V dnešní den si Velká Británie připomíná smutné 10. výročí teroristických útoků v Londýně, ke kterým došlo 7. července 2005. Londýnské útoky, které měli na svědomí čtyři islámští radikálové a zároveň britští občané, zanechaly 52 mrtvých a na 700 zraněných….

Jedním ze základních předpokladů úspěšného boje proti terorismu je odstřižení teroristických skupin od jejich zdrojů, především těch finančních. Financování terorismu je přesto zejména v českém prostředí velmi málo probádaným tématem. Předkládaná studie analyzuje finanční zdroje jedné z nejznámějších teroristických skupin…

Indonésie je čtvrtým nejlidnatějším státem na světě a v jihovýchodní Asii jde o jednoho z nejvýznamnějších aktérů. Zároveň jde o zemi, která se dlouhodobě potýká s problémem terorismu a islámského radikalismu, přičemž právě Jemaah Islamiyah donedávna představovala největší hrozbu, zejména pro mezinárodní cíle…

Oblast severního Kavkazu dlouhodobě patří k nejnebezpečnějším teritoriím Ruské federace. Vývoj jednotlivých republik komplikuje etnická různorodost, střetávání radikálního a umírněného islámu, hospodářská zaostalost a v neposlední řadě také necitlivé zasahování moskevské vlády do místních záležitostí. Cílem tohoto textu bude analýza…

Úvod Hrozba terorismu představuje nadále jeden z nejvíce sekuritizovaných fenoménů soudobého bezpečnostního prostředí. Evropská unie v tomto ohledu není výjimkou a problematikou terorismu se zabývá ve velice komplexním pojetí. V důsledku nástupu globálního zejména islamistického terorismu na přelomu tisíciletí vyvstala…

Úvod Hnutí Hizballáh[1] je dnes jednoznačně fenoménem přesahujícím nejen hranice Libanonu, nýbrž i Blízkého východu samotného. Z původně extrémistické šíitské skupiny, která mezi prvními proslula sebevražednými atentáty, se stala jedna z nejdůležitějších politických sil v Libanonu. Hizballáh se stal jakýmsi fenoménem, který se těší…

Cieľom tejto práce má byť relevantný komentár vzťahov medzi fenoménom čečenského terorizmu a podobou či orientáciou protiteroristickej politiky Ruskej federácie. Keďže je pomerne jednoduché kauzálne aspekty týchto vzťahov rozoznať už na obecnej úrovni znalosti preberaného areálu, autori sa nesnažili testovať hypotézy založené na spomínanej kauzalite, ale skôr precizovali interpretáciu ich štrukturálnych a bezprostredných príčin.

Tento text se věnuje „stručnému“ popisu situace v Kolumbii. Stručnému v šíři záběru, protože kolumbijský problém je velice obsáhlý a komplexní.
Práce je rozdělena do dvou základních částí. První se věnuje teoretickému vymezení hlavního směru konfliktu, na nějž se autoři v práci snažili klást důraz. Autoři zde předkládají definici nestátního konfliktu a její operacionalizaci. Rovněž se snaží zamyslet nad problémy vymezení nestátních konfliktů a jeho aktérů. Tuto část uzavírá polemika nad rozdílem mezi nestátními aktéry a teroristickou činností.
Druhá část navazuje historickým shrnutím a charakteristikou kolumbijského konfliktu. Následuje část věnující se nejvýznamnějším aktérům, popisu vztahů a projevů interakcí mezi těmito subjekty zejména v průběhu 90. let a v současnosti. A právě popisem aktuální situace v Kolumbii je celá práce uzavřena.