Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu září.

Čínská lidová republika

Pokračování seriálu Čína – Indie – Pákistán

Poté, kdy jsme Vás v minulých přehledech informovali, že ani Indie zdaleka nezahálí ve vývoji nového vojenského vybavení, v druhém týdnu měsíce září Indie po druhé úspěšně otestovala svoji balistickou střelu Agni-V, schopnou nést jadernou nálož. Tato skutečnost tak z velké části vyrovnává čínskou strategickou výhodu, neboť Agni-V je se svým doletem schopná zasáhnout většinu velkých čínských měst včetně Pekingu. Indie nejenže na konci srpna vypustila na oběžnou dráhu vůbec první čistě vojensky využívaný satelit, obecně má ale z vojenské perspektivy na využívání vesmíru poměrně nevšední zájem. V rámci konvenčních zařízení pak dojde, díky mezivládní dohodě mezi Indií a USA, k rozšíření indického leteckého parku o dalších šest transportních letadel C-130J.

Je možné, že se jedná o reakci na spojené letecké cvičení Shaheen 2 mezi ČLR a Pákistánem? To se v současnosti, opět po dvou letech, odehrává v Číně a jedná se vůbec o první cvičení, kdy se při takovéto příležitosti jednotky cizích vzdušných sil nachází nad samotným čínským územím, a to konkrétně v západní provincii Xinjiang. Základním cílem cvičení má být „plné ovládnutí schopností vzdušných soubojů se zamřením na užití vzdušné síly při jakémkoliv budoucím konfliktu“.

Pro vytvoření skromného obrázku pří porovnání současné Číny a Indie pak poslouží krátký, až zjednodušující komentář od K. Browna, který shrnuje, že navzdory podobnosti obou zemí si ony samy nejsou schopny porozumět a přebrat dílčí úspěšné politiky té druhé jako příklad pro sebe samou.

Ekonomika

„Základy čínské ekonomiky jsou silné“. Takto se vyjádřil k ekonomické situaci prezident Xi Jinping. V posledních měsících probíhající diskuzi na téma restrukturalizace čínské ekonomiky a tempa hospodářského růstu, komentoval strýček Xi na začátku měsíce následujícím způsobem: „Čína raději částečně zpomalí tempo svého růstu k vyřešení vybraných důležitých problémů“. Zatímco co se tak zdá, že Peking volí dlouhodobě bezpečnější a udržitelnější strategii, Financil Times poukazuje, že po půlročním období neklidu se čínská ekonomika opět narovnává. V měsíci srpnu se zvedl jak maloobchodní prodej, tak i průmyslová výroba ale i hodnota investic. Nadále je však třeba pamatovat na ekonomické problémy, které zatím vyřešené nejsou. Ceny bytových jednotek, či dílčí provinční politiky mohou mít v budoucnu velký dopad na celou zemi.

I tak ovšem nově nastupují komentáře upozorňující na nový nádech Číny, který povede k dalšímu vývoji světové ekonomiky, jež nebude o nic méně dramatický než ten předchozí. Reuters si všímá faktu, že Čína nebude nadále slepě závislá na exportu a investicích a její restrukturalizace ji napomůže dosáhnout vyrovnanější, a o to možná silnější pozice. Forbes poukazuje na dlouhý boj, který vedl k odsouhlasení vytvoření zóny volného obchodu v Shanghaji, která bude otevřena na konci tohoto měsíce. Ta se může stát patrně oblastí, kde se čínské Renminbi stane volně konvertibilní měnou a spolu s  ekonomickým poklesem může tvořit tlak na monetární a finanční politiku v celé Číně.

Energetika (a tak i samozřejmě Rusko)

Spolu s pokračujícími vládními protikorupčními politikami, velké skandály otřásly i energetickým gigantem PetroChina. Mezi obviněnými z korupce a zneužití svých pravomocí se většina vzdala již svých funkcí, a že se nejedná o hodnostáře z nízkých úrovní, do hledáčku vyšetřování se dostal například i člen minulého Stálého výboru politbyra Zhou Yongkang (jiná média však hovoří o tom, že vyšetřování pouze napomáhá).

Mezitím se však CNPC a Gazprom dohodli na budoucích dodávkách plynu do Číny, jedinou – avšak stále omílanou a nevyřešenou – záležitostí zůstává cena a hodnota procentuální slevy z ceny, za kterou plyn putuje do Evropy. Větší zastoupení nabídl i Rosněft čínské straně na Sibiři. Spolu s množícími se komentáři o rozšiřování spolupráce mezi Moskvou a Pekingem je možné tento fenomén dobře vypozorovat v rámci současné situace v Sýrii, kdy Zhongnanhai uvítal a podpořil ruský plán, aby Damašek předal své chemické zbraně k jejich zničení. Je tak možné argumentovat, že spolu tyto dvě země také zabránily možné intervenci ze strany USA?

Xi Jinping se ovšem mimo jiné dohodl také s kazašským Nursultanem Nazarbajevem na čínské účasti na rozvoji Kašaganského ropného pole, největšího ropného objevu za poslední desetiletí. Čínská účast, která znamená větší zapojení Pekingu na úkor Ruska či Indie vyjde Říši středu na 5 miliard USD, však počítá i s další finanční pomocí. Nehledě na tuto částku se stále jedná pouze o zlomek plánu čínské vlády, v rámci něhož mají investice do rozvoje těžby ropy a plynu dosáhnout  80 miliard RMB

Súkromné investície majú poháňať rast čínskeho námorníctva

China Shipbuilding Co., najväčšia lodiarska spoločnosť v Číne, oznámila plány vydať akcie v hodnote 1.4 miliardy amerických dolárov, pomocou ktorých má byť financovaná stavba vojnových lodí a ponoriek. Tento krok je v súlade s novou politikou Pekingu, ktorá otvára vojenský sektor pre konkurenciu a vymaňuje ho z výlučnej štátnej kontroly. Čína však v tomto smere naďalej zaostáva – zatiaľ čo až 80 percent hodnoty 100 vedúcich svetových zbrojných firiem je verejne obchodovateľných, v prípade 10-tich najväčších čínskych zbrojoviek je to len 30 percent. Čínsky lodiarsky sektor bol tvrdo zasiahnutý spomaľujúcim sa ekonomickým rastom a vojenské zákazky môžu byť preň záchranným lanom. V súlade s regionálnymi mocenskými ambíciami Pekingu, bude v nasledujúcich rokoch čínske námorníctvo naďalej modernizované a jeho rady rozšíria nové plavidlá. Najnáročnejšími projektmi budú jednoznačne stavby lietadlových lodí. Tie poskytnú lukratívne zákazky pre množstvo rôznych dodávateľov.

JAPONSKO

Rok od znárodnenia Senkaku/Diaoyu japonskou vládou

Rozhodnutie japonskej vlády z 11. septembra 2012 kúpiť tri zo sporných ostrovov Senkaku/Diaoyu od ich súkromných majiteľov, vyústilo v radikálnom zhoršení vzťahov s Pekingom. Sporné strany sa od tohto prelomového dátumu nachádzajú v praktickom diplomatickom pate, ktorý nachádza svoj zrkadlový obraz i vo vodách okolo ostrovov, kde sa čínske a japonské lode stretávajú v nebezpečnej blízkosti, hroziacej možným nešťastným incidentom.

S blížiacim sa výročím znárodnenia podnikla Čína niekoľko demonštrácii sily a odhodlania, ktorá majú Tokiu pripomenúť, že v otázke sporných ostrovov nehodlá ustúpiť. V nedeľu 8. septembra vnikli do blízkosti japonského vzdušného priestoru pri ostrove Okinawa dva čínske bombardéry H-6, čo si vyžiadalo vzlietnutie japonských stíhačiek. Japonské stroje boli vyslané do vzduchu aj o deň neskôr 9. septembra, keď bolo neďaleko Senkaku/Diaoyu pri prvom incidente svojho druhu spozorované čínske bezpilotné lietadlo. 10. septembra sa následne priblížila k ostrovom jedna z doteraz najväčších flotíl plavidiel Čínskej pobrežnej stráže, tentoraz pozostávajúca až z ôsmych lodí.

Vyššie spomenuté incidenty sú dôkazom toho, že Peking nehodlá poľaviť v úsilí presadiť svoj nárok nad Senkaku/Diaoyu. Najmä vďaka pokračujúcim hliadkam Čínskej pobrežnej stráže sa dnes dá hovoriť o tom, že sporné ostrovy de facto spravujú obe strany. Na samotných ostrovov sa v súčasnosti nenachádzajú žiadne vojenské ani civilné zariadenia. To sa však môže zmeniť. Vedúci tajomník japonskej vlády Yoshihide Suga na tlačovej konferencii z 10. septembra pripustil, že Tokio by mohlo na ostrovy vyslať štátnych zamestnancov. Peking obratom varoval Tokio, že ak mieni podnikať takéto provokácie, musí niesť za ne i následky. Ak by sa Tokio skutočne rozhodlo pristúpiť k tomuto kroku, bolo by to závažné porušenie statu quo, podobne ako keď prišlo k znárodneniu sporných ostrovov. Za súčasných tenzií môžu byť následky veľmi nebezpečné.

K uvoľneniu napätia by mohol prispieť summit lídrov oboch krajín. Napriek výzvam japonskej strany však Peking rezolútne odmieta takéto stretnutie odvolávajúc sa na pokračujúcu neochotu Tokia uznať existenciu sporu, čím zabraňuje konštruktívnemu jednaniu. Japonský premiér sa stretol s čínskym prezidentom Xi Jingpingom na summite G-20 v Petrohrade a viedli asi 5-minútový rozhovor. Bilaterálne vzťahy však za dnešnej situácie pochopiteľne vyžadujú viac ako výmenu pár slov.

AUSTRÁLIA

Novým premiérom je Tony Abbott

Opozícia vedená Tony Abbottom uštedrila vládnucim Labouristom na čele s Kevinom Ruddom drvivú porážku. Vo voľbách zo 7. septembra získala v 150-člennej dolnej komore parlamentu výherná koalícia 90 kresiel, oproti 55-im obsadených labouristami. Výsledok volieb (zaujímavosťou je, že  tie sú v Austrálii povinné) bol očakávaný, keďže politika labouristov strácala podporu obyvateľov už dlhšie. Nepomohla ani júnová výmena lídra, kedy na čele strany vystriedal Juliu Gillard veterán Kevin Rudd. Hlavnými témami predvolebnej kampane boli ekonomika, uhlíková daň a otázka imigrácie tzv. boat people.

Austrálski konzervatívci sú v zahraničnej politike tradične angloamericky orientovaní a prikladajú tak najväčší dôraz vzťahom s Veľkou Britániou a Spojenými štátmi. V tomto smere by však v porovnaní s labouristickou politikou, ktorá bola tiež silne pro-americká nemalo dôjsť k zásadnej zmene. Abbott sa navyše vyslovil za „viac Jakarty, menej Ženevy“ v austrálskej zahraničnej politike, čím chce zdôrazniť význam jej ázijskej dimenzie. I tu však bude kráčať Abbott už po vychodených chodníčkoch. Konzervatívci sú odhodlaní dostať rozpočet na obranu do 10-tich rokov znovu na úroveň 2 percent. Táto problematika však strašila už niekoľko vlád a dosiahnutie tohto cieľu je otázne. Pred Abbottom bude tiež stáť nezávideniahodná úloha vybudovať pre Canberru tú najvhodnejšiu pozíciu medzi Čínou a USA, bez znepriatelenia ani jednej z týchto strán. A to bude možné len za predpokladu, že opakované tvrdenia politikov v Canberre, že Austrália nestojí pred voľbou „Čína alebo USA“, majú svoj základ v realite.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Obnovení provozu jaderného reaktoru v Yongbyonu?

Poslední satelitní snímky naznačují obnovení provozu pěti-megawatového plutoniového reaktoru v severokorejském Yongbyonu. Se zprávou přišli výzkumníci z americko-korejského institutu na Johns Hopkins University, kteří poukazují na to, že na snímcích z 31. srpna jde vidět pára stoupající z chladících věží vedle reaktoru. Podle vydané zprávy barva a hustota páry naznačují, že reaktor je již spuštěn, nebo zatím pouze spouštěn, nicméně si nejsou jisti. Spuštění reaktoru nemůže potvrdit ani jihokorejská zpravodajská služba, nicméně snímky z komerčních satelitů z minulých měsíců naznačují přípravy na opětovné spuštění reaktoru.

KLDR se v dubnu tohoto roku, během vrcholu krize, vyjádřila, že se reaktor chystá opět spustit. Reaktor byl odstaven v roce 2007 v rámci dohody o odzbrojení výměnou za finanční a hospodářskou pomoc. Rozebrání chladící věže následovalo o rok později.

Podle expertů, kteří zařízení navštívili v rámci jeho odstavení, není reaktor příliš efektivní pro výrobu energie, kvůli nedostatečnému napojení na elektrickou síť, ale může být použit pro výrobu štěpného materiálu (plutonia) pro jaderné zbraně.

KLDR se o získání štěpného materiálu snaží již 30 let a experti odhadují, že nyní ho má dostatek na výrobu osmi bomb o velikosti těch, které spojené státy shodili na Hiroshimu a Nagasaki. Institut uvádí, že reaktor v Yongboyonu je schopný vyrobit 6 kilogramů plutonia ročně – dost na výrobu dvou jaderných bomb. KLDR má také program na obohacování uranu, o kterém se ovšem mnoho neví, jelikož jsou všechna produkční zařízení ukryta pod zemí.

Chystané šestistranné rozhovory, týkající se denuklearizace korejského poloostrova, kterých se mají účastnit zástupci KLDR, Jižní Koreje, USA, Ruska, Číny a Japonska se pravděpodobně uskuteční později, než se plánovalo. V reakci na možné obnovení provozu v Yongboyonu se Glyn Davies (vyslanec amerického ministerstva zahraničí) nechal slyšet, že pro rozhovory ještě nenastal ten pravý čas, pokud se KLDR bude stále pokoušet o prosazení svého jaderného statutu.

FILIPÍNY

Ofenziva proti muslimským rebelům z MNLF

Na jihu Filipín pokračují boje mezi vládními jednotkami a téměř dvěma sty povstalci ze skupiny MNLF Moro National Liberation Front (MNLF), kteří v pondělí 9. září obsadili část města Zamboanga, a kde se posléze opevnili spolu s přinejmenším stovkou rukojmích. Filipínská armáda, spolu s policií, město obklíčila, oblehla a během bojů se jí podařilo zabít kolem padesáti rebelů a více než čtyřicet jich zajala.

Skupinu rebelů vede 71 letý Nur Misuari, který stojí v čele MNLF. Podle některých analytiků se do této operace pustil kvůli upozadění MLLF při mírových rozhovorech, které vláda vede především s Moro Islamic Liberation Front (MILF).

Situace se pravděpodobně negativně projeví na místní ekonomice, kvůli možné neochotě investorů, pro které je Mindanao příliš riskantní investicí, i přes značné zásoby přírodních zdrojů.

Válečné hry USA a Filipín u Jihočínského moře

Zhruba 2300 příslušníků námořní pěchoty obou zemí se zúčastní letošního vojenského cvičení Phiblex, které má upevnit vazby mezi americkými a filipínskými ozbrojenými silami a prověřit jejich schopnosti.

Třítýdenní obojživelné cvičení se bude odehrávat v relativní blízkosti mělčiny Scarborough, o kterou vedou Filipíny vleklý spor s Čínou, jež si Scarborough také nárokuje. Válečné hry se odehrají měsíc před chystanou návštěvou prezidenta Obamy, který Filipíny navštíví poprvé během své vlády.

Představitelé obou zemí mezitím jednají o rozšíření americké vojenské přítomnosti na Filipínách, což je pravděpodobně hlavní důvod Obamovy návštěvy. Je možné, že k podepsání dohody dojde během jeho návštěvy, jelikož další kolo jednání začíná 1. řijna v Manile.

Filipíny, Čína i Taiwan zápolí o Jihočínské moře

75 betonových bloků nalezených v oblasti sporné mělčiny Scarborough způsobilo diplomatickou roztržku mezi Čínou a Filipínami, které Čínu obviňují z pokusu o stavbu stálého zařízení v oblasti filipínské EEZ (Exkluzivní Ekonomické Zóny), což by bylo v rozporu s mezinárodním námořním právem a snahou Manily rozhodnout celý spor prostřednictvím mezinárodní arbitráže.

Betonové bloky vyfotilo filipínské letadlo zhruba 10 námořních mil od vstupu do sporné oblasti. Objeveny byly i dvě vertikální konstrukce a tři plavidla Čínské pobřežní stráže.

Od obvinění, které vzneslo filipínské ministerstvo obrany, nebyla zpozorována žádná další aktivita poblíž mělčiny Scarborough. Filipínská vláda zvažuje odstranění bloků. Podobná situace nastala v roce 1995, kdy Čína vybudovala vojenské zařízení u Mischief Reef, který se také nachází vně filipínské EEZ, přičemž Peking zpočátku tvrdil, že stavba bude sloužit rybářům. Čína veškerá obvinění odmítá a považuje celou věc za provokaci Manily.

Svou pozici v Jihočínském moři se kromě Pekingu snaží posilnit i vláda v Taipei. Taiwan přišel s plánem postavit na ostrově Taiping přístaviště za více než 100 miliónů amerických dolarů. Nové doky by měli umožnit kotvit při ostrově lodím taiwanské pobřežní stráže s větším výtlakem, než je současné maximum 6 ton. Ostrov Taiping je největším ostrovem v celém Spratlyho souostroví a i díky přístupu k pitné vodě a 1 150 – metrové letecké dráze je pro Taiwan cenným esem v rukávu. Nové přístaviště by kromě jiného mohlo urychlit plánované prodloužení letecké dráhy.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.