Přehled světového dění z uplynulého týdne (44/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael: Pravicová strana Likud expremiéra Benjamina Netanjahua vyhrála izraelské parlamentní volby. Likud a koaliční spojenci získali v parlamentu o 120 křeslech dohromady 64 mandátů. Podle očekávání Netanjahu přizve do vlády krajně pravicovou stranu Náboženský sionismus a jeho budoucí vláda tak bude s největší pravděpodobností nejpravicovější v izraelských dějinách. Tyto parlamentní volby se konaly po páté za tři a půl roku kvůli vleklé politické krizi, kterou způsobila korupční obvinění proti Netanjahuovi.

Egypt: Aktivista Alá Abd el-Fatáh, který je vězněný od roku 2019 za účast na protivládních protestech, zahájil v úterý úplnou hladovku. Jeho protest předchází klimatickému summitu COP27, během kterého se světoví lídři sejdou v sinajském Šarm el-Šeiku. Aktivista se také chystá od neděle 6. listopadu přestat pít vodu. V dopise rodině uvedl, že pokud se mu nepodaří dosáhnout svobody, je odhodlaný zemřít. Egyptská vláda je dlouhodobě obviňovaná z porušování lidských práv, podle nově zveřejněného reportu Rady pro lidská práva také v kontextu omezování působnosti ekologických skupin.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Spojené štáty spolu s Holandskom zaplatia renováciu 90 českých tankov T-72B pre ukrajinskú armádu. Holandsko na tento účel vyčlenilo 45 miliónov eur a zároveň poskytne Ukrajine ťažkú vojenskú techniku. Spojené štáty zafinancujú renováciu tankov v rámci nového balíka vojenskej pomoci Ukrajine v hodnote 400 miliónov dolárov. Tanky majú pochádzať zo zásob českého obranného priemyslu, nie zo zásob českej armády. Podľa ukrajinského ministra zahraničia Dmytra Kulebu by prvých 26 tankov malo doraziť na Ukrajinu v priebehu nasledujúceho mesiaca.

Bulharsko: Národné zhromaždenie v Sofii schválilo nákup stíhačiek F-16 či poskytnutie vojenskej pomoci Ukrajine. Bulharsko nadviazalo na nákup ôsmich stíhačiek F-16 z roku 2019 a rozhodlo o nákupe ďalších ôsmich kusov v hodnote 1,3 miliardy dolárov. Nahradiť majú dosluhujúce stíhačky MiG 29. Zároveň bulharskí zákonodarcovia schválili prvú vojenskú pomoc Ukrajine a dali vláde mesiac na vypracovanie návrhu, koľko vojenského vybavenia by mohla poslať. Bulharsko doposiaľ ako jeden z posledných členských štátov EÚ odmietalo dodávanie zbraní na Ukrajinu.

 

[Jižní Asie]

Pakistan: Bývalého predsedu vlády Imrána Chána postrelil atentátnik počas protivládneho protestu v Pandžábe na východe krajiny. Desať ľudí bolo zranených, vrátane expremiéra, ktorého stav však nie je vážny. Jeden z jeho stúpencov po útoku zomrel. Pakistanská polícia strelca následne zadržala a úrady ho identifikovali ako Fajsala Butta. Ten potvrdil svoj zámer Chána zabiť. Súčasný premiér Šaríf atentát odsúdil a nariadil zahájiť okamžité vyšetrovanie. Prebiehajúce protesty súvisia s odstavením Chána od moci v apríli tohto roku skrze vyslovenie nedôvery jeho vláde.

India: Náboženský vodca Sudhir Suri bol zastrelený počas protestu v severozápadnej časti krajiny. Suri bol lídrom radikálneho hinduistického hnutia Hindu Shiv Sena. K incidentu došlo na demonštrácii proti údajnému znesväteniu hinduistických božstiev. Útok sa odohral v meste Amritsar, sídle jedného z najposvätnejších miest sikhizmu. V súvislosti s vraždou bol následne zatknutý miestny obchodník. Suri bol dlhodobo známy svojimi kontroverznými vyjadreniami na sociálnych sieťach.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: V druhém kole prezidentských voleb zvítězil Luiz Inácio Lula da Silva s 50,9 % hlasů. Výsledky voleb vyvolaly velké protesty stoupenců současného prezidenta Jaira Bolsonara, který získal 49,1 %. Protesty se nejvíce projevily po celé zemi na silnicích, které řidiči nákladních aut zablokovali na tři dny. To způsobilo značné narušení přepravy zboží, včetně potravin a pohonných hmot. Bolsonaro vyzval protestující, aby zvolili jiný způsob demonstrací. Doposud veřejně nepřiznal porážku, v úterním projevu nicméně ani nenapadl výsledky voleb.

Ekvádor: Ve dvou provinciích byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení po sérii útoků na tamní policejní jednotky. Dle vlády jsou útoky odvetou za převoz vězňů s cílem snížit přeplněnost věznic. Distribuce vězňů na více různých míst zároveň omezuje moc gangů. Policie eviduje několik útoků, od přepadení policejních aut po střelbu a použití výbušnin. Celkem bylo zabito šest policistů. Policie zatkla 36 lidí údajně spojených s útoky a zabavila tisíce výbušnin. Od roku 2020 zemřelo při násilí gangů v ekvádorských věznicích více než 400 lidí.

 

[Postsovětský prostor]

Ruská federace: Ozbrojené síly nasazují z důvodu špatné morálky mezi vlastními vojáky na frontu tzv. „bariérové jednotky“. Ministerstvo obrany Spojeného království oznámilo, že ruské síly na Ukrajině pravděpodobně začaly nasazovat „zátarasy“ a „blokační jednotky“, které hrozí zastřelením vlastního ustupujícího personálu. Ten je tak namísto toho donucen k ofenzivě. „Taktika střílení dezertérů pravděpodobně svědčí o nízké kvalitě, nízké morálce a nedisciplinovanosti ruských sil,“ uvádí zpráva. Ruská federace je známá využíváním „bariérových jednotek“ i v předchozích konfliktech.

Kyrgyzstán/Uzbekistán: Ministři zahraničí obou středoasijských zemí podepsali řadu dohod, z nichž nejdůležitější se týkaly vodní nádrže Kempir-Abad a kyrgyzsko-uzbecké hranice. Nádrž, nacházející se na sporném území, se stala spouštěčem protivládních protestů v Kyrgyzstánu. Biškek ve snaze potlačit domácí opozici proti možné dohodě s Uzbekistánem nechal zatknout více než 20 osob, od politiků a bývalých diplomatů až po aktivisty a novináře. Dohody mají za cíl vyřešit společné hospodaření s vodními zdroji, jakož i demarkaci nevyjasněných částí kyrgyzsko-uzbecké hranice.

 

[Subsaharská Afrika]

Etiópia: Po vyše týždni rokovaní v Juhoafrickej Pretórii podpísali v stredu etiópska vláda a tigrajský povstalci (TPLF) prímerie. Obidve strany sa na rokovaniach pod vedením bývalého nigérijského prezidenta Oluseguna Obasanja dohodli na pláne odzbrojenia a tiež na umožnení prístupu k humanitárnym dodávkam a obnovení základných služieb v tigrajskom regióne, ktorému má až do konania riadnych volieb vládnuť namiesto TPLF dočasná administratíva. Dodržiavanie dohody bude monitorovať výbor pod vedením Africkej únie.

Keňa/Kongo: V stredu Keňa rozmiestila svoje jednotky na území Konžskej demokratickej republiky. Ide o súčasť regionálnej vojenskej intervencie na podporu konžského režimu proti rebelom operujúcim na východe krajiny. Presné číslo zapojených vojakov z bezpečnostných dôvodov zatiaľ nie je známe. Misia, ktorej Keňa velí, prebieha pod záštitou Východoafrického spoločenstva (EAC), no zákonodarcovia v Keni vzniesli otázku zákonnosti nasadenia jednotiek bez súhlasu parlamentu. Problémom sa tak bude ďalej zaoberať kenský Výbor pre obranu a zahraničné vzťahy.

 

[Západní Pacifik]

Severní Korea: Ve středu bylo severokorejskou armádou odpáleno rekordních 23 střel různých typů. Jedna z nich dopadla do mezinárodních vod ve vzdálenosti 57 kilometrů od jihokorejského pobřežního města Sokcho. Bylo to poprvé od roku 1948, kdy se střela dostala tak blízko k území Jižní Koreje. Soul ještě téhož dne provedl odvetnou akci, při níž vypálil tři střely země-vzduch do moře severně od námořní hranice oddělující oba státy. Pchjongjang podle svého vyjádření bezprecedentními manévry reagoval na pondělní letecká cvičení jihokorejské a americké armády.

Čína/Austrálie: Peking odsoudil plán modernizace severoaustralské vojenské základny Tindal, která by v blízké budoucnosti měla disponovat šesti novými bombardéry typu B-52 schopnými nést jaderné hlavice. Také z důvodu angažovanosti Spojených států v dané věci a možnosti posílení jejich vojenských kapacit v regionu považuje Čína daný plán za podkopání regionální stability. Zároveň varuje před eskalací napětí a rozpoutáním závodu ve zbrojení. Australský ministr obrany se následně pokusil význam modernizace Tindalu bagatelizovat, aby tak přispěl k uklidnění napjaté situace.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Čínská společnost ByteDance, která stojí za aplikací TikTok, ve středu oznámila aktualizaci pravidel pro ochranu osobních údajů uživatelů z Evropského hospodářského prostoru, Velké Británie a Švýcarska. V rámci aktualizace bylo rozhodnuto oficiálně přidat Čínu na seznam zemí, odkud mohou zaměstnanci přistupovat k uživatelským datům. Potvrdilo se tak dlouhotrvající podezření o uchovávání dat a nakládání s nimi. Oznámení přichází v době, kdy se chýlí k závěru vyšetřování Komise pro ochranu osobních údajů a v USA sílí hlasy, které TikTok kvůli sběru uživatelských dat označují za ohrožení národní bezpečnosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *