[Afrika]
Demokratická republika Kongo: Nejméně 16 lidí, z toho 12 civilistů, bylo zabito při útoku ve městě Beni, ležícím v provincii Severní Kivu na východě země. Město je sídlem humanitárních pracovníků. Dalších osm lidí bylo zraněno. Šest obětí bylo z řad vládních vojáků. Oblast Beni je v obležení Spojeneckých obranných sil (Allied Defense Forces), což je ugandská rebelská skupina, jež operuje v regionu od roku 1995 a která je obviněna ze smrti stovek civilistů v posledních čtyřech letech. Severní Kivu je útočištěm několika ozbrojených skupin, které unášejí a zabíjejí civilisty.
Čad: Čadští vojáci zabili 17 příslušníků islamistické skupiny Boko Haram v oblasti Čadského jezera. Jednalo se o protiútok poté, co islamisté zaútočili předešlou noc a zabili šest lidí, včetně dvou vojáků. Islamisté napadli obce Moussarom a Ngueleya. Poslední útok na čadské straně hranice se stal 22. července tohoto roku. Tehdy bylo islamisty zabito 18 lidí ve vesnici Daboua ležící v blízkosti hranic s Nigerem. Skupina Boko Haram devastuje region od roku 2009, kdy vyhlásila povstání v sousední Nigérii. Od té doby zabila nejméně 20 000 lidí.
[Blízký východ]
Sýrie: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek 28. září prohlásil, že Moskva začala s dodávkou systémů protivzdušné obrany (PVO) S-300 syrskému režimu. Modernější PVO v Sýrii má zajistit větší bezpečnost nasazeným ruským vojákům v zemi, zejména poté, co byl minulý týden sestřelen ruský letoun IL-20 syrskou PVO. Dle slov ruského ministra obrany Sergeje Šojgu by měl být S-300 dodán syrské armádě do dvou týdnů, a to přes nesouhlasné postoje Spojených států a Izraele.
Izrael/Írán: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poukázal při svém projevu na Valném shromáždění OSN na existenci tajného jaderného skladu přímo v Teheránu. Poukazujíce na fotku areálu, ze kterého mělo být dle jeho slov v nedávné době převezeno na 15 kg radioaktivního materiálu, vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) k prošetření tohoto skladiště. Íránská strana tato tvrzení samozřejmě popírá. Některé americké oficiální a zpravodajské zdroje však uvedly, že se o skladech již po nějakou dobu ví, a že se jedná hlavně o skladiště dokumentace.
[Euroatlantický prostor]
Európska únia: Komisár pre bezpečnostnú úniu Julian King vyzval k čo najužšej bezpečnostnej kooperácii Európskej únie a Veľkej Británie aj po tom, čo štát Úniu opustí. Za najvýznamnejšie oblasti spolupráce označil kybernetickú bezpečnosť a boj proti terorizmu. Dá sa očakávať, že vystúpenie Veľkej Británie z EÚ bude pre bezpečnostnú úniu veľká strata po finančnej stránke (Británia je druhým najväčším čistým prispievateľom do európskeho rozpočtu) ako aj v oblasti schopností a bezpečnostného know-how.
Francúzsko: Ministerstvo obrany avizovalo navýšenie výdavkov na obranu pre rok 2019 o 5 percent, tj. 1,7 miliardy eur. Celková suma tak bude 35,9 miliardy eur. Francúzsko si kladie za cieľ postupným zvyšovaním rozpočtu dosiahnuť v roku 2025 Severoatlantickou alianciou požadovaných 2 % HDP na obranu. Budúcoročné navýšenie má byť prvým krokom približujúcim štát k tomuto cieľu a zároveň prvým výsledkom v júli schváleného zákona o každoročnom navyšovaní rozpočtu na obranu v rokoch 2019 až 2025.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Člen afghánského policejního sboru zavraždil dva své spolupracovníky. Incident se odehrál v okresu Rádžasthán na odlehlém policejním stanovišti. Podle oficiálních zdrojů další tři policisté utrpěli zranění. Útočník, který se k policii přidal přibližně před rokem, utekl z místa činu. Jedná se o nejnovější případ infiltrace bezpečnostních složek v Afghánistánu. Podobné útoky si již vyžádaly desítky mrtvých a v posledních měsících se objevují stále častěji. Na počátku září útočníkovi podlehl i americký voják. Smrt z rukou dalších členů bezpečnostních sborů jen oslabuje morálku a omezuje přísun nových rekrutů pro již tak oslabené složky.
Myanmar: Rada OSN pro lidská práva odsouhlasila založení orgánu, který bude sbírat důkazy o porušování lidských práv a možné genocidě pro budoucí žalobu. Rezoluci navrhla EU spolu s Organizací islámské spolupráce a podpořilo ji 35 zemí z 47členné rady. Proti byla Čína, Filipíny a Burundi. Myanmarský velvyslanec při OSN ji prohlásil za založenou na datech zjištěných ověřovací misí, kterou země odmítá jako neověřenou, nevyváženou a ohrožující jednotu země. Závěry mise vidí za chováním armády genocidní záměry a vyzývají k odsouzení šesti generálů včetně vrchního velitele myanmarské armády. Nový orgán má za úkol sesbírat informace k určení jejich podílu na zodpovědnosti.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: V druhém kole regionálních voleb v několika subjektech federace prohráli kandidáti vládní strany Jednotné Rusko. V Chabarovském kraji na ruském Dálném východě a ve Vladimirské oblasti zvítězili kandidáti z Liberálně-demokratické strany (LDPR), jejíž dlouhodobý předseda Vladimir Žirinovskij je znám svou kontroverzní nacionalistickou pozicí. Ačkoliv skeptici často zpochybňují, že LDPR je skutečně opoziční stranou, volby v těchto regionech byly pro Rusko neobvykle ostré, s obviňováním z falzifikací z obou stran. Prohra Jednotného Ruska je spojována s veřejnými protesty proti ruské důchodové reformě, která byla nedávno ruským parlamentem odsouhlasena.
Rusko: V Kabardsko-Balkarsku, jedné z ruských národnostních republik na Severním Kavkazu, pokračují střety mezi Kabardinci a Balkary. Střety mezi dvěma národnostmi republikami byly vyvolány oslavou 310 let od tzv. bitvy u Kanžalu, ve které Kabardinci zvítězili na krymskými Tatary a tímto ukončili tatarské útoky na kabardinské území. Balkarci, kteří jsou v republice menšinou, zpochybňují samotný historický fakt, že se bitva vůbec někdy uskutečnila. Nepokoje začaly, když se Kabardinští jezdci pokusili projet balkarskou vesnicí během oslav. Pokračující střety se rozšířily na celou republiku, včetně hlavního města Nalčiku, a donutily hlavu republiky, Kabardince Jurije Kokova, podat demisi.
[Východní Asie]
Malajzia: Bývalý malajzijský premiér Nadžíb Razak bude čeliť ďalším obvineniam v súvislosti s korupciou a spreneverou v štátnom investičnom fonde 1MDB. Potvrdil to vysokopostavený predstaviteľ malajzijskej polície Noor Rashid Ibrahim a dodal, že prípad si vyžaduje dôkladné preskúmanie, keďže veľká časť dôkazov sa nachádza v zahraničí. Malajzijská polícia taktiež informovala, že čoskoro bude vypočutý i sám Razak. Na expremiéra sa sypú série obvinení po tom, ako ho po májových parlamentných voľbách v úrade nahradil Mahathir Mohamad. Ten sa zaviazal, že krajinu očistí od korupcie a nezákonností, ktoré praktizovala bývalá Razakova vláda.
Vietnam/Slovensko: Škandál okolo únosu šéfa vietnamskej energetickej firmy, na ktorý malo byť použité aj slovenské lietadlo pokračuje. Vietnamské autority boli konfrontované slovenským ministrom zahraničných vecí Miroslavom Lajčákom. Ten sa v New Yorku stretol so svojim vietnamským náprotivkom Pham Binh Minhom a požiadal ho o urýchlené vysvetlenie všetkých pochybností. Vietnam čelí nezanedbateľnému zhoršeniu vzťahov so Slovenskom, čo by sa dotklo najmä politických a obchodných vzťahov medzi štátmi. Ázijská krajina svojim údajným činom rozhnevala najmä Nemecko, z ktorého mal byť vietnamský podnikateľ unesený.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Minulé úterý prošel program stíhacích letounů F-35 Lightning II pomyslným křestem ohněm, kdy první stíhačka provedla ostrý bojový úder. Letoun F-35B Americké Námořní pěchoty odstartoval z obojživelné vyloďovací lodě USS Essex a zasáhl cíle Talibánu na území Afghánistánu. Letoun se má do budoucna stát hlavním tažným koněm nejen všech amerických ozbrojených složek ale rovněž mnohých amerických spojenců. Velení Námořní pěchoty nespecifikovalo, na které konkrétní cíle v jaké části Afghánistánu byl útok veden, ale letoun si prý vedl maximálně dobře. Patřil k expediční 13. jednotce, která do teď používala již výrazně zastaralé letouny britského designu Harrier (do nástupu F-35 jediný sériově vyráběný proudový letoun s krátkým startem a kolmým přistáním), a je podle slov jejího velitele s přechodem na moderní letoun zatím více než spokojena.
