Zdroj: Wikimedia.org

Rozpad Libanonu

Štítky:

K výbuchu v bejrútské přístavní hale došlo 4. srpna 2020. Od katastrofy, která formou několika videí obletěla celý svět uplynulo již téměř 15 měsíců. Přestože mediální pozornost Libanon obdržel především v souvislosti s touto událostí, nelze příčiny právě probíhající krize nevídaných rozměrů najít jen v explozi největšího přístavu v zemi.

Hned v úvodu je třeba zmínit, že samotný výbuch v bejrútském přístavu současnou krizi sice nezpůsobil, ale mohutným způsobem ji akceleroval. Libanon, jenž je na importu závislý[i], kvůli explozi přišel o přístav, kterým procházelo zhruba 70 % veškerých obchodních operací [1]. Podle tehdejšího libanonského premiéra Hassana Dijába byl výbuch způsoben více než 2 700 tunami dusičnanu amonného (ledku) nevhodně uskladněného v přístavní hale po dobu 6 let od zabavení. Následné protesty obyvatel a odstoupení vlády prohloubily politickou nestabilitu v zemi. Exploze v přístavní hale byla, podobně jako ekonomická krize, způsobena nekompetentností a zkorumpovaností ve vedoucích pozicích. Právě tento fenomén se prolíná libanonskou politickou situací posledních desetiletí [2]. Pokud k těmto faktorům přidáme pandemii Covidu-19 a její sociální a ekonomické dopady, není divu, že se Libanon, kdysi považovaný za Švýcarsko Blízkého východu, v současné době nachází v politické, ekonomické a bezpečnostní krizi, která velmi brzy (pokud už tomu tak není) přeroste v krizi humanitární. Tento článek se pokusí čtenáři přiblížit současný stav Libanonu, jednotlivé úrovně krize a proces, kterým se země do této krize dostala.

Politická krize Libanonu

Po demisi, kterou vláda podala v reakci na výbuch v bejrútském přístavu a následné protesty, následovalo 13měsíční období ukončené sestavením nové vlády a nástupem staronového premiéra Nadžíba Mikátího. Míkátí byl premiérem již dvakrát a v minulých vládách působil také jako ministr veřejných prací a dopravy [3].  Nová vláda zdůrazňuje nutnost reforem a usiluje o znovuotevření vyjednávání s Mezinárodním měnovým fondem. Vzhledem k tomu, že do dalších parlamentních voleb zbývá méně než půl roku[ii], nelze předpokládat, že by k reformám vláda v současném volebním období měla dostatek času a prostoru [4].

Následky výbuchu přístavu v libanonském hlavním městě. Zdroj: Wikimedia.org

V souvislosti s reformami v Libanonu se sluší připomenout bývalého vojenského velitele a prezidenta Fauda Chehaba, který se mezi lety 1958 až 1964 pokoušel o největší administrativní a exekutivní reformy. Jeho představy se ale v budoucnu nesetkaly s realitou a dva členové jeho první vlády o několik let později vedli soupeřící frakce v občanské válce [5].

Zpráva Světové banky příhodně nazvaná „Potápějící se Libanon“ popisuje současný stav země jako „dobrovolnou depresi“[iii]. Podle této zprávy chybí politický konsensus na konkrétních krocích, které by vedly ke zlepšení situace. Naopak mezi politickými elitami panuje shoda ohledně udržení nefunkčního systému, ze kterého profituje jen hrstka lidí s vazbami na vysoce postavené politiky. Tuto analýzu potvrzuje například fakt, že v loňském roce byl sabotován finanční plán záchrany politickými elitami s vazbami na banky, které by kvůli tomuto planu utrpěly velké ztráty [6].

Populace Libanonu je rozdělena na tři hlavní náboženské skupiny: šíity, sunnity a maronitské křesťany. Od konce občanské války byla vláda Libanonu znovu[iv] založena na principu sdílení moci mezi těmito skupinami, prezidentem země musí být křesťan, předsedou vlády sunnita a předsedou parlamentu šíitský muslim. Princip sektářství byl a je často zneužíván k zákulisnímu manipulování a profitování elit a zároveň vede také k existenci velmi slabého státu [7].

Ekonomická a humanitární situace v Libanonu

Přestože problémy ekonomicko-politického charakteru se hromadily již od konce libanonské občanské války na konci 90. let, ekonomický kolaps Libanonu se výrazně projevil až v roce 2019. Tehdejší libanonská vláda se rozhodla pro zdanění hovorů společnosti WhatsApp, která je v zemi hojně využívaná. To vedlo, spolu s dalšími pokusy vlády získat finance pomocí zdanění běžných artiklů a hromadící se nespokojeností obyvatel, k hromadným nepokojům a postupnému (již probíhajícímu) zastavení investic do země [8]. A právě to bylo pro vznik krize současných rozměrů stěžejní. Libanonská ekonomika je totiž nepoměrně závislá na importu, ke kterému potřebuje dolary. Mimo zahraničních investic z Evropy a států Perského zálivu Libanon v minulosti výrazně spoléhal na remitence. Přísun dolarů proudících do země z libanonské diaspory ale začal od roku 2016 zpomalovat. Aby mohla na importu závislá země nadále fungovat, začaly banky nabízet vysoké úroky na vklady hotovosti. Tato forma „finančního inženýrství“ by podle některých ekonomů snesla označení státem regulovaného Ponziho schématu. Systém fungoval jen do té doby, dokud měl dostatečný přísun nových peněz [9]. Pandemie Covid 19 připravila zemi o příjmy z turismu, které byly pro zemi zásadní. Kolaps libanonské ekonomiky vedl k tomu, že nejen banky, ale také obyvatelé se stali insolventními. Kapitál obyvatel a firem zůstal uvězněn v bankách, ekonomická situace zároveň problematizuje zahraniční transfery. Nedostatečný import navíc extrémně limituje domácí produkci.

Zhoršující se socio-ekonomická situace v zemi se každým dnem přibližuje humanitární krizi. Obyvatelé Libanonu jsou vystaveni problémům čítajícím především nedostatek potravin, léků a pohonných hmot, kolaps měny a bankovního systému, enormní inflaci, rekordní nezaměstnanost. Například ceny základních potravin se za poslední dva roky zvýšily o více než 500 %.Tímto ale výčet problémů nekončí, fungující elektřina je v zemi již výjimkou a právě kvůli nedostatku elektřiny a pohonných hmot je ohroženo fungování libanonských nemocnic [10]. Stále větší část populace je nucena spoléhat na humanitární pomoc [11]. Na téměř 7milionovou populaci Libanonu, která je ze čtvrtiny tvořena uprchlíky, doléhají tyto problémy o poznání silněji [12]. Podle již zmiňované zprávy Světové banky z jara letošního roku se současná situace v zemi řadí mezi deset nejvážnějších krizí globálně. Je dokonce možné, že se libanonská krize dostane do top 3 nejvážnějších krizí od poloviny devatenáctého století [6].

Protesty v Libanonu. Zdroj: Wikimedia.org

Vzhledem k tomu, že libanonská libra se stále propadá a ceny potravin a pohonných hmot rostou, je ta část obyvatel, která nepřišla o práci, za své měsíční příjmy sotva schopná zaplatit nájem či natankovat plnou nádrž [13]. Země trpí také akutním nedostatkem základních léčiv, pro které je nutné cestovat do zahraničí [14].  Libanonské nemocnice nemají dostatek zdrojů pro svůj chod, a tak omezují zdravotní péči na minimum. Vzhledem k tomu, že elektřina je v zemi funkční jen několik hodin denně, jsou nemocnice závislé na generátorech, které ke svému fungování potřebují nedostatkové pohonné hmoty [15].  Někteří Libanonci se tak uchýlili například ke kácení místních lesů, aby měli dostatek topiva na chladnější měsíce. „Národní poklad“, který jehličnaté lesy pro zemi představují, je tak pokácen a přeprodáván navzdory snahám místních policistů kácení zastavit [16]. Libanoncům tak častokrát nezbývá jiná možnost, než útěk do zahraničí. Země tak přichází o vzdělané pracovníky z pro Libanon dříve typických odvětví, jakými bylo zdravotnictví, vzdělávání a bankovnictví [3].

Situace na trhu s léky, pohonnými hmotami a dalšími komoditami zmíněnými výše tak umožňuje vznik a rozkvět černého trhu a nevyhnutelně zhoršuje bezpečnost obyvatel. Dopadům na bezpečnost v zemi se věnuje další část textu.

Bezpečnostní situace v Libanonu

Zhoršení bezpečnosti obyvatel je silně propojeno s katastrofální ekonomickou situací v zemi. Nedostatek pohonných hmot vede ke střetům uvnitř a mezi komunitami o tyto nedostatkové komodity. Kolaps měny má za důsledek úpadek bezpečnostních složek, jejichž členové nasazují životy při prevenci a řešení inter i intra-komunitního násilí za pár dolarů, protože jsou placeni v libanonských librách. Vojákům a policistům pak, pokud chtějí ve službě pokračovat, nezbývá než najít si druhé zaměstnání. Tento fakt znamená ústup státu od zaručování bezpečnosti občanů. Vakuum je nahrazováno místními dobrovolníky, soukromými bezpečnostními společnostmi, které často zaměstnávají právě bývalé vojáky a policisty a Hizballáhem [4]. Hizballáh je libanonská šíitská politická strana a militantní organizace podporovaná Íránem. Hnutí výrazně podporují především silně věřící šíité, spokojenost s vládou a politickou situací neměla v minulosti na přístup obyvatel k hnutí velký vliv [17]. Bude zajímavé sledovat, jak se tento fenomén bude vyvíjet, pokud hnutí zvolí (minimálně v lokalitách, ve kterých má silné zastoupení) „státotvorný“ přístup. Zatím tomu ovšem mnoho nenasvědčuje. Hnutí Hizballáh se například pokouší zastavit vyšetřování již několikrát zmiňovaného výbuchu bejrútského přístavu, protože soudce Bitar (již druhý pracující na tomto případu), který se snaží vyšetřovat politiky zodpovědné za výbuch, v rámci vyšetřování nejedná v zájmu šíitského hnutí. Poslední pokus o vytvoření nátlaku na soudce Bitara proběhl 14. října, když ozbrojení stoupenci Hizballáhu a Amalu [v] pochodovali do křesťanské části města, kde sídlí Justiční palác, a požadovali odstoupení soudce Bitara. Následné potyčky vyústily v sedm mrtvých [4].

Reakce mezinárodní komunity na krizi

Hizballáh hraje velkou roli nejen v rámci politického dění uvnitř Libanonu, ale také ovlivňuje,  do jisté míry až formuje reakci mezinárodní komunity na krizi v Libanonu. Státy Perského zálivu, které dříve Libanon podporovali, nelibě sledují rostoucí vliv Hizballáhu a tím pádem Íránu v zemi. Přestože Írán nemá dostatečné finanční prostředky na vyvedení země z krize, hnutí Hizballáh jej prosazuje jako alternativu vůči Spojeným státům americkým a zemím Perského zálivu a usiluje o import tolik potřebné ropy [10]. Dosavadní dovoz paliv z Íránu zprostředkovaný Hizballáhem slouží spíše k získání politického kapitálu pro šíitské hnutí. Objem dodávek je totiž zanedbatelný vzhledem k hloubce krize [18]. Evropská unie spolu se Světovou bankou a OSN reagovaly plánem na obnovu země po výbuchu přístavu v Bejrútu[19]. OSN v reakci na současnou krizi připravila plán, který by do země přinesl humanitární pomoc v hodnotě 384 milionů dolarů [20].  Do Libanonu přicházela humanitární pomoc z Evropské unie především v souvislosti s již zmiňovanou migrační krizí, která zemi silně zasáhla. Francie, bývalý koloniální vládce Libanonu usiluje o prosazení demokratických reforem v zemi [9]. Vláda v čele s premiérem Míkátím s vazbami na Sýrii se v září dohodla s Egyptem na dodávkách ropy. Ani tato dohoda ovšem není bez problémů, jelikož ropa by do země cestovala před Jordánsko a Sýrii, na kterou USA uvalují sankce [3].

Závěr

Jak článek popisuje, současný Libanon se nachází v hluboké krizi, ze které nevede snadná cesta. K rozpadu země dochází na několika úrovních, které jsou vzájemně hluboce provázané. Výrazné zhoršení bezpečnosti obyvatel a rostoucí sektářské násilí, ke kterému v zemi dochází jak na stupni jednotlivých komunit například o pohonné hmoty, tak na stupni vyšším viz. střety ze 14. října, probouzí vzpomínky na občanskou válku. Zatímco můžeme jen doufat, že nedojde k opakování historie a sektářské násilí se nepřetaví v občanskou válku, patrná se zdá být centrální role Hizballáhu v následujících měsících. Jedná se totiž o jedinou potencionální stranu války, která je dostatečně organizovaná a má finanční a vojenské zdroje, které by jí umožnovaly válku vést. S nadále oslabující rolí státu je také zřejmé, že pokud si šíitské hnutí nepřeje absolutní rozpad země, musí přehodnotit velkou část svých aktivit, například svůj přístup k vyšetřování exploze bejrútského přístavu [4].

[i] Libanon importuje 85 % potravin.

[ii] Pokud nedojde ke změně situace, bud následující rok „rokem volebním“. V Libanonu jsou na rok 2022 naplánované parlamentní, místní a prezidentské volby.

[iii] V originále „deliberate depression“.

[iv] Jedná se o koloniální „dědictví“.

[v] Amal je šíitská politická strana a milice.

Zdroje:

[1] OHCHR. International community must support Lebanon and international agencies to avert hunger crisis, says UN human rights expert [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=26194&LangID=E

[2] HRW. Lebanon Events of 2020 [online]. In: . [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://www.hrw.org/world-report/2021/country-chapters/lebanon

[3] ČT24. Libanon je na kolenou, z krize by jej mohla vyvést nová vláda i zemní plyn z Egypta [online]. 10.9. 2021 [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3367666-libanon-je-na-kolenou-z-krize-jej-mohl-vyvest-zemni-plyn-z-egypta

[4] Crisis Group. Managing Lebanon’s Compounding Crises: REPORT 228 [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://www.crisisgroup.org/middle-east-north-africa/east-mediterranean-mena/lebanon/228-managing-lebanons-compounding-crises

[5] ABOU JAOUDE. Chehabism revisited: the consequences of reform in Lebanon. Middle Eastern Studies[online]. 2021, 57(5), 810-832 [cit. 2021-11-28]. ISSN 0026-3206. Dostupné z: doi:10.1080/00263206.2021.1891891

[6] WORLD BANK. LEBANON ECONOMIC MONITOR: Lebanon Sinking (To the Top 3) [online]. In: . [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://documents1.worldbank.org/curated/en/394741622469174252/pdf/Lebanon-Economic-Monitor-Lebanon-Sinking-to-the-Top-3.pdf

[7] COOK, Steven A. Lebanon as We Know It Is Dying [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://foreignpolicy.com/2020/07/30/lebanon-as-we-know-it-is-dying/

[8] BBC. Lebanon protests: How WhatsApp tax anger revealed a much deeper crisis [online]. 7.11. 2021[cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50293636

[9] REUTERS. Explainer: Lebanon’s financial meltdown and how it happened [online]. 17.6. 2021 [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/middle-east/lebanons-financial-meltdown-how-it-happened-2021-06-17/

[10] REUTERS. Explainer: How bad is the crisis in Lebanon? [online]. 10.9. 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/middle-east/how-bad-is-crisis-lebanon-2021-09-10/

[11] WFP. Lebanon: Unprecedented number of people forced to rely on humanitarian assistance [online]. In: . [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.wfp.org/stories/lebanon-unprecedented-number-people-forced-rely-humanitarian-assistance

[12] WFP. Lebanon [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.wfp.org/countries/lebanon

[13] CHEHAYEB, Kareem. ‘Unprecedented’ hunger in Lebanon as fuel crisis hikes food costs. ALJAZEERA[online]. 11.10. 2021 [cit. 2021-11-28]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/10/11/lebanon-fuel-crisis-hunger-food-prices

[14] IROZHLAS. Nedostupné léky, nefunkční vláda. Libanon je rok po explozi na pokraji kolapsu [online]. 4.8. 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/libanon-exploze-bejrut-krize-ekonomika-protesty_2108041701_elev

[15] REUTERS. At least 28 killed in Lebanon fuel tank explosion [online]. 15.8. 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/middle-east/least-20-killed-lebanon-fuel-tank-explosion-mtv-news-2021-08-15/

[16] ROSE, Sunniva. ‚We are losing a national treasure‘: desperate Lebanese cut ancient trees for heating. The National News [online]. 19.10. 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.thenationalnews.com/mena/lebanon/2021/10/19/we-are-losing-a-national-treasure-desperate-lebanese-cut-ancient-trees-for-heating/?fbclid=IwAR1sHud_pJR6GvgIOuCWIQ6QX9Mi_fuinOlGNyLYHTFcI8Gq61HOYYIUFvY

[17] HADDAD, Simon. The Origins of Popular Support for Lebanon’s Hezbollah [online]. 2006, 29(1), 21-34 [cit. 2021-11-29]. ISSN 1057-610X. Dostupné z: doi:10.1080/10576100500351250

[18] BBC. Hezbollah brings Iranian fuel into Lebanon to ease shortages [online]. 16.9. 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-58583008

[19] WORLD BANK. Lebanon Reform, Recovery & Reconstruction Framework (3RF) [online]. In: . [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/country/lebanon/publication/lebanon-reform-recovery-reconstruction-framework-3rf

[20] OCHA. Overview of the Emergency Response Plan for Lebanon [online]. In: . [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: htts://www.humanitarianresponse.info/en/operations/lebanon

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.