Přehled světového dění z uplynulého týdne (22/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Írán: Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chamenei nepřímo obvinil Západ z toho, že plánuje v zemi provést převrat. Nepřátelé Íránu podle něj využívají současné masové protesty a hybridní metody, jako je rekrutování žoldáků, psychologické a kybernetické operace s cílem zbavit se islámské republiky. Zmiňované protesty trvají již řadu týdnů, důvodem je rychle rostoucí cena základních potravin. Nespokojenost lidí podnítilo také nedávné zřícení budovy, při kterém zemřelo téměř čtyřicet lidí. Důvodem byla zřejmě korupce a obcházení bezpečnostních předpisů.

Jemen: Příměří mezi bojujícími stranami bylo prodlouženo o další dva měsíce. Jde o výsledek jednání, které moderoval speciální vyslanec OSN Hans Grundberg, jehož cílem bylo prodloužit dvouměsíční příměří končící tento čtvrtek. Šlo o první klid zbraní od roku 2016. Ačkoli nebyly splněny všechny podmínky původního příměří, jde o velký pokrok ve vleklé občanské válce, došlo například k částečné obnově leteckého spojení a zastavení všech vojenských aktivit včetně přeshraničních výpadů.  Současné příměří platí do začátku srpna.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Novým náčelníkem generálního štábu Armády ČR by měl být gen. Karel Řehka. Na jeho nominaci se shodli prezident Miloš Zeman a ministryně obrany Jana Černochová. Návrh na jmenování Řehky projednal i branný výbor Poslanecké sněmovny. Karel Řehka je v současnosti ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Řehka dříve působil ve velitelských strukturách NATO, zúčastnil se misí na Balkáně či v Afghánistánu. Karel Řehka vystřídá na nejvyšším armádním postu gen. Aleše Opatu.

NATO: Na summit Severoatlantické aliance byl pozván jihokorejský prezident Jun Suk-jol. To znační nárůst významu indo-pacifického regionu pro NATO. Během summitu v Madridu, jež se uskuteční na konci června, se očekává přijetí nového strategického konceptu. Ten by měl akcentovat vojenský vzestup Číny. Mimo to se na setkání představitelů členských států bude jednat o přijetí Švédska a Finska či o zařazení Kosova do programu Partnerství pro mír.

 

[Jižní Asie]

Indie: Přes sto rodin uprchlo z Kašmíru poté, co byl v úterý zabit hindský učitel. Jedná se o jeden ze série útoků cílených na minoritu v regionu s převládající muslimskou většinou. Ve stejném okresu, Kulgam, došlo ve čtvrtek k dalšímu incidentu, jehož obětí se stali dva dělníci. Od roku 2019, kdy byla omezena autonomie Kašmíru, byl v oblasti zaznamenán nárůst násilí. Terčem se stávají hindští a muslimští obyvatelé, které tamní rebelové považují za kolaboranty s indickým režimem.

Srí Lanka: Vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši alespoň 3 miliard dolarů. Děje se tak v návaznosti na žádost o záchranný plán, který by zemi pomohl překonat nejhorší ekonomickou krizi od roku 1948. Finance mají být zprostředkovány rozšířenou facilitou Fondu (EEF) požadující, aby stát podstoupil strukturální ekonomické reformy. V úterý byla dále oznámena rozsáhlá daňová reforma zaměřující se na navýšení veřejných příjmů a fiskální konsolidaci.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Kolumbijské policii se pravděpodobně podařilo zatknout vraha důležitého paraguajského státního zástupce Marcela Pecci a další čtyři lidi zodpovědné za jeho vraždu. Oznámil to kolumbijský prezident Iván Duque, který zmínil spolupráci paraguajských tajných služeb. Marcelo Pecci se před svou smrtí věnoval boji proti organizovanému zločinu, obchodu s drogami a financování terorismu v Paraguayi. Byl zastřelen 10. května na dovolené na kolumbijském ostrově jedním ze dvou mužů, kteří přijeli po moři na člunu. Bez varování Pecciho střelil do hlavy a poté do zad.

Mexiko: Spojené státy oznámily, že bývalý premiér mexického státu Chihuahua César Duarte bude vydán do Mexika. Od roku 2020 byl vězněn na Floridě kvůli korupci a zpronevěře 120 milionů pesos, což odpovídá přibližně 141 milionům českých korun. Svůj mandát Duarte vykonával mezi roky 2010 a 2016, kdy byl zodpovědný za mizení peněz ze státních fondů. V roce 2018 pak byl na politika vydán mezinárodní zatykač, který umožnil jeho zatčení v americkém Miami. Nyní Duarta čeká nové soudní líčení, tentokrát v Mexiku.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina: Gubernátor ukrajinské části Luhanského regionu Serhij Hajdaj tvrdí, že ruské síly přicházejí v městě Severodoněck o dobyté pozice. Město je podle Hajdaje rozděleno na dvě poloviny a ruské síly přišly o možnost se v něm volně pohybovat. Ruské zdroje už před více než týdnem tvrdily, že jsou ukrajinské síly ve městě obklíčeny. Toto prohlášení Kyjev popřel. O kontrolu nad klíčovým městem Doněckého regionu se v rámci ruské strategie kompletního ovládnutí východu a jihu Ukrajiny nadále bojuje.

Arménie: Jerevan omezí spolupráci se Spojenými státy v oblasti biologického výzkumu. Omezení přišlo na základě tlaku z Moskvy. Síť laboratoří vybudovaných za pomoci USA v postsovětských zemích je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Ruské federace. Obvinění z údajné výroby biologických zbraní v těchto laboratořích se začala od vypuknutí války na Ukrajině stupňovat. Děje se tak i přes poskytnutí přístupu ruským orgánům do všech laboratorních zařízení už v roce 2019. Stejným obviněním čelí i ukrajinské laboratoře, Kyjev nicméně ruské straně neustoupil.

 

[Subsaharská Afrika]

Mali: Dva egyptští příslušníci peacekeepingové mise byli zabiti a další dva zraněni při explozi improvizované bomby v centrálním Mali. Vojáci byli součástí egyptského kontingentu mise OSN v Mali (MINUSMA). K útoku došlo při průjezdu konvoje nákladních vozidel s palivem doprovázených vozidly OSN, kdy jedno z vozidel najelo na minu. V tomto týdnu byly rovněž vydány dvě zprávy OSN, které poukazují na zintenzivnění násilí ve středním Mali. MINUSMA patří k největším a nejrizikovějším misím OSN.

Demokratická republika Kongo: Boje v provincii Severní Kivu byly obnoveny 22. května a dosud donutily desetitisíce lidí opustit své domovy. Podle prohlášení organizace Human Rights Watch (HRW) mohou boje mezi vládními vojáky a rebely skupiny M23 v provincii Severní Kivu vážně ohrozit bezpečnost civilistů. HRW vyzývá obě strany k ohleduplnosti vůči civilistům během obnovených bojů.  Poukazuje přitom na důsledky podobných případů z minulosti, které vyústily v humanitární krizi. Podle OSN jsou bojovníci M23 zodpovědní za popravy civilistů, znásilnění žen a dívek, násilné rekrutování mužů a chlapců. Tím se řadí mezi nejhorší pachatele zneužívání lidských práv.

 

[Západní Pacifik]

Austrálie/Čína: Canberra rozšiřuje diplomatickou přítomnost v Pacifiku, čímž se pokouší oponovat posilování vlivu Pekingu v regionu. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová uskutečnila během jednoho týdne hned dvě návštěvy Tichomoří, při nichž se setkala s politickým vedením Fidži, Tongy a Samoy. Rozhovory týkající se importu zdrojů a energie do Pacifiku měly vést k zisku podpory rozvojových zemí, jejichž lokace je zásadní pro ekonomickou a národní bezpečnost Austrálie a USA. Naopak Čína se v minulém týdnu neúspěšně pokusila prosadit obchodní a bezpečnostní dohodu s dalšími deseti tichomořskými státy. Wongová považuje umožnění spolupráce Pekingu s ostrovními státy za obrovskou zahraničněpolitickou chybu.

Severní Korea/Jižní Korea: Pchjongjang v neděli odpálil osm balistických střel krátkého doletu do Japonského moře. Prozatím největší jednotlivý test Severní Koreji proběhl den poté, co Jižní Korea a Spojené státy ukončily společné námořní vojenské cvičení u japonského ostrova Okinawa. Střely směřovaly do vzdálenosti 110 až 600 km, přičemž minimálně jedna z nich disponovala schopností manévrovat, což umožňuje vyhnutí se protiraketové obraně.  Jihokorejský prezident Jun Sok-jol podporuje zvýšení spolupráce s USA za účelem zvýšení efektu odstrašení. Soul také došel k závěru, že Pchjongjang testuje bezpečnostní připravenost nové administrativy, která převzala vládu nad jižní částí poloostrova v minulém měsíci.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Americký generál Paul Nakasone, ředitel NSA, přiznal americké hackerské útočné aktivity. Stalo se tak poprvé v historii. Generál Nakasone uvedl, že tyto aktivity probíhají na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Ačkoliv nespecifikoval, o jaké konkrétní aktivity se jedná, přiznal, že jsou jak útočné, tak obranné a informační, přičemž v těch informačních se údajně snaží na rozdíl od ruských dezinformačních kampaní ukazovat pravdu. Zároveň ocenil dobré výsledky ukrajinské kybernetické obrany v boji s ruskými hackery.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.