Přehled světového dění z uplynulého týdne (20/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Libanon: V Libanonu proběhly minulou neděli první parlamentní volby od doby, kdy se země ocitla v hluboké ekonomické krizi. Nová libanonská vláda bude bez hnutí Hizballáh, posílila naopak křesťanská opozice a nezávislí kandidáti občanského hnutí. Noví kandidáti značí poptávku libanonských voličů po změně zaběhnutých praktik tradičních politických elit, které mnozí Libanonci považují za zkorumpované. Dá se očekávat, že sestavování kabinetu bude ještě složité, nová vláda ovšem může pomocí reforem vyvést zemi z ekonomické krize.

Írán: Napříč íránskými provinciemi vypukly v úterý rozsáhlé protesty, které si vyžádaly několik obětí na životech a zatčení nejméně dvou desítek demonstrantů. Lidé vyšli do ulic poté, co vláda oznámila navýšení cen základních potravin až o 300 procent. Protestující viní ze zhoršující se ekonomické situace náboženského vůdce Chámeneího i prezidenta Raísího a požadují jejich odstup. Panuje obava, že se země propadne do stejné situace jako v roce 2019, kdy protesty proti navýšení cen benzínu ochromily chod země.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Senát Spojených států schválil rekordní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 40 miliard USD. Návrh byl schválen 86 hlasy z řad Republikánů i Demokratů. Proti bylo 11 senátorů z řad Republikánu, kteří prosazují izolacionistickou politiku USA. Z celkové částky 40 miliard USD jde na přímou vojenskou pomoc 20 miliard. Lze očekávat další dodávky těžkých a technologicky sofistikovaných zbraní, objevují zprávy o dodávkách systémů protivzdušné obrany Patriot či o amerických salvových raketometech. Dále půjde až osm miliard na ekonomickou pomoc Ukrajině, pět miliard pro potravinovou pomoc a jedna miliarda na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Česká republika: Jako náhradu za zbraně odeslané Ukrajině by měla Česká republika od Německa obdržet15 tanků Leopard 2 ve verzi A4. Leopardy 2A4 poslouží zejména k výcviku vojáků a jejich přeškolení. ČR následně zakoupí tanky Leopard 2A7, které nahradí současné tanky T-72M4CZ. Spekuluje se až o padesáti kusech na jejichž výrobě by se měly podílet i společnosti z českého obranného průmyslu. ČR tak vyřeší otázku budoucnosti tankového vojska, a to bez výběrového řízení. Podpis smlouvy by měl následovat v příštích týdnech. Spekulovalo se i o možnosti obdržet z Německa pásové BVP, ale konkrétní informace nejsou v tomto ohledu známy.

 

[Jižní Asie]

Indie: Dillí hostilo summit Regionální protiteroristické struktury (RATS) Šanghajské organizace pro spolupráci. Předmětem rozhovorů byl nárůst teroristických aktivit v Afghánistánu a posílení spolupráce jeho sousedů. V návaznosti na to se projednával také nárůst pašování drog a zbraní v regionu. Summitu se zúčastnila tříčlenná delegace z Pákistánu, což byla první oficiální návštěva východního souseda po jmenování premiéra Šáhbáze Šarífa. Afghánistán má v RATS pozorovatelský status, avšak jednání se za něj nezúčastnil nikdo, protože Tálibán nemá v Indii možnost vykonávat diplomatické aktivity.

Afghánistán/Turecko: Pod vedením Abdula Rašída Dóstuma se v Ankaře poprvé od srpna minulého roku sešli afghánští politici v exilu. Setkání se zúčastnili islamistický lídr Abdul Rasúl Sajjáf, bývalí viceprezidenti Mohammad Mohaqiq a Ahmad Zia Masúd nebo bývalý ministr zahraničí Saláhuddín Rabbání. Záměrem byla výměna názorů na situaci v jejich domovině a koordinace politického odporu vůči Tálibánu. Za tímto účelem byla založena Vysoká rada odporu, která má vést vyjednávání i ozbrojený odpor. Vzhledem k historicky problematickým vztahům všech politiků lze jen těžko předpokládat jednotu nové rady.

 

[Latinská Amerika]

Kostarika: Hackerský kartel Conti provedl mimořádný kybernetický útok namířený proti vládním institucím. Útok již na více než měsíc ochromil 27 vládních institucí. V důsledku toho země vyhlásila výjimečný stav. Kartel Conti, pravděpodobně řízený z Ruska, požaduje po zemi výkupné 20 milionů dolarů. Skupina je zodpovědná za více než 1000 ransomwarových útoků po celém světě, které vedly k výdělkům více než 150 milionů dolarů.

USA/Venezuela: Spojené státy rozvolňují některé ekonomické sankce uvalené vůči Venezuele. Tento krok umožní americké společnosti Chevron Corp jednat o licenci se státní ropnou společností Petroleos de Venezuela (PDVSA). Uvolnění sankcí má za cíl obnovení jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí. Ta byla ukončena v říjnu loňského roku. Političtí představitelé nyní uvedli, že jsou opět připraveni jednat. Rozhovory ohledně vyřešení politické krize v zemi by se měly uskutečnit v Mexiku.

 

[Postsovětský prostor]

Ruská federace/Ukrajina: Poslední z obránců Mariupolu se vzdali, město je nyní v ruských rukou. Ukrajinští vojáci bránící ocelárny Azovstal v Mariupolu dostali rozkaz se z města stáhnout. Rusko tak může po skoro tříměsíčním dobývání přístavního města slavit úspěch. Bitva o město začala již 24. února a intenzivní boje v ulicích města a jeho okolí trvaly až do minulého týdne. Ministerstvo obrany Ruské federace tvrdí, že se mu podařilo zajmout téměř 2500 osob z ukrajinského vojenského personálu. Obléhání města má za následek velký počet civilních obětí.

Ruská federace: Kvůli probíhajícímu konfliktu přesahují výdaje ruské válečné mašinerie 300 miliónů dolarů denně. Podle nejnovějších dat ruského ministerstva financí se výdaje na obranu zdvojnásobily oproti výdajům z minulého roku. Pro Rusy byl zatím nejdražším měsícem duben, kdy utratili 628 miliard rublů (9,2 miliard dolarů). Od začátku ledna až do konce dubna tohoto roku Rusko utratilo již 1681 biliónů rublů (24.6 miliard dolarů). Ruské investice na obranu výrazně přesahují jejich výdaje například na zdravotnictví nebo na vzdělání.

 

[Subsaharská Afrika]

Burundi: Nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) ve svém reportu upozornila na vraždění, neodůvodněné zatýkání a zinscenované soudní procesy v zemi. Poškozenými mají být především lidé podezřelí ze spolupráce s opozičními stranami a jejich ozbrojenými skupinami. Hlavními aktéry porušujícími lidská práva mají dle organizace být zpravodajské služby, policie a mládežnická odnož vládní strany. Dle HRW vláda neprovedla dostatečné kroky vedoucí k vyšetření pachatelů těchto činů a na některé jejich zprávy a dotazy vůbec nereagovala.

Demokratická republika Kongo (DRK)/Uganda: Velitel pozemních jednotek Muhoozi Kainerugaba uvedl, že na konci května dojde ke stažení ugandských jednotek z DRK v rámci operace Shujaa. Důvodem má být neprodloužení platnosti dohody, která končí 31. května. Obě země mají přesto stále čas platnost operace prodloužit a nadále pokračovat ve společném postupu proti Sjednoceným demokratickým silám (ADF). Spolupráce mezi zeměmi započala v prosinci 2021 a jejím cílem je vést útoky na základny ADF, které v půlce roku 2019 začaly spolupracovat s Islámským státem.

 

[Západní Pacifik]

Austrália: V sobotu 21. mája sa konali parlamentné voľby, ktorých víťazom sa stal kandidát strany práce Anthony Albanese. Dosluhujúci predseda vlády Scott Morrison bol kritizovaný za neodvrátenie bezpečnostného paktu medzi Šalamúnovými ostrovmi a Čínou. Nový premiér bude vymenovaný ešte v pondelok, aby sa v utorok mohol účastniť summitu Quad v Tokiu. Canberru chce po vzore Británie za svetového lídra v ochrane klímy. V oblasti zahraničnej politiky stihol vyjadriť svoju podporu aliancii AUKUS a sľúbil posilniť vzťahy s tichomorskými štátmi v reakcii na „agresívnejší“ kurz Pekingu.

Južná Kórea/USA: Joe Biden započal v piatok svoju prvú zahraničnú návštevu v Ázii. Na polostrove sa stretol s juhokórejským náprotivkom Junom Sok-jolom. Obaja lídri sa v sobotu dohodli na možnosti väčších armádnych cvičení a dodávok zbraní v prípade stupňovania napätia so Severnou Kóreou. Americké tajné služby varovali, že Pchongjang vykoná počas alebo po prítomnosti prezidenta USA test atómovej bomby. Biden potvrdil odhodlanosť brániť svojho spojenca. Desaťročia trvajúcu alianciu vidí ako kľúčovú pre slobodu a otvorenosť regiónu a ochranu svetových dodávateľských reťazcov.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Zatímco se autonomní roboti a drony v zemědělství stávají realitou, naráží i zemědělská produkce na problémy spojené s kyberbezpečností. Podle studie University of Cambridge je řada AI systémů v zemědělství snadno napadnutelná hackery, britská vláda nebo FBI zároveň varují, že kyberútoků v zemědělství přibývá. Útoky přitom nemusí být vedeny pouze na futuristické zemědělské stroje, ale také na potravinářské firmy samotné (jako například loni v létě na JBS). Tyto kyberútoky pak mohou dále narušovat již tak napnuté globální potravinové řetězce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.