[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Írán: Ve čtvrtek byl popraven Mohsen Šekárí, první odpůrce režimu odsouzený k smrti v souvislosti s probíhajícími protirežimními protesty. Západní státy popravu odsoudily, řada z nich následně zpřísnila sankce vůči íránskému režimu. V důsledku zákroků bezpečnostních složek v rámci protestů již zemřelo minimálně 458 občanů. Šekárí byl zadržen v září kvůli údajnému útoku na příslušníka íránské milice Basídž. Trest smrti v současnosti hrozí dalším minimálně dvanácti zadrženým a je vnímán jako další eskalace režimu v úsilí o potlačení protestů.

Sýrie: Hrozba turecké pozemní operace na severu země přetrvává. Turecké zdroje v úterý oznámily dvoutýdenní lhůtu pro stažení jednotek Syrských demokratických sil (SDF) z měst Manbidž, Kobani a Tal Rif’at. Vyjednání mají zprostředkovat Spojené státy a Ruská federace. Jedním z klíčových požadavků je stažení SDF z ropných polí, nad kterými mají nyní kontrolu. Představitelé SDF minulý týden oznámili, že v důsledku leteckých zákroků ze strany Turecka se nemohou účastnit patrol v rámci boje s Islámským státem. To je částečně chápáno jako forma nátlaku ze strany SDF na americké spojence.

[Euroatlantický prostor]

Japonsko/Taliansko/Veľká Británia: Krajiny spolu vyvinú bojové lietadlo šiestej generácie. Nový letún integruje technológiu stealth či umelú inteligenciu. Bude schopný letieť bez zasahovania pilota a niesť hypersonické zbrane. Do prevádzky bude uvedený okolo roku 2035. Vývoj povedú britská spoločnosť BAE Systems, japonská Mitsubishi Heavy Industries a taliansky Leonardo. Spolupráca prichádza v čase narastajúcich obáv z vplyvu Číny v regióne Ďalekého východu. Zároveň je, okrem spolupráce so Spojenými štátmi, prvou väčšou obrannou spoluprácou Japonska s cudzími krajinami od konca druhej svetovej vojny.

Česká republika: Bezpečnostná rada štátu schválila vytvorenie funkcie poradcu pre národnú bezpečnosť. Nový poradca bude pôsobiť pri Úrade vlády. Zároveň sa stane tajomníkom Bezpečnostnej rady štátu. Poradcu bude menovať Vláda Českej republiky a zodpovedať sa bude Predsedovi vlády. Reálnemu vzniku funkcie musí predchádzať legislatívny proces, ktorý ďalej vymedzí postavenie a kompetencie národného bezpečnostného poradcu. Podľa vlády by mohla funkcia vzniknúť do konca budúceho roka. Vytvorením funkcie reaguje česká vláda na zhoršujúcu sa bezpečnostnú situáciu vo svete.

[Jižní Asie]

Pákistán: Země se umístila na čele žebříčku států s nejsilnějším čínským vlivem. Podle China Index sestaveného taiwanskou organizací Doublethink Lab Pákistán skóroval vysoko hlavně v oblastech vojenského propojení, technologické závislosti a zahraniční politiky. To je dáno obchodním propojením obou zemí v rámci projektu Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru. Projekt činí Islamábád přímo závislým na čínských investicích. Konkrétně Peking investuje do modernizace obranných technologií nebo do budování telekomunikačního sektoru.

Indie: Ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar naznačil, že Dillí bude nadále kupovat ruskou ropu. Na setkání se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbock poukázal na indické energetické zájmy, které nehodlá podřizovat evropské politice. Připomněl také, že Indie nakupuje méně ropy než EU. Jihoasijská země se tak podle všeho nepřipojí k zastropování cen nákupu této suroviny. Dillí od začátku ruské invaze na Ukrajinu stabilně navyšuje objem nákupů levné ruské ropy, čímž se z Moskvy stal největší dodavatel ropy na zdejší trh.

[Latinská Amerika]

Honduras: Země vstupuje do částečného nouzového stavu kvůli válce gangů. Na tisíc policistů bylo vládou povoláno do dvou největších měst země, jejichž některé čtvrti ovládají gangy. V posledních měsících tam kriminální skupiny vybíraly výpalné za ochranu, hlavně od taxikářů a řidičů autobusů. Těm při nesoučinnosti hrozila smrt. Země se s kriminalitou potýká dlouhodobě, za posledních 15 let bylo tímto způsobem zabito více než 2500 civilistů. Výpalné vynáší gangům až 737 milionů dolarů ročně, což jsou téměř 3 % HDP země.

Peru: Prezident Pedro Castillo byl odvolán z úřadu a zatčen. Další den stanul před soudem, ve kterém čelí obvinění z konspirace a vzpoury. O jeho sesazení bylo rozhodnuto většinou v Kongresu poté, co ho chtěl rozpustit a sám vládnout dekrety. V Limě došlo k protestům jak na podporu Castilla, tak proti němu. Prezidenta ve funkci nahradila Dina Boluarte, původně působící jako jeho viceprezidentka. Boluarte chce sestavit konsenzuální a stabilní vládu. Země se však již několik let potýká s hlubokou politickou krizí.

[Postsovětský prostor]

Ruská federace: V rámci výměny vězňů navrátily Spojené státy do země notoricky známého „obchodníka se smrtí“ Viktora Buta. Ten byl vyměněn za americkou basketbalistku Brittney Griner, uvězněnou na ruské půdě bezprostředně před invazí na Ukrajinu za držení drog. Výměna proběhla ve čtvrtek na letišti v Abú Dhabí. Pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina to znamená zisk dalšího hlasitého podporovatele invaze na Ukrajinu s vazbami na ruské elity. Spekuluje se, že právě Putinova snaha uklidnit ruské elity může být důvod ruského tlaku na výměnu basketbalistky právě za Buta.

Ázerbájdžán: Ve spolupráci se spřáteleným Tureckem proběhlo na íránsko-ázerbájdžánské hranici vojenské cvičení. Jeho součástí byla i simulace překročení hraniční řeky Arax vojáky obou zemí. Ázerbájdžán tak zrcadlil hrozbu, kterou naznačily íránské ozbrojené síly během vlastního říjnového vojenského cvičení simulacemi překročení téže řeky. Nejnovější vývoj na íránsko-ázerbájdžánské hranici je dalším znakem zhoršujících se vztahů mezi Baku a Teheránem. Poprvé za období zhoršování se vztahů se však Turecko postavilo za Ázerbájdžán takto otevřeně.

[Subsaharská Afrika]

Demokratická republika Kongo: Ozbrojená skupina M23 uvedla, že je připravena a ochotna se stáhnout z jimi obsazeného území na východě země a podpořit tak mírová jednání a řešení konfliktu. Současně jsou však zveřejňovány zprávy o masakrech z konce listopadu v provincii Severní Kivu, kdy dle Organizace spojených národů došlo k zabití nejméně 130 civilistů skupinou M23. Tato rebelská skupina je pravděpodobně podporována sousední Rwandou, která však veškerá obvinění popírá. Podezření zároveň stojí za regionální mezivládní krizí, která v listopadu vyústila ve vyhoštění rwandského velvyslance z DRK.

Nigérie: Report zpravodajské agentury Reuters uvádí, že v zemi již od roku 2013 probíhá rozsáhlý potratový program, kterým prošlo minimálně deset tisíc žen. Za přípravou a organizací celého programu má údajně stát nigérijská armáda. Součástí programu jsou oběti sexuálního násilí organizace Boko Haram. Ve většině případů mělo k potratům docházet bez svolení žen či za pomoci oklamání, kdy ženám bylo řečeno, že dané pilulky či injekce jsou preventivní léčbou proti nemocem a mají napomoci jejich rekonvalescenci. V některých případech byly ženy k požití pilulek či k vpichu injekce donuceny násilím. Nigerijská armáda nařčení odmítá a nemá v plánu provádět žádné hlubší vyšetřování.

[Západní Pacifik]

Čína/Saúdská Arábie: Prezident Si Ťin-pching podnikl třídenní státní návštěvu Saúdské Arábie. Stalo se tak v souvislosti se zhoršujícími se vztahy Rijádu s Washingtonem a čínskou snahou navýšit vlastní vliv na Blízkém východě. Výsledkem bylo podepsání paktu o strategickém partnerství a řady dohod prohlubujících ekonomickou spolupráci obou zemí. Důraz byl kladen zejména na obchod s ropou, jelikož Saúdská Arábie představuje největšího dodavatele této strategické suroviny do Číny. Oboustranně výhodné partnerství je tedy pro oba aktéry vysoce důležité.

Vietnam: Hanoj poprvé v historii hostila mezinárodní zbrojní veletrh, kterého se účastnilo 170 společností z třiceti různých zemí. Podle tamního ministerstva obrany by mohla akce pomoci diverzifikovat dovoz zbraní a dalšího vojenského vybavení do země. Vietnam totiž usiluje o zbavení se závislosti na zbrojních dodávkách z Ruska a snížení své zranitelnosti vůči nátlaku z jeho strany. To je příležitost pro zbrojní společnosti z jiných zemí, jelikož hanojská poptávka po zbraních se řadí mezi dvacet nejvyšších na světě.

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Kanadská sekce Amnesty International informovala o výsledcích vyšetřování kyberšpionážního incidentu, který se stal začátkem října.  Analytici, které si organizace najala, uvedli, že doposud nebyly odhaleny žádné důkazy o odcizení dat. Došli též k závěru, že za útokem vzhledem k chování a užití specifických nástrojů a technik, které jsou charakteristické pro čínské skupiny Advanced Persistent Threat (APT), pravděpodobně stojí skupina sponzorovaná či přímo pověřená čínským státem. Amnesty se rozhodla o útoku veřejně promluvit se záměrem varovat ostatní lidskoprávní organizace.