli vzájemným neshodám ještě koncem roku 2019 rozpadla, postavení moldavských oligarchů začalo rychle upadat. Zakladatelka Strany akce a solidarity, právnička s diplomem z Harvardu Maia Sandu, vyhrála roku 2020 prezidentské volby, v nichž porazila stávajícího prezidenta z let 2016-2020, proruského Igora Dodona. Právničce obhajující bližší vztahy se Západem bezpochyby pomohlo, že nebyla zapletená do žádného z korupčních skandálů, především do „loupeže století“. [2]

Po roce a půl v opozici navíc v parlamentních volbách roku 2021 Strana akce a solidarity získala 63 křesel z celkových 101, [16] když s přehledem porazila koalici socialistů a komunistů pod Dodonovým vedením. [17] Za podpory stávající prezidentky země a zakladatelky vládnoucí partaje tak mohla nová vláda složená z členů Strany akce a solidarity a technokratů začít prosazovat slibované reformy.

Proevropské směřování současného Moldavska je však trnem v oku Kremlu. Krokem, který staví Moldavsko do opravdu nezáviděníhodné pozice vůči ruským destabilizujícím aktivitám, je přijetí kandidátského statutu na člena EU. Válka na Ukrajině paradoxně pomohla urychlit to, co dlouhé roky zdržovala bagatelizace ruské hrozby ze strany západních politiků a netransparentní a korupční jednání ze strany politiků domácích. Současně s tím se Moldavsko začalo stavět odmítavě ke svému členství ve Společenství nezávislých států, ačkoli podle prezidentky Sandu nemá dojít k okamžitému odchodu z organizace. [18]

K urychlení integračního procesu a boji s hrozbou ruské destabilizace pomáhá výjimečný stav. Ten byl v zemi vyhlášen 24. února 2022 a od té doby je neustále prodlužován. To zajišťuje jednobarevné proevropské vládě vyšší pravomoci, než by tomu bylo za běžného stavu. Podle současného premiéra Moldavska a bývalého bezpečnostního poradce Dorina Receana je výjimečný stav nezbytný, jelikož umožňuje současné vládě pružně reagovat na potenciální hrozby ze strany Ruské federace válčící v sousední Ukrajině. [19] Mezi ně lze řadit narušování vzdušného prostoru Moldavska, ruské kyberútoky na moldavskou kybernetickou infrastrukturu, potenciál nárůstu vlny uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a energetická krize, [20] k níž se tento článek dostane později. Změnám na domácí scéně a následnému zapojení Moldavska do evropských struktur se Ruská federace brání způsobem jí blízkým – hybridním působením uvnitř malé východoevropské země. Tím se ji pokouší udržet uvnitř své sféry vlivu. Nutno podotknout, že osud Moldavska je úzce spjat s válkou v sousední Ukrajině. Kdyby se ruským ozbrojeným silám podařilo vytvořit koridor skrze pobřeží Černého moře až k Podněstří, což by znamenalo dobýt Oděsu, nahradila by hybridní působení hrubá síla, jako tomu je v případě Ukrajiny. [21]

Vzhledem k úspěšné ukrajinské obraně je však Kreml daleko k obsazení celého severního pobřeží Černého moře. Namísto toho se tak musí spoléhat na jedince, jako je uprchlý oligarcha Ilan Šor. Jeho význam coby předního proruského muže v Moldavsku s kontakty v ruské tajné službě FSB začal stoupat současně s úpadkem vlivu někdejšího proruského muže číslo jedna v Moldavsku, bývalého prezidenta Igora Dodona. Strana Šor měla jednoduše více co nabídnout po finanční stránce. Současně disponovala stabilní voličskou základnou, kterou nezajímalo, odkud tyto peníze pochází. [17]

O Šorově spojení s Kremlem informoval na základě údajů ukrajinské rozvědky deník Washington Post. Nejenže se dle dostupných informací nachází Ilan Šor na výplatní pásce FSB, ale má být klíčovým aktérem v ruské snaze změnit prozápadní směřování Moldavska. Pro tento účel je dotován desítkami milionů dolarů vysátých z největších ruských státních podniků, s jejichž pomocí má vytvořit síť proruských politiků loajálních Kremlu. [21]

Ukazuje se však, že ruské rubly proudí i do kapes běžných sympatizantů strany Šor. Dle dostupných informací si Ilan Šor prakticky koupil účast moldavských občanů na kišiněvských protivládních protestech. Záminkou protestů je, podobně jako například v České republice, rostoucí cena energií a s tím spojený růst cen základních komodit. Účastníci protestů však kromě levnějších cen žádají také komplexní změnu kurzu z proevropského na proruský. [2] Hybridní působení namířené na běžné občany zahrnuje rovněž šíření dezinformací s cílem podnítit protivládní sentiment. [16] Jde o další typický komponent ruského hybridního působení v zemích bývalého východního bloku.

Strana Šor získává vliv i v periferních oblastech Moldavska. Volbu guvernéra Gagauzie, autonomní oblasti na jihovýchodě země obydlené turkickými Gagauzy, v květnu tohoto roku vyhrála politička za stranu Šor Evghenia Gutul. Ve volbách porazila kandidáta Socialistické strany Moldavska Grigoriho Uzuna. [22] Vítězství kandidátky za stranu Šor je v souladu s názorem, že se její lídr Ilan Šor stal moldavským proruským aktérem číslo jedna na úkor socialistů vedených Igorem Dodonem. [17] Nutno podotknout, že v Gagauzii spolu soupeřili dva proruští kandidáti, což dobře ilustruje směřování regionu a jeho destabilizační potenciál. Podobně tomu bylo i počátkem 90. let v případě ruskými silami dodnes ovládaného Podněstří.

V důsledku podezření z podplácení voličů stranou Šor v Gagauzii [23] a zaplacených protivládních protestů byla strana Šor v Moldavsku v červnu roku 2023 definitivně postavena mimo zákon. Šest jejích poslanců získalo v rámci 101 členného moldavského parlamentu status nezávislých poslanců bez možnosti vstoupit do jakékoli jiné politické strany. [24]

Stabilita nebo rozvrácená společnost?

Fundamentální změny ve směřování východoevropské země vedly k pokusům tajných služeb Ruské federace o svržení proevropské vlády a navrácení Moldavska na proruský kurz.

V únoru tohoto roku upozornila prezidentka Sandu na možnost, že se v zemi chystá puč ze strany ruských tajných služeb. Informace o tomto podezření pocházely od ukrajinské tajné služby.  [25] Na základě obvinění ze snahy destabilizovat tamní společnost byli následně ze země vykázáni dva občané blíže nespecifikované národnosti působící v Moldavsku jako zpravodajští agenti. [26]

Obvinění ruských tajných služeb z pokusu o puč předcházela rezignace moldavské premiérky Natalie Gavrility. Ta spolu se svým kabinetem odstoupila z vlády pod vlivem narůstajícího ruského tlaku, celosvětové ekonomické krize spojené s proběhnuvší pandemií covidu-19 a probíhající války na Ukrajině. Prezidentka Sandu se nicméně dokázala s politickou krizí vypořádat a na post premiéra země nominovala stávajícího poradce pro národní bezpečnost Dorina Receana. [16]

Uniklé informace z dokumentu FSB, sepsaného v roce 2021 po nástupu proevropské vlády k moci, potvrzují vznesená obvinění. Dokument mluví o nutnosti zabránit Moldavsku vstoupit do EU a do NATO. Nástroji mají být podpora proruských zájmových skupin, využití vlivu ortodoxní církve a vydírání skrze energetickou závislost Moldavska na ruském plynu.  Zájmem Ruské federace také dlouhodobě zůstává eliminace moldavské snahy o získání vlivu v separatistickém regionu Podněstří. [27]

Zájmovými skupinami jsou především nevládní organizace mající za cíl propojení moldavské a ruské kultury, popřípadě propagaci výuky v ruském jazyce. Nevládní organizace však prakticky slouží jako špionážní centra ruské zpravodajské služby. V jejich budovách dochází k indoktrinaci mladých Moldavanů, především sympatizantů proruských stran jako např. Bloku komunistů a socialistů. Co se ortodoxní církve týká, ta je dle statistik považována za nejdůvěryhodnější veřejnou instituci v zemi. Platí to pak především pro autonomní region Gagauzie. Ortodoxní církev je tak přirozeným cílem ruské FSB ve snaze ovlivnit moldavské veřejné mínění. Z toho důvodu byla při prezidentských volbách v roce 2020 využita k podpoře Igora Dodona a k diskreditaci Maji Sandu. [14]

V případě Podněstří je ruským cílem zabránit moldavským krokům, které by vedly k rozmrznutí a k eskalaci konfliktu. Samotný separatistický region nemá podle premiéra Receana dostatečné kapacity na to, aby vážně ohrožoval moldavskou integritu. Namísto toho se proto Kreml spoléhá na provokace a ovlivňování veřejného mínění, při němž je klíčový narativ proevropské moldavské vlády vedoucí Moldavsko do války s Ruskou federací. [14] Podle premiéra Receana má Moldavsko v současné době dostatečné vojenské kapacity, aby si poradilo s případnou eskalací situace s Podněstřím. Separatistický region je od Ruské federace také geograficky oddělený územím jižní Ukrajiny. Protivzdušné systémy navíc chrání moldavský vzdušný prostor proti případné eskalaci ze strany ruských sil, jakkoli se tato situace jeví nepravděpodobná. [28]

Energetická bezpečnost Moldavska je téma na samostatný článek. Řekněme jen tolik, že ačkoli se díky napojení země na evropské zdroje plynu podařilo v zimě 2022/2023 zažehnat nejhorší krizi, současná situace je poněkud kuriózní. Kvůli ruskému bombardování ukrajinské energetické infrastruktury přišlo Podněstří o možnost získávat ruský plyn. Moldavsko tak platí odtrženému regionu přebytečným plynem, aby získalo na oplátku elektřinu, kterou z většiny odebírá právě z elektrárny nacházející se v Podněstří. [29]

Snahy Kremlu vrátit Moldavsko do své sféry vlivu však dost možná zapříčinily pravý opak. Současné vládě se za pomocí západních partnerů a ukrajinských tajných služeb podařilo eliminovat zatím všechny bezpečnostní hrozby. Ruská asertivita navíc naklonila podporu veřejnosti více na proevropskou stranu. Zatímco dlouhodobě disponoval Kreml podporou zhruba poloviny moldavské veřejnosti, v současnosti podporuje ruské kroky 30 % obyvatel. Pro vstup do EU je v současné době 60 % obyvatel země. [29]

Kromě jasně proklamované prozápadní orientace se současná vláda snaží s ruským vlivem bojovat i všemožnými zákazy. Mezi ty lze zařadit zákaz činnosti několika explicitně proruských televizních stanic, jejichž rétorika s vypuknutím války na Ukrajině zaznamenala nárůst dezinformačních tendencí. Právě rozdílem mezi právem na svobodu projevu a šířením dezinformací se moldavské orgány, zodpovědné za zákaz činnosti těchto stanic, zaštiťují. [30]

V únoru navíc v zemi prošel zákon, podle něhož je separatismus trestným činem. Na protesty z Podněstří moldavská vláda reagovala vyjádřením, že se zákon vztahuje pouze na budoucí projevy separatismu. [29] I kdyby tento krok ve vztahu k Podněstří sloužil pouze jako symbolika, jedná se o velice konkrétní vzkaz případným gagauzským separatistickým ambicím. Moldavská vláda každopádně výše zmíněným zákazem strany Šor prokázala, že se radikálních kroků odůvodněných bezpečnostní situací v zemi nebojí.

V neposlední řadě již v dubnu 2022 prezidentka Sandu oznámila, že vstoupil v platnost zákon zakazující užívání symbolů Z, V a stužky svatého Jiří, coby symbolů využívaných současnou ruskou propagandou ve válce na Ukrajině. Zároveň však národ ujistila, že se zákaz nevztahuje na oslavy 9. května, tedy konce druhé světové války, ani neslouží k očernění obětí, které celý tehdejší Sovětský svaz přinesl v boji s nacismem. [31]

Opravdovou ránou pro ruský vliv v zemi by mohl být vstup Moldavska do NATO. Ačkoli se ještě donedávna jednalo o nepředstavitelný krok, v současné době dává především prezidentka Sandu čím dál hlasitěji najevo, že v případě eskalace ze strany Ruské federace nebude mít její země jinou možnost než se obrátit o pomoc na alianci (s tím, že nezmiňuje, o jakou alianci by šlo). Největší překážkou moldavské integrace do západních struktur nicméně zůstává zamrzlý konflikt se separatistickým regionem Podněstří. [32] Status kandidátské země EU byl Moldavsku přesto udělen již krátce po začátku ruské invaze na Ukrajině. [29]

Pomoc ze Západu

Západ se Moldavsku snaží velmi proaktivně pomáhat. Kromě napojení země na (dražší) evropské zdroje energetických surovin [2] a finanční pomoc ve výši cca 325 mil. dolarů [33] uvalily EU a Spojené státy na řadu vlivných proruských osob s moldavským občanstvím sankce. Mezi sankciovanými jsou oligarcha Šor s manželkou, ale také oligarcha Plahotniuc či bývalý šéf moldavské policie Gheorghe Cavcaliuc. Sankce dále zahrnovaly operativce, kteří byli financovaní přes oligarchu Šora penězi obdrženými od FSB, a kteří měli za úkol puč provést. [34], [35].

Evropská unie vyslala do Moldavska civilní misi, jejímž cílem má být komunikace výhod evropského právního státu a transparentní politiky oproti ruskému autokratickému modelu. [36] Jedná se o součást širší strategie, v jejímž rámci se EU zavázala pomoci Moldavsku v boji s dezinformacemi a v udržování sociální koheze. [37] Počátkem června navíc proběhl v Kišiněvu summit Evropského politického společenství, tedy lídrů sedmadvacítky a osmnácti okolních států. Summit, jehož první ročník byl minulý rok uspořádán v Praze, má signalizovat evropskou jednotu a ochotu postavit se za Ukrajinu a další země postižené ruskou agresí. Kromě otázek přímo spojených s vojenskou bezpečností se na summitu probírala hlavně bezpečnost energetická. [38]

V neposlední řadě přislíbil předseda Evropské rady Charles Michel již roku 2022 pomoci Moldavsku vyrovnat se s případným spill-over efektem ruské agrese na Ukrajině. Stejně tak se zavázal pomoci Moldavsku posílit schopnosti v odrážení ruských kyberútoků. [37] V červnu 2023 dostála EU slibům – předala Moldavsku první dodávku vojenského vybavení. Její součástí byly drony, notebooky, zařízení na likvidaci výbušné munice, ultrazvukové přístroje, osobní ochrana a chirurgické soupravy. V blízké budoucnosti má navíc země obdržet sanitky, mobilní odminovací roboty, detektory kovů, vysílačky a radary pro kontrolu vzdušného prostoru. [39]

I přes stávající pomoc je nezbytné, aby byla Moldavská republika co nejrychleji začleněna do západních institucí počínaje EU, a to za současné bdělosti tajných služeb Moldavska i okolních států. Současná situace, kdy Moldavsko ještě není ukotveno v západních institucích, ale již se staví odmítavě k institucím ruským, je pro malou východoevropskou zemi potenciálně velice nebezpečná. Přivítat v západních institucích zemi disponující proevropskou většinou ve vládě i mezi občany je proto v zájmu evropského společenství.

Editor článku: Jan Míček, Adam Sitko

Zdroje

[1] TUDOROIU, Theodor. „Democracy and state capture in Moldova.“ Democratization, 2015: 655-678.

[2] CIVICUS. „MOLDOVA: A CRISIS OF RUSSIA’S MAKING.“ Civicus Lens. March 23rd, 2023. https://lens.civicus.org/moldova-a-crisis-of-russias-making/

[3] ALAIBA, Dumitru. „Could An Oligarch Build a Democracy in Moldova?“ GMF. 2018. https://www.gmfus.org/news/could-oligarch-build-democracy-moldova

[4] WHEWELL, Tim. „The great Moldovan bank robbery.“ BBC. June 18th, 2015. https://www.bbc.com/news/magazine-33166383

[5] AP. „Israeli-born Moldovan oligarch sentenced in absentia to 15 years over $1b bank theft.“ Times of Israel. April 15th, 2023. https://www.timesofisrael.com/israeli-born-moldovan-oligarch-sentenced-in-absentia-to-15-years-over-1b-bank-theft/

[6] CHADWICK, Vince. „Ex-Moldovan PM arrested for corruption.“ POLITICO. October 16th, 2015. https://www.politico.eu/article/ex-moldovan-pm-vlad-filat-arrested-corruption/

[7] DEMYTRIE, Rayhan. „Moldova anger grows over banking scandal.“ BBC. September 14th, 2015. https://www.bbc.com/news/world-europe-34244341

[8] NECSUTU, Madalin. „Moldova Seeks Arrest of Convicted Oligarch Ilan Shor.“ BalkanInsight. July 16th, 2019. https://balkaninsight.com/2019/07/26/moldova-seeks-arrest-of-convicted-oligarch-ilan-shor/

[9] NECSUTU, Madalin. „Moldovan Oligarch Plahotniuc Faces Trial in ‘Grand Theft’ Case.“ BalkanInsight. May 30th, 2023. https://balkaninsight.com/2023/05/30/moldovan-oligarch-plahotniuc-faces-trial-in-grand-theft-case/

[10] KONONCZUK, W., D. CENUSA, and K. KAKACHIA. „Understanding Association Agreement between the EU and Ukraine, Moldova and Georgia.“ 3DCFTAs. June 14th, 2017. https://3dcftas.eu/publications/oligarchs-in-ua-mo-and-ge-as-key-obstacles-to-reforms

[11] RFE/RL. „Ex-Moldovan President Dodon Detained After Home Searched By Anti-Corruption Police.“ RFE/RL. May 24th, 2022. https://www.rferl.org/a/moldova-president-arrested-corruption/31865208.html

[12] TANAS, Alexander. „Former Moldovan president released, vows new protests.“ Reuters. November 18th, 2022. https://www.reuters.com/world/europe/former-moldovan-president-released-vows-new-protests-2022-11-18/

[13] NECSUTU, Madaliin. „Former Moldovan President Detained over Alleged Bribe, Treason .“ Balkan Insight. May 24th, 2022. https://balkaninsight.com/2022/05/24/former-moldovan-president-detained-over-alleged-bribe-treason/

[14] WEISS, Michael, and Holger ROONEMAA. „Exclusive: Russia’s secret document for destabilizing Moldova.“ Yahoo News. March 17th, 2023. https://news.yahoo.com/exclusive-russias-secret-document-for-destabilizing-moldova-230008434.html

[15] RFE/RL, Moldova. „Moldovan Foreign Minister Says Dodon Arrest Strictly Tied To Fight Against Corruption.“ RFE/RL. May 26th, 2022. https://www.rferl.org/a/moldova-dodon-pretrial-arrest/31869347.html

[16] LYNCH, Suzanne, and Nicolas CAMUT. „Moldova names new pro-EU prime minister after government falls amid Russian pressure.“ POLITICO. February 10th, 2023. https://www.politico.eu/article/moldova-government-resign-pro-european-union-natalia-gavrilita/

[17] WESOLOWSKY, Tony. „Ilan Shor: The Kremlin’s New Man In Moldova.“ RFE/RL. November, 2022. https://www.rferl.org/a/moldova-shor-kremlin-businessman-destabilize/32114352.html

[18] BANILA, Nicoleta. „Moldova looking into quitting CIS amid Russia-Ukraine war – foreign min.“ SeeNews. June 14th, 2022. https://seenews.com/news/moldova-looking-into-quitting-cis-amid-russia-ukraine-war-foreign-min-788184

[19] IPN. „State of emergency extended by another 60 days.“ IPN. May 27th, 2023. https://www.ipn.md/en/state-of-emergency-extended-by-another-60-days-7965_1097196.html

[20] infotag.md. „MOLDOVAN GOVERNMENT SUGGESTS PROLONGING STATE OF EMERGENCY FOR ANOTHER 60 DAYS.“ Infotag. May 24th, 2023. https://www.infotag.md/politics-en/307695/

[21] BELTON, Catherine. „Russia’s security service works to subvert Moldova’s pro-Western government.“ Washington Post. October 28th, 2022. https://www.washingtonpost.com/world/2022/10/28/russia-fsb-moldova-manipulation/

[22] NECSUTU, Madalin. „Pro-Russian Candidate Wins Governorship of Moldova’s Gagauzia Region.“ Balkan Insight. May 15th, 2023. https://balkaninsight.com/2023/05/15/pro-russian-candidate-wins-governorship-of-moldovas-gagauzia-region/

[23] NECSUTU, Madalín. „Moldovan Prosecutors Raid Pro-Russian Shor Party in Gagauzia.“ Balkan Insight. May 8th, 2023. https://balkaninsight.com/2023/05/08/moldovan-prosecutors-raid-pro-russian-shor-party-in-gagauzia/

[24] AL-JAZEERA. „Moldova bans pro-Russian Shor party after months of protests.“ Al-Jazeera. June 19th, 2023. https://www.aljazeera.com/news/2023/6/19/moldova-banspro-russian-shor-party

[25] PREUSSEN, Wilhelmine. „Russia is planning coup in Moldova, says President Maia Sandu.“ POLITICO. February 14th, 2023. https://www.politico.eu/article/moldova-president-maia-sandu-russia-attack/

[26] CAMUT, Nicolas. „Moldova kicks out two foreigners over plan for ‘violent’ uprising, spy agency says.“ POLITICO. February 28th, 2023. https://www.politico.eu/article/moldova-deports-two-foreigners-suspected-of-subversion-intelligence-services-say-pro-european-ukraine-russia/

[27] LISTER, Tim. „Secret document reveals Russia’s 10-year plan to destabilize Moldova.“ CNN. March 18th, 2023. https://edition.cnn.com/2023/03/16/europe/russia-moldova-secret-document-intl-cmd/index.html

[28] European-Pravda. „Russia does not have resources to invade Moldova – Moldovan PM.“ Ukrajinska Pravda. March 2nd, 2023.

[29] IBRAGIMOVA, Galiya. „How Russia Torpedoed Its Own Influence in Moldova.“ Carnegie Endowment for International Peace. May 11th, 2023. https://carnegieendowment.org/politika/89731

[30] MARQUINA, Ricardo. „Moldova Fights Russian Propaganda.“ Voa News. March 13th, 2023. https://www.voanews.com/a/moldova-fights-russian-propaganda/7002658.html

[31] Interfax. „Moldova bans St. George’s ribbons, Z and V symbols – Sandu.“ Interfax. April 19th, 2022. https://interfax.com/newsroom/top-stories/78365/

[32] LYNCH, Suzanne. „Time to join NATO? Moldova eyes joining ‘a larger alliance’.“ POLITICO. January 23rd, 2023. https://www.politico.eu/article/maia-sandu-moldova-nato-alliance-joining-ukraine-war-russia-invasion/

[33] mz/kb. „EU raises financial aid for Moldova to 295 mln euros.“ TVP World. May 30th, 2023. https://tvpworld.com/70207617/eu-raises-financial-aid-for-moldova-to-295-mln-euros

[34] HUSSEIN, Fatima. „US sanctions Russian-backed operatives linked to Israeli-Moldovan oligarch.“ Times of Israel. June 5th, 2023. https://www.timesofisrael.com/us-sanctions-russian-backed-operatives-linked-to-israeli-moldovan-oligarch/

[35] GAVIN, Gabriel. „EU sanctions pro-Russian oligarch over plan to ‘destabilize’ Moldova.“ POLITICO. May 30th, 2023. https://www.politico.eu/article/ilan-shor-moldova-russia-eu-sanctions-pro-russian-oligarch-over-plan-to-destabilize/

[36] GAVIN, Gabriel. „EU to deploy mission to Moldova to combat threats from Russia.“ POLITICO. May 25th, 2023. https://www.politico.eu/article/eu-deploy-mission-moldova-combat-threats-russia-josep-borrell/

[37] EU-CELAC. „Remarks by President Charles Michel at the press conference with President Maia Sandu in Chisinau.“ European Council. May 4th, 2022. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/05/04/remarks-by-president-charles-michel-at-the-press-conference-with-president-maia-sandu-in-chisinau/

[38] „Zasedání Evropského politického společenství, 1. června 2023.“ consilium.europa.eu. June 1st, 2023. https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/international-summit/2023/06/01/

[39] euneighbourseast.eu. „EU hands over first batch of modern equipment to Moldovan armed forces.“ EU NeighborsEast. June 1st, 2023. https://euneighbourseast.eu/news/latest-news/eu-hands-over-first-batch-of-modern-equipment-to-moldovan-armed-forces