[Blízký východ a severní Afrika]
Írán/P5+1: Od pondělí do pátku probíhaly ve Vídni rozhovory nad obnovením jaderné dohody s Íránem. Ukončeny byly s nejasným výsledkem, podle různých zdrojů Írán prozatím odmítl slíbit jakékoliv závazky, dokud Spojené státy neudělají první krok a nezruší ekonomické sankce. Američané obvinili Írán z toho, že rozhovory nebere vážně. Izrael mezitím volá po tvrdším přístupu vůči Íránu, jelikož jeho vláda „tvrdé linie“ mezitím nezpomaluje ve vývoji svého jaderného programu. Rozhovory budou zřejmě pokračovat i příští týden.
SAE/Francie: Mezi státy byl uzavřen kontrakt na 80 stíhaček Dassault Rafale a 12 vojenských helikoptér. Cena za tyto stíhačky je rekordních 19 miliard amerických dolarů. Kontrakt byl oznámen na návštěvě francouzského prezidenta Macrona v Dubaji. Kromě Emirátů navštívil tento týden také Saúdskou Arábii a Katar. Rival Emirátů Katar a Egypt jsou dalšími zeměmi, které od Francie stíhačky Rafale zakoupily. Emiráty tyto stíhačky také nakoupily zřejmě kvůli váhání Washingtonu nad prodejem stíhaček F-35. Jako potenciálního partnera pro svůj projekt Su-75 Checkmate vnímalo SAE i Rusko.
[Euroatlantický prostor]
USA/Rusko: Americký minister zahraničných vecí Antony Blinken deklaroval, že cena za prípadnú ruskú agresiu voči Ukrajine bude vysoká. Blinken sa tak vyjadril po štokholmskom stretnutí s ruským ministrom zahraničných vecí Sergejom Lavrovom a ukrajinským ministrom Dmitrom Kulebom. Blinken zároveň zdôraznil, že Spojené štáty budú podporovať diplomatické riešenie situácie medzi Ukrajinou a Ruskou federáciou. V čase ostrých výmen medzi Washingtonom a Moskvou prejavil Blinken záujem hovoriť aj priamo s ruským prezidentom Vladimírom Putinom.
Rakúsko: Bývalý rakúsky kancelár Sebastian Kurz ohlásil odchod z politiky. Kurz v októbri odstúpil z postu spolkového kancelára kvôli obvineniam z korupcie, no naďalej zastával post predsedu Rakúskej ľudovej strany (ÖVP). Novým predsedom strany a zároveň kancelárom by sa mal stať minister vnútra Karl Nehammer. Definitívny odchod z politiky Kurz vysvetľuje tým, že sa chce venovať rodine. Ku rakúskej politickej špičke sa Kurz zaradil už vo veku 27 rokov, kedy sa dostal na post spolkového ministra zahraničných vecí. Vďaka nízkemu veku sa o Kurzovi hovorilo aj ako o „zázračnom dieťati“. Následne dvakrát zastával post spolkového kancelára.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V úterý podpořila Světová banka převod 280 milionů dolarů na pomoc s prohlubující se humanitární krizí. Jedná se o finance pocházející z Afghánského rekonstrukčního svěřeneckého fondu (ARTF), který byl zamrazen po převzetí moci Talibánem. Peníze mají být svěřeny Světovému potravinovému programu a Dětskému fondu OSN. Na zhoršující se krizi upozornil i pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší, který v sobotu volal po nové snaze pomoci Afghánistánu. Zároveň svolal mimořádnou schůzi států Organizace islámské spolupráce (OIC). Setkání se uskuteční 19. prosince, zúčastní se také delegace EU a stálých členů OSN.
Pákistán: Dav pracovníků továrny ve městě Sialkot v pátek zlynčoval manažera pocházejícího ze Srí Lanky. Policie v souvislosti s činem zadržela přes 130 lidí, kteří jsou podezřelí z jeho mučení a následného zapálení těla. Útočníci ho údajně obvinili z rouhání, jelikož strhl plakát s verši z Koránu. Vražda vyvolala šok napříč politickou sférou a armádou, zasáhla i premiéra Imrána Chána, který událost označil jako ‚‚den hanby pro Pákistán‘‘. Někteří kritici čin spojili s pravicově extrémistickou islamistickou stranou TLP, jejíž slogany využilo pár útočníků jako odůvodnění. TLP je zodpovědná za smrt několika příslušníků policie během násilných protestů v říjnu tohoto roku a hlasitě prosazuje trest smrti za rouhání.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Nejvyšší soud zahájil vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara. Ten během přímého přenosu tvrdil, že vakcína proti nemoci Covid-19 může navýšit šanci k onemocnění virem HIV. Prezident se dlouhodobě vyjadřuje proti vakcinaci a zpochybňuje celkovou koronavirovou krizi. Pro porušení zásad vzhledem k šíření dezinformací byl J. Bolsonarovi odstraněn účet ze sociální sítě Facebook a z YouTube. Již v říjnu byl vyšetřován speciální komisí Senátu, která zjistila, že prezident spáchal celkem devět zločinů v souvislosti s pandemií koronaviru, včetně zločinů proti lidskosti.
Kolumbie/USA: Bývalá guerilla Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) byla odstraněna ze seznamu zahraničních teroristických organizací USA. Tento krok má podpořit mírový proces, který započal v roce 2016. V Kolumbii byl uvítán, avšak ve Spojených státech byl prezident Joe Biden obviněn z podpory této organizace, která byla zapojena do obchodu s drogami a terorismu. Zároveň někteří členové odmítli demobilizaci a vytvořili kriminální ex-FARC struktury. Dvě z těchto disidentských frakcí budou nově na seznam teroristických organizací přidány.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace/Ukrajina: Washington a Kyjev obviňují Kreml z plánování invaze na Ukrajinu. Deník Washington Post s odvoláním na americké představitele a dokument zpravodajských služeb uvedl, že Rusko plánuje ofenzívu za účasti až 175 tisíc vojáků a to již v příštím roce. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov předpokládá termín eskalace na konci ledna. Americký prezident Joe Biden a ruský prezident Vladimir Putin mají v nejbližší době uskutečnit videohovor, aby projednali rostoucí napětí, jak v pátek potvrdily obě strany. Rusko jakékoli zvyšování vojenské síly popírá.
Ruská federace: Státní podnik Gazprom získává kontrolu nad nejoblíbenější ruskou sociální sítí VKontakte. Pojišťovací společnost Sogaz, založená podnikem Gazprom, koupila 45% podíl v holdingové společnosti MF Technologies, která ovládá VKontakte. Gazprom tak prostřednictvím svých dceřiných a přidružených společností kontroluje více než 50 % hlasovacích práv. VKontakte, které se přezdívá „ruský Facebook“, je největší sociální sítí v zemi. Sociální síť byla již dříve považována za blízkou ruské vládě. Založil ji ruský podnikatel Pavel Durov, který ji v roce 2014 prodal s odvoláním na tlak FSB.
[Subsaharská Afrika]
Gambia: V krajine cez víkend prebehli prezidentské voľby, ktoré sú analytikmi považované ako test demokratickej transformácie krajiny. Toto hlasovanie je prvé od roku 2017, kedy autokratický vládca Yahya Jammeh utiekol do exilu po tom, ako bol porazený súčasným prezidentom Adamom Barrowom. Jammeh vládol 22 rokov. Každý prezidentský kandidát má pri voľbách v Gambii svoju vlastnú volebnú urnu a voliči si vyberajú svojho preferovaného politika vhodením guľôčky do jednej z lóží. Nezvyčajný spôsob hlasovania bol zavedený v 60. rokoch, aby sa predišlo pokazeným hlasovacím lístkom v krajine s vysokou mierou negramotnosti.
Mali: Džihádisti aktívni v centrálnej časti krajiny zabili pri piatkovom útoku na osobné vozidlo najmenej 30 civilistov, z ktorých väčšina boli ženy. Došlo k nemu iba deň po povstaleckom útoku na konvoj OSN. Krajina sa za pomoci medzinárodných jednotiek snaží utlmiť vážne eskalujúce islamistické povstanie, ktoré prvýkrát vypuklo v roku 2012 v severných oblastiach. Rozšírilo sa do susedného Nigeru a Burkiny Faso a vyžiadalo si tisíce vojenských aj civilných obetí. K tomuto útoku sa zatiaľ neprihlásila žiadna z množstva pôsobiacich ozbrojených skupín.
[Západní Pacifik]
Indonésie/Rusko: Moskva společně se členskými státy ASEANu zorganizovala v minulém týdnu první společné námořní cvičení v oblasti Malackého průlivu, jednoho z nejdůležitějších uzlů světové námořní dopravy. Podle Alexandra Ivanova, ruského velvyslance pro ASEAN, celé cvičení propagovalo mír, stabilitu a prosperitu v regionu. Toto prohlášení reflektovalo rostoucí mocenské ambice Čínské lidové republiky snažící se dlouhodobě o změnu regionálního statusu quo.
USA: Washington přislíbil vyšší zainteresovanost v jihovýchodní Asii za účelem demonstrace svých závazků vůči regionálním partnerům. Prohlásil to Daniel Kritenbrink, asistent amerického ministra zahraničních věcí pro východní Asii. Zdůraznil americké odhodlání řešit regionální výzvy společně s podporou dodržování mezinárodního práva v regionu. Spojené státy jsou připraveny moderovat regionální aktéry v otázkách respektování lidských práv, demokratických hodnot a změny klimatu.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Podle kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks čínští hackeři za poslední měsíc napadli čtyři americké firmy z oblasti obrany a technologií. Stovky dalších amerických organizací včetně univerzit, vládních institucí a zdravotnických organizací přitom údajně používají stejný software, který zneužili čínští hackeři v podobných útocích. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu se k reportu Palo Alto Networks vyjádřilo jen vyhýbavě s tím, že Čína podobné kyberútoky odsuzuje. Jedná se tak o další z řady kyberincidentů mezi USA a Čínou v poslední době.
