Rehabilitace Turecka v kontextu války na Ukrajině

Štítky:

Turecko je, zejména v posledních letech, vnímáno jako problematický člen Severoatlantické aliance. Jeho kroky v oblasti zahraniční politiky způsobily postupnou erozi vztahů se spojenci. Svými aktivitami si také vysloužilo řadu mezinárodních sankcí. Diplomatické úsilí Ankary o ukončení války na Ukrajině však přineslo pozitivní ohlasy a naději na posílení spojeneckých vazeb. Může znamenat také uvolnění řady sankcí, které jsou proti Turecku uvaleny, a další příležitosti ke spolupráci. Výrazné úsilí je patrné zejména v oblasti zbrojního průmyslu.

Diplomatický úspěch Turecka by z hlediska vnitropolitického pomohl současné politické reprezentaci. V kontextu zahraniční politiky by pak posílil například možnosti státu uplatňovat v rámci mezinárodních vztahů měkkou sílu. Ta do velké míry trpěla právě tureckými intervencemi a diplomaticky nekoordinovanými kroky v bezpečnostní a obranné politice státu.

Turecko jako nevyzpytatelný partner

Turecko dlouhodobě směřuje (částečně i vlivem dopadů své zahraniční politiky) k omezení závislosti na zahraničních obranných technologiích. Cílem je dlouhodobé posilování ozbrojených sil a domácího výzkumu a vývoje. Ten umocní národní soběstačnost a umožní Turecku obchodovat cenné technologie na mezinárodním trhu. V konfliktu o Náhorní Karabach například zásobovalo Ázerbájdžán svými drony Bayraktar TB2. Ty se zatím osvědčily na řadě válčišť. Jejich nasazení v rámci konfliktu mezi Ázerbajdžánem a Arménií pomohlo ke zviditelnění úspěšného segmentu tureckého zbrojního průmyslu. Také ale bylo vnímáno západními spojenci jako problematický krok, který zapříčinil nárůst civilních obětí. V důsledku toho kanadští dodavatelé vyhlásili bojkot dodávek součástek pro konstrukci těchto bezpilotních letounů. [1] Selçuk Bayraktar, technologický ředitel firmy produkující stejnojmenné drony, záhy poté prohlásil, že kanadské součástky nejsou třeba. Turecko investovalo do vývoje domácí produkce chybějících optických senzorů a zaměřovacích systémů. Dodavatelem se stala turecká společnost Aselsan. [2]

Bayraktar TB2. Zdroj: Wikipedia.

Turecké zapojení v zahraničních vojenských operacích v Sýrii v letech 2016-2020 také vyvolalo kontroverzi. Turecké vojenské síly se v rámci zapojení v syrské občanské válce také postavily kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG). Ty v rámci syrského konfliktu výrazně přispěly k vítězství nad Islámským státem. Turecko bojovníky YPG považuje za odnož teroristické separatistické organizace Strany Kurdských pracujících (PKK). Narušení území suverénního státu bylo v rámci západní komunity považováno za problematické, panovaly obavy z další destabilizace v rámci již tak neklidného regionu. Na Turecko byl uvalen zákaz importu a exportu zbraní ze strany Německa, Kanady, Velké Británie a Francie.

Zejména rok 2020 lze považovat z pohledu zahraniční politiky za poměrně kritický. Turecko se dostalo do obtížné pozice v souvislosti s nákupem ruských systémů protivzdušné a protiraketové obrany S-400 Triumf. [3] V důsledku rozhodnutí o nákupu systémů S-400 však bylo Turecko v legislativním rámci „Obrany proti nepřátelům Ameriky skrze sankční zákon“ (CAATSA) vyloučeno z amerického programu F-35 Lightning II. Právní rámec CAATSA zahrnuje soubor sankcí, vztahujících se na Írán, Rusko a Severní Koreu, postihuje ale také například obchod ostatních zemí mezinárodního společenství s danými aktéry. Aktuálně sankce hrozí také Indii, která v roce 2018 uzavřela dohodu o nákupu ruského systému S-400 a nyní očekává jeho dodání. [4] Turecko se ale jako člen NATO svým krokem dostalo do výraznějšího střetu zájmů s americkými spojenci. Přišlo o plánovanou dodávku více než sta kusů amerických bojových letounů verze F-35A, ačkoliv již do programu F-35 Lightning II investovalo nemalé prostředky. Turečtí piloti, kteří se účastnili výcviku F-35 na Lukeově letecké základně v Arizoně, byli odvoláni. Turecko se také podílelo na produkci součástek motorů, což situaci zkomplikovalo oboustranně. [5] V posledních dvou letech je tak Turecko nuceno hledat alternativní řešení pro svou stárnoucí leteckou flotilu. Momentálně se mluví o společné investici do vývoje bojových letounů TF-X páté generace spolu s Pákistánem [6], svou asistenci v loňském roce nabídlo také Rusko. [7] Dále byly vedeny rozhovory například s Čínou a Jižní Koreou.

Turecko také na začátku roku 2020 schválilo intervenci na podporu Vlády národní jednoty v Libyi (GNA) proti silám vůdce Libyjské národní armády Chalífy Haftara. Na straně Haftara stálo Rusko, ale také Francie. [8] Spolupráci s libyjskou Vládou národní jednoty Turecko využilo v rámci nároků na teritoriální vody ve Středozemním moři. Uzavřeli společně dohodu o námořním dělení území, což by jim umožnilo uplatnit nároky na podmořská naleziště zemního plynu v této zóně. Smlouva se týkala území, které je považováno za výlučnou ekonomickou zónu Kypru. Turecko zde provádělo průzkumné vrty, čímž si vysloužilo další rozšíření sankcí. [9] Libyjský parlament však dohodu mezi Tureckem a GNA nakonec zamítl. Dlouhodobé spory Řecka a Turecka měly výrazný dopad i z hlediska vnitřní politiky NATO, jelikož přispěly k uzavření vojenského paktu mezi Řeckem a Francií, který v podstatě posiluje paralelní spolupráci nad rámec NATO. Příznačně zejména Řecko a Francie volaly po přitvrzení sankcí vůči Turecku.

Istanbulská dohoda, námořní smlouva mezi Tureckem a Vládou národní jednoty Libye. Zdroj: Wikipedia.

Proměnné turecké mezinárodní politiky

Převážná část území Turecka spadá do neklidné oblasti Blízkého východu, což podmiňuje tureckou zahraniční politiku a velký důraz na národní bezpečnost, ale i politický pragmatismus. Dlouhodobé snahy o přidružení k Evropské unii vyvanuly v roce 2019 v důsledku politické transformace, k níž přispěl i pokus o svržení Erdoganovy vlády. Ústavní změny v souvislosti s pučem celkové image země neprospěly, vliv měkké síly Turecka ve vztahu k západním spojencům v posledních letech spíš uvadl. V jiných regionech, například v rámci Afriky, Turecko svou měkkou silou ve formě diplomatických styků a infrastrukturních projektů získává politické body. Spojencům Severoatlantické aliance je však svými aktivitami dlouhodobě trnem v oku. Tvrdou sílu Ankara uplatňovala na celé řadě válčišť, a to i proti zájmům některých členských států NATO. V nátlaku na Evropskou unii využívala např. uprchlickou krizi. Politická islamizace také zcela neodpovídá hodnotovému žebříčku Západu a mezinárodní lidskoprávní organizace dlouhodobě kritizují stav lidských práv na území Turecka.

V tomto kontextu jsou turecké pokusy o mediaci rusko-ukrajinských vyjednávání velmi vítané a mohou pomoct strategické důležitosti Turecka. V současnosti není mnoho zemí, které by mohly využít svých diplomatických vazeb s Ruskem v pozitivním smyslu. Turecko dosavadní spolupráci s Ruskem přetavuje v určitou hodnotu, která může zmírnit dlouhodobé kritické ohlasy. Vztahům s NATO však také pomáhá, že spolupráce Turecka a Ruska je poměrně komplikovaná a Turecko je v politické rovině k ruským aktivitám na Ukrajině dlouhodobě kritické.

Vztahy s Ruskou federací

Turecko neuznává ruskou anexi Krymu. [10] odsoudilo také invazi na Ukrajinu. Obě země měly v minulosti také dramatičtější momenty, například když došlo k sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckým bojovým letounem na území Sýrie poblíž syrsko-turecké hranice. Diplomatický konflikt vyvolal ekonomické sankce, došlo k pozastavení projektu plynovodu Turk stream, vzájemná ekonomická závislost a zájem na strategické spolupráci ale převážily. Ve vztahu k Rusku tak Turecko projevuje určitou flexibilitu a pragmatismus. Z tureckého postoje k válce na Ukrajině je také patrná snaha vyrovnávat střet tlaků a zájmů a udržet ekonomické příležitosti otevřené. Závislost Turecka na dodávkách ruského zemního plynu a ropy této situaci napomáhá. Současně je v příštím roce plánováno dokončení turecké jaderné elektrárny Akkuyu, první v zemi, kdy její výstavba probíhá pod vedením ruské firmy Rosatom. Válečný konflikt na Ukrajině se promítá také v oblasti turismu. Turecký cestovní ruch byl do velké míry závislý na návštěvnících z Ruska i Ukrajiny. Kromě ukrajinských uprchlíků se do Turecka uchylují i Rusové s vazbami na Kreml, pronásledovaní sankcemi západních zemí, které se na ně v Turecku nevztahují (což také znamená příliv kapitálu, ze kterého země může těžit). [11] Objevuje se ale i liberálnější ruská populace, která prchá před perzekucemi režimu. Turecko zatím sankce uvalené Západem na Rusko odsuzuje a vzdušný prostor ponechává ruským letadlům otevřený. [12]

Putin a Erdogan při ceremonii na oslavu zahájení jaderné elektrárny Akkuyu. Zdroj: Wikipedia.

Zároveň se Turecko ale podílí i na podpoře ukrajinské strany v rámci konfliktu; příkladem je právě zmiňované odsouzení ruských kroků, či dodávání bojových dronů Bayraktar TB2 na Ukrajinu. Prakticky v předvečer konfliktu obě země uzavřely dohodu o rozšíření výroby dronů právě na území Ukrajiny. [13] Aktivování konvence z Montreux, která upravuje režim proplouvání válečných lodí mezi úžinami Bospor a Dardanely, je také považováno za důležitou formu podpory Ukrajiny. [14] Tato konvence rozlišuje různé kategorie válečných lodí a podmínky jejich pohybu úžinou v době míru či vojenského ohrožení. Turecko jako stát odpovědný za její uvedení do praxe pravidla vykládá s ohledem na dynamiku mezinárodních vztahů. Dosud tím Rusku poskytovalo určité výhody, to se však změnilo. Do Černého moře tak aktuálně nesmí proplout vojenská plavidla, která nemají na pobřeží černého moře domovskou základnu.

Turecko již v minulosti prokázalo schopnost částečně oddělovat různé sféry zájmů. V nově se rodící globální politické a bezpečnostní architektuře se pokouší najít střední cestu; platformu pro udržení stávajících vazeb a potenciální rozšíření diplomatických i ekonomických možností. K tomu může využít právě své strategicky výhodné pozice a částečně zastat pozici mediátora s ohledem na vyhrocené vztahy Ruska a Západu.

Nečekaná sblížení

Možnost odvolání sankcí, dotýkajících se tureckého zbrojního průmyslu, je hojně diskutována. V současnosti proběhla řada setkání a rozhovorů na nejvyšších politických úrovních. Signifikantní jsou zejména setkání s výraznými politickými oponenty, jako je USA, Francie, Izrael a Řecko. Návštěva izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga byla v tomto ohledu výraznou událostí; setkání na prezidentské úrovni proběhlo po patnáctileté pauze. Překvapivě dochází k navázání komunikace také s Arménií, Spojenými arabskými emiráty či Saúdskou Arábií, na jejímž konzulátu v Istanbulu došlo k vraždě novináře Džamála Chášukdžího.

Společné úsilí Francie, Turecka a Řecka o vyjednání evakuace Mariupolu [15] je dokladem pozitivní transformace v politických vztazích těchto dlouholetých politických rivalů, a to právě díky stávající strategické důležitosti Turecka v rámci konfliktu. Důkazem nárůstu měkké síly je například i spuštění vysílání turecké státní televize ve francouzské jazykové mutaci, nevídané otevření se vzájemné interakci v kulturně hodnotové rovině. [16] Také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nešetří chválou. Označil Turecko jakožto výrazného regionálního hráče, dominantního mezi členy NATO, [17] a to navzdory protichůdným zájmům, které se například projevily v rámci konfliktu o Náhorní Karabach či v občanské válce v Sýrii.

Dosavadní výsledky tureckého diplomatického úsilí v konfliktu na Ukrajině

Sled událostí zatím nenasvědčuje praktickému pokroku ve vyjednáváních o zastavení bojů na Ukrajině. Chabé optimistické náznaky zcela ustaly se zveřejněním důkazů o válečných zločinech na Ukrajině. Turecko však ujišťuje, že obě strany jsou zatím stále ochotné pokračovat ve vyjednávání. [18] S ohledem na poslední vývoj událostí na Ukrajině však její prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl ve vyjednáváních pokračovat, pokud dojde k zabití obránců Mariupolu. Prozatím nedošlo ani k dohodě podmínek příměří či k dodržení bezpečných humanitárních koridorů v nejkritičtějších oblastech. Kusé informace o pokroku zároveň byly různými zdroji vyvráceny. Vyjádření tureckého ministra zahraničí Mevluta Cavusoglu o nalezení částečné shody [19] bylo popřeno ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. [20] Konec března přinesl příslib ruské strany, že dojde k omezení vojenských aktivit v okolí Kyjeva a Černihivu. V posledních dnech však intenzita útoků na Kyjev a další větší města opět narostla. Evropská unie mezitím přijala již pátý balík sankcí proti Rusku v reakci na masové zabíjení civilistů na Ukrajině. O tom se konkrétněji hovoří zejména díky svědectvím z města Buča a dalších lokalit po jejich osvobození od ruské okupace v posledních dnech.

Diplomacie Turecka a dopad na obrannou politiku země

Turecko spojuje se svým diplomatickým úsilím také požadavky na ukončení sankcí týkajících se tureckého obchodu se zbraněmi. Nechvalná pověst tureckých bojových dronů, které byly považovány za turecký příspěvek k destabilizaci situace v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu, se proměnila. Média hovoří o výrazném pozitivním dopadu této účinné vojenské techniky na morálku. Na Ukrajině vznikají na tyto drony oslavné písně.

Je tedy otázkou, zda sankce na vývoz vojenského materiálu, které Kanada vyhlásila, zůstanou v platnosti. Turecko apeluje na společné bezpečnostní zájmy. Kanada zatím přislíbila poskytnutí optických a zaměřovacích systémů Wescam pro turecké drony jako materiální dar přímo Ukrajině v rámci dodávek vojenské a humanitární pomoci. Omezení vývozu do Turecka zůstává v platnosti. To se týká také platforem vrtulníků pro projekt MILGEM či motorů pro lehké bojové letouny Hürkuş. [21] O dalších krocích v otázce uvolnění nejsou v současnosti informace. Politické klima pro změnu se však momentálně jeví jako velmi příznivé. [22] Odvolání sankcí, aktivovaných Spojenými státy americkými na základě legislativy CAATSA je však problematičtější. Dle několika zdrojů přišel z Washingtonu návrh, aby Turecko poslalo protiraketový systém S-400 Ukrajině. Ten samý obranný systém, jehož nákup vyvolal značnou nevoli ze strany Západu a je trnem v oku západním spojencům Turecka. Jeho zprostředkování Ukrajině v rámci bojů s Ruskem by zcela jistě přineslo další oteplení vztahů Turecka s NATO a velmi pravděpodobně zařadilo Turecko zpět do programu F-35. Příležitost však byla tureckou stranou poměrně jasně zavrhnuta. [23] Tímto krokem by si Turecko uzavřelo cestu ke zbrojnímu obchodu či perspektivním vztahům s Ruskem. Turecko zřejmě nebude v této oblasti příliš ustupovat. Z jeho postoje je jasný záměr ponechat si ruské protiraketové systémy. Nicméně své postavení se pokouší využít alespoň k prosazení nákupu stíhacích letounů F-16 a modernizačních balíčků pro stávající turecké letouny výměnou za investice v programu F-35. [24] Delegace obou zemí začátkem letošního dubna oznámily strategickou dohodu na posílení vztahů a prohloubení spolupráce. [25]

Lockheed Martin F35A Lightning II Zdroj: flickr.

S ohledem na oteplení vztahů s Francií zřejmě také dojde k revizi v otázce francouzsko-italského protiletadlového a protiraketového systému SAMP/T, o jehož nákup se Turecko ucházelo. Prezident Erdogan potvrdil, že doufá v pokračování jednání. Ještě v říjnu roku 2021 se hovořilo o další možné turecké akvizici S-400 z Ruska, systém SAMP/T byl navrhován jako alternativa. [26] Oživení potenciální dohody s Francií a Itálii by tak mohla předejít dalším komplikacím pro turecko-americké vztahy. Dialog by se měl obnovit po francouzských prezidentských volbách, které aktuálně probíhají. [27] Turecko také zmínilo zájem o pokračování přístupových jednání do Evropské unie. Možnost dosažení členství se vzhledem k současnému stavu Tureckého státu a jeho soudobé zahraničně-politické historii zdá zcela nerealistická. Potenciál obranných kapacit Turecka je však atraktivním atributem pro bezpečnostní architekturu Evropské unie, která má ambici navazovat spolupráci i mimo členské země. Překážkou je však nedostatečné přizpůsobení Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, ačkoliv se v současném kontextu státy jistě shodují více než doposud.

Vyjednávání se stalo pro Turecko výrazně nejpřijatelnější formou zapojení v rámci rusko-ukrajinského konfliktu. Neshody a politické rozepře, které komplikovaly spojenecké vazby západních spojenců a Turecka, jsou vytlačovány palčivějšími problémy posledních týdnů. Turecko se výrazně věnuje diplomatickému úsilí nejen v rámci vztahů Ruska a Ukrajiny. Paralelně ke snahám přimět protivníky ke konstruktivnímu posunu se Turecko zejména snaží o vylepšení svých vlastních diplomatických vazeb a z nich vyplývajících výhod. Úsilí využít vzestup v globální politice pro vlastní benefit je zřejmé. Částečně se transformuje i vnímání turecké zahraniční politiky. Například nizozemský premiér Mark Rutte [28] v rámci své návštěvy vyjádřil pochopení pro tureckou reakci a komplikovaný kontext, v jehož rámci Turecko operuje. Prohlásil Turecko za klíčového aktéra pro bezpečnost východního křídla Evropy. Pokud by skutečně Turecko dosáhlo nějakých diplomatických úspěchů a napomohlo ukončení rusko-ukrajinské války, je pravděpodobné, že forma vztahů s Ruskem, která doposud vyvolávala kontroverzi, by mohla být vykládána příznivěji.


Zdroje

[1] „Turkey warns Greece, laments arms embargo by NATO allies.“ The Arab Weekly.10. 1. 2022. https://thearabweekly.com/turkey-warns-greece-laments-arms-embargo-nato-allies

[2] SABALLA, Joe. „Turkey Gets Bayraktar Drones With Indigenous Electro-Optics.“ The Defense Post. 7. 2. 2022.https://www.thedefensepost.com/2022/02/07/turkey-bayraktar-indigenous-system/

[3] MACIAS, Amanda. „U.S. sanctions Turkey over purchase of Russian S-400 missile system.“ CNBC 14. 12. 2020. https://www.cnbc.com/2020/12/14/us-sanctions-turkey-over-russian-s400.html

[4] BOMMAKANTI, Kartik. „CAATSA, Russia’s S-400s, and the challenge for India’s defence indigenisation.“ Observer Research Foundation. 29. 12. 2021. https://www.orfonline.org/expert-speak/caatsa-russias-s-400s-and-the-challenge-for-india/

[5] INSINNA, Valerie. „Turkey’s removal from F-35 program to cause hike in engine price.“ Defense News. 23. 4. 2021. https://www.defensenews.com/air/2021/04/23/turkeys-removal-from-f-35-program-to-cause-hike-in-engine-price/

[6] Pakistan, „Turkey to jointly develop ‘Islamic world fighter jet‘: What you need to know.“ Firstpost. 3. 3. 2022. https://www.firstpost.com/world/pakistan-turkey-to-jointly-develop-islamic-world-fighter-jet-what-you-need-to-know-10425891.html

[7] „Russia offers Turkey assistance in developing new-gen fighter jet.“ Daily Sabah. 14. 11. 2021. https://www.dailysabah.com/business/defense/russia-offers-turkey-assistance-in-developing-new-gen-fighter-jet

[8] MOMTAZ, Rym. „With Haftar in retreat, France hedges its bets in Libya.“ Politico. 5. 6. 2020. https://www.politico.eu/article/libya-khalifa-haftar-in-retreat-france-hedges-its-bets/

[9] „Unauthorised drilling activities in the Eastern Mediterranean: Council prolongs the sanctions regime by one year.“ European Council. 11. 11. 2021. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/11/11/unauthorised-drilling-activities-in-the-eastern-mediterranean-council-prolongs-the-sanctions-regime-by-one-year/

[10] „Explained: Turkey’s stakes in the war.“ Indian Express. 19. 3. 2022. https://indianexpress.com/article/explained/turkeys-stakes-in-the-russia-ukraine-war-7812267/

[11] SOYLU, Ragip. „Russia-Ukraine: Erdogan calls on Putin to make ‚honourable exit‘ from war.“ Middle East Eye. 25. 3. 2022. https://www.middleeasteye.net/news/turkey-russia-ukraine-erdogan-putin-honourable-exit

[12] MANKOFF, Jeffrey. „Turkey’s Balancing Act on Ukraine Is Becoming More Precarious.v Foreign Policy. 10. 3. 2022. https://foreignpolicy.com/2022/03/10/turkey-ukraine-russia-war-nato-erdogan/

[13] O FALK, Thomas. „What do we know about Ukraine’s use of Turkish Bayraktar drones?.“ Al Jazeera. 11. 3. 2022. https://www.aljazeera.com/news/2022/3/11/turkey-drones-use-ukraine

[14] WILKS, Andrew. „Turkey evaluates Ukraine’s request for closure of Turkish straits.“ Al-Monitor. 24. 2. 2022. https://www.al-monitor.com/originals/2022/02/turkey-evaluates-ukraines-request-closure-turkish-straits

[15] „Mariupol mission with Turkey, Greece still on table: France.“ Daily Sabah. 30. 3. 2022. https://www.dailysabah.com/politics/diplomacy/mariupol-mission-with-turkey-greece-still-on-table-france

[16] GOUJARD, Clothilde a Laura KAYALI. „Turkish state channel TRT launches in French.“ Politico. 30. 3. 2022. https://www.politico.eu/article/turkish-state-channel-trt-launches-in-french/

[17] „Turkey is most dominant among all NATO members: Kremlin.“ Daily Sabah. 3. 4. 2022. https://www.dailysabah.com/politics/diplomacy/turkey-is-most-dominant-among-all-nato-members-kremlin

[18] „Turkey still hopes to host Russia, Ukraine talks after attacks.“ France 24. 8. 4. 2022. https://www.france24.com/en/live-news/20220408-turkey-still-hopes-to-host-russia-ukraine-talks-after-attacks

[19] „Russia, Ukraine ‘close to agreement’ in negotiations, says Turkey.“ Al Jazeera. 20. 3. 2022. https://www.aljazeera.com/news/2022/3/20/turkey-says-russia-ukraine-close-to-agreement

[20] SOYLU, Ragip. „Russia-Ukraine: Erdogan calls on Putin to make ‚honourable exit‘ from war.“ Middle East Eye. 25. 3. 2022. https://www.middleeasteye.net/news/turkey-russia-ukraine-erdogan-putin-honourable-exit

[21] SOYLU, Ragip. „Turkey asks Nato allies to end embargoes against defence industry.“ Middle East Eye. 24. 3. 2022. https://www.middleeasteye.net/news/turkey-asks-nato-allies-end-embargoes-against-defence-industry

[22] PUGLIESE, David. „Drone cameras Canada to send to Ukraine banned earlier for export to Turkey because of use in combat.“ Ottawa Citizen. 9. 3. 2022. https://ottawacitizen.com/news/national/defence-watch/drone-cameras-canada-to-send-to-ukraine-banned-earlier-for-export-to-turkey-because-of-use-in-combat

[23] PAMUK, Humeyra. „U.S. Suggested Turkey Transfer Russian-Made Missile System to Ukraine -Sources.“ U.S. News. 19. 3. 2022. https://www.usnews.com/news/world/articles/2022-03-19/u-s-suggested-turkey-transfer-russian-made-missile-system-to-ukraine-sources

[24] TASTEKIN, Fehim. „Will Ukraine crisis help Turkey dodge Western arms embargoes?“ Al-Monitor. 28. 3. 2022. https://www.al-monitor.com/originals/2022/03/will-ukraine-crisis-help-turkey-dodge-western-arms-embargoes

[25] „Turkey, US launch strategic mechanism to boost ties.“ Hurriet Daily News. 5. 4. 2022. https://www.hurriyetdailynews.com/turkey-us-launch-strategic-mechanism-to-boost-ties-172756

[26] PAMUK, Humeyra. „Erdogan says Turkey plans to buy more Russian defense systems.“ Reuters. 27. 9. 2021. https://www.reuters.com/world/middle-east/turkeys-erdogan-says-intends-buy-another-russian-s-400-defence-system-cbs-news-2021-09-26/

[27] OZBERK, Tayfun. „Turkey and Italy hint at return to SAMP/T air defense efforts.“ Defense News. 1. 4. 2022. https://www.defensenews.com/industry/techwatch/2022/04/01/turkey-and-italy-hint-at-return-to-sampt-air-defense-efforts/

[28] ERTAN, Nazlan. „Turkey, Netherlands patch up relations amid Ukraine crisis.“ Al-Monitor. 22. 3. 2022. https://www.al-monitor.com/originals/2022/03/turkey-netherlands-patch-relations-amid-ukraine-crisis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.